Webb by mohl zachytit i známky zemědělství na cizích planetách

Stephen Hawking sice před tím varoval, ale věc se má tak, že lidstvo ani nemusí aktivně do vesmíru vytrubovat, že osídlilo Zemi. Vzdálenému pozorovateli se stačí podívat na atmosféru, aby mu bylo víceméně zřejmé, že na sledované planetě vyrašil zřejmě nějaký inteligentní život, čili záměrné šíření rádiových či jiných zpráv do okolního vesmíru by mohlo pouze potvrdit takovou domněnku. Navíc i v takovém případě platí, že zprávu uslyší nejspíše jen ten, kdo pozorně naslouchá, neboť signál šířený ze Země nebude mít zrovna sílu FRB záblesků. 

 

 

Potenciálnímu mimozemšťanovi by přitom stačilo zařízení srovnatelné s Vesmírným teleskopem Jamese Webba, který nebude vědcům sloužit jen pro pozorování velice dávné historie mladého vesmíru, ale také mnohem bližších objektů, a to zajímavých exoplanet. Jistě se podívá také na Proximu b, nejbližší známou exoplanetu u hvězdy Proxima Centauri, která má proporce Země a nenulovou šanci na existenci tekuté vody na povrchu. 

 

Co ale dokáže Webb na exoplanetách pozorovat? Jde tu pochopitelně především o světlo či obecně záření, které přichází přímo z nich a které lze spektroskopicky analyzovat. Díky tomu bychom mohli dle jedné studie (viz Arxiv.org) zjistit, zda existují známky o intenzivním zemědělství na dané planetě, což samozřejmě v sobě nese ten základní předpoklad, že na ní žije druh, který ji využívá velice podobně jako my. A to v sobě nese i jisté předpoklady. 

 

Jednak by taková mimozemská agrikultura musela také spoléhat na příval energie ze slunce, čili i na proces přinejmenším podobný fotosyntéze. A především se spoléhá na to, že i tamní zemědělci by intenzivně využívali hnojiva založená na dusíku, nicméně N₂ by nám coby stabilní molekula nic neřekl. Používání takových hnojiv v průmyslovém měřítku má přitom obvyklý vedlejší efekt ve tvorbě čpavku a oxidu dusného (NH₃ a N₂O), které se uvolňují do atmosféry. Právě jejich společná přítomnost v atmosféře sledované planety by ukazovala na zemědělskou výrobu využívající technologie. 

 

Má to ale jeden háček, Webb není dost citlivý na to, aby na vzdálenosti měřené ve světelných rocích dokázal zachytit NH₃ a N₂O na planetě kalibru Země, čili takové, kde nežije ani deset miliard lidí. Pokud by ale šlo o velkou planetu, kde zemědělství živí alespoň 30 miliard obyvatel, už by to bylo jasnější. Základní předpoklad však je samozřejmě i ten, že spektrum z takové planety ukáže i hojné zastoupení vody, kyslíku a kysličníku uhličitého, čili se tím automaticky předpokládá, že tamní život bude na stejném základu jako u nás.