"RTX4080S je snad nizsi highend?­"

A jaký jiný? Snad ne vyšší.

"Mno, nejde o speciální software, jde většinou o nějaký starší software.­"

To je víceméně totéž, speciální může být funkcí nebo stářím. Já se třeba bojím, že na tom nerozjedu Heroes 3 :­-­)

"A je toho spousta co může pc dělat.­"

No to může, otázkou je, kolik z toho kvůli nekompatibilitě skutečně nepojede nebo třeba jen pojede pomaleji. A jestli je to starší software, který běžel slušně na 400MHz procesorech před 20 lety, bude problém, když to na 4GHz procesoru s řádově vyšším IPC pojede kvůli emulaci o 30 % pomaleji než na nativu?

"A právě o kompartibilitu jde, je málo uživatelů hračičkářů co si chtějí hrát se software a používat obezličky aby jim software běžel, co znám lidi tak chtějí aby jim software běžel­"

To, co říkáte, je pravda, ale má to i opačný důsledek, než si myslíte. Sám říkáte, že je málo uživatelů hračičkářů, tedy i málo uživatelů, kteří potřebují nějaký speciální software, který na tom nepoběží. Pro běžné uživatele nehračičkáře, kteří na tom budou sufrovat na internetu, dělat práci v běžných aplikacích, posílat maily, hrát nějaké běžné hry, sledovat Netflix, těch problémů s kompatibilitou zas tak moc nepocítí a využijí pravděpodobně výhodu delší výdrže. Každopádně jak velké problémy s kompatibilitou tam skutečně budou, to teprve uvidíme.

Otázkou je, co považujete za drahý notebook. Ryzeny 8840U­/8840HS­/8845HS je od nějakých 23 tisíc ­(Lenovo IdeaPad Slim 5­), což mi až tak moc drahé nepřijde.

Strix Point je vyšší řada než Phoenix­/Hawk Point, tam se budeme pravděpodobně bavit o vyšších částkách.

Tak ona Nvidia už chipletové GPU svým způsobem má ve výpočetním Blackwellu.

"Ale asi to není úplně na pořadu dne, protože 4x64bitů je pro současné procesory pro stolní PC asi zbytečné. ­"

Ta šířka paměťové sběrnice ­(sama o sobě­) na pořadu dne je, když 256bitovou sběrnici do RAM má mít tento Strix Point Halo, který se představí za pár týdnů. Zbytečné to není, protože se tím výrazně zrychlí přístupy do RAM používané jako VRAM pro iGPU ­(obzvlášť má­-li to mít 40 CU, což je více než desktopový Radeon RX 7600­). Jen ta 256bitová šířka bude spíše dosahována napájenými LPDDR a ne dvojicí LPCAMM.

"30% úspory se ve spotřebě displeje a ostatních prvků notebooku naprosto ztratí­"

No, to je a není pravdou. Tady je třeba si uvědomit, že ve třídách, kam tento procesor míří, každá desetinka wattu v průměru dolů Vám dává desítky minut výdrže navíc. Jestli máme 75Wh baterku a 15hodinovou výdrž ­(tedy 75Wh­/15h = 5W průměrná spotřeba­), tak jen snížení průměrné spotřeby z 5 W na 4,9 W to posune na cca 75Wh­/4,9W = 15h20min.

Pokud bude mít ARM výhodu především ve spotřebě v nízké zátěži, mohou to být i podstatně větší rozdíly než hodina. Každopádně ano, cena bude rozhodně velmi důležitý parametr a tady se obávám, že se to nadstřelí.

Vždyť o tom, že by se musely použít dva moduly LPCAMM2, se v článku píše. Nabízí se možnost dát je po obou stranách procesoru, ale těžko říci, nakolik je to proveditelné.

Trochu uvažujme. Máme notebook se 75Wh baterií, který při nízkém zatížení vydrží 15 hodin na baterku. 75Wh­/15h = průměrná spotřeba 5 W. To platí pro procesor, RAM, SSD, chipset, displej, všechno.

Výrobci RAM moc často spotřebu neuvádí, ale např. Samsung DDR4­-3200 2x32GB bere 1,4 W v idle a 4,6 W v zátěži. LPDDR má tak o čtvrtinu nižší spotřebu v zátěži ­(řekněme 3,5 W­), ale kvůli možnosti padnout na poloviční napětí naprosto zlomkovou spotřebu v klidu ­(tady se uvádí i 5­-9násobné rozdíly, takže řekněme 0,2 W­). Takže pokud nám výše zmíněný notebook s 5W spotřebou ­(z toho 0,2 W v RAMce­) s 15hodinovou výdrží přejde na SO­-DIMM, tak v RAMce bude mít 1,4 W, celkem 6,2 W v průměru. 75Wh­/6,2= 12,1 hodiny. To je dost velký pád zejména pro notebooky, které mají mít velmi dlouhou výdrž. U menších kapacit to pochopitelně bude méně, stejně tak např. u herních notebooků, kde tu RAM marginalizuje spotřeba GPU, ale myslím, že chápete, kde je problém. Jestli máte ultrabook, kde se průměrná spotřeba v klidu a nízkém zatíženíy pohybuje v jednotkách wattů pro celý systém, tak Vás zajímá každá desetinka wattu.

Tam je to trochu spojeno i s nabídkou a dostupností. S Intelem se dá najít v podstatě cokoli, s AMD je to častěji buď a nebo, navíc nezřídka spojeno s konkrétními trhy.

Tak to napětí a frekvence definovány jsou a dokonce v několika profilech. Problém je v tom, že to ve výsledku na deskách běželo na jiných profilech, než by mělo ­(a jak by člověk očekával­). Buď moc vysoko ­(úplně mimo tyto definované profily­) nebo na tom nejnižším definovaném a zbytečně opatrném.

Tak on především nikdo jiný 2TB tablety nedělá ­(alespoň nevím o nikom, ono už i 1TB je v podstatě nesehnatelné­). Když se podíváte na Galaxy S9 Ultra, tak rozdíl mezi 512GB a 1TB verzí u obchodu, kde je to k dispozici ­(rozumějte ­"v ceníku­"), činí 9 tisíc Kč. Ono to zas až tak nestandardní není.

To se ale bavíme o podnikovém SSD, tam jsou ceny úplně jiné. Třeba 1,6TB podniková SSD jsou obvykle tak za 12­-25 tisíc Kč, tedy 7,5 až 15,5 tisíc Kč na TB. Takže je to naopak v této oblasti dost výhodné.

Ne, nebyla. Ostatně zmiňuju, že ty produkty jsou zajímavé zejména tehdy, když se k nim pak najde nějaká zajímavá akce, což mně se povedlo tak dobře, že jsem zamýšlený nákup uspíšil ­(chtěl jsem ho kupovat o něco později­). A především mají dobré ceny tehdy, když je v době uvedení příznivý kurz dolaru a naopak ­(dobře to jde vidět na iPhonech, kdy někdy nové modely zdraží nebo zlevní o pár tisíc, ačkoli dolarová cena je totožná­).

Pokud bych měl brát plnou cenu, tak ta činila 29 tisíc za 64GB základ, 256GB verze byla za 33,5 tisíc. I tak je bohužel vidět značný nárůst české ceny.

Tak univerzálnější by to jistě bylo ­(některé věci na tom dělat, to je peklo­), ale on i ten tablet má něco do sebe ­(notebook něco přes půl kila mít nebude­). Je uzpůsoben pro dotykové ovládání a některé pro to navržené aplikace se ovládají mnohem lépe dotykem než myší a klávesnicí ­(iPad jde připojit do monitoru a přes KVM to ovládat myší a klávesnicí, ale pro některé appky to není ono­). Na kreslení je to s Apple Pencil super věc ­(ostatně kvůli tomu jsem to i kupoval­). Tam nevím, zda má kdokoli nějaké dotykové pero, které by se tomu byť jen vzdáleně blížilo schopnostmi a komfortem ovládání. Třeba pro mě osobně si nemyslím, že by mi dotykový notebook dokázal nahradit tablet.

Levné to moc není, na druhou stranu to má na tablet dost šílený výkon ­(příslušenství je šílenost jako vždy­). Když si vezmu, že jsem 12,9­" iPad Pro před pár lety kupoval za 24 tisíc a pár drobných, tak nynější začátek na 40 tisících je výrazně odlišná částka ­(naštěstí se občas dají najít zajímavé slevy, nekupuje­-li se to v ofiko obchodě­).

Tak ono ale záleží na tom, co se na PC dělá. Pro někoho může být 8 GB docela v pořádku, aniž by ho to nějak výrazněji omezovalo ­(na přečtení mailů a internet je to akceptovatelné­). Pokud s tím chcete pracovat ve Photoshopu, tak jasně, 8 GB RAM je sebevražda.

"Ono jaksi v době SSDček není dobře mít malou RAM a kvůli ní swapovat a zničit tím SSD mnohem rychleji, nežli bylo plánováno.­"

No, je a není to pravda. Minule jsem to tu s někým probíral. Třeba v mém případě mám ultrabook s 8 GB RAM a 128TB SSD, takže se dá předpokládat swapování ­"od rána do večera­", což ještě na tak ultra malém SSD musí logicky udělat šílené množství přepisů. Teoreticky. Ten notebook má už skoro 9 let, je v podstatě denně používán a stále na tom titěrném SSD s častým swapováním nedosáhl udávané životnosti ohledně přepisů ­(je jí ale už dost blízko­).

"3x do mesiaca odoslat review s rovnakym HW potom ma nV hned 3x 3090 do poctu­"

Steam má 130 milionů uživatelů. Kdyby se do statistiky přidal jen každý stý uživatel, tak je to 1,3 milionu lidí. Takže tím, že jste tam Vaši RTX 3090 přidal dvakrát nad skutečný počet, tak jste jí zvýšil zastoupení o 0,00015 %. Nepřijde mi, že jeden člověk tu statistiku až tak zásadně ovlivní.

"+ 99% ludi pouziva iGPU od intelu­"

To by mě zajímalo, jak je něco takového možné, když Intel má zhruba 80% podíl na trhu.

"Ano pokial to neviete ​­"ohnut​­" .. s novym OS napr. potom aj 3x denne sa da.­"

Což jistě dělá většina respondentů jen tak z legrace :­-­) Vy možná ano, ale nějaká zásadní část? A i kdyby, jak moc je pravděpodobné, že ti, kteří to dělají, mají stejný hardware, aby to ohnulo výsledek pro ten daný hardware? Kdyby takových lidí bylo více, tak by patrně i jejich počítače opětovně kopírovaly to stejné zastoupení. Nepředpokládám, že by to dělali jen a pouze uživatelé s RTX 3090, aby to výrazněji ohnulo výsledkem RTX 3090 a ne jinými.

"a to se ani zazrakem pres noc nenabije na plno.­"

A ono musí? Nabité na 70 % to nepojede? Nebude to i tak stačit na další den nebo dva?

" AI ve hrách doposud nepotřebovala žádné speciální instrukce v CPU nebo GPU ani jí nomezoval výkon procesorů nebo grafických karet.­"

Tak ona tam především žádná pořádná AI ­(ne něco naskriptovaného jakože ­"AI­", ale něco naučeného na příkladech­) pořádně ani nebylo. Nyní je možné tam mít něco, co se bude chovat přirozeněji na základě reálnějších dat, schopné se učit, přizpůsobovat,... A to vše, aniž by to bralo výkon GPU nebo CPU.

Vysvětloval jsem to tu nedávno, tak to jen zkopíruju z minulé diskuze: ­"A teď si to představte lokálně na počítači, když to rozumí takřka všemu, co tomu napíšete. Můžete tomu diktovat hlasem místo toho, abyste to psal, případně to nechat napsat kostru e​­-mailu podle zadaných instrukcí, můžete to podle popisu nechat najít soubor, který nevíte, jak se jmenuje, můžete to nechat vytvořit sumarizaci dlouhého textu, abyste ho nemusel celý číst, může Vám to pomoci vytvořit rovnici do Excelu, může Vám to pomoci vytvořit čitelnější text ve Wordu a přepsat kostrbatý text, může to posloužit k lepším překladům textů do jiných jazyků, můžete to využít k běhu algoritmů ovládajících protivníky a NPC v počítačových hrách, kteří už nebudou naskriptovaní, ale mohou se např. dynamicky učit z Vašich akcí budovat lépe protiakci, může na tom běžet rozpoznávání antivirů s využitím algoritmů AI ​­(už dnes to má v sobě většina antivirů​­), může Vám to pomoci rychleji vyhledat fotky s hledanou osobou,... "

Statistika je dobrovolná a účastní se jí jen malá skupina uživatelů Steamu ­(něco jako předvolební průzkum, který také na základě malé skupiny lidí odhaduje výsledek pro celou společnost­). Z měsíce na měsíc se tak jednou sem, jednou tam může projevit více uživatelů jednoho nebo onoho kusu hardwaru a vytvořit to dojem neexistujícího trendu. Data o přibližném pořadí to dá, přesné to ale není a je třeba to brát trochu s rezervou. Obzvlášť jsou­-li si karty hodně blízko, jejich skutečné pořadí může být opačné. Každopádně karta, která má v průzkumu 0,8 %, ve skutečnosti nebude mít 2 %, zas tak mimo to není.

"Zase stejné téma, ale u NPU nejde o výkon, ale o spotřebu.­"

A nepíše se o tom snad v aktualitě?

"zastavím u kauflandu na tento čas a nabiju, a takto si to řekne všech 400* nakupujících, a jedna ze čtyř nabíječek musí být volná.­"

Aha, takže abyste to shodil, tak záměrně spojujete situaci z roku 2050 a 2024 tak, aby to schválně nevyšlo? My se tu přece nebavíme o situaci v roce 2024. Proč by měl v roce 2024 Kaufland 400 nabíječek pro elektromobily? K čemu? Nechápu tu argumentaci a spojení čtvrt století vzdálených situací k sobě, aby Vám vyšlo to, co chcete, aby vyšlo. Je nesmysl argumentovat potřebou nabít 400 elektromobilů na jednom místě ­(což je čtvrt století vzdálená budoucnost­) a spojit to s dnešním stavem infrastruktury, nemyslíte?

Pokud řešíme situaci ohledně plné elektromobility, tak řešme tuto situaci v té době, kdy k ní dojde. To není rok 2024. V našich končinách to bude tak rok 2050. Myslíte, že za 25 let bude mít ten Kaufland stále jen 4 nabíjecí místa? Proč by se ochuzoval o další možnost získat peníze od svých zákazníků? Kapacita se bude postupně rozšiřovat podle toho, jak se bude rozšiřovat elektromobilita. Někde rychleji, někde pomaleji.

Opravdu ale nerozumím tomu, proč bychom měli předpokládat, že za 25 let bude u obchodních domů stejný počet nabíječek jako dnes. Ne, opravdu tomuto předpokladu nerozumím.

Jenže pokud zlevníte elektřinu pro výrobu syntetických paliv ­(a ty pak mohou být levnější­), tak ji automaticky zlevníte i pro elektromobily. Je zvláštní, že proti elektromobilům se pořád zmiňuje to, jak nám kvůli vysoké spotřebě elektřiny tuto elektřinu zdraží i pro běžné použití, ale násobně větší potřeba elektrické ­(i jiné­) energie pro výrobu syntetických paliv je v pořádku a nějakým zázrakem nám elektřinu nezdraží.

"a nie sú až tak žravé ako konkurencia. ­"

A není náhodou vysoká spotřeba naopak nevýhodou AMD? Co se dívám na poměry spotřeby a výkonu, tak v tomto má náskok spíše Nvidia než AMD.

"Proč bych neviděl rodinu, nevyspal se a neměl jiný život? Pracovní činnost skončím kolem třetí a do těch deseti se právě věnuji soukromým aktivitám včetně rodiny­"

No Vy jste napsal, že se s autem vracíte až v 10 večer. Pokud to předtím zahrnuje rodinu, se kterou se vracíte tak pozdě, pak je to jiná. To se ale asi taky neděje denně, ne?

"O 250 dnech v roce jsem nikde nemluvil. ­"

Ale děláte z toho každodenní problém. Takže jestli to není 250 dní v roce, tak také neplatí Vaše předchozí tvrzení, že ­"který denně najede cca 200​­-300km­", neboť sám jste teď řekl, že to denně není.

"6 let si fakt nikdo ve fleetu auto nenechává, zkuste si vyfiltrovat auta nad 100tis km a dva roky staré... ­"

Rok 2022 ­(tedy 2 roky staré­). Mediánový Passat 40 tisíc km, takže zase jsme na 20 tisících km ročně, žádná změna. 10 % nejvíce ojetých začíná na 87 tisících km, tedy cca 40 tisíc km ročně, takže jen o trochu více. 2 roky a 60 tisíc km ročně, to jest 120 tisíc km+. To tu má 13 Passatů ze 431 ­(když připočtu i s těmi 119 tkm, ať pro Vás vyjde lepší číslo­), tedy 3,0 %. Pořád minimum aut. Stále argumentuje tím, co je problémem pro jednotky procent a ignorujete většinu, pro kterou tato tvrzení neplatí.

"tak s tím problém nemám, ale tuhle situaci zde nemáme, že? ­"

Tak já s tím nesouhlasím také, ale přestože nesouhlasím s protlačováním, tak to neznamená, že si budu vymýšlet nepravdy nebo nějaké vzácné případy, kdy to nefunguje, abych to záměrně shazoval celé.

No však ale právě o to jde. Všichni potřebují nějak zaplatit tu službu. A pokud jim blokujete reklamy, tak musíte zaplatit jiným způsobem, natvrdo těmi 2­-3 stovkami. Vy si myslíte, že ten provoz je zadarmo? Zkuste trochu pouvažovat, co vše se musí stát, abyste si Vy mohl přehrát video na YT.

Musíte zaplatit infrastrukturu, tedy servery ­(procesory, spoustu HDD­), musíte zaplatit síťovou infrastrukturu, je nutné zaplatit HW pro překódování nahrávaného videa, také je nutno platit elektřinu, s pomocí které to celé běží, také musíte zaplatit programátory, kteří to programují, opravují chyby, řeší IT problémy, programují novou funkcionalitu, také platíte těm, kteří tam ta videa nahrávají ­(youtuberům­), máte tam také autorsky chráněný obsah, takže platíte i studiím jejich provize, platíte spoustu lidí okolo ­(od právníků až po....­)

Tohle prostě stojí brutální částky. A teď si lidé vymyslí, že nechtějí být sledování, zruší se trackovací cookies, všichni jsou happy, že je Google konečně nesleduje a jak mu to natřeli. No to je sice hezké, jenže pak nelze efektivně cílit reklamu. Takže se lidem zobrazují blbosti a ještě si pak stěžují, že se jim zobrazují, když si to sami vynutili. No aby ne, když YT neví, co jim zobrazit, když mu nepovolují sledování. Takže výrazné snížení příjmů. Další si vymyslí, že to platit nechtějí a začnou to blokovat blokátory reklam. Další snížení příjmů. Tak jak chcete vše výše zmíněné zaplatit? A pak ještě začnou lidé něco mlít o tom, že to jsou nenažrané korporace. Jestli tu není nenažraný někdo jiný?

" co když budu člověk, který denně najede cca 200​­-300km, domů po soukromých aktivitách se na nabíječku vracím v deset hodin, ráno vyjíždím v šest­"

Tak to se moc nevyspíte, vůbec neuvidíte rodinu a nemáte žádný život. Tohle je nějaký standard? Kolik lidí to tak má? Nás přece zajímá většinový stav, ne ojedinělé extrémy. Extrémy budou mít vždycky problém se vším. Nikdo přece neříká, že EV je ideální pro každého. Ale nemůžete to shazovat na okrajovém příkladě.

200­-300km denně? Takže 250 km denně, 250 dní v roce, přes 60 tisíc km ročně? No tak se podívejme. Dívám se na ojeté Passaty TDI v Německu, rok 2018, tedy 6 let staré. Kolik jich má najeto 360 tisíc km? Mediánový Passat má najeto 130 tisíc km, tedy cca 21­-22 tisíc km ročně a ne 60. Pouze 5 nejojetějších Passatů na trhu má 350 tisíc km+. 5 ze 413, tedy 1,2 %.

10 % nejvíce ojetých Passatů TDI má více než 220 tisíc km za 6 let ­(to je něco přes 35 tisíc ročně, kdy můžeme mluvit o tom, že to je větší problém­). Vy tu vytahujete těch 10 %. Ale proč Vás nezajímá těch 90 %, pro které by to takový problém nebyl? 100 km denně nakapete i 3,7kW nabíječkou přes noc úplně v pohodě. A ani na ní nemusíte být každou noc. Ta baterka nemá 100km dojezd, abyste to musel mít každé ráno plné.

Tak životnost je otestována už na 2000 cyklů s velmi dobrým výsledkem. Což by u auta se 400km dojezdem byla životnost na 700 tisíc km.

3,7kW výkonem za 6 hodin nabijete 22 kWh ­(no řekněme, 20 kWh­). To na 100 km stačí. A i kdyby to bylo 80 km, je to nějaký problém? Vždyť přece nemusíte nabíjet vždycky plnou. To je takový problém vyjíždět v pondělí se 400 km, dojet zpět se 300 km, nabít těch 80, tedy na 380 a s tím v úterý ráno vyjet? V pátek ráno vyjíždíte s 320km dojezdem. To nedojedete do práce a zpět? Ta se v pátek nějak magicky posune o pár set km dále?

I kdybyste to to dva dny nenabil, tak v pátek vyjedete se 120 km. Pokud to nebudete chtít riskovat, tak i relativně pomalá 50kW nabíječka kdekoli po cestě Vám za 5 minut dá dalších cca 20 km a pak máte celý víkend na dobití zpět.

"A když budeme přesní, tak v té špičce je nabíjení BEV zcela zakázáno­"

Jo, tohle je problém.

"nočních hodinách omezeno na poloviční výkon, takže i z těch slabých nabíječek se stanou rázem ultra slabé, které Vám v případě potřeby ani pořádně ​­"nedokapou​­" větší dojezd na zítřejší den­"

Ale no tak. V průměru ujedete denně 40 km, to je 8 kWh. To vám i 11kW nabíječka na polovičním výkonu ­"dokape­" za necelé 2 hodiny. A když 60kWh baterku vybitou na 30 kWh ­"nedokapete­" za noc na plných 60 kWh, ale jen na 50 kWh, proč byste další den musel honem na rychlonabíječku? I kdybyste nenakapal nic ještě další dva dny, tak můžete jezdit.

"Proto jsou zajímavá ta syntetická paliva i když jsou energeticky výrazně náročnější, protože ono postavit dvojnásobek elektráren s minimálním zásahem do přenosové soustavy­"

Jenže on to není dvojnásobek, ale skoro řádově více ­(nejoptimističtější hodnoty jsou 5násobek, spíše něco okolo 8násobku­). 2násobek platí, pokud se budete chtít zastavit u vodíku. Ten ještě jakž takž smysl má ­(z přebytků­). Jenže jakmile to začnete cpát do spalovacího motoru, který má proti palivovému článku sotva poloviční průměrnou účinnost, už tady to musíte násobit dvěma, a to jsem nezapočítal výrobu toho syntetického paliva v dalších fázích ­(tedy carbon capture a reakci s vodíkem, což je další spousta energie navíc­).

Bohužel, cesta to je, ale spíše do pekla. Mně jako nadšenci do točivých japonských atmosférických benzínů se myšlenka syntetických paliv kdysi hodně líbila. To ale platilo jen do doby, kdy kdy jsem začal více počítat a trochu se o to zajímat. Ta paliva na první pohled vypadají docela čistě, ale mají jeden zásadní problém. Schovávají se za nimi vysoké nároky na energii, abyste to vůbec vyrobil. Pěkná čísla pak vypadají hezky jen papírově ­(žongluje se tam s různými odpočty­).

Např. e­-fuels ­(a to je bez rostlinek, čistě jen elektrolýza vody, zachycení CO2 a smíchání dohromady­) mají pro výrobu takovou spotřebu, že jestli pro EV potřebujete 2­-2,5 Temelína, e­-fuels potřebují tolik energie, že byste jich v ČR potřeboval asi 15­-20. U HVO jsou k dispozici obvykle data o emisích, a to cca 30­-400 gramů CO2­/km, takže řádový rozptyl, totéž je u energie. Jedno vypadá podstatně lépe, druhé výrazně hůře a člověk aby se v tom vyznal. Našel jsem dokonce taková čísla, která tu raději ani nebudu zmiňovat, to by bylo několik Temelínů na kraj ­(co se týče ekvivalentu energetických nároků­). A to ještě u HVO musíme započítat tu obrovskou plochu pro produkci těch rostlin.

Na to jsem Vám už odpověděl, že to málo nebude. Kolik, to nikdo pořádně neví. Tohle se dost těžko vyhodnocuje, protože tady se ty odhady i řádově liší, každý do toho počítá něco jiného...

Jasně, že by internetu odlehčilo, kdyby tu reklamy nebyly. O tom se přece nikdo nepře, tady s Vámi naprosto souhlasím. Problém je v tom, že v takovém případě budete muset platit za úplně každou blbost na internetu. Budete muset platit za každé vyhledávání v Googlu, každý článek, který si přečtete, každé video, které zhlédnete,... Jednorázově nebo přes předplatné, to už je podružné, ale musel byste platit v podstatě za každou interakci na internetu.

A tady se lišíme. Já raději zatížím trochu více počítač, stáhnu více dat, nechám se otravovat reklamami, než kdybych měl na každý web, pro každou službu na internetu vytahovat platební kartu a registrovat si další a další a další a další předplatné.

"Ked som platiaci uzivatel , tak reklamu nechcem za ziadnych okolnosti, a co by sa stalo?­"

Že Vy něco chcete... Já bych zase chtěl, aby ty platformy nabízely i reklamou placený plán, abych nemusel platit přímo a také mám smůlu. Stejně jako Vy. A co by se stalo? No už jsem Vám řekl, co by se stalo. Když tam ta reklama nebude za žádných okolností, bude to pro Vás ještě dražší. To je přece logické. Ta reklama i v tom placeném plánu Vám snižuje tu částku, kterou platíte. Nebude reklama, nebude dotování reklamou, bude vyšší koncová přímá částka. Nyní je otázkou, zda jste ochoten to platit. U některých služeb ten výběr máte, u jiných ne. Já bych byl raději, kdyby ten výběr byl. Bohužel kvůli boji proti reklamě ten výběr být přestává.

" Co tak namiesto vystupnych reklam a podmienenim paywallom zacat spoplatnovat nahravanie obsahu a az nasledne na to riesit paywall?­"

To je sice svým způsobem dobrá myšlenka, má ale stejnou potíž jako odstranění reklamy. Omezení přístupu na internetové platformy. Přímo placenou se stane konzumace i šíření obsahu, tedy přesný opak toho, co je podstatou internetu a YouTube. Internetový obsah byl převážně placen nepřímo, to se ale právě nyní kvůli situaci s reklamou mění a stává se platformou pro bohaté. Chudí přestávají mít přístup k informacím ­(protože se dostávají za paywall­) a Vy navrhujete i to, aby ztráceli přístup i k šíření svého obsahu. Chcete z toho dělat platformu jen pro ty, kteří si to mohou zaplatit.

"To ze miliony doslova idiotov co si natoci nejake debilne video vlastnej stupidity, v momente to nahra na YT.To je vporiadku? to nieje plytvanie zdrojov? ­"

Plýtvání zdrojů to je, s tím souhlasím. Jenže to má problém. To, co je pro Vás debilita, může být pro někoho velmi zajímavé. Jak chcete rozhodnout, co je debilita? Kdo to stanoví? To se zavede další speciální systém vyhodnocování debility příspěvků, který bude stát další zdroje? Co si dokážu představit, je třeba automatické mazání dlouho neaktivních účtů s klipy, které nebyly zhlédnuty nějakou dostatečně dlouhou dobu nebo něco na ten způsob.

Tam se omezuje nabíjení ve špičce ­(16­-21­). Ale my se tu přece bavíme o nabíjení mimo špičku. Jak pracovní doba, tak noční parkování, ani jedno z toho nespadá do doby, kdy je v tom Utrechtu omezeno nabíjení. Takže co jste tím vlastně chtěl říci?

Což vzhledem k efektivitě elektromotoru stále není zrovna žádné terno ­(mimo to, jde to pak přes ty stejné ztráty v baterce a tom elektromotoru­), neboť už ten základ má poměrně vysoké emise. U elektromobilu můžete tu elektřinu vyrábět dost špinavě, ale také dost čistě. Dieselagregát ji vyrobí jen špinavě.

Jo, velká nádrž je fajn, já mám 65 litrů. A přestože jezdím bez potíží za nižší než normovanou spotřebu ­(EU4 atmobenzín, kde je to velmi snadné­) a tankuju dlouho poté, co se objeví hladové oko, stejně jsem se dostal na papírový dojezd jen ve 3 % tankování.

Což je ale k udávaným 2000 km sakra daleko, nemyslíte? Dívám se na SM a ano, jsou tam i tankování dost nad 1300 km, ale rozhodně to není standard. Když se podíváme na nějaký z těch středu pole ­(ani nejúspornější a ani opačný extrém­), tak se tam tankování nad 1200 km vyskytuje velmi zřídka.

Proč u všech? Nepotřebujete, aby byly u všech. Nenajedete každý den 400 km, abyste ji nutně potřeboval každý den při každém parkování. Jestli Evropan najede cca 40 km denně, tak mu při dojezdu 400 km stačí, když ji trefí někde jednou týdně. Stačí jednou týdně trefit i pomalou 11kW nabíječku buď přes noc nebo přes pracovní dobu. Jedno z 10 parkování. Nebo třeba 50kW nabíječku u obchodu na jednu hodinu.

Nicméně si uvědomte také to, že nabíjení je velmi zajímavý byznys. Vezměte si třeba super­/hypermarkety. Co může být lepšího, než zkasírovat zákazníky u pokladny a ještě je potom zkasírovat jednou za nabití auta při parkování? Myslíte si, že si tohle nechají ujít? Vždyť už dnes má Tesco nebo Globus vlastní benzinky ­(a některé další i nabíječky EV­). To, že by si nechaly ujít možnost vydělávat na parkování nabíjením vozů zákazníků, mi přijde krajně nepravděpodobné.

Který diesel dává běžně 2000 km? Průměrný uživatel naftové Octavie tankuje zhruba po 750­-850 km.

Tak to, že by se to blížilo cca 400­-500 litrům za 10 minut u čerpacích stanice, je jasné, že ne. To je řádově vedle. A asi i vždy bude. Nemyslím si, že se to pro osobní dopravu bude hnát přes MW.

Na druhou stranu si uvědomte, že primární je pro EV nabíjení v době, kdy se na dobíjení nečeká, a něco takového u spalovacích aut neexistuje. Už jen blbé 11kW nabíjení je ekvivalentem 3 litrů za hodinu. Může se to zdát být málo, ale pamatujte, že je to v době, kdy parkujete. Hodinová zastávka ­(např. nákup,...­) nakape 3 litry, v případě 50kW nabíjení by jeden nákup znamenal ekvivalent 13 litrů v nádrži navíc. Pokud byste třeba jen jednou týdně u práce trefil 11kW nabíječku, máte to ekvivalent cca 9 hodin stání s 3 litry za hodinu. Za jednu šichtu by Vám v nádrži přibylo 27 litrů paliva.

A nyní si odpovězte na otázku a vztáhněme ji na ono spalovací auto, kdybyste takto se svým spalovacím autem tu a tam trefil parkování, které Vám doplní ­(a znovu upozorňuji ­"při parkování­", kdy na tankování nečekáte­) palivo rychlostí 3l­/h, jak často byste jezdil na normální benzinku? To by Vás trápilo tak možná cestou na dovolenou.

"Co tak pan Surkala kuknut na to ako ekologicky tvariaci sa clovek, spravit nejaky reserch a zhrnut to do nejakej tabulky, ako Vam to ide pri baterkach?­"

To je rozhodně zajímavý pohled a málo to nebude. Pořád se ale neptáte na to, co se stane, když ta reklama zmizí. Vy se pořád díváte na to, co Vám bere, ale ne na to, co Vám dává.

"Pan Surkala 209 Eur mesacne sa Vam zda malo za streamovacie sluzby

No je to právě šíleně moc. Tak buďme rádi, že tu díky reklamám máme možnost, aby to nebylo ještě více. V podstatě totéž, co předchozí bod.

"a napriek tomu tam mat reklamu aj ked uz v obmedzenom pocte?­"

Může se to zdát být divné, ale ono to až tak divné není. Reklama v takovém případě částečně ­(a nikoli úplně­) hradí službu. Je to něco, co existuje už pěkně dlouhou dobu a dosud Vám to jistě nikde divné nepřišlo. Dobře je to vidět v novinách a časopisech. Kupujete třeba časopis za 3 EUR a stejně jsou tam reklamy. Nevím, ale asi Vás to nijak nepřekvapuje. Proč tady? Vy si ale potřebujete uvědomit, že když tam ty reklamy nebudou a budete to platit výhradně jen Vy ­(a ne Vy a částečně reklama­), tak to nebude stát 3 EUR, ale třeba 6. Analogicky s Vašimi službami. Odstraňte z nich reklamy úplně a nebude to už tak šílených 209, ale třeba ještě šílenějších 230. Ten plně placený plán bude ještě dražší než ten, kde se na tom placení podílíte společně s reklamou.

"Ale vice vseho znamena ​­(v tomto pripade jednoznacne​­) presyceni a znechuceni, nikoliv zvyseni marzi​­/zisku. ­"

Vy si pořád neuvědomujete, že nejde jen a pouze o zvýšení zisků­/marží, jak se může zdát. Zrušení cílení reklamy na internetu ­(různé režimy zabránění sledovacích cookies v prohlížečích­) byla drtivá rána celému systému, který se teď snaží dohnat zpět ­(není to jen o tom mít více než dnes, ale o tom mít aspoň tolik, kolik včera­). Tohle bylo pro mnoho různých systémů založených na platbě reklamou doslova likvidační a dopady vidíme dodnes, buď to zmizelo nebo je všude více reklam, příp. paywallu. Tato snaha o ušetření dělá všechno jen dražším. Vy pořád ignorujete fakt, že dnešní situace je do nemalé míry dána tím, jak výrazný dopad na efektivitu reklamy na internetu mělo zabránění sledování ­(a cílení reklamy­). Není to jen a pouze nenažranost korporací. Je to i ta, ale ne výhradně.

"Kdyby jen lidi neustale vnimali, ze u nekterych spotrebaku delaj naklady na propagaci vetsinu ceny, mozna by se na paywally divali uplne jinak ​­(kdyby se to promitlo do snizeni cen​­).­"

To máte rozhodně pravdu, ušetřilo by se někde, ale zase by Vám naskočily náklady jinde. A některé věci prostě lidé mají raději relativně ­"zadarmo­". Zejména na internetu je velmi nepraktické platit za každou malou blbost penězi. Už dnes si na internetu nepřečtete, neposlechnete, nezhlédnete spoustu věcí bez placení a není tu ani ta možnost platby reklamou. A platit třeba 50 Kč jen proto, abyste si přečetl jeden článek, a pak ještě řešit zrušení předplatného, aby náhodou nenaskočil další měsíc... Je to děsně nepraktické.

Duolingo model je boží a YouTube ne? Jak se ty dva vlastně liší? Máte tam nějaké bonusy navíc za zhlédnutí extra reklamy, to je pravda, ale jinak je to do značné míry totéž. Na chvilku učení tam máte každou chvíli v tom lepším případě 5 sekund, v tom horším až 30 sekund reklamy. Stejně jako na YT. A stejně jako na YT máte prémiovou verzi bez reklam s funkcemi navíc.

"Spocita a bude pocitat mnohem pecliveji. ­"

Tohle inzerenti počítali vždycky. Těžko předpokládat, že teď začnou nějak lépe.

"Jde tedy jen o to se dohodnout ​­- jako to udelala hudebni studia.­"

Ale hudební studia nemají své streamovací platformy. Kdyby měla, tak byste hned viděl, jak ten obsah mizí ze Spotify a dalších. Ty streamovací služby se snaží lákat na exkluzivní obsah, tohle u audia nemáte ­(až na výjimky jako byl třeba podcast Joea Rogana­), protože tam především neexistují ony streamovací služby jednotlivých hudebních studií. Je to odlišná situace a doufejme jen, že hudební studia nedostanou praštěný nápad si založit vlastní streamovací platformy pro audio a pak na ně lákat exkluzivním obsahem. Protože pak nastane totéž co s videem.

"proste i Vy uznate, co dela youtube blbe, jakych bot se dopousti atd.­"

Ano, YouTube dělá spoustu věcí tak, že se mi to nelíbí. Ale přesto to vůbec nic nemění na tom, že je to placená služba a za placené služby se prostě platí. Cena se nám může nelíbit, může se nám nelíbit způsob, ale to na věci vůbec nic nemění.

"Cileni reklam nevnimam jako relevantni ​­(na telce taky vsichni cumime​­/pretacime necilene reklamy​­).­"

Cílení reklam je naopak naprosto zásadní. Ostatně i ve televizi je svým způsobem cílená, jen ne tak dobře. Stejně jako v novinách, časopisech,...

"Tak presne potom dojde k implozi. Trh to dava najevo. ­"

Má to dávat najevo tím, že přestane službu používat, ne tím, že přestane platit to, co je placené.

"zatimco Vy to vnimate takrka jako kradez..­"

Soukromá firma chce za použití služby poplatek. Vy ho nezaplatíte. Podobně jako cesta autobusem načerno. Nebo tam snad vidíte nějaký rozdíl?

"Nezabere vyssi frekvence. Kdyz vsichni zaplati premium, kde budou firmy inzerovat?­"

Všichni si to nezaplatí, protože v tom je právě YouTube výborný, nabízí dvě možnosti platby, zatímco mnozí nabízí jen jeden, platbu natvrdo. Zde je spíše cílem to, aby se na Premium překlopil dostatečný počet lidí, aby se to uživilo samo o sobě i bez reklam, ale zároveň to umožnilo lidem sledovat to i bez toho, aniž by museli vytahovat kartu.

Podobná situace je třeba u Duolinga. Podívejte se na hospodaření, předplatitelé tvoří jen asi 7,5 % uživatelů, ale tvoří téměř 83 % příjmů. Předplatné je mnohem lepší byznys model než reklamy. Ale je současně skvělé ty reklamy mít, protože to demokratizuje internet. Umožňuje to výuku jazyků i tomu, kdo nechce platit natvrdo svými penězi, ale raději to udělá reklamou. Dokonce tam máte dobrovolné sledování otravné reklamy pro zisk různých výhod ­(in­-game měna, zisk životů­) a lidé to dobrovolně sledují. Dobrovolně. Protože ne všichni chtějí platit. Je skvělé, že mají tu možnost neplatit za vše a nemusí mít vše za předplatné, ačkoli ty reklamy jsou tak otravné.

"Projde to jak mexicka vlna vsema platformama a dostaneme se zpet na prijatelnou uroven. ­"

No však ono to prochází, ale podívejte se na ten výsledek, který je jiný, než byste čekal. Všechno se překlápí na paywall, tedy postupně ztrácíte možnost platit reklamou, ale musíte už vytáhnout platební kartu, jinak ­(mnohdy­) máte smůlu. Některé věci ještě možnost volby nabízí, jiné už ne. Internet se právě kvůli tomuto stává místem, kde se už za služby začíná platit natvrdo.

"da se to klientum nacpat jako megahit, ze reklama ma vetsi ucinek, protoze ji neni tolik a uzivatel ji vice vnima a nepreskakuje.­"

A Vy si myslíte, že ten klient si nespočítá, jaké to má náklady a jakou návratnost? Reklama měla větší účinek, když se sledovalo, jenže to se lidem také nelíbilo. A teď, když jsou trackovací cookies sprostým slovem, tak se logicky účinnost reklamy snížila, protože se snížila její relevance. Takže je jí logicky více, aby se to dostalo tam, kde to bylo před lety ­(tady se spíše dohání pád, který tím vznikl­). Toto varování před tím, že zrušení sledování je dvojsečná zbraň, která ublíží nejvíce těm, kteří jsou pro, je zde. To, že zrušení sledování uživatelů přinese výrazně více reklamy, jsem tu varoval už roky zpět. A je to tady.

"Kde najdu to pismenko​­" :​­)​­).­"

Alt+0181

"Jde to u audia, musi jit i u videa.­"

U videa je trochu jiná situace. Video má totiž problém v tom, že streamovací služby produkují vlastní obsah, to se u audia moc neděje. Spotify neprodukuje vlastní hudbu, video streamovací služby svůj vlastní obsah produkují. Proto je něco takového docela nepravděpodobné. Není to tatáž situace.

"Tady se vydali tak zhovadilou cestou, ze je jenom dobre, kdyz je lidi masivne bloknou a docvakne jim, ze maji hledat cestu jinou. A ony existuji ​­(viz uvod prispevku​­).­"

Existují, ale ne ty, které si myslíte. Situaci by mohlo zlepšit to, že by se opětovně vrátilo do módy sledování uživatelů, čímž by se zvýšila relevance a účinnost reklam. Ale to se už nestane. Takže nás čeká to, že se stále více a více služeb dostane za paywally, protože se jinak nezaplatí, když to nezvládají reklamy.

Kdybyste tak místo tohoto naprosto zbytečného typického odstavce, proč neodpovíte, prostě jednoduše odpověděl na úplně jasnou otázku, udělal byste lépe ­(a nemuseli bychom se tu pořád zbytečně točit dokolečka­).

Chápu tedy, že prostě rozumný důvod pro neplacení placené služby nedokážete najít, nehodláte to tady ale přiznat, a tak se jen vytáčíte, abyste nemusel odpovídat. Kdybyste ten rozumný důvod měl, tak byste ho tady v jedné větě totiž jistě řekl a neztrácel čas psaním 4 řádků naprosto zbytečného textu, proč to nenapíšete.

"Reklama ako taka mi nevadi, ale mat viac reklamy ako obsahu je uz na hlavu.­"

No na hlavu to je, ale i tak to nikoho neopravňuje k tomu, aby to přestal platit a nadále tu službu využíval. To je na hlavu ještě víc. Že je té reklamy hodně, to se tady všichni shodneme. Je to prostě drahá služba. To ale není důvod k neplacení za ni. Prostě není.

"A ako obhajite svoje premium, ked mam zaplatene rozne sreamovacie sluzby.​­/mesacne 209,​­-Eur​­/ a tak ci tak tam mam nadrbane reklamy?­"

No a to je právě ten problém. Těch streamovacích služeb člověk platí tolik, že je rád, když konečně nějakou může platit i reklamou a nemusí všechny platit natvrdo. Bohužel je kvůli tomu několik filmů a seriálů, na které se jen tak nepodívám, protože je bohužel nemůžu zaplatit reklamou a jsou jen a pouze za paywallem. A nechci natvrdo platit už ani nevím kolikátou službu...

Nemusíme se točit v kruhu, když konečně odpovíte na jednoduchou otázku. Nechcete přiznat, že na ni neexistuje rozumná odpověď, nebo proč na ni nechcete odpovědět? Pokládám ji potřetí:

Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?

"to neni podraz a neni vuci tomu obrany?­"

To ale vůbec nic nemění na tom, že je to placená služba ­(byť v tomto nekvalitní­) a má se za ní platit.

"YT udelal podraz jako prvni­"

Ani to na věci vůbec nic nemění, i kdyby to podraz byl. Pokud Vám někdo zdraží službu, není to důvod k tomu ji konzumovat zdarma. Prostě není. Zdražení služby není podraz. Je to změna ceny.

"kterou od pocatku nabizel jako ZDARMA ​­(s ​­'rozumnym​­' servirovanim reklam​­), tak zacal monetizovat predplatnym.­"

Ne, nenabízel ji zdarma. YT se platil od začátku nepřímo reklamami, teď to jen zdražilo ­(více reklam­) a přibyla možnost přímého placení předplatným.

"Apropos..pokud neni pouzivani adblocku v rozporu se zakonem, nemuzete to povazovat za nic nekaleho, kdyz uz chcete ruzne ​­'slovickarit​­'.­"

Je to v rozporu s podmínkami služby, které jste se zavázal dodržovat. Takže to nekalé je. Stejně jako platíte za internetové připojení nebo třeba telefon. Takže se ptám ještě jednou:

Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?

"Půl tuny na 100kWh, nevidím to jako žádný zázrak, pomalá evoluce..­"

Jestli je to pravda, tak je to naprosto brutální evoluce, záleží ale na úhlu pohledu. Tohle je evoluce LFP baterií a jestli to má 205 Wh­/kg na úrovni akumulátoru, tak je to výrazně více než doposud ­(u LFP, které mají své specifické vlastnosti­). Jestli to má 205 Wh­/kg na úrovni akumulátoru, tak to znamená, že to má ještě mnohem více na úrovni článků. LFP články ale dosud měly jen cca 160­-170 Wh­/kg ­(pod 130 Wh­/kg na úrovni akumulátoru­), takže by to bylo minimálně o polovinu lepší. To je obrovský skok.

Takže se tu dostáváme na hmotnosti a hustoty nejlepších NMC akumulátorů ­(ty mají spíše ještě nižší hustotu než 205 Wh­/kg­), ale s životností LFP ­(tedy tisíce cyklů­), absenci kontroverzních prvků z NMC­/NCA, větší bezpečností, nižší cenou... Tohle je velmi výrazný pokrok, protože to umožňuje zbavit se NMC­/NCA a jejich nevýhod, přitom si ponechat jejich pozitivní vlastnosti, které dosud platily ve srovnání s LFP. Mě to přijde tak podezřele zázračné, až se mi tomu nechce věřit.

"Jde o to, v jake mire a jak je pouziva.­"

Zdražil, to je celé. Stejně jako u čehokoli jiného, pokud se Vám nelíbí cena, nemusíte to kupovat. Ne to mít zdarma, přestože je to placené ­(a zdražené­).

"ze si nekdo nainstaluje adblock, pokud takovou akci vnimate jako podraz.­"

A není snad? Ta služba má nějakou stanovenou cenu ­(v podobě množství reklam, které se stále zvyšuje, tedy roste cena služby­). Vy ji neplatíte. Co jiného než podraz to je?

"Evidentne nenzranost korporaci nezna hranice, zadne...­"

Ani to Vás neopravňuje mít placenou službu zdarma. Všude jinde platíte za to, co využíváte, proč by YT měl být výjimkou? Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?

No mně to vytáčí také, myslíte, že ne? Taky mi to přijde moc, ale to na věci nic nemění. Vůbec nic. Cena je prostě stanovena ­(a je čím dál vyšší­) a buď ji akceptovat budu ­(a zde mám dvě možnosti platby ­- reklamu nebo předplatné­) nebo ne a pak prostě službu nepoužívám. Že mě to otravuje, mi nedává právo mít placenou službu zadarmo. Opravdu nedává. Ta služba má prostě svou cenu, není zdarma.

"Prijde Vam to normalni?­"

Ano. Vůbec se mi to nelíbí, ale normální to je. Google prostě normálně zdražil službu. Nic jiného. Jestli se mi ta cena nelíbí, tak tu službu nemusím využívat, nebo si ji můžu zaplatit jinou formou ­(YouTube Premium­). Ale jakým právem ji mám mít zadarmo, když je to služba placená ­(reklamou nebo předplatným­), to mi hlava nebere.

Řešením je YouTube Premium, ne AdBlock.

Jak definujete reprezentanta firmy? Od které úrovně ji ještě reprezentuje a od které už ne? Vždyť jste si sám ve své vlastní větě odpověděl, že oficiální vyjádření dává PR oddělení. Vždyť to oddělení to má ve svém názvu. Teda neřeším to, zda to je nebo není pravda, ale to, kterou informaci lze považovat za oficiální prohlášení firmy a kterou ne. Jestli by tedy řekl nějaký blud a PR oddělení to vyvrátilo, jak sám říkáte, tak by to bylo přece PR oddělení, které by dalo to finální oficiální informaci o stanovisku firmy a ne onen zaměstnanec. Vždyť jste to teď sám nevědomky řekl a potvrdil, že to není oficiální, když by to oficiálně vyvracelo PR oddělení.

Já neříkám, že to není pravda, to tady vůbec neřeším. Vyjadřuju se k tomu, že je také třeba trochu více dávat pozor na to, co můžeme považovat za oficiální vyjádření firmy a co by jím tak úplně být také nemuselo. Ne vše, co v rozhovoru řekne nějaký zaměstnanec firmy ­(byť i vysoce postavený­), může být automaticky považováno za oficiální vyjádření dané firmy.

Já měl za to, že oficiální prohlášení firmy se podávají prostřednictvím tiskových zpráv a tiskových mluvčích.

"Macbook Air ma 70W adapter­"

Zajímavé, že ve specifikacích ­(https:­/­/www.apple.com­/cz­/macbook­-air­/specs­/­) uvádí Apple 30W adaptér u 8jádra a 35W adaptér u 10jádra s tím, že si lze volitelně koupit 70W, který to ­(logicky­) nabije rychleji. Ale na plný výkon to poběží i s tím 35W.

"Ten vas 35W patri k iPhonum pro rychle nabijeni. ­"

Opět není pravda. iPhony žádné 35W nabíjení nepodporují. Vždyť se jim kvůli tomu každý směje, ostatně oni s iPhonem ani žádný adaptér nedodávají ­(a pro rychlé nabíjení iPhonů je určen 20W adaptér ­(https:­/­/www.apple.com­/cz­/shop­/product­/MUVV3ZM­/A­/20w­-usb%E2%80%91c­-nap%C3%A1jec%C3%AD­-adapt%C3%A9r­), nikoli 35W, což navíc vůbec neznamená, že iPhone bere 20 W ­- to by ty čínské telefony musely brát 240 W, a to tedy opravdu neberou, ačkoli takový adaptér mají­).

"Ano jsou 200W notebooky, co maji x86 CPU a tu nejvykonejsi mobilni GPU. Jenze to je i9 procesor. ­"

No Vy jste tu zmiňoval i9, co měla 96W adaptér. Já tu měl i7, která měla 240W adaptér. A co z toho chcete vyvodit? Nic. O spotřebě procesoru to moc neřekne, když záleží i na GPU ­(a to hodně­). Takže proč tento argument správně uznáváte u x86, ale ne u Applu?

"Ty jejich GPU nelze srovnavat ani s mobilnima 3080 natoz 4080.­"

To záleží jak v čem. Ve hrách to kvůli nedostatečně optimalizovaných hrách ten výkon obvykle nemá ­(ale záleží jak které, někdy to nedosahuje na RTX 3050, někdy to překonává RTX 3080­), v aplikacích, kde se to GPU využívá pro práci, a pro kterou to optimalizované je, ten výkon RTX 3080 obvykle má.

No však říkám, že se ta statistika ještě zhorší. Ti řidiči tam už jsou a ještě přibudou. Pak možná bude nejčastější tankování ne v rozmezí 800­-850 km, ale třeba 750­-800 km a průměr se možná dostane až k 700 km. Takže zvěsti o tom, jak každý se spalovacím autem tankuje po 1000 km, jak se s oblibou tvrdí, bude ještě o to více vzdálen realitě.

Ti tam jsou také. Jde o průměr různých evropských řidičů, kteří si zapisují své hodnoty při dotankování ­(a kteří najedou alespoň 20 tisíc km ročně, což je evropský nadprůměr­). Navíc jsou to zatím ti, kteří jezdí nejúsporněji ­(tedy spíše ti s větším dojezdem­), ta statistika bude pravděpodobně ve výsledku ještě o něco nižší.

"jsou nejspíš o něco reálnější, než ty západní. :​­-​­)­"

Nesmysl. MG4 Electric 51kWh ­- v EU 350 km, v Číně 425 km. NIO ET7 100kWh ­- v EU 580km, v Číně 675 km,... Ty evropské jsou o nějakých 15­-20 % níže než ty čínské. A to ještě ty evropské jsou obvykle dost nadhodnocené.

Tady se bavíme o bezpečných 700 km v rozsahu 10­-90% v reálném provozu, ne o dojezdu, který se udává 0­-100%. Ono tutéž situaci máte i u spalovacích aut. Taková naftová Octavia má papírový dojezd okolo 1000 km ­(papírově to má 45l nádrž, ale lidi jsou schopni do toho dorvat i přes 50 litrů­). Jenže i přesto když se podíváte na reálné dojezdy, tak při 1000 km tankuje minimum lidí, nejvíce je to v histogramu mezi 800­-850 km, průměr jako takový je 776 km, a to mám prozatím zpracovanou statistiku nejúspornějších řidičů. Počítám s tím, že to se zpracováním dalších řidičů ještě o něco klesne. Takže abyste se spalovacím autem bez problémů najel 1000 km, musíte mít papírový dojezd asi 1300 km.

Základní M3 má v základu 35W adaptér, M3 Pro pak většinou 70W. Až s nejvýkonnějším M3 Max ­(16jádrové CPU, 40jádrové GPU­) je 140W adaptér. Při tom grafickém výkonu asi nikoho nepřekvapí, že si to také trochu vezme, ne? Ale za to může také GPU, ne jen CPU. Moc mi není jasné, jak chcete na trafu dokázat neefektivitu ARMu, když tam půlku spotřeby tvoří GPU v tom procesoru, tedy něco, co s ARMem nemá nic společného. Já tu měl na stole třeba i7 s 240W trafem.

Tak některá ta auta papírově 700 km mají už dnes, ale je třeba dávat pozor na to, zda jde o kombinaci nebo o město, a také to, jaká je skutečná spotřeba.

EQS udává až kombinovaných 798 km ­(ve městě dokonce 838 km­), ale to rozhodně není běžný dojezd. Dívám se, že skuteční lidé s tím jezdí za 23,6 kWh­/100km. Při baterce 118 kWh to dělá rovných 500 km ­(a to ještě při nabíjení 0­-100%­).

Na to, abyste měl bezpečných 700 km, tak potřebujete zhruba 140 kWh+ ­(u běžně velkých a úsporných aut­). Ioniq 6 v praxi lidem žere 19,1 kWh­/100 km, na 700 km tedy potřebujete 134 kWh baterku ­(0­-100%­). I když vezmeme hodně pro­-EV případ, že budeme nabíjet 10­-90% ­(a ne 20­-80 %­), tak už se tu bavíme o potřebě 168kWh baterky. Jenže ono to má 78 kWh.

"očekávali, že ARM CPU bude hned na první pokus mnohem lepší než x86­"

Tak to asi nikdo nečeká, že bude ve všem lepší ­(asi se dá čekat, že to bude ­"lepit­" podobně jako Intel lepí Arc­), ale třeba v té spotřebě by zrovna mohl už od začátku. A není pravda, že jde o první pokus, Snapdragon 8cx ­(což je v podstatě dost podobná věc s menším počtem jader­) měl generací hned několik, Windows on ARM tu existuje už také nějaký ten pátek. Každopádně zatím to nejsou finální verze SW, takže musíme počkat ještě měsíc na finální soudy a doufejme, že ta emulace bude na podstatně jiné úrovni, než se zatím zdá ­(výkonem i efektivitou­).

V tomhle má Apple obvykle lepší přístup. Sice se mu vytýká, že je ve všem poslední ­(což je často pravda­), ale zase když už se to objeví, tak je to většinou mnohem lépe odladěné.

Nepleťte si předobjednávku s rezervací. Jsou to dvě značně odlišné věci.

Také jsem na to zvědav a uvažuju, že bych notebook s něčím takovým koupil. Pasivně chlazený mám i teď ­(ale už nutně potřebuje výměnu­) a docela by se mi líbilo u pasivu zůstat. Další zajímavou možností jsou nové Ryzeny 8040, ale i zde si bude potřeba počkat, než se tu objeví v nějaké konfiguraci, která by se mi líbila... Bude zajímavé sledovat ty testy, případné problémy s kompatibilitou,...

A kde se tam píše o zákazu vjezdu elektromobilů? Píše se tam o zákazu vjezdu dieselů, ne elektromobilů ­(tedy opak toho, co tvrdíte­). Ohledně elektromobilů je tam akorát to, co bylo zmíněno výše, omezování nabíjení v odpolední špičce, ale o zákazu vjezdu EV se tam nepíše vůbec nic.

A i tento článek zmiňuje to, že za problém nemohou jen a pouze elektromobily, ale nárůst zájmu o elektřinu má na svědomí např. i rozmach tepelných čerpadel místo jiných neelektrických způsobů vytápění ­(jedno tepelné čerpadlo za rok spotřebuje 3­-12 MWh dle podmínek, což je jako 1­-4 elektromobily­).

Ano, tohle není vůbec nic nového, ostatně jsem o tom dnes mluvil v jiné diskuzi. Ten článek, na který odkazujete, zmiňuje i důvod: ­"Mnoho lidí nyní přechází na ­(hybridní­) tepelná čerpadla a indukční kamna. V důsledku toho jsou napájecí kabely od konce odpoledne velmi vytížené.­" Nejde tedy jen o problém způsobený elektromobily. Těch je tam něco okolo půl milionu, což navyšuje spotřebu Nizozemska asi o 1,5­-2 TWh ročně. Jejich roční spotřeba se přitom pohybuje okolo 110 TWh.

To, že se omezuje spotřeba ve špičce, není nic, co by bylo něčím průlomovým. Různé tarify na elektřinu pro rozložení spotřeby tu máme už desetiletí a nikdo se tomu příliš nepodivuje, a pokud máte třeba tarif D57d pro elektrické vytápění, tak jsou období dne, kdy to prostě nezapnete ­(a to tu v ČR nemáme v podstatě žádné elektromobily­).

V kterém městě? Nějaký relevantní odkaz k tomu nebo je to výmysl konspiračních webů? Pokud vím, tak v Holandsku chtějí naopak zakázat vjezd všem neelektrickým vozům v některých městech ­(v Amsterdamu od roku 2030­). Co se týče kroků proti EV, tak v Holandsku jsou tendence omezovat nabíjení v odpolední špičce.

Sám jste si odpověděl.

"Ked teraz tankuje naraz v celom state 6000 aut, aj potom bude tankovat elektrinu 6000 aut. Lenze dnes je priemerny dojazd 800km, potom bude 400? ok, takze 12000 aut.­"

Klidně třeba 100 tisíc, pravděpodobně ještě více. Vtip je ale v tom, že ne všechna se nabíjí rychlým nabíjením. 30 aut může být stejnou zátěží jako jedno jediné. Čím rychleji se ale nabíjíte, tím rychleji jste nabitý, tím rychleji z té nabíječky vypadnete a tím rychleji ji uvolníte pro někoho jiného, tedy tím menší je šance k Vašemu souběhu, když jste tam jen tak krátce.

Představte si, že by čerpací stanice pumpovaly ten benzín 10krát pomaleji. Co by se stalo? No patrně by bylo 10krát tolik stojanů, tankoval byste 10 minut a ne jednu, ale odběr benzínu by byl v daný okamžik v celkovém součtu stejný, ne nižší. Místo 2 aut tankovaných 40 litrů za minutu ­(tedy celkem 80 litrů za minutu­) byste tam měl 20 aut tankovaných 4 litry za minutu ­(tedy celkem opět 80 litrů za minutu­). Stejně tak to funguje naopak.

Čím víc zvýšíte rychlost, tím více zkrátíte čas a tím více snížíte počet současně tankovaných­/nabíjených aut a naopak. Celkový okamžitý odběr se zásadně ale nemění.

BTW. EU není zdaleka jediná, kdo tlačí elektromobilitu. Třeba ta Vámi zmiňovaná Indie teď začala dotovat EV ­(produkci i dovoz­) a chce být v roce 2030 špičkou v elektromobilitě.

"My tu mevieme odhadnut, kolko aut naraz tankuje. ­"

To nás vzhledem k tomu, jak rozdílnými rychlostmi v rozdílné doby se elektromobily nabíjí, až tak extrémně nezajímá. EV nabíjející se 3 hodiny 11 kW výkonem je na první pohled něco jiného než EV nabíjející se 330kW výkonem 6 minut ­- množství energie je ale stejné.

Můžete nabíjet 30 EV 11kW výkonem současně, mít spotřebu 330 kW a mít všech 30 za 3 hodiny nabité, nebo také můžete mít 30 EV sekvenčně za sebou,každé ládovat 330 kW, mít je za 30*6 minut = 3 hodiny také všechny nabité. Dosáhnete téhož za stejnou dobu se stejným výkonem. A že by se na jednom místě objevilo 30 EV zrovna v 6minutovém intervalu a zbývajících 174 minut v těch třech hodinách, by tam bylo prázdno, je dost nepravděpodobné.

Každé nabíjení přes noc znamená, že o to méně se bude nabíjet přes den. V průměru potřebujete cca 400 W na auto a od tohoto čísla to bude lítat nahoru­/dolů podle špičky. A tam se vzhledem k tomu, že se část nabíjení přesune na noc, dá očekávat snížení nutnosti rychlého nabíjení přes den.

Nikdo to nechce nabíjet s 10,4 MW, propána. To je jen přepočet, kolik by to při tak velké baterii teoreticky zvládlo.

Že se to dokáže nabíjet jako superkapacitor, přece neznamená, že to tak rychle musíte také nabíjet, propána. Stejně tak opačným směrem. Že by to bylo schopné podat 11 MW, neznamená, že to bude napájet 11MW motor, když to může být použito v autě, které má 150 kW.

Pár desítek jaderek nepotřebujete. Kompletní elektromobilitu by utáhly 2­-2,5 JE velikosti Temelína.

" Tenhle provoz je prototyp co komerčně ještě nefunguje ale asi jednou bude.­"

Asi jednou bude? Je to v provozu minimálně dva roky, zatím spíše jako pilotní projekt, ale už dnešní kapacita je na téměř 100 tisíc EV ročně.

"Už jen při jejich těžbě ničíme prostředí a vytvoříme víc škodlivin než to auto ušetří za životnost.­"

Není pravda. Tohle jsme si tu už vysvětlovali. Toto je graf včetně těžby materiálů pro baterie.

https:­/­/i.kinja­-img.com­/image­/upload­/c_fit,q_60,w_1315­/3e8e53c3e8d99a057c62f6122103d626.jpg
https:­/­/www.mckinsey.com­/~­/media­/mckinsey­/industries­/automotive%20and%20assembly­/our%20insights­/the%20race%20to%20decarbonize%20electric%20vehicle%20batteries­/net­-zero­-batteries­-ex2­-f.svgz?cq=50&cpy=Center

Vezměme třeba USA. 74 kg CO2­/kWh včetně těžby materiálů, takže 75kWh baterka udělá 5550 kg. Benzínové auto se spotřebou 7 l­/100km to vyprodukuje za 34 tisíc km. A to nepočítáme emise pro výrobu toho benzínu ­(ale ani na výrobu elektřiny, ta je ale čistější i u hodně špinavých provozů­).

" Ale for začíná s tím že ekologové začnou emise počítat až v tenhle moment.­"

Jak kteří. Stejně jako někteří zapomínají na to, že se ropa musí vytěžit, rafinovat,... A to také není bez emisí.

"A tohle je šíleně náročný energetický proces.­"

No jak ukazuje tento provoz, tak právě že až tak moc není, když je to o 70­-80 % úspornější než těžba.

"Protože z Číny a pro Čínu je levnější vytěžit a vyrobit. Než kupovat drahý kov​­/recyklát z USA. ­"

A proč by Čína kupovala recyklát z USA? Podstatou je to, aby ty materiály zůstaly na americké půdě pro Američany ­(stejně jako u podobných projektů v Evropě pro Evropany­).

Nevím, jak v USA, ale v EU bude tohle přímo na úrovni likvidace vozu, takže by se to někde jen tak povalovat nemělo. V případě výměny během životnosti vozu je to obvykle na tom, kdo výměnu provádí ­(obvykle tedy sama automobilka, resp. její zastoupení a servisy­), zda se to zrecykluje ­(pošle do nějakého takového centra­) nebo to půjde na sekundární použití. Baterie mají mít své ­"pasy­", takže se má lépe monitorovat, co se děje s jakou baterií.

"Čekal bych, že Intel výrobcům neoficiálně doporučil ty limity vypnout, aby jeho procesory vypadali líp.­"

I kdyby to bylo ­(a ono to tak být opravdu může, ono to i je docela pravděpodobné, u Intelu by to ostatně nebylo nic překvapivého­), stále je to na výrobci desky, jak ten bezlimitní režim bude prezentovat. Prostě to měla být prezentováno jako funkce extra ­(proti tomu vůbec nic­), ale nebýt to schováno jako výchozí funkce. Já neříkám, že Intel je v tom naprosto čistý ­(to dost pravděpodobně není­), ale způsob prezentace a aktivace tohoto neomezeného režimu mohl být výrobci desek udělán lépe, Intelu navzdory.

"Podle některých informací prý výrobcům doporučuje implicitně limity nedodržovat, nebo dokonce vypínat. ­"

Stále je to ale výrobce desky, kdo má v tomto poslední slovo. Ten režim s vypnutými limity tam klidně může být, proč ne. V tom přece vůbec není problém. Problém je v tom, že je automatický. Tohle má být něco, co si s upozorněním na rizika má uživatel zapnout sám, ne že mu to s riziky bez upozornění zapne někdo jiný.

Ale tady v diskuzi byla řeč o ceně elektřiny, ne o dani.

I to může být problém, cca 1 TWh to krypto vzít asi mohlo, což v celonorském pohledu není nějak velký extrém. Norsko má spotřebu cca 120­-125 TWh energie ročně, dneska je tam elektrické každé 4. auto, což celkovou spotřebu navýšilo asi o 3 TWh. Takže v podstatě tak krypto bere elektřinu každému třetímu elektroautu.

Každopádně v Norsku ta plná elektromobilita na celkové spotřebě moc poznat nebude. Tím, že mají obrovskou spotřebu i bez toho ­(2krát tolik co my­), ale jen polovinu aut co my, budou mít nárůst cca čtvrtinový proti nám ­(u nich tak o 10­-15 %, u nás odhadem okolo 50 %­).

Ale ony jsou vždy efektivnější. Každá nová generace je efektivnější a o dost. Něco takového, že dostanete 5 % výkonu navíc za spotřebu o 60 % vyšší, to se tu neděje, ty procesory mají lepší poměr výkonu a spotřeby. Potíží je, že místo toho, aby se třeba o 30 % lepší efektivita využila k 10% snížení spotřeby a 20% nárůstu výkonu, tak se spotřeba navýší o 10 % a výkon o 40 % ­(zjednodušeně­).

"Když už zastáváš centrální plánování ekonomiky komunistického typu v jednom oboru, proč ne ve všech?­"

Já vysvětluju, proč to tak je, to neznamená, že to také automaticky zastávám.

Ale oni se ženou skoro všichni, zdaleka ne jen Qualcomm ­(MediaTek a ostatně i ten Samsung jsou na tom velmi podobně, vlastně MediaTek je na tom teď ještě hůř než QUalcomm­). Když někdo dá za telefon 30 tisíc, tak mnohdy nechce mít něco, co má mnohem nižší výkon než u konkurence, ačkoli ten výkon nikdy pořádně nevyužije. Tady hraje roli i psychologie a vnímání zákazníka. A tak se všichni snaží být na špičce.

"Jestli je energie málo, tak zdraží a pak se nebude vyplácet těžit, ne?­"

No třeba právě proto, že zdraží. Ona totiž nezdraží jen těm těžařům, ale všem.

Ale on přece nemusí být každý obsah užitečný. Přiznejme si, jsou to docela šílenosti, na druhou stranu ty peníze nachází místo nejen v další produkci, ale také v široké charitativní činnosti.

Takže to tu nikdo nikdy neviděl, ale všichni ví, že je to odpad :­-)

Opravdu?

Asus:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Já tam vidím 12VHPWR

MSI:
https:­/­/www.techpowerup.com­/review­/msi­-geforce­-rtx­-3090­-ti­-suprim­-x­/3.html
https:­/­/cz.msi.com­/Graphics­-Card­/GeForce­-RTX­-3090­-Ti­-SUPRIM­-24G­/Specification
https:­/­/cz.msi.com­/Graphics­-Card­/GeForce­-RTX­-3090­-Ti­-BLACK­-TRIO­-24G­/Specification
Já tam vidím 12VHPWR

Našel jsem takto v rychlosti snad jen jeden obrázek RTX 3090 Ti, která měla 8pin.

"než minulá 3090 Ti, která měla 3x 8Pin­"

A nebyla 3090Ti náhodou první karta, která měla 12VHPWR?

"Bez urazky, nevidim smysl v plytvani osobniho casu v necem­"

Je to jednoduché, ale stejně to nenapíšete. Je to pro Vás plýtvání osobního času? Tak jestli nechcete plýtvat osobním časem, tak Vám přijde úspornější napsat 4 příspěvky a více než 1000 znaků o tom, proč to napsat nechcete, místo toho, abyste to v jednom jediném příspěvku napsal? Zabralo by to jeden jediný příspěvek a nevím... 100 znaků? Možná 50.

"Staci si projit dobove recenze a tehdejsi komentare, kdyz jste to jako redaktor uz zapomel...­"

Ale já se ptám, co by pro Vás bylo tím revolučním krokem. Ne o tom, co psaly dobové recenze nebo tehdejší komentáře. Já se ptám Vás, co by pro Vás dnes, v roce 2024, znamenalo, že by Apple M4 byl revoluční. Co revolučního by M4 musel mít, aby byl pro Vás dostatečně revoluční? Ne pro mě, ne pro redaktory, pro Vás. Co má ten Apple udělat, abyste si řekl ­"ano, je to opět revoluce­". Naprosto jednoduchá otázka o Vašem názoru. Fakt mi není jasné, jak mám z dobových recenzí zjistit Váš dnešní osobní subjektivní názor. Opravdu to nechápu.

Takže se konkrétní odpovědi nedočkám. Tvrdit, že takto to vypadat nemá, to je jednoduché, ale říci, jak to vypadat má, je, zdá se, nadlidský úkol.

Aha, takže ono je především pro cenově citlivé jedince levnější koupit nový iPhone za 30 tisíc, než mu nechat vyměnit baterku za 2 tisíce? Nebo jak jste to jako myslel?

No opravdu nechápu. Jak bych mohl? Co je tím druhým příchodem M1, co? Dokážete být konkrétní? Co má ten M4 přinést, aby to bylo revoluční? Když je to tak jasné, tak by pro Vás nemělo být nejmenším problémem to definovat.

"Od te doby cekam take, ze ​­"neco​­"..a ono nic.­"

No ale co má být to ­"něco­"? Na to jsem pořád od nikoho nedostal odpověď. Jak si tady představujete tu další revoluci, kterou by to mělo podstoupit, abyste byli spokojení?

No a že by tu metodiku také ukázali? Tak počítejme. Elektrické auto má spotřebu 18 kWh­/100 km, se ztrátami ­(přenos, nabíjení,...­) řekněme 24 kWh­/100km. Český mix je 430 gramů na kWh, to je 103 gramů CO2 na km. A to rozhodně nejsme nejčistější zemí, v Evropě jsme jedna z nejhorších. Celá EU je na nějakých 220 gramech, takže to máme 53 gramů CO2 na km.

Tak jak se dostali na 150­-300 gramů? To se tam jistě počítá výroba auta, výroba elektráren a tak dále, ne? Nic proti tomu, ale tak to pak musíte připočítat i u spalovacích aut. Vždyť jen na výrobu 6 litrů paliva pro spalovací auto spotřebujete cca 10 kWh energie, na to elektroauto ujede přes 50 km a spalovací jen natankuje benzín a nepohne se ani o centimetr. Pokud by tato energie měla stejnou emisní zátěž jako elektřina, tak to máte 10 kWh*220gramů­/100 = dalších 22 gramů na km pro spalovací auto jen na výrobu paliva.

A jak dostali 110 gramů? To je ale i s těmi elektromobily. Spalovací auto za 110 gramů opravdu nejezdí. Podívejme se na data reálných uživatelů, kteří měří spotřebu při dotankování. Evropský průměr u benzínu je u aut vyrobených v roce 2020 a později 171 gramů na km u benzínu a 173 gramů na km u nafty.

Takže průměrný spalovák má po celé Evropě cca 170­-175 gramů ­(a to nepočítám těch dalších 20­-25 gramů na výrobu paliva, a to za předpokladu, že to bude tak čisté jak elektřina, což spíše budou méně čisté zdroje­), průměrný elektromobil má u nás něco okolo 100 gramů, v Evropě 50­-55 gramů.

"Asistenti mi nepridu ako zmysluplne vyuzitie. Kolko ludi ich pouziva? ­"

Spíše kdo to ještě nepoužívá? Vždyť už jen ten ChatGPT má skoro 200 milionů uživatelů. A teď si to představte lokálně na počítači, když to rozumí takřka všemu, co tomu napíšete. Můžete tomu diktovat hlasem místo toho, abyste to psal, případně to nechat napsat kostru e­-mailu podle zadaných instrukcí, můžete to podle popisu nechat najít soubor, který nevíte, jak se jmenuje, můžete to nechat vytvořit sumarizaci dlouhého textu, abyste ho nemusel celý číst, může Vám to pomoci vytvořit rovnici do Excelu, může Vám to pomoci vytvořit čitelnější text ve Wordu a přepsat kostrbatý text, může to posloužit k lepším překladům textů do jiných jazyků, můžete to využít k běhu algoritmů ovládajících protivníky a NPC v počítačových hrách, kteří už nebudou naskriptovaní, ale mohou se např. dynamicky učit z Vašich akcí budovat lépe protiakci, může na tom běžet rozpoznávání antivirů s využitím algoritmů AI ­(už dnes to má v sobě většina antivirů­), může Vám to pomoci rychleji vyhledat fotky s hledanou osobou,...

"Bezny clovek nama co rozmune akcelerovat ale daju to v podstate vsetkym.­"

Ale má. A spoustu toho. Mladá generace začíná být na asistentech a chatbotech doslova odkojená, pro ně je to něco přirozeného. Tady se musíte ptát na to, jak to vidí dnešní 15­-20letý člověk. A use casy viz výše.

A čím je nutí upgradovat telefon? Pokud je baterie tak stará, že už to nezvládá utáhnout telefon, tak si koupím novou baterku, ne? Nevím jak Vám, ale mě přijde lepší, když se telefon zpomalí, aby fungoval, než aby se mi pořád vypínal, jak to dělal můj někdejší Android, když baterie nestačila. A jaké bylo řešení? Koupil jsem novou baterku, ne telefon. Proč bych měl kupovat nový telefon? I když se to vypíná nebo zpomaluje, tak problém je v baterce, řešením je baterka.

"o umělém zastarání apple produktů ví snad každý­"

Tak teda takhle jsem se u nějakého článku už dlouho nezasmál :­-D Takže když výrobce inovuje produkty, tak je to plánované zastarávání? Takže řešení, aby produkt nezastarával, je to, aby se nevydávaly nové? Nebo jak si to mám vyložit? Každoročně vydává telefony snad každá značka, takže v čem se to jako liší od Applu? Samsung snad nevydává každý rok Galaxy S nebo Galaxy A? Xiaomi, Redmi, Honor, Motorola,... ty nevydávají každý rok novou generaci? V čem je ten Apple proti nim horší?

Právě Apple je ukázkou toho, jak by se to spíše mělo dělat. Všichni se např. nyní konečně snaží dohnat Apple v jeho extrémně dlouhé softwarové podpoře ­(Androidy ještě nedávno mohly tiše závidět a ty nejlepší byly sotva na polovině, teď už se to konečně zlepšuje­), vždyť iPhone z roku 2015 dostával aktuální iOS ještě v roce 2022 a dodnes ­(tedy v roce 2024, po skoro 9 letech­) pořád dostává pravidelné bezpečnostní aktualizace. A jakože opravdu pravidelné, ne jednou za půl roku. Od doby, kdy už iPhony z roku 2015 přestaly mít nejnovější iOS ­(září 2022­), dostaly 13 bezpečnostních aktualizací.

Nejsem si jist, zda nějaký Android z roku 2015 bude ještě dnes většinově použitelný, na tom nejspíš kvůli nepodpoře novějších verzí systémů ­(jejich absence pro možnost je nainstalovat­) už nepoběží skoro nic, ty iPhony z roku 2015 teprve v posledních měsících začínají mít první aplikace, které už vyžadují iOS 16.

Kéž by Android ­"uměle zastarával­" tak jako Apple. To by bylo hned méně odpadu.

"to není otázka pro mě ale pro lidi co ten čip navrhují­"

No to je otázka právě pro Vás, protože Vy říkáte, že to revoluce není. Tak se ptám, co by to mělo umět, aby to pro Vás revoluce byla. A otázkou také je, proč by to vlastně mělo být znovu revoluční?