Na to jsem Vám už odpověděl, že to málo nebude. Kolik, to nikdo pořádně neví. Tohle se dost těžko vyhodnocuje, protože tady se ty odhady i řádově liší, každý do toho počítá něco jiného...
Jasně, že by internetu odlehčilo, kdyby tu reklamy nebyly. O tom se přece nikdo nepře, tady s Vámi naprosto souhlasím. Problém je v tom, že v takovém případě budete muset platit za úplně každou blbost na internetu. Budete muset platit za každé vyhledávání v Googlu, každý článek, který si přečtete, každé video, které zhlédnete,... Jednorázově nebo přes předplatné, to už je podružné, ale musel byste platit v podstatě za každou interakci na internetu.
A tady se lišíme. Já raději zatížím trochu více počítač, stáhnu více dat, nechám se otravovat reklamami, než kdybych měl na každý web, pro každou službu na internetu vytahovat platební kartu a registrovat si další a další a další a další předplatné.
Jasně, že by internetu odlehčilo, kdyby tu reklamy nebyly. O tom se přece nikdo nepře, tady s Vámi naprosto souhlasím. Problém je v tom, že v takovém případě budete muset platit za úplně každou blbost na internetu. Budete muset platit za každé vyhledávání v Googlu, každý článek, který si přečtete, každé video, které zhlédnete,... Jednorázově nebo přes předplatné, to už je podružné, ale musel byste platit v podstatě za každou interakci na internetu.
A tady se lišíme. Já raději zatížím trochu více počítač, stáhnu více dat, nechám se otravovat reklamami, než kdybych měl na každý web, pro každou službu na internetu vytahovat platební kartu a registrovat si další a další a další a další předplatné.
Odpovědět1 0
"Ked som platiaci uzivatel , tak reklamu nechcem za ziadnych okolnosti, a co by sa stalo?"
Že Vy něco chcete... Já bych zase chtěl, aby ty platformy nabízely i reklamou placený plán, abych nemusel platit přímo a také mám smůlu. Stejně jako Vy. A co by se stalo? No už jsem Vám řekl, co by se stalo. Když tam ta reklama nebude za žádných okolností, bude to pro Vás ještě dražší. To je přece logické. Ta reklama i v tom placeném plánu Vám snižuje tu částku, kterou platíte. Nebude reklama, nebude dotování reklamou, bude vyšší koncová přímá částka. Nyní je otázkou, zda jste ochoten to platit. U některých služeb ten výběr máte, u jiných ne. Já bych byl raději, kdyby ten výběr byl. Bohužel kvůli boji proti reklamě ten výběr být přestává.
" Co tak namiesto vystupnych reklam a podmienenim paywallom zacat spoplatnovat nahravanie obsahu a az nasledne na to riesit paywall?"
To je sice svým způsobem dobrá myšlenka, má ale stejnou potíž jako odstranění reklamy. Omezení přístupu na internetové platformy. Přímo placenou se stane konzumace i šíření obsahu, tedy přesný opak toho, co je podstatou internetu a YouTube. Internetový obsah byl převážně placen nepřímo, to se ale právě nyní kvůli situaci s reklamou mění a stává se platformou pro bohaté. Chudí přestávají mít přístup k informacím (protože se dostávají za paywall) a Vy navrhujete i to, aby ztráceli přístup i k šíření svého obsahu. Chcete z toho dělat platformu jen pro ty, kteří si to mohou zaplatit.
"To ze miliony doslova idiotov co si natoci nejake debilne video vlastnej stupidity, v momente to nahra na YT.To je vporiadku? to nieje plytvanie zdrojov? "
Plýtvání zdrojů to je, s tím souhlasím. Jenže to má problém. To, co je pro Vás debilita, může být pro někoho velmi zajímavé. Jak chcete rozhodnout, co je debilita? Kdo to stanoví? To se zavede další speciální systém vyhodnocování debility příspěvků, který bude stát další zdroje? Co si dokážu představit, je třeba automatické mazání dlouho neaktivních účtů s klipy, které nebyly zhlédnuty nějakou dostatečně dlouhou dobu nebo něco na ten způsob.
Že Vy něco chcete... Já bych zase chtěl, aby ty platformy nabízely i reklamou placený plán, abych nemusel platit přímo a také mám smůlu. Stejně jako Vy. A co by se stalo? No už jsem Vám řekl, co by se stalo. Když tam ta reklama nebude za žádných okolností, bude to pro Vás ještě dražší. To je přece logické. Ta reklama i v tom placeném plánu Vám snižuje tu částku, kterou platíte. Nebude reklama, nebude dotování reklamou, bude vyšší koncová přímá částka. Nyní je otázkou, zda jste ochoten to platit. U některých služeb ten výběr máte, u jiných ne. Já bych byl raději, kdyby ten výběr byl. Bohužel kvůli boji proti reklamě ten výběr být přestává.
" Co tak namiesto vystupnych reklam a podmienenim paywallom zacat spoplatnovat nahravanie obsahu a az nasledne na to riesit paywall?"
To je sice svým způsobem dobrá myšlenka, má ale stejnou potíž jako odstranění reklamy. Omezení přístupu na internetové platformy. Přímo placenou se stane konzumace i šíření obsahu, tedy přesný opak toho, co je podstatou internetu a YouTube. Internetový obsah byl převážně placen nepřímo, to se ale právě nyní kvůli situaci s reklamou mění a stává se platformou pro bohaté. Chudí přestávají mít přístup k informacím (protože se dostávají za paywall) a Vy navrhujete i to, aby ztráceli přístup i k šíření svého obsahu. Chcete z toho dělat platformu jen pro ty, kteří si to mohou zaplatit.
"To ze miliony doslova idiotov co si natoci nejake debilne video vlastnej stupidity, v momente to nahra na YT.To je vporiadku? to nieje plytvanie zdrojov? "
Plýtvání zdrojů to je, s tím souhlasím. Jenže to má problém. To, co je pro Vás debilita, může být pro někoho velmi zajímavé. Jak chcete rozhodnout, co je debilita? Kdo to stanoví? To se zavede další speciální systém vyhodnocování debility příspěvků, který bude stát další zdroje? Co si dokážu představit, je třeba automatické mazání dlouho neaktivních účtů s klipy, které nebyly zhlédnuty nějakou dostatečně dlouhou dobu nebo něco na ten způsob.
Odpovědět1 1
Tam se omezuje nabíjení ve špičce (16-21). Ale my se tu přece bavíme o nabíjení mimo špičku. Jak pracovní doba, tak noční parkování, ani jedno z toho nespadá do doby, kdy je v tom Utrechtu omezeno nabíjení. Takže co jste tím vlastně chtěl říci?
Odpovědět3 0
Což vzhledem k efektivitě elektromotoru stále není zrovna žádné terno (mimo to, jde to pak přes ty stejné ztráty v baterce a tom elektromotoru), neboť už ten základ má poměrně vysoké emise. U elektromobilu můžete tu elektřinu vyrábět dost špinavě, ale také dost čistě. Dieselagregát ji vyrobí jen špinavě.
Odpovědět2 1
Jo, velká nádrž je fajn, já mám 65 litrů. A přestože jezdím bez potíží za nižší než normovanou spotřebu (EU4 atmobenzín, kde je to velmi snadné) a tankuju dlouho poté, co se objeví hladové oko, stejně jsem se dostal na papírový dojezd jen ve 3 % tankování.
Odpovědět2 0
Což je ale k udávaným 2000 km sakra daleko, nemyslíte? Dívám se na SM a ano, jsou tam i tankování dost nad 1300 km, ale rozhodně to není standard. Když se podíváme na nějaký z těch středu pole (ani nejúspornější a ani opačný extrém), tak se tam tankování nad 1200 km vyskytuje velmi zřídka.
Odpovědět1 0
Proč u všech? Nepotřebujete, aby byly u všech. Nenajedete každý den 400 km, abyste ji nutně potřeboval každý den při každém parkování. Jestli Evropan najede cca 40 km denně, tak mu při dojezdu 400 km stačí, když ji trefí někde jednou týdně. Stačí jednou týdně trefit i pomalou 11kW nabíječku buď přes noc nebo přes pracovní dobu. Jedno z 10 parkování. Nebo třeba 50kW nabíječku u obchodu na jednu hodinu.
Nicméně si uvědomte také to, že nabíjení je velmi zajímavý byznys. Vezměte si třeba super/hypermarkety. Co může být lepšího, než zkasírovat zákazníky u pokladny a ještě je potom zkasírovat jednou za nabití auta při parkování? Myslíte si, že si tohle nechají ujít? Vždyť už dnes má Tesco nebo Globus vlastní benzinky (a některé další i nabíječky EV). To, že by si nechaly ujít možnost vydělávat na parkování nabíjením vozů zákazníků, mi přijde krajně nepravděpodobné.
Nicméně si uvědomte také to, že nabíjení je velmi zajímavý byznys. Vezměte si třeba super/hypermarkety. Co může být lepšího, než zkasírovat zákazníky u pokladny a ještě je potom zkasírovat jednou za nabití auta při parkování? Myslíte si, že si tohle nechají ujít? Vždyť už dnes má Tesco nebo Globus vlastní benzinky (a některé další i nabíječky EV). To, že by si nechaly ujít možnost vydělávat na parkování nabíjením vozů zákazníků, mi přijde krajně nepravděpodobné.
Odpovědět4 1
Který diesel dává běžně 2000 km? Průměrný uživatel naftové Octavie tankuje zhruba po 750-850 km.
Odpovědět6 0
Tak to, že by se to blížilo cca 400-500 litrům za 10 minut u čerpacích stanice, je jasné, že ne. To je řádově vedle. A asi i vždy bude. Nemyslím si, že se to pro osobní dopravu bude hnát přes MW.
Na druhou stranu si uvědomte, že primární je pro EV nabíjení v době, kdy se na dobíjení nečeká, a něco takového u spalovacích aut neexistuje. Už jen blbé 11kW nabíjení je ekvivalentem 3 litrů za hodinu. Může se to zdát být málo, ale pamatujte, že je to v době, kdy parkujete. Hodinová zastávka (např. nákup,...) nakape 3 litry, v případě 50kW nabíjení by jeden nákup znamenal ekvivalent 13 litrů v nádrži navíc. Pokud byste třeba jen jednou týdně u práce trefil 11kW nabíječku, máte to ekvivalent cca 9 hodin stání s 3 litry za hodinu. Za jednu šichtu by Vám v nádrži přibylo 27 litrů paliva.
A nyní si odpovězte na otázku a vztáhněme ji na ono spalovací auto, kdybyste takto se svým spalovacím autem tu a tam trefil parkování, které Vám doplní (a znovu upozorňuji "při parkování", kdy na tankování nečekáte) palivo rychlostí 3l/h, jak často byste jezdil na normální benzinku? To by Vás trápilo tak možná cestou na dovolenou.
Na druhou stranu si uvědomte, že primární je pro EV nabíjení v době, kdy se na dobíjení nečeká, a něco takového u spalovacích aut neexistuje. Už jen blbé 11kW nabíjení je ekvivalentem 3 litrů za hodinu. Může se to zdát být málo, ale pamatujte, že je to v době, kdy parkujete. Hodinová zastávka (např. nákup,...) nakape 3 litry, v případě 50kW nabíjení by jeden nákup znamenal ekvivalent 13 litrů v nádrži navíc. Pokud byste třeba jen jednou týdně u práce trefil 11kW nabíječku, máte to ekvivalent cca 9 hodin stání s 3 litry za hodinu. Za jednu šichtu by Vám v nádrži přibylo 27 litrů paliva.
A nyní si odpovězte na otázku a vztáhněme ji na ono spalovací auto, kdybyste takto se svým spalovacím autem tu a tam trefil parkování, které Vám doplní (a znovu upozorňuji "při parkování", kdy na tankování nečekáte) palivo rychlostí 3l/h, jak často byste jezdil na normální benzinku? To by Vás trápilo tak možná cestou na dovolenou.
Odpovědět3 0
"Co tak pan Surkala kuknut na to ako ekologicky tvariaci sa clovek, spravit nejaky reserch a zhrnut to do nejakej tabulky, ako Vam to ide pri baterkach?"
To je rozhodně zajímavý pohled a málo to nebude. Pořád se ale neptáte na to, co se stane, když ta reklama zmizí. Vy se pořád díváte na to, co Vám bere, ale ne na to, co Vám dává.
"Pan Surkala 209 Eur mesacne sa Vam zda malo za streamovacie sluzby
No je to právě šíleně moc. Tak buďme rádi, že tu díky reklamám máme možnost, aby to nebylo ještě více. V podstatě totéž, co předchozí bod.
"a napriek tomu tam mat reklamu aj ked uz v obmedzenom pocte?"
Může se to zdát být divné, ale ono to až tak divné není. Reklama v takovém případě částečně (a nikoli úplně) hradí službu. Je to něco, co existuje už pěkně dlouhou dobu a dosud Vám to jistě nikde divné nepřišlo. Dobře je to vidět v novinách a časopisech. Kupujete třeba časopis za 3 EUR a stejně jsou tam reklamy. Nevím, ale asi Vás to nijak nepřekvapuje. Proč tady? Vy si ale potřebujete uvědomit, že když tam ty reklamy nebudou a budete to platit výhradně jen Vy (a ne Vy a částečně reklama), tak to nebude stát 3 EUR, ale třeba 6. Analogicky s Vašimi službami. Odstraňte z nich reklamy úplně a nebude to už tak šílených 209, ale třeba ještě šílenějších 230. Ten plně placený plán bude ještě dražší než ten, kde se na tom placení podílíte společně s reklamou.
To je rozhodně zajímavý pohled a málo to nebude. Pořád se ale neptáte na to, co se stane, když ta reklama zmizí. Vy se pořád díváte na to, co Vám bere, ale ne na to, co Vám dává.
"Pan Surkala 209 Eur mesacne sa Vam zda malo za streamovacie sluzby
No je to právě šíleně moc. Tak buďme rádi, že tu díky reklamám máme možnost, aby to nebylo ještě více. V podstatě totéž, co předchozí bod.
"a napriek tomu tam mat reklamu aj ked uz v obmedzenom pocte?"
Může se to zdát být divné, ale ono to až tak divné není. Reklama v takovém případě částečně (a nikoli úplně) hradí službu. Je to něco, co existuje už pěkně dlouhou dobu a dosud Vám to jistě nikde divné nepřišlo. Dobře je to vidět v novinách a časopisech. Kupujete třeba časopis za 3 EUR a stejně jsou tam reklamy. Nevím, ale asi Vás to nijak nepřekvapuje. Proč tady? Vy si ale potřebujete uvědomit, že když tam ty reklamy nebudou a budete to platit výhradně jen Vy (a ne Vy a částečně reklama), tak to nebude stát 3 EUR, ale třeba 6. Analogicky s Vašimi službami. Odstraňte z nich reklamy úplně a nebude to už tak šílených 209, ale třeba ještě šílenějších 230. Ten plně placený plán bude ještě dražší než ten, kde se na tom placení podílíte společně s reklamou.
Odpovědět0 1
"Ale vice vseho znamena (v tomto pripade jednoznacne) presyceni a znechuceni, nikoliv zvyseni marzi/zisku. "
Vy si pořád neuvědomujete, že nejde jen a pouze o zvýšení zisků/marží, jak se může zdát. Zrušení cílení reklamy na internetu (různé režimy zabránění sledovacích cookies v prohlížečích) byla drtivá rána celému systému, který se teď snaží dohnat zpět (není to jen o tom mít více než dnes, ale o tom mít aspoň tolik, kolik včera). Tohle bylo pro mnoho různých systémů založených na platbě reklamou doslova likvidační a dopady vidíme dodnes, buď to zmizelo nebo je všude více reklam, příp. paywallu. Tato snaha o ušetření dělá všechno jen dražším. Vy pořád ignorujete fakt, že dnešní situace je do nemalé míry dána tím, jak výrazný dopad na efektivitu reklamy na internetu mělo zabránění sledování (a cílení reklamy). Není to jen a pouze nenažranost korporací. Je to i ta, ale ne výhradně.
"Kdyby jen lidi neustale vnimali, ze u nekterych spotrebaku delaj naklady na propagaci vetsinu ceny, mozna by se na paywally divali uplne jinak (kdyby se to promitlo do snizeni cen)."
To máte rozhodně pravdu, ušetřilo by se někde, ale zase by Vám naskočily náklady jinde. A některé věci prostě lidé mají raději relativně "zadarmo". Zejména na internetu je velmi nepraktické platit za každou malou blbost penězi. Už dnes si na internetu nepřečtete, neposlechnete, nezhlédnete spoustu věcí bez placení a není tu ani ta možnost platby reklamou. A platit třeba 50 Kč jen proto, abyste si přečetl jeden článek, a pak ještě řešit zrušení předplatného, aby náhodou nenaskočil další měsíc... Je to děsně nepraktické.
Duolingo model je boží a YouTube ne? Jak se ty dva vlastně liší? Máte tam nějaké bonusy navíc za zhlédnutí extra reklamy, to je pravda, ale jinak je to do značné míry totéž. Na chvilku učení tam máte každou chvíli v tom lepším případě 5 sekund, v tom horším až 30 sekund reklamy. Stejně jako na YT. A stejně jako na YT máte prémiovou verzi bez reklam s funkcemi navíc.
Vy si pořád neuvědomujete, že nejde jen a pouze o zvýšení zisků/marží, jak se může zdát. Zrušení cílení reklamy na internetu (různé režimy zabránění sledovacích cookies v prohlížečích) byla drtivá rána celému systému, který se teď snaží dohnat zpět (není to jen o tom mít více než dnes, ale o tom mít aspoň tolik, kolik včera). Tohle bylo pro mnoho různých systémů založených na platbě reklamou doslova likvidační a dopady vidíme dodnes, buď to zmizelo nebo je všude více reklam, příp. paywallu. Tato snaha o ušetření dělá všechno jen dražším. Vy pořád ignorujete fakt, že dnešní situace je do nemalé míry dána tím, jak výrazný dopad na efektivitu reklamy na internetu mělo zabránění sledování (a cílení reklamy). Není to jen a pouze nenažranost korporací. Je to i ta, ale ne výhradně.
"Kdyby jen lidi neustale vnimali, ze u nekterych spotrebaku delaj naklady na propagaci vetsinu ceny, mozna by se na paywally divali uplne jinak (kdyby se to promitlo do snizeni cen)."
To máte rozhodně pravdu, ušetřilo by se někde, ale zase by Vám naskočily náklady jinde. A některé věci prostě lidé mají raději relativně "zadarmo". Zejména na internetu je velmi nepraktické platit za každou malou blbost penězi. Už dnes si na internetu nepřečtete, neposlechnete, nezhlédnete spoustu věcí bez placení a není tu ani ta možnost platby reklamou. A platit třeba 50 Kč jen proto, abyste si přečetl jeden článek, a pak ještě řešit zrušení předplatného, aby náhodou nenaskočil další měsíc... Je to děsně nepraktické.
Duolingo model je boží a YouTube ne? Jak se ty dva vlastně liší? Máte tam nějaké bonusy navíc za zhlédnutí extra reklamy, to je pravda, ale jinak je to do značné míry totéž. Na chvilku učení tam máte každou chvíli v tom lepším případě 5 sekund, v tom horším až 30 sekund reklamy. Stejně jako na YT. A stejně jako na YT máte prémiovou verzi bez reklam s funkcemi navíc.
Odpovědět0 0
"Spocita a bude pocitat mnohem pecliveji. "
Tohle inzerenti počítali vždycky. Těžko předpokládat, že teď začnou nějak lépe.
"Jde tedy jen o to se dohodnout - jako to udelala hudebni studia."
Ale hudební studia nemají své streamovací platformy. Kdyby měla, tak byste hned viděl, jak ten obsah mizí ze Spotify a dalších. Ty streamovací služby se snaží lákat na exkluzivní obsah, tohle u audia nemáte (až na výjimky jako byl třeba podcast Joea Rogana), protože tam především neexistují ony streamovací služby jednotlivých hudebních studií. Je to odlišná situace a doufejme jen, že hudební studia nedostanou praštěný nápad si založit vlastní streamovací platformy pro audio a pak na ně lákat exkluzivním obsahem. Protože pak nastane totéž co s videem.
"proste i Vy uznate, co dela youtube blbe, jakych bot se dopousti atd."
Ano, YouTube dělá spoustu věcí tak, že se mi to nelíbí. Ale přesto to vůbec nic nemění na tom, že je to placená služba a za placené služby se prostě platí. Cena se nám může nelíbit, může se nám nelíbit způsob, ale to na věci vůbec nic nemění.
"Cileni reklam nevnimam jako relevantni (na telce taky vsichni cumime/pretacime necilene reklamy)."
Cílení reklam je naopak naprosto zásadní. Ostatně i ve televizi je svým způsobem cílená, jen ne tak dobře. Stejně jako v novinách, časopisech,...
"Tak presne potom dojde k implozi. Trh to dava najevo. "
Má to dávat najevo tím, že přestane službu používat, ne tím, že přestane platit to, co je placené.
"zatimco Vy to vnimate takrka jako kradez.."
Soukromá firma chce za použití služby poplatek. Vy ho nezaplatíte. Podobně jako cesta autobusem načerno. Nebo tam snad vidíte nějaký rozdíl?
Tohle inzerenti počítali vždycky. Těžko předpokládat, že teď začnou nějak lépe.
"Jde tedy jen o to se dohodnout - jako to udelala hudebni studia."
Ale hudební studia nemají své streamovací platformy. Kdyby měla, tak byste hned viděl, jak ten obsah mizí ze Spotify a dalších. Ty streamovací služby se snaží lákat na exkluzivní obsah, tohle u audia nemáte (až na výjimky jako byl třeba podcast Joea Rogana), protože tam především neexistují ony streamovací služby jednotlivých hudebních studií. Je to odlišná situace a doufejme jen, že hudební studia nedostanou praštěný nápad si založit vlastní streamovací platformy pro audio a pak na ně lákat exkluzivním obsahem. Protože pak nastane totéž co s videem.
"proste i Vy uznate, co dela youtube blbe, jakych bot se dopousti atd."
Ano, YouTube dělá spoustu věcí tak, že se mi to nelíbí. Ale přesto to vůbec nic nemění na tom, že je to placená služba a za placené služby se prostě platí. Cena se nám může nelíbit, může se nám nelíbit způsob, ale to na věci vůbec nic nemění.
"Cileni reklam nevnimam jako relevantni (na telce taky vsichni cumime/pretacime necilene reklamy)."
Cílení reklam je naopak naprosto zásadní. Ostatně i ve televizi je svým způsobem cílená, jen ne tak dobře. Stejně jako v novinách, časopisech,...
"Tak presne potom dojde k implozi. Trh to dava najevo. "
Má to dávat najevo tím, že přestane službu používat, ne tím, že přestane platit to, co je placené.
"zatimco Vy to vnimate takrka jako kradez.."
Soukromá firma chce za použití služby poplatek. Vy ho nezaplatíte. Podobně jako cesta autobusem načerno. Nebo tam snad vidíte nějaký rozdíl?
Odpovědět0 0
"Nezabere vyssi frekvence. Kdyz vsichni zaplati premium, kde budou firmy inzerovat?"
Všichni si to nezaplatí, protože v tom je právě YouTube výborný, nabízí dvě možnosti platby, zatímco mnozí nabízí jen jeden, platbu natvrdo. Zde je spíše cílem to, aby se na Premium překlopil dostatečný počet lidí, aby se to uživilo samo o sobě i bez reklam, ale zároveň to umožnilo lidem sledovat to i bez toho, aniž by museli vytahovat kartu.
Podobná situace je třeba u Duolinga. Podívejte se na hospodaření, předplatitelé tvoří jen asi 7,5 % uživatelů, ale tvoří téměř 83 % příjmů. Předplatné je mnohem lepší byznys model než reklamy. Ale je současně skvělé ty reklamy mít, protože to demokratizuje internet. Umožňuje to výuku jazyků i tomu, kdo nechce platit natvrdo svými penězi, ale raději to udělá reklamou. Dokonce tam máte dobrovolné sledování otravné reklamy pro zisk různých výhod (in-game měna, zisk životů) a lidé to dobrovolně sledují. Dobrovolně. Protože ne všichni chtějí platit. Je skvělé, že mají tu možnost neplatit za vše a nemusí mít vše za předplatné, ačkoli ty reklamy jsou tak otravné.
"Projde to jak mexicka vlna vsema platformama a dostaneme se zpet na prijatelnou uroven. "
No však ono to prochází, ale podívejte se na ten výsledek, který je jiný, než byste čekal. Všechno se překlápí na paywall, tedy postupně ztrácíte možnost platit reklamou, ale musíte už vytáhnout platební kartu, jinak (mnohdy) máte smůlu. Některé věci ještě možnost volby nabízí, jiné už ne. Internet se právě kvůli tomuto stává místem, kde se už za služby začíná platit natvrdo.
Všichni si to nezaplatí, protože v tom je právě YouTube výborný, nabízí dvě možnosti platby, zatímco mnozí nabízí jen jeden, platbu natvrdo. Zde je spíše cílem to, aby se na Premium překlopil dostatečný počet lidí, aby se to uživilo samo o sobě i bez reklam, ale zároveň to umožnilo lidem sledovat to i bez toho, aniž by museli vytahovat kartu.
Podobná situace je třeba u Duolinga. Podívejte se na hospodaření, předplatitelé tvoří jen asi 7,5 % uživatelů, ale tvoří téměř 83 % příjmů. Předplatné je mnohem lepší byznys model než reklamy. Ale je současně skvělé ty reklamy mít, protože to demokratizuje internet. Umožňuje to výuku jazyků i tomu, kdo nechce platit natvrdo svými penězi, ale raději to udělá reklamou. Dokonce tam máte dobrovolné sledování otravné reklamy pro zisk různých výhod (in-game měna, zisk životů) a lidé to dobrovolně sledují. Dobrovolně. Protože ne všichni chtějí platit. Je skvělé, že mají tu možnost neplatit za vše a nemusí mít vše za předplatné, ačkoli ty reklamy jsou tak otravné.
"Projde to jak mexicka vlna vsema platformama a dostaneme se zpet na prijatelnou uroven. "
No však ono to prochází, ale podívejte se na ten výsledek, který je jiný, než byste čekal. Všechno se překlápí na paywall, tedy postupně ztrácíte možnost platit reklamou, ale musíte už vytáhnout platební kartu, jinak (mnohdy) máte smůlu. Některé věci ještě možnost volby nabízí, jiné už ne. Internet se právě kvůli tomuto stává místem, kde se už za služby začíná platit natvrdo.
Odpovědět0 0
"da se to klientum nacpat jako megahit, ze reklama ma vetsi ucinek, protoze ji neni tolik a uzivatel ji vice vnima a nepreskakuje."
A Vy si myslíte, že ten klient si nespočítá, jaké to má náklady a jakou návratnost? Reklama měla větší účinek, když se sledovalo, jenže to se lidem také nelíbilo. A teď, když jsou trackovací cookies sprostým slovem, tak se logicky účinnost reklamy snížila, protože se snížila její relevance. Takže je jí logicky více, aby se to dostalo tam, kde to bylo před lety (tady se spíše dohání pád, který tím vznikl). Toto varování před tím, že zrušení sledování je dvojsečná zbraň, která ublíží nejvíce těm, kteří jsou pro, je zde. To, že zrušení sledování uživatelů přinese výrazně více reklamy, jsem tu varoval už roky zpět. A je to tady.
"Kde najdu to pismenko" :))."
Alt+0181
"Jde to u audia, musi jit i u videa."
U videa je trochu jiná situace. Video má totiž problém v tom, že streamovací služby produkují vlastní obsah, to se u audia moc neděje. Spotify neprodukuje vlastní hudbu, video streamovací služby svůj vlastní obsah produkují. Proto je něco takového docela nepravděpodobné. Není to tatáž situace.
"Tady se vydali tak zhovadilou cestou, ze je jenom dobre, kdyz je lidi masivne bloknou a docvakne jim, ze maji hledat cestu jinou. A ony existuji (viz uvod prispevku)."
Existují, ale ne ty, které si myslíte. Situaci by mohlo zlepšit to, že by se opětovně vrátilo do módy sledování uživatelů, čímž by se zvýšila relevance a účinnost reklam. Ale to se už nestane. Takže nás čeká to, že se stále více a více služeb dostane za paywally, protože se jinak nezaplatí, když to nezvládají reklamy.
A Vy si myslíte, že ten klient si nespočítá, jaké to má náklady a jakou návratnost? Reklama měla větší účinek, když se sledovalo, jenže to se lidem také nelíbilo. A teď, když jsou trackovací cookies sprostým slovem, tak se logicky účinnost reklamy snížila, protože se snížila její relevance. Takže je jí logicky více, aby se to dostalo tam, kde to bylo před lety (tady se spíše dohání pád, který tím vznikl). Toto varování před tím, že zrušení sledování je dvojsečná zbraň, která ublíží nejvíce těm, kteří jsou pro, je zde. To, že zrušení sledování uživatelů přinese výrazně více reklamy, jsem tu varoval už roky zpět. A je to tady.
"Kde najdu to pismenko" :))."
Alt+0181
"Jde to u audia, musi jit i u videa."
U videa je trochu jiná situace. Video má totiž problém v tom, že streamovací služby produkují vlastní obsah, to se u audia moc neděje. Spotify neprodukuje vlastní hudbu, video streamovací služby svůj vlastní obsah produkují. Proto je něco takového docela nepravděpodobné. Není to tatáž situace.
"Tady se vydali tak zhovadilou cestou, ze je jenom dobre, kdyz je lidi masivne bloknou a docvakne jim, ze maji hledat cestu jinou. A ony existuji (viz uvod prispevku)."
Existují, ale ne ty, které si myslíte. Situaci by mohlo zlepšit to, že by se opětovně vrátilo do módy sledování uživatelů, čímž by se zvýšila relevance a účinnost reklam. Ale to se už nestane. Takže nás čeká to, že se stále více a více služeb dostane za paywally, protože se jinak nezaplatí, když to nezvládají reklamy.
Odpovědět0 0
Kdybyste tak místo tohoto naprosto zbytečného typického odstavce, proč neodpovíte, prostě jednoduše odpověděl na úplně jasnou otázku, udělal byste lépe (a nemuseli bychom se tu pořád zbytečně točit dokolečka).
Chápu tedy, že prostě rozumný důvod pro neplacení placené služby nedokážete najít, nehodláte to tady ale přiznat, a tak se jen vytáčíte, abyste nemusel odpovídat. Kdybyste ten rozumný důvod měl, tak byste ho tady v jedné větě totiž jistě řekl a neztrácel čas psaním 4 řádků naprosto zbytečného textu, proč to nenapíšete.
Chápu tedy, že prostě rozumný důvod pro neplacení placené služby nedokážete najít, nehodláte to tady ale přiznat, a tak se jen vytáčíte, abyste nemusel odpovídat. Kdybyste ten rozumný důvod měl, tak byste ho tady v jedné větě totiž jistě řekl a neztrácel čas psaním 4 řádků naprosto zbytečného textu, proč to nenapíšete.
Odpovědět2 0
"Reklama ako taka mi nevadi, ale mat viac reklamy ako obsahu je uz na hlavu."
No na hlavu to je, ale i tak to nikoho neopravňuje k tomu, aby to přestal platit a nadále tu službu využíval. To je na hlavu ještě víc. Že je té reklamy hodně, to se tady všichni shodneme. Je to prostě drahá služba. To ale není důvod k neplacení za ni. Prostě není.
"A ako obhajite svoje premium, ked mam zaplatene rozne sreamovacie sluzby./mesacne 209,-Eur/ a tak ci tak tam mam nadrbane reklamy?"
No a to je právě ten problém. Těch streamovacích služeb člověk platí tolik, že je rád, když konečně nějakou může platit i reklamou a nemusí všechny platit natvrdo. Bohužel je kvůli tomu několik filmů a seriálů, na které se jen tak nepodívám, protože je bohužel nemůžu zaplatit reklamou a jsou jen a pouze za paywallem. A nechci natvrdo platit už ani nevím kolikátou službu...
No na hlavu to je, ale i tak to nikoho neopravňuje k tomu, aby to přestal platit a nadále tu službu využíval. To je na hlavu ještě víc. Že je té reklamy hodně, to se tady všichni shodneme. Je to prostě drahá služba. To ale není důvod k neplacení za ni. Prostě není.
"A ako obhajite svoje premium, ked mam zaplatene rozne sreamovacie sluzby./mesacne 209,-Eur/ a tak ci tak tam mam nadrbane reklamy?"
No a to je právě ten problém. Těch streamovacích služeb člověk platí tolik, že je rád, když konečně nějakou může platit i reklamou a nemusí všechny platit natvrdo. Bohužel je kvůli tomu několik filmů a seriálů, na které se jen tak nepodívám, protože je bohužel nemůžu zaplatit reklamou a jsou jen a pouze za paywallem. A nechci natvrdo platit už ani nevím kolikátou službu...
Odpovědět1 1
Nemusíme se točit v kruhu, když konečně odpovíte na jednoduchou otázku. Nechcete přiznat, že na ni neexistuje rozumná odpověď, nebo proč na ni nechcete odpovědět? Pokládám ji potřetí:
Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?
Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?
Odpovědět1 1
"to neni podraz a neni vuci tomu obrany?"
To ale vůbec nic nemění na tom, že je to placená služba (byť v tomto nekvalitní) a má se za ní platit.
"YT udelal podraz jako prvni"
Ani to na věci vůbec nic nemění, i kdyby to podraz byl. Pokud Vám někdo zdraží službu, není to důvod k tomu ji konzumovat zdarma. Prostě není. Zdražení služby není podraz. Je to změna ceny.
"kterou od pocatku nabizel jako ZDARMA (s 'rozumnym' servirovanim reklam), tak zacal monetizovat predplatnym."
Ne, nenabízel ji zdarma. YT se platil od začátku nepřímo reklamami, teď to jen zdražilo (více reklam) a přibyla možnost přímého placení předplatným.
"Apropos..pokud neni pouzivani adblocku v rozporu se zakonem, nemuzete to povazovat za nic nekaleho, kdyz uz chcete ruzne 'slovickarit'."
Je to v rozporu s podmínkami služby, které jste se zavázal dodržovat. Takže to nekalé je. Stejně jako platíte za internetové připojení nebo třeba telefon. Takže se ptám ještě jednou:
Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?
To ale vůbec nic nemění na tom, že je to placená služba (byť v tomto nekvalitní) a má se za ní platit.
"YT udelal podraz jako prvni"
Ani to na věci vůbec nic nemění, i kdyby to podraz byl. Pokud Vám někdo zdraží službu, není to důvod k tomu ji konzumovat zdarma. Prostě není. Zdražení služby není podraz. Je to změna ceny.
"kterou od pocatku nabizel jako ZDARMA (s 'rozumnym' servirovanim reklam), tak zacal monetizovat predplatnym."
Ne, nenabízel ji zdarma. YT se platil od začátku nepřímo reklamami, teď to jen zdražilo (více reklam) a přibyla možnost přímého placení předplatným.
"Apropos..pokud neni pouzivani adblocku v rozporu se zakonem, nemuzete to povazovat za nic nekaleho, kdyz uz chcete ruzne 'slovickarit'."
Je to v rozporu s podmínkami služby, které jste se zavázal dodržovat. Takže to nekalé je. Stejně jako platíte za internetové připojení nebo třeba telefon. Takže se ptám ještě jednou:
Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?
Odpovědět0 0
"Půl tuny na 100kWh, nevidím to jako žádný zázrak, pomalá evoluce.."
Jestli je to pravda, tak je to naprosto brutální evoluce, záleží ale na úhlu pohledu. Tohle je evoluce LFP baterií a jestli to má 205 Wh/kg na úrovni akumulátoru, tak je to výrazně více než doposud (u LFP, které mají své specifické vlastnosti). Jestli to má 205 Wh/kg na úrovni akumulátoru, tak to znamená, že to má ještě mnohem více na úrovni článků. LFP články ale dosud měly jen cca 160-170 Wh/kg (pod 130 Wh/kg na úrovni akumulátoru), takže by to bylo minimálně o polovinu lepší. To je obrovský skok.
Takže se tu dostáváme na hmotnosti a hustoty nejlepších NMC akumulátorů (ty mají spíše ještě nižší hustotu než 205 Wh/kg), ale s životností LFP (tedy tisíce cyklů), absenci kontroverzních prvků z NMC/NCA, větší bezpečností, nižší cenou... Tohle je velmi výrazný pokrok, protože to umožňuje zbavit se NMC/NCA a jejich nevýhod, přitom si ponechat jejich pozitivní vlastnosti, které dosud platily ve srovnání s LFP. Mě to přijde tak podezřele zázračné, až se mi tomu nechce věřit.
Jestli je to pravda, tak je to naprosto brutální evoluce, záleží ale na úhlu pohledu. Tohle je evoluce LFP baterií a jestli to má 205 Wh/kg na úrovni akumulátoru, tak je to výrazně více než doposud (u LFP, které mají své specifické vlastnosti). Jestli to má 205 Wh/kg na úrovni akumulátoru, tak to znamená, že to má ještě mnohem více na úrovni článků. LFP články ale dosud měly jen cca 160-170 Wh/kg (pod 130 Wh/kg na úrovni akumulátoru), takže by to bylo minimálně o polovinu lepší. To je obrovský skok.
Takže se tu dostáváme na hmotnosti a hustoty nejlepších NMC akumulátorů (ty mají spíše ještě nižší hustotu než 205 Wh/kg), ale s životností LFP (tedy tisíce cyklů), absenci kontroverzních prvků z NMC/NCA, větší bezpečností, nižší cenou... Tohle je velmi výrazný pokrok, protože to umožňuje zbavit se NMC/NCA a jejich nevýhod, přitom si ponechat jejich pozitivní vlastnosti, které dosud platily ve srovnání s LFP. Mě to přijde tak podezřele zázračné, až se mi tomu nechce věřit.
Odpovědět2 0
"Jde o to, v jake mire a jak je pouziva."
Zdražil, to je celé. Stejně jako u čehokoli jiného, pokud se Vám nelíbí cena, nemusíte to kupovat. Ne to mít zdarma, přestože je to placené (a zdražené).
"ze si nekdo nainstaluje adblock, pokud takovou akci vnimate jako podraz."
A není snad? Ta služba má nějakou stanovenou cenu (v podobě množství reklam, které se stále zvyšuje, tedy roste cena služby). Vy ji neplatíte. Co jiného než podraz to je?
"Evidentne nenzranost korporaci nezna hranice, zadne..."
Ani to Vás neopravňuje mít placenou službu zdarma. Všude jinde platíte za to, co využíváte, proč by YT měl být výjimkou? Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?
Zdražil, to je celé. Stejně jako u čehokoli jiného, pokud se Vám nelíbí cena, nemusíte to kupovat. Ne to mít zdarma, přestože je to placené (a zdražené).
"ze si nekdo nainstaluje adblock, pokud takovou akci vnimate jako podraz."
A není snad? Ta služba má nějakou stanovenou cenu (v podobě množství reklam, které se stále zvyšuje, tedy roste cena služby). Vy ji neplatíte. Co jiného než podraz to je?
"Evidentne nenzranost korporaci nezna hranice, zadne..."
Ani to Vás neopravňuje mít placenou službu zdarma. Všude jinde platíte za to, co využíváte, proč by YT měl být výjimkou? Platíte za internetové připojení, platíte za plyn, elektřinu, telefon,... Také zdražují a také se tu můžeme bavit o nenažranosti korporací. Ale platíte je. Ale neplatíte YT. Proč by zrovna YT měl být výjimkou? Proč všechny služby platíte, ale YT ne?
Odpovědět0 0
No mně to vytáčí také, myslíte, že ne? Taky mi to přijde moc, ale to na věci nic nemění. Vůbec nic. Cena je prostě stanovena (a je čím dál vyšší) a buď ji akceptovat budu (a zde mám dvě možnosti platby - reklamu nebo předplatné) nebo ne a pak prostě službu nepoužívám. Že mě to otravuje, mi nedává právo mít placenou službu zadarmo. Opravdu nedává. Ta služba má prostě svou cenu, není zdarma.
Odpovědět1 1
"Prijde Vam to normalni?"
Ano. Vůbec se mi to nelíbí, ale normální to je. Google prostě normálně zdražil službu. Nic jiného. Jestli se mi ta cena nelíbí, tak tu službu nemusím využívat, nebo si ji můžu zaplatit jinou formou (YouTube Premium). Ale jakým právem ji mám mít zadarmo, když je to služba placená (reklamou nebo předplatným), to mi hlava nebere.
Ano. Vůbec se mi to nelíbí, ale normální to je. Google prostě normálně zdražil službu. Nic jiného. Jestli se mi ta cena nelíbí, tak tu službu nemusím využívat, nebo si ji můžu zaplatit jinou formou (YouTube Premium). Ale jakým právem ji mám mít zadarmo, když je to služba placená (reklamou nebo předplatným), to mi hlava nebere.
Odpovědět2 4
Řešením je YouTube Premium, ne AdBlock.
Odpovědět3 10
Jak definujete reprezentanta firmy? Od které úrovně ji ještě reprezentuje a od které už ne? Vždyť jste si sám ve své vlastní větě odpověděl, že oficiální vyjádření dává PR oddělení. Vždyť to oddělení to má ve svém názvu. Teda neřeším to, zda to je nebo není pravda, ale to, kterou informaci lze považovat za oficiální prohlášení firmy a kterou ne. Jestli by tedy řekl nějaký blud a PR oddělení to vyvrátilo, jak sám říkáte, tak by to bylo přece PR oddělení, které by dalo to finální oficiální informaci o stanovisku firmy a ne onen zaměstnanec. Vždyť jste to teď sám nevědomky řekl a potvrdil, že to není oficiální, když by to oficiálně vyvracelo PR oddělení.
Odpovědět1 1
Já neříkám, že to není pravda, to tady vůbec neřeším. Vyjadřuju se k tomu, že je také třeba trochu více dávat pozor na to, co můžeme považovat za oficiální vyjádření firmy a co by jím tak úplně být také nemuselo. Ne vše, co v rozhovoru řekne nějaký zaměstnanec firmy (byť i vysoce postavený), může být automaticky považováno za oficiální vyjádření dané firmy.
Odpovědět1 1
Já měl za to, že oficiální prohlášení firmy se podávají prostřednictvím tiskových zpráv a tiskových mluvčích.
Odpovědět1 2
"Macbook Air ma 70W adapter"
Zajímavé, že ve specifikacích (https://www.apple.com/cz/macbook-air/specs/) uvádí Apple 30W adaptér u 8jádra a 35W adaptér u 10jádra s tím, že si lze volitelně koupit 70W, který to (logicky) nabije rychleji. Ale na plný výkon to poběží i s tím 35W.
"Ten vas 35W patri k iPhonum pro rychle nabijeni. "
Opět není pravda. iPhony žádné 35W nabíjení nepodporují. Vždyť se jim kvůli tomu každý směje, ostatně oni s iPhonem ani žádný adaptér nedodávají (a pro rychlé nabíjení iPhonů je určen 20W adaptér (https://www.apple.com/cz/shop/product/MUVV3ZM/A/20w-usb%E2%80%91c-nap%C3%A1jec%C3%AD-adapt%C3%A9r), nikoli 35W, což navíc vůbec neznamená, že iPhone bere 20 W - to by ty čínské telefony musely brát 240 W, a to tedy opravdu neberou, ačkoli takový adaptér mají).
"Ano jsou 200W notebooky, co maji x86 CPU a tu nejvykonejsi mobilni GPU. Jenze to je i9 procesor. "
No Vy jste tu zmiňoval i9, co měla 96W adaptér. Já tu měl i7, která měla 240W adaptér. A co z toho chcete vyvodit? Nic. O spotřebě procesoru to moc neřekne, když záleží i na GPU (a to hodně). Takže proč tento argument správně uznáváte u x86, ale ne u Applu?
"Ty jejich GPU nelze srovnavat ani s mobilnima 3080 natoz 4080."
To záleží jak v čem. Ve hrách to kvůli nedostatečně optimalizovaných hrách ten výkon obvykle nemá (ale záleží jak které, někdy to nedosahuje na RTX 3050, někdy to překonává RTX 3080), v aplikacích, kde se to GPU využívá pro práci, a pro kterou to optimalizované je, ten výkon RTX 3080 obvykle má.
Zajímavé, že ve specifikacích (https://www.apple.com/cz/macbook-air/specs/) uvádí Apple 30W adaptér u 8jádra a 35W adaptér u 10jádra s tím, že si lze volitelně koupit 70W, který to (logicky) nabije rychleji. Ale na plný výkon to poběží i s tím 35W.
"Ten vas 35W patri k iPhonum pro rychle nabijeni. "
Opět není pravda. iPhony žádné 35W nabíjení nepodporují. Vždyť se jim kvůli tomu každý směje, ostatně oni s iPhonem ani žádný adaptér nedodávají (a pro rychlé nabíjení iPhonů je určen 20W adaptér (https://www.apple.com/cz/shop/product/MUVV3ZM/A/20w-usb%E2%80%91c-nap%C3%A1jec%C3%AD-adapt%C3%A9r), nikoli 35W, což navíc vůbec neznamená, že iPhone bere 20 W - to by ty čínské telefony musely brát 240 W, a to tedy opravdu neberou, ačkoli takový adaptér mají).
"Ano jsou 200W notebooky, co maji x86 CPU a tu nejvykonejsi mobilni GPU. Jenze to je i9 procesor. "
No Vy jste tu zmiňoval i9, co měla 96W adaptér. Já tu měl i7, která měla 240W adaptér. A co z toho chcete vyvodit? Nic. O spotřebě procesoru to moc neřekne, když záleží i na GPU (a to hodně). Takže proč tento argument správně uznáváte u x86, ale ne u Applu?
"Ty jejich GPU nelze srovnavat ani s mobilnima 3080 natoz 4080."
To záleží jak v čem. Ve hrách to kvůli nedostatečně optimalizovaných hrách ten výkon obvykle nemá (ale záleží jak které, někdy to nedosahuje na RTX 3050, někdy to překonává RTX 3080), v aplikacích, kde se to GPU využívá pro práci, a pro kterou to optimalizované je, ten výkon RTX 3080 obvykle má.
Odpovědět0 0
No však říkám, že se ta statistika ještě zhorší. Ti řidiči tam už jsou a ještě přibudou. Pak možná bude nejčastější tankování ne v rozmezí 800-850 km, ale třeba 750-800 km a průměr se možná dostane až k 700 km. Takže zvěsti o tom, jak každý se spalovacím autem tankuje po 1000 km, jak se s oblibou tvrdí, bude ještě o to více vzdálen realitě.
Odpovědět0 0
Ti tam jsou také. Jde o průměr různých evropských řidičů, kteří si zapisují své hodnoty při dotankování (a kteří najedou alespoň 20 tisíc km ročně, což je evropský nadprůměr). Navíc jsou to zatím ti, kteří jezdí nejúsporněji (tedy spíše ti s větším dojezdem), ta statistika bude pravděpodobně ve výsledku ještě o něco nižší.
Odpovědět0 0
"jsou nejspíš o něco reálnější, než ty západní. :-)"
Nesmysl. MG4 Electric 51kWh - v EU 350 km, v Číně 425 km. NIO ET7 100kWh - v EU 580km, v Číně 675 km,... Ty evropské jsou o nějakých 15-20 % níže než ty čínské. A to ještě ty evropské jsou obvykle dost nadhodnocené.
Tady se bavíme o bezpečných 700 km v rozsahu 10-90% v reálném provozu, ne o dojezdu, který se udává 0-100%. Ono tutéž situaci máte i u spalovacích aut. Taková naftová Octavia má papírový dojezd okolo 1000 km (papírově to má 45l nádrž, ale lidi jsou schopni do toho dorvat i přes 50 litrů). Jenže i přesto když se podíváte na reálné dojezdy, tak při 1000 km tankuje minimum lidí, nejvíce je to v histogramu mezi 800-850 km, průměr jako takový je 776 km, a to mám prozatím zpracovanou statistiku nejúspornějších řidičů. Počítám s tím, že to se zpracováním dalších řidičů ještě o něco klesne. Takže abyste se spalovacím autem bez problémů najel 1000 km, musíte mít papírový dojezd asi 1300 km.
Nesmysl. MG4 Electric 51kWh - v EU 350 km, v Číně 425 km. NIO ET7 100kWh - v EU 580km, v Číně 675 km,... Ty evropské jsou o nějakých 15-20 % níže než ty čínské. A to ještě ty evropské jsou obvykle dost nadhodnocené.
Tady se bavíme o bezpečných 700 km v rozsahu 10-90% v reálném provozu, ne o dojezdu, který se udává 0-100%. Ono tutéž situaci máte i u spalovacích aut. Taková naftová Octavia má papírový dojezd okolo 1000 km (papírově to má 45l nádrž, ale lidi jsou schopni do toho dorvat i přes 50 litrů). Jenže i přesto když se podíváte na reálné dojezdy, tak při 1000 km tankuje minimum lidí, nejvíce je to v histogramu mezi 800-850 km, průměr jako takový je 776 km, a to mám prozatím zpracovanou statistiku nejúspornějších řidičů. Počítám s tím, že to se zpracováním dalších řidičů ještě o něco klesne. Takže abyste se spalovacím autem bez problémů najel 1000 km, musíte mít papírový dojezd asi 1300 km.
Odpovědět3 0
Základní M3 má v základu 35W adaptér, M3 Pro pak většinou 70W. Až s nejvýkonnějším M3 Max (16jádrové CPU, 40jádrové GPU) je 140W adaptér. Při tom grafickém výkonu asi nikoho nepřekvapí, že si to také trochu vezme, ne? Ale za to může také GPU, ne jen CPU. Moc mi není jasné, jak chcete na trafu dokázat neefektivitu ARMu, když tam půlku spotřeby tvoří GPU v tom procesoru, tedy něco, co s ARMem nemá nic společného. Já tu měl na stole třeba i7 s 240W trafem.
Odpovědět0 0
Tak některá ta auta papírově 700 km mají už dnes, ale je třeba dávat pozor na to, zda jde o kombinaci nebo o město, a také to, jaká je skutečná spotřeba.
EQS udává až kombinovaných 798 km (ve městě dokonce 838 km), ale to rozhodně není běžný dojezd. Dívám se, že skuteční lidé s tím jezdí za 23,6 kWh/100km. Při baterce 118 kWh to dělá rovných 500 km (a to ještě při nabíjení 0-100%).
Na to, abyste měl bezpečných 700 km, tak potřebujete zhruba 140 kWh+ (u běžně velkých a úsporných aut). Ioniq 6 v praxi lidem žere 19,1 kWh/100 km, na 700 km tedy potřebujete 134 kWh baterku (0-100%). I když vezmeme hodně pro-EV případ, že budeme nabíjet 10-90% (a ne 20-80 %), tak už se tu bavíme o potřebě 168kWh baterky. Jenže ono to má 78 kWh.
EQS udává až kombinovaných 798 km (ve městě dokonce 838 km), ale to rozhodně není běžný dojezd. Dívám se, že skuteční lidé s tím jezdí za 23,6 kWh/100km. Při baterce 118 kWh to dělá rovných 500 km (a to ještě při nabíjení 0-100%).
Na to, abyste měl bezpečných 700 km, tak potřebujete zhruba 140 kWh+ (u běžně velkých a úsporných aut). Ioniq 6 v praxi lidem žere 19,1 kWh/100 km, na 700 km tedy potřebujete 134 kWh baterku (0-100%). I když vezmeme hodně pro-EV případ, že budeme nabíjet 10-90% (a ne 20-80 %), tak už se tu bavíme o potřebě 168kWh baterky. Jenže ono to má 78 kWh.
Odpovědět3 0
"očekávali, že ARM CPU bude hned na první pokus mnohem lepší než x86"
Tak to asi nikdo nečeká, že bude ve všem lepší (asi se dá čekat, že to bude "lepit" podobně jako Intel lepí Arc), ale třeba v té spotřebě by zrovna mohl už od začátku. A není pravda, že jde o první pokus, Snapdragon 8cx (což je v podstatě dost podobná věc s menším počtem jader) měl generací hned několik, Windows on ARM tu existuje už také nějaký ten pátek. Každopádně zatím to nejsou finální verze SW, takže musíme počkat ještě měsíc na finální soudy a doufejme, že ta emulace bude na podstatně jiné úrovni, než se zatím zdá (výkonem i efektivitou).
V tomhle má Apple obvykle lepší přístup. Sice se mu vytýká, že je ve všem poslední (což je často pravda), ale zase když už se to objeví, tak je to většinou mnohem lépe odladěné.
Tak to asi nikdo nečeká, že bude ve všem lepší (asi se dá čekat, že to bude "lepit" podobně jako Intel lepí Arc), ale třeba v té spotřebě by zrovna mohl už od začátku. A není pravda, že jde o první pokus, Snapdragon 8cx (což je v podstatě dost podobná věc s menším počtem jader) měl generací hned několik, Windows on ARM tu existuje už také nějaký ten pátek. Každopádně zatím to nejsou finální verze SW, takže musíme počkat ještě měsíc na finální soudy a doufejme, že ta emulace bude na podstatně jiné úrovni, než se zatím zdá (výkonem i efektivitou).
V tomhle má Apple obvykle lepší přístup. Sice se mu vytýká, že je ve všem poslední (což je často pravda), ale zase když už se to objeví, tak je to většinou mnohem lépe odladěné.
Odpovědět1 0
Nepleťte si předobjednávku s rezervací. Jsou to dvě značně odlišné věci.
Odpovědět0 0
Také jsem na to zvědav a uvažuju, že bych notebook s něčím takovým koupil. Pasivně chlazený mám i teď (ale už nutně potřebuje výměnu) a docela by se mi líbilo u pasivu zůstat. Další zajímavou možností jsou nové Ryzeny 8040, ale i zde si bude potřeba počkat, než se tu objeví v nějaké konfiguraci, která by se mi líbila... Bude zajímavé sledovat ty testy, případné problémy s kompatibilitou,...
Odpovědět1 1
A kde se tam píše o zákazu vjezdu elektromobilů? Píše se tam o zákazu vjezdu dieselů, ne elektromobilů (tedy opak toho, co tvrdíte). Ohledně elektromobilů je tam akorát to, co bylo zmíněno výše, omezování nabíjení v odpolední špičce, ale o zákazu vjezdu EV se tam nepíše vůbec nic.
A i tento článek zmiňuje to, že za problém nemohou jen a pouze elektromobily, ale nárůst zájmu o elektřinu má na svědomí např. i rozmach tepelných čerpadel místo jiných neelektrických způsobů vytápění (jedno tepelné čerpadlo za rok spotřebuje 3-12 MWh dle podmínek, což je jako 1-4 elektromobily).
A i tento článek zmiňuje to, že za problém nemohou jen a pouze elektromobily, ale nárůst zájmu o elektřinu má na svědomí např. i rozmach tepelných čerpadel místo jiných neelektrických způsobů vytápění (jedno tepelné čerpadlo za rok spotřebuje 3-12 MWh dle podmínek, což je jako 1-4 elektromobily).
Odpovědět1 0
Ano, tohle není vůbec nic nového, ostatně jsem o tom dnes mluvil v jiné diskuzi. Ten článek, na který odkazujete, zmiňuje i důvod: "Mnoho lidí nyní přechází na (hybridní) tepelná čerpadla a indukční kamna. V důsledku toho jsou napájecí kabely od konce odpoledne velmi vytížené." Nejde tedy jen o problém způsobený elektromobily. Těch je tam něco okolo půl milionu, což navyšuje spotřebu Nizozemska asi o 1,5-2 TWh ročně. Jejich roční spotřeba se přitom pohybuje okolo 110 TWh.
To, že se omezuje spotřeba ve špičce, není nic, co by bylo něčím průlomovým. Různé tarify na elektřinu pro rozložení spotřeby tu máme už desetiletí a nikdo se tomu příliš nepodivuje, a pokud máte třeba tarif D57d pro elektrické vytápění, tak jsou období dne, kdy to prostě nezapnete (a to tu v ČR nemáme v podstatě žádné elektromobily).
To, že se omezuje spotřeba ve špičce, není nic, co by bylo něčím průlomovým. Různé tarify na elektřinu pro rozložení spotřeby tu máme už desetiletí a nikdo se tomu příliš nepodivuje, a pokud máte třeba tarif D57d pro elektrické vytápění, tak jsou období dne, kdy to prostě nezapnete (a to tu v ČR nemáme v podstatě žádné elektromobily).
Odpovědět2 0
V kterém městě? Nějaký relevantní odkaz k tomu nebo je to výmysl konspiračních webů? Pokud vím, tak v Holandsku chtějí naopak zakázat vjezd všem neelektrickým vozům v některých městech (v Amsterdamu od roku 2030). Co se týče kroků proti EV, tak v Holandsku jsou tendence omezovat nabíjení v odpolední špičce.
Odpovědět0 0
Sám jste si odpověděl.
Odpovědět2 4
"Ked teraz tankuje naraz v celom state 6000 aut, aj potom bude tankovat elektrinu 6000 aut. Lenze dnes je priemerny dojazd 800km, potom bude 400? ok, takze 12000 aut."
Klidně třeba 100 tisíc, pravděpodobně ještě více. Vtip je ale v tom, že ne všechna se nabíjí rychlým nabíjením. 30 aut může být stejnou zátěží jako jedno jediné. Čím rychleji se ale nabíjíte, tím rychleji jste nabitý, tím rychleji z té nabíječky vypadnete a tím rychleji ji uvolníte pro někoho jiného, tedy tím menší je šance k Vašemu souběhu, když jste tam jen tak krátce.
Představte si, že by čerpací stanice pumpovaly ten benzín 10krát pomaleji. Co by se stalo? No patrně by bylo 10krát tolik stojanů, tankoval byste 10 minut a ne jednu, ale odběr benzínu by byl v daný okamžik v celkovém součtu stejný, ne nižší. Místo 2 aut tankovaných 40 litrů za minutu (tedy celkem 80 litrů za minutu) byste tam měl 20 aut tankovaných 4 litry za minutu (tedy celkem opět 80 litrů za minutu). Stejně tak to funguje naopak.
Čím víc zvýšíte rychlost, tím více zkrátíte čas a tím více snížíte počet současně tankovaných/nabíjených aut a naopak. Celkový okamžitý odběr se zásadně ale nemění.
BTW. EU není zdaleka jediná, kdo tlačí elektromobilitu. Třeba ta Vámi zmiňovaná Indie teď začala dotovat EV (produkci i dovoz) a chce být v roce 2030 špičkou v elektromobilitě.
Klidně třeba 100 tisíc, pravděpodobně ještě více. Vtip je ale v tom, že ne všechna se nabíjí rychlým nabíjením. 30 aut může být stejnou zátěží jako jedno jediné. Čím rychleji se ale nabíjíte, tím rychleji jste nabitý, tím rychleji z té nabíječky vypadnete a tím rychleji ji uvolníte pro někoho jiného, tedy tím menší je šance k Vašemu souběhu, když jste tam jen tak krátce.
Představte si, že by čerpací stanice pumpovaly ten benzín 10krát pomaleji. Co by se stalo? No patrně by bylo 10krát tolik stojanů, tankoval byste 10 minut a ne jednu, ale odběr benzínu by byl v daný okamžik v celkovém součtu stejný, ne nižší. Místo 2 aut tankovaných 40 litrů za minutu (tedy celkem 80 litrů za minutu) byste tam měl 20 aut tankovaných 4 litry za minutu (tedy celkem opět 80 litrů za minutu). Stejně tak to funguje naopak.
Čím víc zvýšíte rychlost, tím více zkrátíte čas a tím více snížíte počet současně tankovaných/nabíjených aut a naopak. Celkový okamžitý odběr se zásadně ale nemění.
BTW. EU není zdaleka jediná, kdo tlačí elektromobilitu. Třeba ta Vámi zmiňovaná Indie teď začala dotovat EV (produkci i dovoz) a chce být v roce 2030 špičkou v elektromobilitě.
Odpovědět5 0
"My tu mevieme odhadnut, kolko aut naraz tankuje. "
To nás vzhledem k tomu, jak rozdílnými rychlostmi v rozdílné doby se elektromobily nabíjí, až tak extrémně nezajímá. EV nabíjející se 3 hodiny 11 kW výkonem je na první pohled něco jiného než EV nabíjející se 330kW výkonem 6 minut - množství energie je ale stejné.
Můžete nabíjet 30 EV 11kW výkonem současně, mít spotřebu 330 kW a mít všech 30 za 3 hodiny nabité, nebo také můžete mít 30 EV sekvenčně za sebou,každé ládovat 330 kW, mít je za 30*6 minut = 3 hodiny také všechny nabité. Dosáhnete téhož za stejnou dobu se stejným výkonem. A že by se na jednom místě objevilo 30 EV zrovna v 6minutovém intervalu a zbývajících 174 minut v těch třech hodinách, by tam bylo prázdno, je dost nepravděpodobné.
Každé nabíjení přes noc znamená, že o to méně se bude nabíjet přes den. V průměru potřebujete cca 400 W na auto a od tohoto čísla to bude lítat nahoru/dolů podle špičky. A tam se vzhledem k tomu, že se část nabíjení přesune na noc, dá očekávat snížení nutnosti rychlého nabíjení přes den.
To nás vzhledem k tomu, jak rozdílnými rychlostmi v rozdílné doby se elektromobily nabíjí, až tak extrémně nezajímá. EV nabíjející se 3 hodiny 11 kW výkonem je na první pohled něco jiného než EV nabíjející se 330kW výkonem 6 minut - množství energie je ale stejné.
Můžete nabíjet 30 EV 11kW výkonem současně, mít spotřebu 330 kW a mít všech 30 za 3 hodiny nabité, nebo také můžete mít 30 EV sekvenčně za sebou,každé ládovat 330 kW, mít je za 30*6 minut = 3 hodiny také všechny nabité. Dosáhnete téhož za stejnou dobu se stejným výkonem. A že by se na jednom místě objevilo 30 EV zrovna v 6minutovém intervalu a zbývajících 174 minut v těch třech hodinách, by tam bylo prázdno, je dost nepravděpodobné.
Každé nabíjení přes noc znamená, že o to méně se bude nabíjet přes den. V průměru potřebujete cca 400 W na auto a od tohoto čísla to bude lítat nahoru/dolů podle špičky. A tam se vzhledem k tomu, že se část nabíjení přesune na noc, dá očekávat snížení nutnosti rychlého nabíjení přes den.
Odpovědět5 0
Nikdo to nechce nabíjet s 10,4 MW, propána. To je jen přepočet, kolik by to při tak velké baterii teoreticky zvládlo.
Odpovědět3 0
Že se to dokáže nabíjet jako superkapacitor, přece neznamená, že to tak rychle musíte také nabíjet, propána. Stejně tak opačným směrem. Že by to bylo schopné podat 11 MW, neznamená, že to bude napájet 11MW motor, když to může být použito v autě, které má 150 kW.
Pár desítek jaderek nepotřebujete. Kompletní elektromobilitu by utáhly 2-2,5 JE velikosti Temelína.
Pár desítek jaderek nepotřebujete. Kompletní elektromobilitu by utáhly 2-2,5 JE velikosti Temelína.
Odpovědět5 0
" Tenhle provoz je prototyp co komerčně ještě nefunguje ale asi jednou bude."
Asi jednou bude? Je to v provozu minimálně dva roky, zatím spíše jako pilotní projekt, ale už dnešní kapacita je na téměř 100 tisíc EV ročně.
"Už jen při jejich těžbě ničíme prostředí a vytvoříme víc škodlivin než to auto ušetří za životnost."
Není pravda. Tohle jsme si tu už vysvětlovali. Toto je graf včetně těžby materiálů pro baterie.
https://i.kinja-img.com/image/upload/c_fit,q_60,w_1315/3e8e53c3e8d99a057c62f6122103d626.jpg
https://www.mckinsey.com/~/media/mckinsey/industries/automotive%20and%20assembly/our%20insights/the%20race%20to%20decarbonize%20electric%20vehicle%20batteries/net-zero-batteries-ex2-f.svgz?cq=50&cpy=Center
Vezměme třeba USA. 74 kg CO2/kWh včetně těžby materiálů, takže 75kWh baterka udělá 5550 kg. Benzínové auto se spotřebou 7 l/100km to vyprodukuje za 34 tisíc km. A to nepočítáme emise pro výrobu toho benzínu (ale ani na výrobu elektřiny, ta je ale čistější i u hodně špinavých provozů).
" Ale for začíná s tím že ekologové začnou emise počítat až v tenhle moment."
Jak kteří. Stejně jako někteří zapomínají na to, že se ropa musí vytěžit, rafinovat,... A to také není bez emisí.
"A tohle je šíleně náročný energetický proces."
No jak ukazuje tento provoz, tak právě že až tak moc není, když je to o 70-80 % úspornější než těžba.
"Protože z Číny a pro Čínu je levnější vytěžit a vyrobit. Než kupovat drahý kov/recyklát z USA. "
A proč by Čína kupovala recyklát z USA? Podstatou je to, aby ty materiály zůstaly na americké půdě pro Američany (stejně jako u podobných projektů v Evropě pro Evropany).
Asi jednou bude? Je to v provozu minimálně dva roky, zatím spíše jako pilotní projekt, ale už dnešní kapacita je na téměř 100 tisíc EV ročně.
"Už jen při jejich těžbě ničíme prostředí a vytvoříme víc škodlivin než to auto ušetří za životnost."
Není pravda. Tohle jsme si tu už vysvětlovali. Toto je graf včetně těžby materiálů pro baterie.
https://i.kinja-img.com/image/upload/c_fit,q_60,w_1315/3e8e53c3e8d99a057c62f6122103d626.jpg
https://www.mckinsey.com/~/media/mckinsey/industries/automotive%20and%20assembly/our%20insights/the%20race%20to%20decarbonize%20electric%20vehicle%20batteries/net-zero-batteries-ex2-f.svgz?cq=50&cpy=Center
Vezměme třeba USA. 74 kg CO2/kWh včetně těžby materiálů, takže 75kWh baterka udělá 5550 kg. Benzínové auto se spotřebou 7 l/100km to vyprodukuje za 34 tisíc km. A to nepočítáme emise pro výrobu toho benzínu (ale ani na výrobu elektřiny, ta je ale čistější i u hodně špinavých provozů).
" Ale for začíná s tím že ekologové začnou emise počítat až v tenhle moment."
Jak kteří. Stejně jako někteří zapomínají na to, že se ropa musí vytěžit, rafinovat,... A to také není bez emisí.
"A tohle je šíleně náročný energetický proces."
No jak ukazuje tento provoz, tak právě že až tak moc není, když je to o 70-80 % úspornější než těžba.
"Protože z Číny a pro Čínu je levnější vytěžit a vyrobit. Než kupovat drahý kov/recyklát z USA. "
A proč by Čína kupovala recyklát z USA? Podstatou je to, aby ty materiály zůstaly na americké půdě pro Američany (stejně jako u podobných projektů v Evropě pro Evropany).
Odpovědět3 0
Nevím, jak v USA, ale v EU bude tohle přímo na úrovni likvidace vozu, takže by se to někde jen tak povalovat nemělo. V případě výměny během životnosti vozu je to obvykle na tom, kdo výměnu provádí (obvykle tedy sama automobilka, resp. její zastoupení a servisy), zda se to zrecykluje (pošle do nějakého takového centra) nebo to půjde na sekundární použití. Baterie mají mít své "pasy", takže se má lépe monitorovat, co se děje s jakou baterií.
Odpovědět0 0
"Čekal bych, že Intel výrobcům neoficiálně doporučil ty limity vypnout, aby jeho procesory vypadali líp."
I kdyby to bylo (a ono to tak být opravdu může, ono to i je docela pravděpodobné, u Intelu by to ostatně nebylo nic překvapivého), stále je to na výrobci desky, jak ten bezlimitní režim bude prezentovat. Prostě to měla být prezentováno jako funkce extra (proti tomu vůbec nic), ale nebýt to schováno jako výchozí funkce. Já neříkám, že Intel je v tom naprosto čistý (to dost pravděpodobně není), ale způsob prezentace a aktivace tohoto neomezeného režimu mohl být výrobci desek udělán lépe, Intelu navzdory.
I kdyby to bylo (a ono to tak být opravdu může, ono to i je docela pravděpodobné, u Intelu by to ostatně nebylo nic překvapivého), stále je to na výrobci desky, jak ten bezlimitní režim bude prezentovat. Prostě to měla být prezentováno jako funkce extra (proti tomu vůbec nic), ale nebýt to schováno jako výchozí funkce. Já neříkám, že Intel je v tom naprosto čistý (to dost pravděpodobně není), ale způsob prezentace a aktivace tohoto neomezeného režimu mohl být výrobci desek udělán lépe, Intelu navzdory.
Odpovědět1 1
"Podle některých informací prý výrobcům doporučuje implicitně limity nedodržovat, nebo dokonce vypínat. "
Stále je to ale výrobce desky, kdo má v tomto poslední slovo. Ten režim s vypnutými limity tam klidně může být, proč ne. V tom přece vůbec není problém. Problém je v tom, že je automatický. Tohle má být něco, co si s upozorněním na rizika má uživatel zapnout sám, ne že mu to s riziky bez upozornění zapne někdo jiný.
Stále je to ale výrobce desky, kdo má v tomto poslední slovo. Ten režim s vypnutými limity tam klidně může být, proč ne. V tom přece vůbec není problém. Problém je v tom, že je automatický. Tohle má být něco, co si s upozorněním na rizika má uživatel zapnout sám, ne že mu to s riziky bez upozornění zapne někdo jiný.
Odpovědět2 2
Ale tady v diskuzi byla řeč o ceně elektřiny, ne o dani.
Odpovědět0 0
I to může být problém, cca 1 TWh to krypto vzít asi mohlo, což v celonorském pohledu není nějak velký extrém. Norsko má spotřebu cca 120-125 TWh energie ročně, dneska je tam elektrické každé 4. auto, což celkovou spotřebu navýšilo asi o 3 TWh. Takže v podstatě tak krypto bere elektřinu každému třetímu elektroautu.
Každopádně v Norsku ta plná elektromobilita na celkové spotřebě moc poznat nebude. Tím, že mají obrovskou spotřebu i bez toho (2krát tolik co my), ale jen polovinu aut co my, budou mít nárůst cca čtvrtinový proti nám (u nich tak o 10-15 %, u nás odhadem okolo 50 %).
Každopádně v Norsku ta plná elektromobilita na celkové spotřebě moc poznat nebude. Tím, že mají obrovskou spotřebu i bez toho (2krát tolik co my), ale jen polovinu aut co my, budou mít nárůst cca čtvrtinový proti nám (u nich tak o 10-15 %, u nás odhadem okolo 50 %).
Odpovědět2 0
Ale ony jsou vždy efektivnější. Každá nová generace je efektivnější a o dost. Něco takového, že dostanete 5 % výkonu navíc za spotřebu o 60 % vyšší, to se tu neděje, ty procesory mají lepší poměr výkonu a spotřeby. Potíží je, že místo toho, aby se třeba o 30 % lepší efektivita využila k 10% snížení spotřeby a 20% nárůstu výkonu, tak se spotřeba navýší o 10 % a výkon o 40 % (zjednodušeně).
Odpovědět2 1
"Když už zastáváš centrální plánování ekonomiky komunistického typu v jednom oboru, proč ne ve všech?"
Já vysvětluju, proč to tak je, to neznamená, že to také automaticky zastávám.
Já vysvětluju, proč to tak je, to neznamená, že to také automaticky zastávám.
Odpovědět4 0
Ale oni se ženou skoro všichni, zdaleka ne jen Qualcomm (MediaTek a ostatně i ten Samsung jsou na tom velmi podobně, vlastně MediaTek je na tom teď ještě hůř než QUalcomm). Když někdo dá za telefon 30 tisíc, tak mnohdy nechce mít něco, co má mnohem nižší výkon než u konkurence, ačkoli ten výkon nikdy pořádně nevyužije. Tady hraje roli i psychologie a vnímání zákazníka. A tak se všichni snaží být na špičce.
Odpovědět3 1
"Jestli je energie málo, tak zdraží a pak se nebude vyplácet těžit, ne?"
No třeba právě proto, že zdraží. Ona totiž nezdraží jen těm těžařům, ale všem.
No třeba právě proto, že zdraží. Ona totiž nezdraží jen těm těžařům, ale všem.
Odpovědět8 3
Ale on přece nemusí být každý obsah užitečný. Přiznejme si, jsou to docela šílenosti, na druhou stranu ty peníze nachází místo nejen v další produkci, ale také v široké charitativní činnosti.
Odpovědět0 0
Takže to tu nikdo nikdy neviděl, ale všichni ví, že je to odpad :-)
Odpovědět1 0
Opravdu?
Asus:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Já tam vidím 12VHPWR
MSI:
https://www.techpowerup.com/review/msi-geforce-rtx-3090-ti-suprim-x/3.html
https://cz.msi.com/Graphics-Card/GeForce-RTX-3090-Ti-SUPRIM-24G/Specification
https://cz.msi.com/Graphics-Card/GeForce-RTX-3090-Ti-BLACK-TRIO-24G/Specification
Já tam vidím 12VHPWR
Našel jsem takto v rychlosti snad jen jeden obrázek RTX 3090 Ti, která měla 8pin.
Asus:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
Já tam vidím 12VHPWR
MSI:
https://www.techpowerup.com/review/msi-geforce-rtx-3090-ti-suprim-x/3.html
https://cz.msi.com/Graphics-Card/GeForce-RTX-3090-Ti-SUPRIM-24G/Specification
https://cz.msi.com/Graphics-Card/GeForce-RTX-3090-Ti-BLACK-TRIO-24G/Specification
Já tam vidím 12VHPWR
Našel jsem takto v rychlosti snad jen jeden obrázek RTX 3090 Ti, která měla 8pin.
Odpovědět0 0
"než minulá 3090 Ti, která měla 3x 8Pin"
A nebyla 3090Ti náhodou první karta, která měla 12VHPWR?
A nebyla 3090Ti náhodou první karta, která měla 12VHPWR?
Odpovědět1 0
"Bez urazky, nevidim smysl v plytvani osobniho casu v necem"
Je to jednoduché, ale stejně to nenapíšete. Je to pro Vás plýtvání osobního času? Tak jestli nechcete plýtvat osobním časem, tak Vám přijde úspornější napsat 4 příspěvky a více než 1000 znaků o tom, proč to napsat nechcete, místo toho, abyste to v jednom jediném příspěvku napsal? Zabralo by to jeden jediný příspěvek a nevím... 100 znaků? Možná 50.
"Staci si projit dobove recenze a tehdejsi komentare, kdyz jste to jako redaktor uz zapomel..."
Ale já se ptám, co by pro Vás bylo tím revolučním krokem. Ne o tom, co psaly dobové recenze nebo tehdejší komentáře. Já se ptám Vás, co by pro Vás dnes, v roce 2024, znamenalo, že by Apple M4 byl revoluční. Co revolučního by M4 musel mít, aby byl pro Vás dostatečně revoluční? Ne pro mě, ne pro redaktory, pro Vás. Co má ten Apple udělat, abyste si řekl "ano, je to opět revoluce". Naprosto jednoduchá otázka o Vašem názoru. Fakt mi není jasné, jak mám z dobových recenzí zjistit Váš dnešní osobní subjektivní názor. Opravdu to nechápu.
Je to jednoduché, ale stejně to nenapíšete. Je to pro Vás plýtvání osobního času? Tak jestli nechcete plýtvat osobním časem, tak Vám přijde úspornější napsat 4 příspěvky a více než 1000 znaků o tom, proč to napsat nechcete, místo toho, abyste to v jednom jediném příspěvku napsal? Zabralo by to jeden jediný příspěvek a nevím... 100 znaků? Možná 50.
"Staci si projit dobove recenze a tehdejsi komentare, kdyz jste to jako redaktor uz zapomel..."
Ale já se ptám, co by pro Vás bylo tím revolučním krokem. Ne o tom, co psaly dobové recenze nebo tehdejší komentáře. Já se ptám Vás, co by pro Vás dnes, v roce 2024, znamenalo, že by Apple M4 byl revoluční. Co revolučního by M4 musel mít, aby byl pro Vás dostatečně revoluční? Ne pro mě, ne pro redaktory, pro Vás. Co má ten Apple udělat, abyste si řekl "ano, je to opět revoluce". Naprosto jednoduchá otázka o Vašem názoru. Fakt mi není jasné, jak mám z dobových recenzí zjistit Váš dnešní osobní subjektivní názor. Opravdu to nechápu.
Odpovědět4 0
Takže se konkrétní odpovědi nedočkám. Tvrdit, že takto to vypadat nemá, to je jednoduché, ale říci, jak to vypadat má, je, zdá se, nadlidský úkol.
Odpovědět1 0
Aha, takže ono je především pro cenově citlivé jedince levnější koupit nový iPhone za 30 tisíc, než mu nechat vyměnit baterku za 2 tisíce? Nebo jak jste to jako myslel?
Odpovědět2 0
No opravdu nechápu. Jak bych mohl? Co je tím druhým příchodem M1, co? Dokážete být konkrétní? Co má ten M4 přinést, aby to bylo revoluční? Když je to tak jasné, tak by pro Vás nemělo být nejmenším problémem to definovat.
Odpovědět1 0
"Od te doby cekam take, ze "neco"..a ono nic."
No ale co má být to "něco"? Na to jsem pořád od nikoho nedostal odpověď. Jak si tady představujete tu další revoluci, kterou by to mělo podstoupit, abyste byli spokojení?
No ale co má být to "něco"? Na to jsem pořád od nikoho nedostal odpověď. Jak si tady představujete tu další revoluci, kterou by to mělo podstoupit, abyste byli spokojení?
Odpovědět1 1
No a že by tu metodiku také ukázali? Tak počítejme. Elektrické auto má spotřebu 18 kWh/100 km, se ztrátami (přenos, nabíjení,...) řekněme 24 kWh/100km. Český mix je 430 gramů na kWh, to je 103 gramů CO2 na km. A to rozhodně nejsme nejčistější zemí, v Evropě jsme jedna z nejhorších. Celá EU je na nějakých 220 gramech, takže to máme 53 gramů CO2 na km.
Tak jak se dostali na 150-300 gramů? To se tam jistě počítá výroba auta, výroba elektráren a tak dále, ne? Nic proti tomu, ale tak to pak musíte připočítat i u spalovacích aut. Vždyť jen na výrobu 6 litrů paliva pro spalovací auto spotřebujete cca 10 kWh energie, na to elektroauto ujede přes 50 km a spalovací jen natankuje benzín a nepohne se ani o centimetr. Pokud by tato energie měla stejnou emisní zátěž jako elektřina, tak to máte 10 kWh*220gramů/100 = dalších 22 gramů na km pro spalovací auto jen na výrobu paliva.
A jak dostali 110 gramů? To je ale i s těmi elektromobily. Spalovací auto za 110 gramů opravdu nejezdí. Podívejme se na data reálných uživatelů, kteří měří spotřebu při dotankování. Evropský průměr u benzínu je u aut vyrobených v roce 2020 a později 171 gramů na km u benzínu a 173 gramů na km u nafty.
Takže průměrný spalovák má po celé Evropě cca 170-175 gramů (a to nepočítám těch dalších 20-25 gramů na výrobu paliva, a to za předpokladu, že to bude tak čisté jak elektřina, což spíše budou méně čisté zdroje), průměrný elektromobil má u nás něco okolo 100 gramů, v Evropě 50-55 gramů.
Tak jak se dostali na 150-300 gramů? To se tam jistě počítá výroba auta, výroba elektráren a tak dále, ne? Nic proti tomu, ale tak to pak musíte připočítat i u spalovacích aut. Vždyť jen na výrobu 6 litrů paliva pro spalovací auto spotřebujete cca 10 kWh energie, na to elektroauto ujede přes 50 km a spalovací jen natankuje benzín a nepohne se ani o centimetr. Pokud by tato energie měla stejnou emisní zátěž jako elektřina, tak to máte 10 kWh*220gramů/100 = dalších 22 gramů na km pro spalovací auto jen na výrobu paliva.
A jak dostali 110 gramů? To je ale i s těmi elektromobily. Spalovací auto za 110 gramů opravdu nejezdí. Podívejme se na data reálných uživatelů, kteří měří spotřebu při dotankování. Evropský průměr u benzínu je u aut vyrobených v roce 2020 a později 171 gramů na km u benzínu a 173 gramů na km u nafty.
Takže průměrný spalovák má po celé Evropě cca 170-175 gramů (a to nepočítám těch dalších 20-25 gramů na výrobu paliva, a to za předpokladu, že to bude tak čisté jak elektřina, což spíše budou méně čisté zdroje), průměrný elektromobil má u nás něco okolo 100 gramů, v Evropě 50-55 gramů.
Odpovědět0 0
"Asistenti mi nepridu ako zmysluplne vyuzitie. Kolko ludi ich pouziva? "
Spíše kdo to ještě nepoužívá? Vždyť už jen ten ChatGPT má skoro 200 milionů uživatelů. A teď si to představte lokálně na počítači, když to rozumí takřka všemu, co tomu napíšete. Můžete tomu diktovat hlasem místo toho, abyste to psal, případně to nechat napsat kostru e-mailu podle zadaných instrukcí, můžete to podle popisu nechat najít soubor, který nevíte, jak se jmenuje, můžete to nechat vytvořit sumarizaci dlouhého textu, abyste ho nemusel celý číst, může Vám to pomoci vytvořit rovnici do Excelu, může Vám to pomoci vytvořit čitelnější text ve Wordu a přepsat kostrbatý text, může to posloužit k lepším překladům textů do jiných jazyků, můžete to využít k běhu algoritmů ovládajících protivníky a NPC v počítačových hrách, kteří už nebudou naskriptovaní, ale mohou se např. dynamicky učit z Vašich akcí budovat lépe protiakci, může na tom běžet rozpoznávání antivirů s využitím algoritmů AI (už dnes to má v sobě většina antivirů), může Vám to pomoci rychleji vyhledat fotky s hledanou osobou,...
"Bezny clovek nama co rozmune akcelerovat ale daju to v podstate vsetkym."
Ale má. A spoustu toho. Mladá generace začíná být na asistentech a chatbotech doslova odkojená, pro ně je to něco přirozeného. Tady se musíte ptát na to, jak to vidí dnešní 15-20letý člověk. A use casy viz výše.
Spíše kdo to ještě nepoužívá? Vždyť už jen ten ChatGPT má skoro 200 milionů uživatelů. A teď si to představte lokálně na počítači, když to rozumí takřka všemu, co tomu napíšete. Můžete tomu diktovat hlasem místo toho, abyste to psal, případně to nechat napsat kostru e-mailu podle zadaných instrukcí, můžete to podle popisu nechat najít soubor, který nevíte, jak se jmenuje, můžete to nechat vytvořit sumarizaci dlouhého textu, abyste ho nemusel celý číst, může Vám to pomoci vytvořit rovnici do Excelu, může Vám to pomoci vytvořit čitelnější text ve Wordu a přepsat kostrbatý text, může to posloužit k lepším překladům textů do jiných jazyků, můžete to využít k běhu algoritmů ovládajících protivníky a NPC v počítačových hrách, kteří už nebudou naskriptovaní, ale mohou se např. dynamicky učit z Vašich akcí budovat lépe protiakci, může na tom běžet rozpoznávání antivirů s využitím algoritmů AI (už dnes to má v sobě většina antivirů), může Vám to pomoci rychleji vyhledat fotky s hledanou osobou,...
"Bezny clovek nama co rozmune akcelerovat ale daju to v podstate vsetkym."
Ale má. A spoustu toho. Mladá generace začíná být na asistentech a chatbotech doslova odkojená, pro ně je to něco přirozeného. Tady se musíte ptát na to, jak to vidí dnešní 15-20letý člověk. A use casy viz výše.
Odpovědět1 0
A čím je nutí upgradovat telefon? Pokud je baterie tak stará, že už to nezvládá utáhnout telefon, tak si koupím novou baterku, ne? Nevím jak Vám, ale mě přijde lepší, když se telefon zpomalí, aby fungoval, než aby se mi pořád vypínal, jak to dělal můj někdejší Android, když baterie nestačila. A jaké bylo řešení? Koupil jsem novou baterku, ne telefon. Proč bych měl kupovat nový telefon? I když se to vypíná nebo zpomaluje, tak problém je v baterce, řešením je baterka.
Odpovědět1 1
"o umělém zastarání apple produktů ví snad každý"
Tak teda takhle jsem se u nějakého článku už dlouho nezasmál :-D Takže když výrobce inovuje produkty, tak je to plánované zastarávání? Takže řešení, aby produkt nezastarával, je to, aby se nevydávaly nové? Nebo jak si to mám vyložit? Každoročně vydává telefony snad každá značka, takže v čem se to jako liší od Applu? Samsung snad nevydává každý rok Galaxy S nebo Galaxy A? Xiaomi, Redmi, Honor, Motorola,... ty nevydávají každý rok novou generaci? V čem je ten Apple proti nim horší?
Právě Apple je ukázkou toho, jak by se to spíše mělo dělat. Všichni se např. nyní konečně snaží dohnat Apple v jeho extrémně dlouhé softwarové podpoře (Androidy ještě nedávno mohly tiše závidět a ty nejlepší byly sotva na polovině, teď už se to konečně zlepšuje), vždyť iPhone z roku 2015 dostával aktuální iOS ještě v roce 2022 a dodnes (tedy v roce 2024, po skoro 9 letech) pořád dostává pravidelné bezpečnostní aktualizace. A jakože opravdu pravidelné, ne jednou za půl roku. Od doby, kdy už iPhony z roku 2015 přestaly mít nejnovější iOS (září 2022), dostaly 13 bezpečnostních aktualizací.
Nejsem si jist, zda nějaký Android z roku 2015 bude ještě dnes většinově použitelný, na tom nejspíš kvůli nepodpoře novějších verzí systémů (jejich absence pro možnost je nainstalovat) už nepoběží skoro nic, ty iPhony z roku 2015 teprve v posledních měsících začínají mít první aplikace, které už vyžadují iOS 16.
Kéž by Android "uměle zastarával" tak jako Apple. To by bylo hned méně odpadu.
Tak teda takhle jsem se u nějakého článku už dlouho nezasmál :-D Takže když výrobce inovuje produkty, tak je to plánované zastarávání? Takže řešení, aby produkt nezastarával, je to, aby se nevydávaly nové? Nebo jak si to mám vyložit? Každoročně vydává telefony snad každá značka, takže v čem se to jako liší od Applu? Samsung snad nevydává každý rok Galaxy S nebo Galaxy A? Xiaomi, Redmi, Honor, Motorola,... ty nevydávají každý rok novou generaci? V čem je ten Apple proti nim horší?
Právě Apple je ukázkou toho, jak by se to spíše mělo dělat. Všichni se např. nyní konečně snaží dohnat Apple v jeho extrémně dlouhé softwarové podpoře (Androidy ještě nedávno mohly tiše závidět a ty nejlepší byly sotva na polovině, teď už se to konečně zlepšuje), vždyť iPhone z roku 2015 dostával aktuální iOS ještě v roce 2022 a dodnes (tedy v roce 2024, po skoro 9 letech) pořád dostává pravidelné bezpečnostní aktualizace. A jakože opravdu pravidelné, ne jednou za půl roku. Od doby, kdy už iPhony z roku 2015 přestaly mít nejnovější iOS (září 2022), dostaly 13 bezpečnostních aktualizací.
Nejsem si jist, zda nějaký Android z roku 2015 bude ještě dnes většinově použitelný, na tom nejspíš kvůli nepodpoře novějších verzí systémů (jejich absence pro možnost je nainstalovat) už nepoběží skoro nic, ty iPhony z roku 2015 teprve v posledních měsících začínají mít první aplikace, které už vyžadují iOS 16.
Kéž by Android "uměle zastarával" tak jako Apple. To by bylo hned méně odpadu.
Odpovědět4 1
"to není otázka pro mě ale pro lidi co ten čip navrhují"
No to je otázka právě pro Vás, protože Vy říkáte, že to revoluce není. Tak se ptám, co by to mělo umět, aby to pro Vás revoluce byla. A otázkou také je, proč by to vlastně mělo být znovu revoluční?
No to je otázka právě pro Vás, protože Vy říkáte, že to revoluce není. Tak se ptám, co by to mělo umět, aby to pro Vás revoluce byla. A otázkou také je, proč by to vlastně mělo být znovu revoluční?
Odpovědět2 1
A co by to mělo umět, aby to bylo dostatečně revoluční? Apple M1 byla revoluční proto, že nahradila v Applech x86. To má M4 přejít na RISC-V, aby to bylo dostatečně jiné? Nebo má Apple přejít zpátky na x86? Ona ani ta M1 nebyla v ARMu žádná tak šílená revoluce, vždyť je to v zásadě jen předělaný čip z iPhonu.
Odpovědět2 1
"ma svoje uskalia, napr. potrebny vykom a s tym suvisiacu spotrebu el. energie... "
No ale toto přece řeší právě to integrované NPU, které pro AI přináší vysoký výkon při nižší spotřebě ve srovnání s GPU.
"Na amaterske videa a fotky budu ludom vyhovovat skor cloud riesenia s vyssim vykonom bez nutnosti lokalnej instalacie."
Tak s tím nemůžu moc souhlasit. To budete uploadovat na internet třeba 50MB RAW, tam to upravovat, a pak ho stahovat zpátky místo toho, abyste to upravil lokálně na PC?
"A ruku na srdce, kolko % z nas skutocne taketo lokalne AI doma potrebuje/zmysluplne vyuzije?"
Jako u každé nové technologie, staromilci to chtít moc nebudou, protože už jsou na něco zvyklí a nové věci nechápou. Mladá generace na tom odkojená si bez toho nebude zvládat představit život.
No ale toto přece řeší právě to integrované NPU, které pro AI přináší vysoký výkon při nižší spotřebě ve srovnání s GPU.
"Na amaterske videa a fotky budu ludom vyhovovat skor cloud riesenia s vyssim vykonom bez nutnosti lokalnej instalacie."
Tak s tím nemůžu moc souhlasit. To budete uploadovat na internet třeba 50MB RAW, tam to upravovat, a pak ho stahovat zpátky místo toho, abyste to upravil lokálně na PC?
"A ruku na srdce, kolko % z nas skutocne taketo lokalne AI doma potrebuje/zmysluplne vyuzije?"
Jako u každé nové technologie, staromilci to chtít moc nebudou, protože už jsou na něco zvyklí a nové věci nechápou. Mladá generace na tom odkojená si bez toho nebude zvládat představit život.
Odpovědět1 0
A proč by na Gaudi nemohlo běžet něco jiného? Že to má věci optimalizované na AI, neznamená, že se dá použít jen to tohle a nic dalšího. "Bublina" AI jen tak nepraskne, to už je technologie, která se etablovala, ukázala svou užitečnost a široce se používá i běžnými lidmi. To nejsou 3D televize, kde se horko těžko hledalo praktické použití a neřešilo to žádný zásadní problém. AI těch problémů řeší více než dost, tam není důvod, abychom se někam vraceli.
Odpovědět3 0
Má to několik různých způsobů využití, namátkou v rychlosti třeba tyto:
akcelerace asistentů, které nemusí běžet na cloudu (tzn. bez zpoždění, než se to musí poslat na cloud, tam zpracovat a pak poslat zpět) - ideální pro hlasové ovládání, rozpoznávání hlasu (psaní dokumentů diktováním,...), výuka jazyků
akcelerace AI algoritmů, které nyní běží na GPU, např. vynikající pro fotografy a kameramany (např. AI odšumování, super rozlišení,...). Např. si člověk nemusí kupovat RTX 4070 za šílené peníze, když mu tutéž akceleraci AI algoritmů udělá NPU v procesoru v podstatě bez příplatku.
akcelerace asistentů, které nemusí běžet na cloudu (tzn. bez zpoždění, než se to musí poslat na cloud, tam zpracovat a pak poslat zpět) - ideální pro hlasové ovládání, rozpoznávání hlasu (psaní dokumentů diktováním,...), výuka jazyků
akcelerace AI algoritmů, které nyní běží na GPU, např. vynikající pro fotografy a kameramany (např. AI odšumování, super rozlišení,...). Např. si člověk nemusí kupovat RTX 4070 za šílené peníze, když mu tutéž akceleraci AI algoritmů udělá NPU v procesoru v podstatě bez příplatku.
Odpovědět2 0
Jenže Google nezajímá to, co zajímá Vás. Ho zajímá to, že v daném nasazení, pro které ten procesor potřebuje, to má ty vlastnosti, které prezentuje.
Odpovědět0 0
1, Pro spotřebitelskou sféru to není těžké pochopit, nikdo by to nezaplatil. Už 8TB SSD vyjde na 15 tisíc Kč.
2, Pro podnikovou sféru není co nechápat, protože tam se SSD s kapacitami 10-20 TB vyrábí už pěknou řádku let. Dokonce se dají sehnat SSD s kapacitou přes 30 TB (a to nemluvím o ExaDrive, které je i ve 100TB variantě). A i tam je problém s cenou. Podnikové 15TB SSD stojí 50-80 tisíc Kč, HDD o stejné kapacitě vyjde na 7-9 tisíc Kč.
3, Problémem se stává i vyšší spotřeba.
2, Pro podnikovou sféru není co nechápat, protože tam se SSD s kapacitami 10-20 TB vyrábí už pěknou řádku let. Dokonce se dají sehnat SSD s kapacitou přes 30 TB (a to nemluvím o ExaDrive, které je i ve 100TB variantě). A i tam je problém s cenou. Podnikové 15TB SSD stojí 50-80 tisíc Kč, HDD o stejné kapacitě vyjde na 7-9 tisíc Kč.
3, Problémem se stává i vyšší spotřeba.
Odpovědět5 1
"Ale že to ta firma dokáže je jedna věc, druhá věc je ta že to není rentabilní. "
Ano, všichni se předhání v tom, aby v budoucnu zbankrotovali. Technologie se vyvíjí, zlevňují. Že to není moc rentabilní dnes, nemusí znamenat, že to nebude zítra. Tohle přece platí o drtivé většině technologií, že se v průběhu času zlevňují. Vždyť i ty baterky za posledních 10 let šly s cenou skoro na desetinu. Solární panely se v průběhu času zlevnily na jednotky procent, také kdysi rentabilní nebyly a dnes jsou. Postupně se vždy nachází efektivnější a levnější metody (NCA a NMC jsou profitabilní už dnes).
"A s příchodem větších množství baterii, na to nejsou kapacity. "
Ale ty kapacity se přece budují. Každou chvíli se oznamuje stavba nebo dokončení nového recyklačního centra.
https://battery-news.de/wp-content/uploads/2023/08/230512_Landkarten_Recycling.png
"Fůzní reaktor už tu s námi je taky 50 let, kolik že jich komerčně vyrábí energii? :D "
Tak tomuto argumentu nerozumím ani trochu. Že pořádně nefunguje fúzní reaktor, má vliv na nesplnitelnost jakékoli nové technologie ve vývoji jako jaký?
Ano, všichni se předhání v tom, aby v budoucnu zbankrotovali. Technologie se vyvíjí, zlevňují. Že to není moc rentabilní dnes, nemusí znamenat, že to nebude zítra. Tohle přece platí o drtivé většině technologií, že se v průběhu času zlevňují. Vždyť i ty baterky za posledních 10 let šly s cenou skoro na desetinu. Solární panely se v průběhu času zlevnily na jednotky procent, také kdysi rentabilní nebyly a dnes jsou. Postupně se vždy nachází efektivnější a levnější metody (NCA a NMC jsou profitabilní už dnes).
"A s příchodem větších množství baterii, na to nejsou kapacity. "
Ale ty kapacity se přece budují. Každou chvíli se oznamuje stavba nebo dokončení nového recyklačního centra.
https://battery-news.de/wp-content/uploads/2023/08/230512_Landkarten_Recycling.png
"Fůzní reaktor už tu s námi je taky 50 let, kolik že jich komerčně vyrábí energii? :D "
Tak tomuto argumentu nerozumím ani trochu. Že pořádně nefunguje fúzní reaktor, má vliv na nesplnitelnost jakékoli nové technologie ve vývoji jako jaký?
Odpovědět1 0
Kde Vy pořád chodíte na ta nesmyslná čísla?
"pred dvomi tyždnami stala unca zlata 1900€ a dnes 2400€ "
Dva týdny zpět bylo zlato za cca 2010 EUR, dnes je 2140 EUR. V dolarech pak 2180 USD a 2360 USD. V obou měnách je to okolo 7-8 % a ne 26 %, které tu prezentujete.
"cena € sa za dva tyždne prepadla o 26%"
O 26 % vůči jaké měně? Čínskému juanu? Tam vidím pořád zhruba EUR = 7,8 CNY.
"pred dvomi tyždnami stala unca zlata 1900€ a dnes 2400€ "
Dva týdny zpět bylo zlato za cca 2010 EUR, dnes je 2140 EUR. V dolarech pak 2180 USD a 2360 USD. V obou měnách je to okolo 7-8 % a ne 26 %, které tu prezentujete.
"cena € sa za dva tyždne prepadla o 26%"
O 26 % vůči jaké měně? Čínskému juanu? Tam vidím pořád zhruba EUR = 7,8 CNY.
Odpovědět7 0
"firma sama říká že dokáže maximálně 27,5 tuny denně což je 60 aut? Což je v kontextu absurdně málo."
A proč by to jako mělo být málo? Za 250 dní máte 15000 aut. To by jedna jediná továrna v EU pokryla recyklaci všech baterek ze všech elektromobilů prodaných v EU v letech 2010 i 2011. Uvědomte si, že ještě není co recyklovat. Nebudete přece potřebovat recyklovat miliony baterek z 1 rok starých elektromobilů, ale z těch nejstarších. A ty nejstarší počítáme na tisíce, menší desetitisíce. Takže ta kapacita je zatím naprosto v pořádku.
Kapacitu na milion aut budeme potřebovat tehdy, až se budou recyklovat auta z doby, kdy se jich prodal milion ročně, ale to je ještě hoooodně let před námi. Milion EV se v EU prodal v roce 2021 a kdy ty půjdou na recyklaci? No možná tak v roce 2040 (a s druhotným použitím možná ještě později). Tehdy budeme potřebovat kapacitu na milion baterek ročně, ale dnes opravdu ne.
A proč by to jako mělo být málo? Za 250 dní máte 15000 aut. To by jedna jediná továrna v EU pokryla recyklaci všech baterek ze všech elektromobilů prodaných v EU v letech 2010 i 2011. Uvědomte si, že ještě není co recyklovat. Nebudete přece potřebovat recyklovat miliony baterek z 1 rok starých elektromobilů, ale z těch nejstarších. A ty nejstarší počítáme na tisíce, menší desetitisíce. Takže ta kapacita je zatím naprosto v pořádku.
Kapacitu na milion aut budeme potřebovat tehdy, až se budou recyklovat auta z doby, kdy se jich prodal milion ročně, ale to je ještě hoooodně let před námi. Milion EV se v EU prodal v roce 2021 a kdy ty půjdou na recyklaci? No možná tak v roce 2040 (a s druhotným použitím možná ještě později). Tehdy budeme potřebovat kapacitu na milion baterek ročně, ale dnes opravdu ne.
Odpovědět1 0
Tak ono záleží jakého, každopádně tohle by opravdu platilo o ty nejúspornější. Průměrný evropský elektromobil totiž bere okolo 18 kWh/100km. Elektrická Kona nebo Mégane je na 16 kWh/100km, Tesla Model 3 na 18,5 kWh/100 km, ale Model Y už bere třeba blíže k 20,5 kWh/100km.
Odpovědět0 0
Vždyť jste mi to teď sám potvrdil :-)
I ten Váš článek uvádí následující: "Přetahování servisních intervalů a výměn výrazně snižuje životnost auta, která se průměrně pohybuje okolo 200 000 až 300 000 km"
Raději než na AAA se podívejme na celý trh, třeba tipcars.cz. Celkově 74898 aut, nad 300 tisíc km má 1165 aut, tedy 1,55 %. Nad 200 tisíc km je tam 8319 aut, tzn. 11,1 %. Tady už mnohdy začínají auta na dojetí.
A teď si uvědomte, co je to průměr. Průměr znamená, že jde o výsledek v polovině (no ještě lépe o tom mluví medián). Že existují auta nad 300 tisíc km, je pravda, ale to jsou ta auta, která ten průměr natahují nahoru. Ale průměr je průměr, je to auto uprostřed, ne na konci. Když to zjednoduším, kdyby byl medián 300 tisíc km, znamenalo by to že polovina aut má pod 300 tisíc, polovina aut nad 300 tisíc km. Ale vždyť Vy sám jste tu dal odkaz, kde to není polovina, ale necelá 2 %. Každopádně trh s ojetými auty má své záludnosti, které toto komplikují prokázat (ty třeba dobře napoví průměrný roční nájezd).
Máte tu jasné statistiky, které říkají, že český vůz jde do šrotu v průměru ve 21 letech a že průměrné české auto najede 10200 km. Podívejte se na šrotiště, ta dávno nejsou plná Favoritů a už ani moc Felicií, ale prvních Fabií.
I ten Váš článek uvádí následující: "Přetahování servisních intervalů a výměn výrazně snižuje životnost auta, která se průměrně pohybuje okolo 200 000 až 300 000 km"
Raději než na AAA se podívejme na celý trh, třeba tipcars.cz. Celkově 74898 aut, nad 300 tisíc km má 1165 aut, tedy 1,55 %. Nad 200 tisíc km je tam 8319 aut, tzn. 11,1 %. Tady už mnohdy začínají auta na dojetí.
A teď si uvědomte, co je to průměr. Průměr znamená, že jde o výsledek v polovině (no ještě lépe o tom mluví medián). Že existují auta nad 300 tisíc km, je pravda, ale to jsou ta auta, která ten průměr natahují nahoru. Ale průměr je průměr, je to auto uprostřed, ne na konci. Když to zjednoduším, kdyby byl medián 300 tisíc km, znamenalo by to že polovina aut má pod 300 tisíc, polovina aut nad 300 tisíc km. Ale vždyť Vy sám jste tu dal odkaz, kde to není polovina, ale necelá 2 %. Každopádně trh s ojetými auty má své záludnosti, které toto komplikují prokázat (ty třeba dobře napoví průměrný roční nájezd).
Máte tu jasné statistiky, které říkají, že český vůz jde do šrotu v průměru ve 21 letech a že průměrné české auto najede 10200 km. Podívejte se na šrotiště, ta dávno nejsou plná Favoritů a už ani moc Felicií, ale prvních Fabií.
Odpovědět2 0
Navrhovat to sice můžete, nicméně není k tomu důvod, když k tomu šrotování opravdu dochází v průměru mezi 200-250 tisíci km. Např. průměrné české auto se šrotuje po cca 21 letech a má průměrný nájezd zhruba 10200 km ročně. Některé tento nájezd dalece překročí, některé se sešrotují i mnohem dříve.
Odpovědět2 0
"AMD žádné speciály těsně pod nastavený limit nedělá."
A co Instinct MI309 cílený na čínský trh?
A co Instinct MI309 cílený na čínský trh?
Odpovědět4 0
"A jsou skoro 100% recyklované. Což se o Lionek zatím opravdu nedá říct ani z parníku. "
Lithiové baterky jsou recyklovatelné z 90-95 % a dokonce se recyklují už i v Evropě, např. v Duesenfeldu, kde jde o 91 %. A tím myslím i onu recyklaci černé hmoty, ne jen rozebrání článků.
Lithiové baterky jsou recyklovatelné z 90-95 % a dokonce se recyklují už i v Evropě, např. v Duesenfeldu, kde jde o 91 %. A tím myslím i onu recyklaci černé hmoty, ne jen rozebrání článků.
Odpovědět1 1
Dívám se na databázi výsledků Geekbench a vidím tam trochu jiná čísla. Průměrný výkon Ryzenu 7940HS je 11595 bodů a většinou je to někde kolem 10-14 tisíc. Snapdragon je na tom podobně, možná o trochu lépe, ten začíná spíše na 11 tisících (pokud si u obou CPU odfiltrujeme divné výsledky jako 3-7 tisíc bodů).
Odpovědět0 1
"ze EU tu planetu aj tak nezachrani, lebo 550M ludi moc neovplyvni to, co robi ostatnych 7mld"
A proč jen EU? Čína je největším trhem s elektromobily na světě, ostatně i tento článek je o čínských baterkách. Takže si tam přidejte 1,41 mld., jste skoro na 2 miliardách. Co takové USA? To snad nevyvíjí baterky a netlačí na elektromobilitu. Přidejte si dalších 330 mil. lidí. Jste na 2,3 mld. lidí. A takto bychom mohli pokračovat dál.
A proč jen EU? Čína je největším trhem s elektromobily na světě, ostatně i tento článek je o čínských baterkách. Takže si tam přidejte 1,41 mld., jste skoro na 2 miliardách. Co takové USA? To snad nevyvíjí baterky a netlačí na elektromobilitu. Přidejte si dalších 330 mil. lidí. Jste na 2,3 mld. lidí. A takto bychom mohli pokračovat dál.
Odpovědět0 0
"na planete žije 9 miliard ludi"
No, aspoň jste konečně trefil řád, když už ne číslo. Aktuálně jde o 8,1 miliardy (https://www.worldometers.info/world-population/ https://www.theworldcounts.com/challenges/planet-earth/state-of-the-planet/world-population-clock-live)
No, aspoň jste konečně trefil řád, když už ne číslo. Aktuálně jde o 8,1 miliardy (https://www.worldometers.info/world-population/ https://www.theworldcounts.com/challenges/planet-earth/state-of-the-planet/world-population-clock-live)
Odpovědět0 0
Tak třeba jen namátkou, jak to využívám já.
1, Potřebuju kvíz pro děti v matice. Tak do toho dám, ať vytvoří kvíz s 50 různorodými otázkami na dané téma s otázkami ABCD i True/False. Z toho mám dobrou představu o tom, jaké typy otázek tam dávat a místo zhruba 1-1,5 hodiny vymýšlení, aby to nebyly jen dvě různé otázky s 10krát jinými čísly, mám za 15-20 minut hotový kvíz, kde je skoro každá otázka unikátní. Stejně tak můžu vygenerovat návrhy na pravděpodobný závěrečný test (něco jako maturitu) na téma, které se u zkoušek každoročně mění. Nebo děcka mají problém s nějaký konceptem programování. Už jsem vyzkoušel tradiční algoritmy a další mě už nenapadá. Místo googlování na internetu, na jakých algoritmech by se to dalo ještě vyzkoušet, což může zabrat třeba 20-30 minut, neboť drtivá většina budou ty základy, které jsme zkoušeli a které už nechci, můžu mít za 2 minuty námět na další cvičení, které mě nenapadlo. A to zdaleka není vše, kde se to dá využít ve výuce.
2, Potřebuju se třeba naučit nějaký nový koncept v Pythonu. Tak napíšu, že potřebuju tohle a tamto v Pythonu, ať mi to vysvětlí na příkladech, to bez googlování a procházení a hledání, kde se právě tohle konkrétně probírá, vyplivne krásné vysvětlení s ukázkovými příklady, mám lekci přímo na míru. Něco, co možná najdu za 2-5 minut, mám za 30 sekund před sebou a můžu se hned učit a snažit se pochopit, jak to funguje, protože je to tam krásně názorně vysvětleno.
3, Vyhledávání (tady je dobré třeba Perplexity AI, neboť ChatGPT není vyhledávač). Pro dané téma, ke kterému potřebuju nějaké krátké shrnutí, mi to vygeneruje onen text s relevantními odkazy, kde si to můžu ověřit a dále nastudovat. Perfektně to napovídá i další články na dané téma, které by člověka mohly zajímat.
4, Potřebuju přeformulovat krkolomnou větu, najít vhodná synonyma,... Nechám vygenerovat stejnou větu 10krát jinak, a hned mám několik nápadů, z nichž můžu čerpat pro finální verzi. Místo minut desítky sekund.
5, Učím se španělsky. Např. Copilot na mobilu v tomto výborně pracuje, neboť si s ním můžete doslova pokecat. Mikrofonem něco řeknete španělsky, on audiem španělsky odpoví. Nahradí Vám španělského mluvčího, na kterém byste mohl trénovat. Tady to šetří i peníze (Duolingo Max to třeba umí, ale stojí 30 USD/měsíc a není to u nás dostupné).
6, Potřebuju třeba udělat něco nového v Excelu, co ještě neumím, ale nevím, jak se ta funkce nazývá, tedy ani nevím, co vlastně pořádně hledat. Popíšu problém, co je potřeba vyřešit, to vyplivne nejen název funkce, ale i příklady, jak se to používá. Místo desítek minut hledání a čtení na internetu, kdy se člověk nemusí dopátrat ani tomu, jakou funkci vlastně chce najít (protože při čtení zjistí, že to nemůže použít přesně k tomu, co potřebuje), má za minutu návod se vším všudy (a už také ví, co pak googlovat, pokud to nestačí).
"tych 5 clankov rovno spracuje ta AI"
Na to generativní AI není až tak moc vhodná. Ta je dobrá na překonávání těch tvůrčích bloků a dílčích překážek, základního vysvětlení, ne na vytváření komplexních celků (dost často se v takových případech opakuje, je příliš obecná nebo fakticky nepřesná, zejména jde-li o čísla). Celý článek napsaný AI byste nechtěl číst.
1, Potřebuju kvíz pro děti v matice. Tak do toho dám, ať vytvoří kvíz s 50 různorodými otázkami na dané téma s otázkami ABCD i True/False. Z toho mám dobrou představu o tom, jaké typy otázek tam dávat a místo zhruba 1-1,5 hodiny vymýšlení, aby to nebyly jen dvě různé otázky s 10krát jinými čísly, mám za 15-20 minut hotový kvíz, kde je skoro každá otázka unikátní. Stejně tak můžu vygenerovat návrhy na pravděpodobný závěrečný test (něco jako maturitu) na téma, které se u zkoušek každoročně mění. Nebo děcka mají problém s nějaký konceptem programování. Už jsem vyzkoušel tradiční algoritmy a další mě už nenapadá. Místo googlování na internetu, na jakých algoritmech by se to dalo ještě vyzkoušet, což může zabrat třeba 20-30 minut, neboť drtivá většina budou ty základy, které jsme zkoušeli a které už nechci, můžu mít za 2 minuty námět na další cvičení, které mě nenapadlo. A to zdaleka není vše, kde se to dá využít ve výuce.
2, Potřebuju se třeba naučit nějaký nový koncept v Pythonu. Tak napíšu, že potřebuju tohle a tamto v Pythonu, ať mi to vysvětlí na příkladech, to bez googlování a procházení a hledání, kde se právě tohle konkrétně probírá, vyplivne krásné vysvětlení s ukázkovými příklady, mám lekci přímo na míru. Něco, co možná najdu za 2-5 minut, mám za 30 sekund před sebou a můžu se hned učit a snažit se pochopit, jak to funguje, protože je to tam krásně názorně vysvětleno.
3, Vyhledávání (tady je dobré třeba Perplexity AI, neboť ChatGPT není vyhledávač). Pro dané téma, ke kterému potřebuju nějaké krátké shrnutí, mi to vygeneruje onen text s relevantními odkazy, kde si to můžu ověřit a dále nastudovat. Perfektně to napovídá i další články na dané téma, které by člověka mohly zajímat.
4, Potřebuju přeformulovat krkolomnou větu, najít vhodná synonyma,... Nechám vygenerovat stejnou větu 10krát jinak, a hned mám několik nápadů, z nichž můžu čerpat pro finální verzi. Místo minut desítky sekund.
5, Učím se španělsky. Např. Copilot na mobilu v tomto výborně pracuje, neboť si s ním můžete doslova pokecat. Mikrofonem něco řeknete španělsky, on audiem španělsky odpoví. Nahradí Vám španělského mluvčího, na kterém byste mohl trénovat. Tady to šetří i peníze (Duolingo Max to třeba umí, ale stojí 30 USD/měsíc a není to u nás dostupné).
6, Potřebuju třeba udělat něco nového v Excelu, co ještě neumím, ale nevím, jak se ta funkce nazývá, tedy ani nevím, co vlastně pořádně hledat. Popíšu problém, co je potřeba vyřešit, to vyplivne nejen název funkce, ale i příklady, jak se to používá. Místo desítek minut hledání a čtení na internetu, kdy se člověk nemusí dopátrat ani tomu, jakou funkci vlastně chce najít (protože při čtení zjistí, že to nemůže použít přesně k tomu, co potřebuje), má za minutu návod se vším všudy (a už také ví, co pak googlovat, pokud to nestačí).
"tych 5 clankov rovno spracuje ta AI"
Na to generativní AI není až tak moc vhodná. Ta je dobrá na překonávání těch tvůrčích bloků a dílčích překážek, základního vysvětlení, ne na vytváření komplexních celků (dost často se v takových případech opakuje, je příliš obecná nebo fakticky nepřesná, zejména jde-li o čísla). Celý článek napsaný AI byste nechtěl číst.
Odpovědět4 0
Že to nevyužijete Vy, neznamená, že to nevyužije někdo jiný a že je to pitomost. Tyhle "vymoženosti" jsou pro mnoho lidí skvělá věc a šetří to obrovská kvanta času.
Odpovědět4 0
JE není slepá ulička, je to drahá ulička. JE by dle mého názoru měl být základní pilíř energetiky většiny zemí, ale to neznamená, že si budu nalhávat, že je to levná cesta. Není. A drahé je to z mnoha různých příčin, přičemž situace v Rusku a Číně ukazuje, že za to nemůže jen nějaká nevzdělanost nebo ideologická zaslepenost EU, když se totéž co tady, děje i tam. JE je drahé a staví se dlouho. Tak to bohužel je. Můžeme se tomu snažit pomoci kladením méně překážek, ale JE prostě velmi rychle, aby Vám tam nezačali vyskakovat čertíci v podobě inflace, úvěrů a dalších problémů..., nepostavíte. Můžeme se snažit minimalizovat ta navýšení a měli bychom, ale i tak to je drahé. Dost.
Odpovědět0 0
"Tedy problém je v nás a ne v technologii."
A já říkám, že je to v technologii?
A já říkám, že je to v technologii?
Odpovědět0 0
"Uvědomte, že investor neumořuje pouze cenu + úrok, ale cenu + úroky z úroků. Exponenciela je záludná funkce! "
No tohle mi říkat nemusíte, to je další součást té skládačky, proč ta dlouhá doba výstavby a projektování JE tak zásadně zvedá jejich ceny. Odpovídal jsem na ten rubl, že inflace jako taková to prodraží kdekoli. Proto říkám, že 160 mld. je z říše sci-fi. Úvěry jsem akorát nechtěl přidávat jako další argument proti JE, už tak jich bylo dost.
https://www.kurzy.cz/komodity/jaderne-nove/?cenabloku=285000&pocetbloku=4&prekroceni=0.5625&urokove=0.75&vykonbloku=1125
Tady je taková pěkná kalkulačka. 285 mil. za blok, celkem 4 bloky, tzn. 1,14 bln. Teď se tam flákne typické překročení rozpočtu, úrokové náklady a vychází 3,1 bln, tedy mezi 750-800 mld. Kč na blok. To je realističtější předpoklad než 130 mld., které by byly takovým docela krásným "čínským" snem. Skutečnost bude nejspíš 5krát tak vyšší.
No a zatímco již stojící Temelín možná vyrábí elektřinu za 1 Kč na kWh, tady nám vyjde 3,2 Kč (a taky si všimněte, že cena elektrárny tvoří 5/6 ceny elektřiny - je faktem, že životnost bude vyšší než 35 let, ale aby se tak stalo, vyžaduje to ty miliardové náklady ročně, tedy další stovky miliard v průběhu životnosti). 3200 Kč/MWh přepočtěme na eura, ať to můžeme srovnat s tou nenáviděnou německou burzou. 3200 CZK je 126 EUR. Dnešní cena na burze je 83 EUR/MWh. V takto dlouhodobém horizontu s tím pěkně zamává inflace (za 50 let bude dnešních 83 EUR s 2% inflací asi 220 EUR), takže těžko říci, co z toho nakonec bude.
No tohle mi říkat nemusíte, to je další součást té skládačky, proč ta dlouhá doba výstavby a projektování JE tak zásadně zvedá jejich ceny. Odpovídal jsem na ten rubl, že inflace jako taková to prodraží kdekoli. Proto říkám, že 160 mld. je z říše sci-fi. Úvěry jsem akorát nechtěl přidávat jako další argument proti JE, už tak jich bylo dost.
https://www.kurzy.cz/komodity/jaderne-nove/?cenabloku=285000&pocetbloku=4&prekroceni=0.5625&urokove=0.75&vykonbloku=1125
Tady je taková pěkná kalkulačka. 285 mil. za blok, celkem 4 bloky, tzn. 1,14 bln. Teď se tam flákne typické překročení rozpočtu, úrokové náklady a vychází 3,1 bln, tedy mezi 750-800 mld. Kč na blok. To je realističtější předpoklad než 130 mld., které by byly takovým docela krásným "čínským" snem. Skutečnost bude nejspíš 5krát tak vyšší.
No a zatímco již stojící Temelín možná vyrábí elektřinu za 1 Kč na kWh, tady nám vyjde 3,2 Kč (a taky si všimněte, že cena elektrárny tvoří 5/6 ceny elektřiny - je faktem, že životnost bude vyšší než 35 let, ale aby se tak stalo, vyžaduje to ty miliardové náklady ročně, tedy další stovky miliard v průběhu životnosti). 3200 Kč/MWh přepočtěme na eura, ať to můžeme srovnat s tou nenáviděnou německou burzou. 3200 CZK je 126 EUR. Dnešní cena na burze je 83 EUR/MWh. V takto dlouhodobém horizontu s tím pěkně zamává inflace (za 50 let bude dnešních 83 EUR s 2% inflací asi 220 EUR), takže těžko říci, co z toho nakonec bude.
Odpovědět0 0
"Koneckonců i z cenových grafů je patrné, že ten cenový pokles v posledních několika letech dramaticky zpomalil."
To jsem vysvětloval výše. Pokud budete padat cenou o 10 % ročně, tak ze 100 na 90 je to o 10, ale z 10 na 9 je to jen o 1. V obou případech je to o 10 %, ale na grafu to bude vypadat úplně jinak. Neříkám, že to dosavadní rychlost udrží, protože ty fixní náklady, které správně zmiňujete, porostou. Ale zatím stále platí, že OZE mají tendenci cenami spíše klesat, zatímco JE růst. Takže ty nůžky se Vám exponenciálně rozevírají (když jedno zlevní na polovinu, druhé 2krát zdraží, máte 4násobný rozdíl).
"Tam by roli mohly hrát sankce, které byly na oba státy uvaleny. "
Mohla by být pravda, kdyby to neplatilo pořád. I násobně se překračovaly původní rozpočty u JE, které byly dokončeny dekádu zpět. Tedy dávno před covidem.
"ruských JE i propad kurzu rublu"
I to může být jedním z důvodů těch zdražení. JE se staví tak dlouho, že inflace se tam už dost projeví a nejen v Rusku. Takže jestli má něco stát 160 mld. v roce 2020, tak je docela jasné, že výsledek v roce 2036 bude podstatně dražší, protože těch 160 mld. bude o 16 let později mít značně jinou hodnotu (už jen 2% inflace posune ceny za tu dobu o 37 % nahoru, takže v průměru Vám to navýší cenu o pětinu, to máte hned 30 mld. navíc).
"by to pořád bylo 130 mld., což je hodně dobrá cena, které by obnovitelné zdroje v našich podmínkách dokázaly asi jen těžko konkurovat. "
V našich podmínkách určitě, to by bylo hodně fajn, v celoevropských až tak moc ne. My tu na OZE nemáme vhodné podmínky, takže to naše OZE hodně prodražuje. Být to za 130 mld. na 1200 MWp, tak by to vyšlo na 108 Kč/Wp (s typickým 83% využitím tak 130 Kč/W). Solár je někde okolo 20-30 Kč/Wp, vítr někde okolo 30-40 Kč/Wp. Jenže v celoevropském průměru jsou tyto zdroje využitím někde na třetině, no udělejme to ještě horší a dejme, že jen na čtvrtině, takže to musíme vynásobit čtyřmi (80-120 a 120-160). Dáte-li je dokupy, aby se vykrývaly, tak jste někde kolem 120-130 Kč/W (a pak je samozřejmě nutné vzít do úvahy nějaká ta úložiště, větší posilování soustavy,..). Máme tedy bez těchto věcí navíc stejnou cenu jako JE, ale to v případě, že ta JE bude za nereálně nízkou cenu 130 mld. Kč a že nedojde ke zdražení. Osobně si myslím, že bude úspěch, když se ten blok povede postavit pod 400 mld. Kč, tedy za méně než 400 Kč/W pro JE. Proti tomu máte 120-130 Kč/W v OZE + nutná úložiště a posilování soustav, ale také častější modernizace (nesmíme však zapomenout, že i modernizace JE stojí miliardy Kč ročně, v případě solárů se začíná rozvíjet sekundární trh, to ale moc zlevnění nepřinese).
"Zásadním problémem jsou zjevně zdržení při výstavbě, každý rok navíc musí cenu značně navyšovat."
Viz výše, přesně to je potíž s JE, staví se nechutně dlouho.
"Ty problémy by ale měly být řešitelné, pokud na tom bude zájem, a to by zase mělo cenu Evropských JE snížit. "
Ten zájem by být mohl. Pár dní zpět (https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_24_1624) se konečně i z nejvyšších míst EU začaly ozývat hlasy, že jaderná energie bude muset hrát podstatně větší roli, než doposud. Sice se tam přiznává, že JE jsou v podstatě pokaždé mnohem později a mnohem dráž, než bylo plánováno, ale také se říká, že jádro bude pro EU potřeba, přičemž využití může najít i pro bezuhlíkové vytápění nebo produkci vodíku. Především se tam ale konečně zmiňuje prodlužování životnosti existujících JE. No konečně!
Tak snad se to konečně pohne kupředu, zatlačí se na JE, umravní se trochu jejich ceny a naopak se OZE stanou přiměřeně doplňkovou a ne primární technologií, kam se poslední roky dost tlačily.
To jsem vysvětloval výše. Pokud budete padat cenou o 10 % ročně, tak ze 100 na 90 je to o 10, ale z 10 na 9 je to jen o 1. V obou případech je to o 10 %, ale na grafu to bude vypadat úplně jinak. Neříkám, že to dosavadní rychlost udrží, protože ty fixní náklady, které správně zmiňujete, porostou. Ale zatím stále platí, že OZE mají tendenci cenami spíše klesat, zatímco JE růst. Takže ty nůžky se Vám exponenciálně rozevírají (když jedno zlevní na polovinu, druhé 2krát zdraží, máte 4násobný rozdíl).
"Tam by roli mohly hrát sankce, které byly na oba státy uvaleny. "
Mohla by být pravda, kdyby to neplatilo pořád. I násobně se překračovaly původní rozpočty u JE, které byly dokončeny dekádu zpět. Tedy dávno před covidem.
"ruských JE i propad kurzu rublu"
I to může být jedním z důvodů těch zdražení. JE se staví tak dlouho, že inflace se tam už dost projeví a nejen v Rusku. Takže jestli má něco stát 160 mld. v roce 2020, tak je docela jasné, že výsledek v roce 2036 bude podstatně dražší, protože těch 160 mld. bude o 16 let později mít značně jinou hodnotu (už jen 2% inflace posune ceny za tu dobu o 37 % nahoru, takže v průměru Vám to navýší cenu o pětinu, to máte hned 30 mld. navíc).
"by to pořád bylo 130 mld., což je hodně dobrá cena, které by obnovitelné zdroje v našich podmínkách dokázaly asi jen těžko konkurovat. "
V našich podmínkách určitě, to by bylo hodně fajn, v celoevropských až tak moc ne. My tu na OZE nemáme vhodné podmínky, takže to naše OZE hodně prodražuje. Být to za 130 mld. na 1200 MWp, tak by to vyšlo na 108 Kč/Wp (s typickým 83% využitím tak 130 Kč/W). Solár je někde okolo 20-30 Kč/Wp, vítr někde okolo 30-40 Kč/Wp. Jenže v celoevropském průměru jsou tyto zdroje využitím někde na třetině, no udělejme to ještě horší a dejme, že jen na čtvrtině, takže to musíme vynásobit čtyřmi (80-120 a 120-160). Dáte-li je dokupy, aby se vykrývaly, tak jste někde kolem 120-130 Kč/W (a pak je samozřejmě nutné vzít do úvahy nějaká ta úložiště, větší posilování soustavy,..). Máme tedy bez těchto věcí navíc stejnou cenu jako JE, ale to v případě, že ta JE bude za nereálně nízkou cenu 130 mld. Kč a že nedojde ke zdražení. Osobně si myslím, že bude úspěch, když se ten blok povede postavit pod 400 mld. Kč, tedy za méně než 400 Kč/W pro JE. Proti tomu máte 120-130 Kč/W v OZE + nutná úložiště a posilování soustav, ale také častější modernizace (nesmíme však zapomenout, že i modernizace JE stojí miliardy Kč ročně, v případě solárů se začíná rozvíjet sekundární trh, to ale moc zlevnění nepřinese).
"Zásadním problémem jsou zjevně zdržení při výstavbě, každý rok navíc musí cenu značně navyšovat."
Viz výše, přesně to je potíž s JE, staví se nechutně dlouho.
"Ty problémy by ale měly být řešitelné, pokud na tom bude zájem, a to by zase mělo cenu Evropských JE snížit. "
Ten zájem by být mohl. Pár dní zpět (https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_24_1624) se konečně i z nejvyšších míst EU začaly ozývat hlasy, že jaderná energie bude muset hrát podstatně větší roli, než doposud. Sice se tam přiznává, že JE jsou v podstatě pokaždé mnohem později a mnohem dráž, než bylo plánováno, ale také se říká, že jádro bude pro EU potřeba, přičemž využití může najít i pro bezuhlíkové vytápění nebo produkci vodíku. Především se tam ale konečně zmiňuje prodlužování životnosti existujících JE. No konečně!
Tak snad se to konečně pohne kupředu, zatlačí se na JE, umravní se trochu jejich ceny a naopak se OZE stanou přiměřeně doplňkovou a ne primární technologií, kam se poslední roky dost tlačily.
Odpovědět0 0
"Zásadní je odpovědět si na otázku: Proč ta ceny tak rostou? "
To, co píšete, je sice hezké, ale pořád to nevysvětluje, proč ty ceny rostou (a rozpočty se i násobně překračujou) u JE také v Číně a Rusku. Ptám se už asi popáté, jak to tam ta EU dokáže ovlivnit? Čína má sice JE za výrazně nižší ceny než EU, to je nezpochybnitelný fakt, ale ceny jim tam poslední dobou takřka násobně vzrostly také. Jen od roku 2015 jsou dnes o 50-100 % výše.
To, co píšete, je sice hezké, ale pořád to nevysvětluje, proč ty ceny rostou (a rozpočty se i násobně překračujou) u JE také v Číně a Rusku. Ptám se už asi popáté, jak to tam ta EU dokáže ovlivnit? Čína má sice JE za výrazně nižší ceny než EU, to je nezpochybnitelný fakt, ale ceny jim tam poslední dobou takřka násobně vzrostly také. Jen od roku 2015 jsou dnes o 50-100 % výše.
Odpovědět0 0
"cena FVE bude klesat stejně rychle i dále, přece jenom existuje určitá hranice, pod kterou se už jít nedá."
Tak ono záleží na tom, zda se bavíte o poklesu v množství USD nebo o poklesu poměrovém. Když ze 100 mld. klesnete na polovinu, je to o 50 mld., ale když z 50 mld. klesnete na polovinu, je to jen o 25 mld. V obou případech jste klesl stejně (o 50 %) i jinak (poprvé o 50, podruhé jen o 25). Který ten pokles ale máte na mysli? Pokud nás zajímá poměr ceny JE a FVE, tak nás zajímá ten poměrový. Jen jestli Vám za dalších 10 let jedno klesne na půlku a druhé stoupne na dvojnásobek, je to 4krát tak větší rozdíl.
"je třeba si uvědomit, že nové JE se v Evropě i USA nestavěly dobře 30 let"
To by byl dobrý argument, kdyby ty ceny nerostly i Rusům a Číňanům. Pořád není jasné, proč ty odhadované rozpočty rostou a i násobně se překračují v Rusku a Číně, když za to údajně může neschopnost EU a USA. Jak se EU a USA podílí na tom, že Rusko a Čína čelí těm samým problémům s cenou?
"Zajímavé by bylo porovnání cen obnovitelných zdrojů a JE v Číně"
Čína má průměrnou cenu na instalovaný kW asi 4000-6000 CNY. Z toho dostanete tak 1,0-1,8 MWh ročně dle oblasti, a to velmi vyrovnaně v průběhu celého roku (poměr léto/zima 1:1 až 1,4:1, zatímco u nás cca 7:1). Takže na možnost vyrábět kWh ročně 2200 CNY v nejlepším případě, 8400 CNY v tom nejhorším (nejdražší instalovaný kW postavený v oblasti, kde nejméně svítí s největším propadem léto/zima). Obvykle je to ve výsledku někde kolem 4000 CNY/MWh ročně.
V případě jaderných elektráren se poslední dobou začínají v odhadech pohybovat okolo 20000 CNY a více (10 let zpět byli na 10000-13000 CNY) na instalovaný kW. Z 1 kW instalovaného v jádru dostanete cca 7,5 MWh. Takže to máme tak 2700+ CNY na MWh ročně v odhadované ceně (která se většinou překročí tak o polovinu až dvojnásobně, takže cca 4000-5500 CNY/MWh ročně). Čína má to jádro ještě stále dost levné a tam má rozhodně větší smysl než u nás.
Tak ono záleží na tom, zda se bavíte o poklesu v množství USD nebo o poklesu poměrovém. Když ze 100 mld. klesnete na polovinu, je to o 50 mld., ale když z 50 mld. klesnete na polovinu, je to jen o 25 mld. V obou případech jste klesl stejně (o 50 %) i jinak (poprvé o 50, podruhé jen o 25). Který ten pokles ale máte na mysli? Pokud nás zajímá poměr ceny JE a FVE, tak nás zajímá ten poměrový. Jen jestli Vám za dalších 10 let jedno klesne na půlku a druhé stoupne na dvojnásobek, je to 4krát tak větší rozdíl.
"je třeba si uvědomit, že nové JE se v Evropě i USA nestavěly dobře 30 let"
To by byl dobrý argument, kdyby ty ceny nerostly i Rusům a Číňanům. Pořád není jasné, proč ty odhadované rozpočty rostou a i násobně se překračují v Rusku a Číně, když za to údajně může neschopnost EU a USA. Jak se EU a USA podílí na tom, že Rusko a Čína čelí těm samým problémům s cenou?
"Zajímavé by bylo porovnání cen obnovitelných zdrojů a JE v Číně"
Čína má průměrnou cenu na instalovaný kW asi 4000-6000 CNY. Z toho dostanete tak 1,0-1,8 MWh ročně dle oblasti, a to velmi vyrovnaně v průběhu celého roku (poměr léto/zima 1:1 až 1,4:1, zatímco u nás cca 7:1). Takže na možnost vyrábět kWh ročně 2200 CNY v nejlepším případě, 8400 CNY v tom nejhorším (nejdražší instalovaný kW postavený v oblasti, kde nejméně svítí s největším propadem léto/zima). Obvykle je to ve výsledku někde kolem 4000 CNY/MWh ročně.
V případě jaderných elektráren se poslední dobou začínají v odhadech pohybovat okolo 20000 CNY a více (10 let zpět byli na 10000-13000 CNY) na instalovaný kW. Z 1 kW instalovaného v jádru dostanete cca 7,5 MWh. Takže to máme tak 2700+ CNY na MWh ročně v odhadované ceně (která se většinou překročí tak o polovinu až dvojnásobně, takže cca 4000-5500 CNY/MWh ročně). Čína má to jádro ještě stále dost levné a tam má rozhodně větší smysl než u nás.
Odpovědět0 0
"Níže píšete, že k celoročnímu fungování byste potřeboval doplnit FVE i větrnými elektrárnami, aby se navzájem vykrývaly. Tj. k ceně FVE musíte přičíst cenu větrné elektrárny o stejném výkonu."
Ale tu už tam mám svým způsobem připočtenou. Podívejte, potřebujete třeba 1000 MW. Solár s 1000 MW stojí 1/10, ale vyrobí za rok asi 1/3. Takže máte dvě možnosti. Opět to zjednoduším pro vysvětlení konceptu.
1, Postavíte solár 3000 MW, za rok vyrobíte stejně jako JE, přesto bude stále stát jen 1/3 JE a pak to dohoníte obrovskými úložišti, což je, přiznejme si, naprostá šílenost.
2, Postavíte solár 1500 MW, vyrobí 1/2 JE, stojí 1/7 JE. To co chybí, dohoníte větrem 3000 MW. Ten vítr nahrazuje ty solární elektrárny, které jsme v prvním kroku přidali extra, abychom dohonili JE, není to nic navíc. A ještě jako bonus postavíme asi jen 1/10 úložišť proti kroku 1.
"Pak je tu ještě životnost, která se u FVE udává kolem 20 let, u moderních JE se cílí tak na 80, tj. ty FVE za dobu životnosti potřebujete 4"
To sice máte pravdu, ale aby ta JE tolik vydržela, tak se musí průběžně modernizovat. Temelín stojí na modernizacích každý rok (a zejména poslední dobou) obvykle 2-5 mld. Kč, tak si spočítejte, kolik je to třeba za 30 let. Jen ty modernizace vyjdou na cenu těch OZE.
"Pak je tu cena úložiště, které k fungování také budete potřebovat plus cena zálohy, pokud by zrovna nefoukalo ani nesvítilo slunce, tj. nějakou plynovou elektrárnu."
No však to nikdo nepopírá, úložiště jsem tam přihodil taky.
"Pak cenu vedení vysokého napětí z větrného pobřeží na slunečný jih, abyste ty přebytky energie mohl přenášet."
Ta vedení modernizujete tak či tak. Čím více to spojíte s "běžnou údržbou", tím menší vícenáklady to jsou. I proto to jde tak pomalu.
"To vše u JE odpadá - ty malé můžete postavit na místě tepelných elektráren, kde veškerá infrastruktura je, chovají se stejně předvídatelně, jako klasické zdroje, takže speciální regulace nebo řízení sítě není potřeba"
To mi říkat nemusíte, toho jsem si vědom, a i proto jsem zastáncem JE. Ale i přes toto všechno jsou příšerně drahé. Podívejte, v době, kdy Vám cena OZE klesne na čtvrtinu během necelých 10 let (nemluvě o cenách úložišť), zatímco jen odhady cen JE Vám vyskočí 2-4násobně za 4 roky (a co teprve cena reálná), tak i kdyby dnes ještě JE bylo trochu levnější, tak za 10 let to bude úplně jinde. Vždyť si to vezměte, 4 roky zpátky tu lítaly částky 160 mld. za Dukovany, někteří říkali, že to bude mnohem více, 250. Uběhly 4 roky, a už tu lítají částky i kolem 600-700 mld. I ti Rusové, které žádný Green Deal a EU neomezuje ve stavbě JE, mají na svých i jiným stavěných elektrárnách (někdy i mnohonásobně) vyšší náklady, než předpokládali.
Ale tu už tam mám svým způsobem připočtenou. Podívejte, potřebujete třeba 1000 MW. Solár s 1000 MW stojí 1/10, ale vyrobí za rok asi 1/3. Takže máte dvě možnosti. Opět to zjednoduším pro vysvětlení konceptu.
1, Postavíte solár 3000 MW, za rok vyrobíte stejně jako JE, přesto bude stále stát jen 1/3 JE a pak to dohoníte obrovskými úložišti, což je, přiznejme si, naprostá šílenost.
2, Postavíte solár 1500 MW, vyrobí 1/2 JE, stojí 1/7 JE. To co chybí, dohoníte větrem 3000 MW. Ten vítr nahrazuje ty solární elektrárny, které jsme v prvním kroku přidali extra, abychom dohonili JE, není to nic navíc. A ještě jako bonus postavíme asi jen 1/10 úložišť proti kroku 1.
"Pak je tu ještě životnost, která se u FVE udává kolem 20 let, u moderních JE se cílí tak na 80, tj. ty FVE za dobu životnosti potřebujete 4"
To sice máte pravdu, ale aby ta JE tolik vydržela, tak se musí průběžně modernizovat. Temelín stojí na modernizacích každý rok (a zejména poslední dobou) obvykle 2-5 mld. Kč, tak si spočítejte, kolik je to třeba za 30 let. Jen ty modernizace vyjdou na cenu těch OZE.
"Pak je tu cena úložiště, které k fungování také budete potřebovat plus cena zálohy, pokud by zrovna nefoukalo ani nesvítilo slunce, tj. nějakou plynovou elektrárnu."
No však to nikdo nepopírá, úložiště jsem tam přihodil taky.
"Pak cenu vedení vysokého napětí z větrného pobřeží na slunečný jih, abyste ty přebytky energie mohl přenášet."
Ta vedení modernizujete tak či tak. Čím více to spojíte s "běžnou údržbou", tím menší vícenáklady to jsou. I proto to jde tak pomalu.
"To vše u JE odpadá - ty malé můžete postavit na místě tepelných elektráren, kde veškerá infrastruktura je, chovají se stejně předvídatelně, jako klasické zdroje, takže speciální regulace nebo řízení sítě není potřeba"
To mi říkat nemusíte, toho jsem si vědom, a i proto jsem zastáncem JE. Ale i přes toto všechno jsou příšerně drahé. Podívejte, v době, kdy Vám cena OZE klesne na čtvrtinu během necelých 10 let (nemluvě o cenách úložišť), zatímco jen odhady cen JE Vám vyskočí 2-4násobně za 4 roky (a co teprve cena reálná), tak i kdyby dnes ještě JE bylo trochu levnější, tak za 10 let to bude úplně jinde. Vždyť si to vezměte, 4 roky zpátky tu lítaly částky 160 mld. za Dukovany, někteří říkali, že to bude mnohem více, 250. Uběhly 4 roky, a už tu lítají částky i kolem 600-700 mld. I ti Rusové, které žádný Green Deal a EU neomezuje ve stavbě JE, mají na svých i jiným stavěných elektrárnách (někdy i mnohonásobně) vyšší náklady, než předpokládali.
Odpovědět1 1
"takže dnešní ceny absolutně neodpovídají reálným nákladům a výnosům. "
Jenže ty ceny nejsou jen záležitostí EU, ale i jiných států. Např. v USA je jaderná energie takřka nejdražší ze všech a Green Deal tam nemají, a to se bavíme o nedotovaných cenách. Opakuji, nedotovaných.
"Mimochodem Rossatom tu cenu 160 mlrd nabízel"
Nabízet může kde co. Otázkou je, zda by to také za těch 160 mld. opravdu postavil. Znova, ty ceny šly hodně nahoru. Jen tak pro představu, v Bangladéši Rusové staví Rooppur, přičemž to mělo stát 4 mld. USD, nakonec to stojí cca 13 mld. USD. Bělorusku to měli postavit za 11 mld. USD, vyšlo to na 24 mld. Čínský Tianwan šel z 2,5 na 3,2 mld. USD. Indický Kudankulam měl být za 131 mld. INR za dva bloky, o chvíli později to už odhadovali na 173 mld INR, další dva bloky už odhadovanou cenu na 398 mld. INR. Další dva bloky už jsou odhadovány na 496 mld. INR. A tak bychom mohli pokračovat dál.
"Takže ty vysoké ceny nejsou něco objektivně nezbytného, ale jsou výsledkem neschopnosti našich a evropských politiků hájit zájmy svých voličů."
Co Vás vede k tomu věřit, že zrovna v ČR by se Rusům povedlo dodržet náklady, když po celém světě, kde EU nemá prsty, to jsou v těch lepších případech desítky procent nahoru, někde i třeba 3násobky? Jak to ti naši neschopní evropští politici dokázali, že to Rusové zdražili Indům, Bangladéšanům, Číňanům,...?
Jenže ty ceny nejsou jen záležitostí EU, ale i jiných států. Např. v USA je jaderná energie takřka nejdražší ze všech a Green Deal tam nemají, a to se bavíme o nedotovaných cenách. Opakuji, nedotovaných.
"Mimochodem Rossatom tu cenu 160 mlrd nabízel"
Nabízet může kde co. Otázkou je, zda by to také za těch 160 mld. opravdu postavil. Znova, ty ceny šly hodně nahoru. Jen tak pro představu, v Bangladéši Rusové staví Rooppur, přičemž to mělo stát 4 mld. USD, nakonec to stojí cca 13 mld. USD. Bělorusku to měli postavit za 11 mld. USD, vyšlo to na 24 mld. Čínský Tianwan šel z 2,5 na 3,2 mld. USD. Indický Kudankulam měl být za 131 mld. INR za dva bloky, o chvíli později to už odhadovali na 173 mld INR, další dva bloky už odhadovanou cenu na 398 mld. INR. Další dva bloky už jsou odhadovány na 496 mld. INR. A tak bychom mohli pokračovat dál.
"Takže ty vysoké ceny nejsou něco objektivně nezbytného, ale jsou výsledkem neschopnosti našich a evropských politiků hájit zájmy svých voličů."
Co Vás vede k tomu věřit, že zrovna v ČR by se Rusům povedlo dodržet náklady, když po celém světě, kde EU nemá prsty, to jsou v těch lepších případech desítky procent nahoru, někde i třeba 3násobky? Jak to ti naši neschopní evropští politici dokázali, že to Rusové zdražili Indům, Bangladéšanům, Číňanům,...?
Odpovědět0 0
Jenže jde právě o to, že ty ceny se meziročně mění strašně rychle (OZE směrem dolů, JE směrem nahoru). To, co platilo v roce 2020, letos násobně neplatí, a Vy tu vytahujete Bursíka z doby dávno minulé. Vždyť jen cena solární elektrárny šla za posledních 15 let asi na pětinu, zatímco jen odhady na stavbu JE šly za poslední 4 roky asi na 2-4násobek. Tady nemůžeme argumentovat ani situací v roce 2022, natož dobou za Bursíka.
Za další, že tady někdo něco protlačil v ČR, neznamená, že to takto funguje všude. EU nebude stavět svou energetickou koncepci na Bursíkově zákonu mnoho let zpátky.
Za další, že tady někdo něco protlačil v ČR, neznamená, že to takto funguje všude. EU nebude stavět svou energetickou koncepci na Bursíkově zákonu mnoho let zpátky.
Odpovědět0 0
To by nebylo špatné, uvážíme-li, že Nvidia poslední dobou zlevňovala.
Odpovědět0 0
Jenže my stále nevíme, zda to opravdu bude nějaký nový model nebo ne. Může to skončit na tom, že bude stále jeden a tentýž model se stejnými specifikacemi, jen jiným čipem vevnitř. Tohle může skončit příjemným zlepšením, ale i tím, že k tomu dojde, aniž bychom si čehokoli všimli.
Odpovědět1 0
Tento aspekt je rozhodně na místě, ostatně je to i jeden z důvodů, proč jsem pro nějaký rozumně vysoký podíl JE, ačkoli je to hodně drahé. Soláry by se měly využívat tam, kde je ta plocha stejně už zastavěná, ne to stavět na zelené louce.
Odpovědět1 1
1, A právě proto se tlačí levnější zdroje, tedy OZE, a nikoli JE. Sám si odpovídáte na otázku, proč se tolik netlačí JE. Uvědomte si, že pokud byla JE levnější než OZE v roce 2020, neznamená to, že totéž platí v roce 2024. Ty ceny se tak změnily, že to dává čím dál menší smysl.
2, To je naprostá pravda. Jenže otázkou je, pokud Vás JE stojí násobně více na stejné množství energie (a to i se započítáním úložišť pro OZE), tak i třeba 20% ztráta energie skladováním může ve výsledku vyjít levněji. Méně efektivní ještě nemusí znamenat dražší. Odstavování fungujících JE je blbost na entou, ale stavět nové JE, pokud víme, že budou násobně dražší, to už je otázka jiná.
Rozumějte, máte třeba možnost postavit JE za 300 mld. Nebo můžete postavit vzájemně se vykrývající OZE za 100 mld., k tomu přidáte třeba úložiště za 50 mld. a třeba ještě vezmete, že kvůli 20% ztrátám toho na straně výroby budete potřebovat o 25 % více (místo 100 potřebujete kvůli ztrátám postavit OZE za 125), tak jste na třeba na celkových 175 mld. Takže máte pravdu, že ta úložiště a neefektivita to prodražuje (ze 100 na 175 mld), pořád je to ale výrazně levnější než JE za 300. A to je ten zakopaný pes.
3, Dálkové přenosy energie jsou dnes už velmi efektivní a tyto systémy se budují. Problémem je, že ne moc rychle (ale opět, to bohužel platí i pro JE, jejíž rychlá a levná stavba je snad ještě větší sci-fi než rychlá a levná stavba těch dálkových tras)
4, Jo, některé dotace to pěkně pokřivují, to je pravda
5, To také z větší části souhlasím. Znovu, já jsem také pro JE, také nechci, aby tu všude byly jen panely a větrníky. Problémem jsou peníze. JE se stává extrémně drahou srandou.
"Typické je, že se tyto změny prosazují na sílu a bez důkladné analýzy dopadů."
Přijde mi, že EU právě nedělá nic jiného, než že produkuje až neskutečně obrovské množství analýz dopadů. Že z toho občas vyvodí něco, co nechápeme, je věc jiná.
2, To je naprostá pravda. Jenže otázkou je, pokud Vás JE stojí násobně více na stejné množství energie (a to i se započítáním úložišť pro OZE), tak i třeba 20% ztráta energie skladováním může ve výsledku vyjít levněji. Méně efektivní ještě nemusí znamenat dražší. Odstavování fungujících JE je blbost na entou, ale stavět nové JE, pokud víme, že budou násobně dražší, to už je otázka jiná.
Rozumějte, máte třeba možnost postavit JE za 300 mld. Nebo můžete postavit vzájemně se vykrývající OZE za 100 mld., k tomu přidáte třeba úložiště za 50 mld. a třeba ještě vezmete, že kvůli 20% ztrátám toho na straně výroby budete potřebovat o 25 % více (místo 100 potřebujete kvůli ztrátám postavit OZE za 125), tak jste na třeba na celkových 175 mld. Takže máte pravdu, že ta úložiště a neefektivita to prodražuje (ze 100 na 175 mld), pořád je to ale výrazně levnější než JE za 300. A to je ten zakopaný pes.
3, Dálkové přenosy energie jsou dnes už velmi efektivní a tyto systémy se budují. Problémem je, že ne moc rychle (ale opět, to bohužel platí i pro JE, jejíž rychlá a levná stavba je snad ještě větší sci-fi než rychlá a levná stavba těch dálkových tras)
4, Jo, některé dotace to pěkně pokřivují, to je pravda
5, To také z větší části souhlasím. Znovu, já jsem také pro JE, také nechci, aby tu všude byly jen panely a větrníky. Problémem jsou peníze. JE se stává extrémně drahou srandou.
"Typické je, že se tyto změny prosazují na sílu a bez důkladné analýzy dopadů."
Přijde mi, že EU právě nedělá nic jiného, než že produkuje až neskutečně obrovské množství analýz dopadů. Že z toho občas vyvodí něco, co nechápeme, je věc jiná.
Odpovědět1 0
"ak by Nvidia mala viac kapacit tak by neušli ku AMD, toto je realita"
Realita to není, protože AMD má výhodu i v nižší ceně a v některých nasazení i ve vyšším výkonu. Znova, nedostupnost Nvidie není jediným důvodem úspěchu AMD. Je jen částí, ale ne každá společnost šla k AMD jen kvůli tomu, že by musela čekat na Nvidii.
Realita to není, protože AMD má výhodu i v nižší ceně a v některých nasazení i ve vyšším výkonu. Znova, nedostupnost Nvidie není jediným důvodem úspěchu AMD. Je jen částí, ale ne každá společnost šla k AMD jen kvůli tomu, že by musela čekat na Nvidii.
Odpovědět2 0
