Intel má 76 % trhu s desktopovými procesory. Předpokládejme, že Intel má v retailu 0% zastoupení. Pak by to znamenalo, že 76 % trhu jsou OEM sestavy, přičemž u většiny se na to nesáhne. Takže tu máme 24 % trhu, který je retailový, a kde platí to, co jsem psal výše. Spousta lidí i v retailu na to nikdy nesáhne. Ti, kteří něco přece jen upgradují, ne vždy upgradují právě CPU. Řešíte tu pravděpodobně vyšší jednotky procent uživatelů.

Počítejme třeba 100 milionů ­(100M­) pro celý trh, ať se to dobře počítá. Řekněme, že Intel má v retailu třeba 25% zastoupení. Nevíme, jaký je podíl OEM­/retail, tak zkusme různá rozložení. Nejprve stejné jako v předchozím případě, 76M:24M. Takže 25 % z 24M retailu je 6M procesorů pro Intel. Zbývajících 70M má v OEM. AMD tedy 6M v OEM a 18M v retailu. Takže se nám tento problém týká 6M procesorů Intel v retailu, kde z výše uvedených důvodů na to nejspíš velká část nesáhne ­(možná půlka neupgraduje vůbec, z té půlky ne všichni upgradují právě CPU,...­). Asi i někdo v OEM občas sáhne k upgradu, ale těch bude minimum. Takže jednotky procent.

Zkusme rozložení trhu OEM­/retail 50M:50M a Intel v retailu stále 25 %. Takže Intel v retailu 12,5M ­(25% z 50M­), AMD 37,5M. To nedává smysl, když AMD má celkově 24M. Takže takto to být nemůže. Buď musí mít Intel v retailu vyšší zastoupení nebo poměr OEM­/retail musí být více ve prospěch OEM. Anebo oboje. Aby to při takovém rozložení OEM­/retail dávalo smysl, musel by Intel mít v retailu 52% zastoupení a AMD nulu v OEM.

Takže zkusme 60M:40M a Intel 30% v retailu. Intel tedy 30 % ze 40M, tedy 12M v retailu, 64M v OEM. AMD 28M ­(40M­-12M­) v retailu, no zas to nesedí, vždyť má celkem 24M v retailu a OEM dohromady. Takže ten poměr musí být ještě více ve prospěch OEM a­/nebo ve prospěch Intelu. Jenže Vy říkáte, že poměr Intelu v retailu je malý.

Tak zkusme ještě 70M:30M a 30 % pro Intel. Intel tedy retail 30% z 30M = 9M, 67M v OEM. AMD 21M v retailu, 3M v OEM. Teď už to konečně matematicky dává smysl. Ale zase vidíme, že máme v retailu jednotky milionů CPU Intel ­(a tedy jednotky procent­), kde zdaleka ne všichni chtějí upgradovat. A asi jsme se shodli na tom, že OEM se moc často neupgraduje.

Ať střílím čísla jak střílím, nedokážu se dostat k tomu, abych matematicky dostal takové zastoupení, ve kterém má AMD majoritu v retailu ­(tuto podmínku jste nastavil Vy sám­), odpovídá to procentům na trhu, a aby v retailu bylo alespoň 10 % všech CPU Intelu. Prostě to matematicky nevychází.

"Hracska komunita, ktera asi dela vyznamnou, ne​­-li majoritni cast retail segmentu­"

Jenže to je právě ten problém, nejen v retail trhu jsou ty procesory a patice. A to, nakolik má smysl řešit dlouhodobost, ovlivňuje i toto. Pořád se na to díváte optikou úzké skupiny lidí. Máte miliony PC, spousta z nich jsou značkové sestavy ­(různé Delly, HP,...­), na které se nikdy nesáhne, ať už jde o firemní nebo domácí PC včetně herních sestav. Pak tu máte ten retail a skládané sestavy. To skládá pár nadšenců známým ­(a občas sobě­), ale i z této množiny na to spousta lidí nesáhne do doby, než se to pokazí, nebo když to už opravdu šíleně zastará, že na tom třeba nejedou nejnovější Windows a bankovnictví. Takže Vám zbyde ještě užší skupina lidí, která na to během životnosti sáhne.

Takže máte­-li třeba 20 milionů desktopových CPU za čtvrtletí, 10 milionů jsou už ve složených sestavách, kde se na to většinou nesáhne, zbyde Vám 10 milionů. Z toho třeba polovina nikdy neupgraduje, 5 milionů. Z toho upgrady, které se provedou, budou častěji spíše SSD, GPU než CPU... a CPU to může být třeba jen ve třetině případů, máte třeba 1,5 milionu z 20. Čísla jsem si vymyslel, ale šlo mi o nastínění toho konceptu, snad chápete, kam tím mířím. Jasně, že by bylo dobré, kdyby Intel déle držel patice, to se shodneme, ale kolik lidí to skutečně trápí?

"Takze bude zalezet v jake ​­"technicke bubline​­" se clovek pohybuje.­"

Přesně o to jde. Tady jsme na technickém webu, tady bude spousta lidí, kteří to v praxi řeší. Ale my jsme tu jen malilinkatá část veřejnosti. A pro tu je to úplně jiný ­(tzn. obvykle žádný­) problém. Komentáře na nadšeneckém webu ­(jakémkoli o čemkoli­) jsou nerelevantním ukazatelem pro všeobecný stav věci.

Vždyť už na to bylo také třikrát odpovězeno proč. Protože nejsou schopni udělat tu funkční OTA aktualizaci. Kdyby ji byli schopni udělat ­(naprogramovat­) v rozumně blízké době, tak by ji naprogramovali a bezdrátově to do těch aut nahráli. Očividně je pro ně natolik problém udělat bezproblémový software, že to raději vykupují zpět.

Ohledně druhé otázky, ne každý chce to auto vracet ­(nevadí jim to tolik, aby ho vraceli­).

No pořádný fail to je, ale dealer tady nehraje roli. Dealer nebude přeprogramovávat software auta, to je úloha pro úplně jiný tým úplně někde jinde, ne pro hardwarový tým, ale softwarový. A ten si to z toho auta stáhne přes internet, nepotřebuje k tomu dealera. Je rok 2024.

"hanba v roku 2024 aby to nedokazali flashnut cez dealerske zastupenia­"

Co pořád máte s tím flashnutím? Ta auta se přece sama aktualizují přes internet, tohle přece dávno k dealerům pro aktualizaci softwaru nejezdí, je přece rok 2024, sám to říkáte. Problém není v tom, že by nebyli schopni to flashnout, ale že nejsou schopni naprogramovat software do aut, který by nebyl bez závažných chyb.

"třeba z USB flash, nahrát nový software?­"

Z USB Flash? Je rok 2024. Auta se už dávno ­(obzvlášť taková­) aktualizují přes internet sama. Problém je v tom, že nejsou schopni udělat software bez chyb. Forma aktualizace není problém, problém je chybějící bezchybná aktualizace.

"Řekl bych, že u herních PC je ta morální životnost tak 5let max­"

Tohle je hodně variabilní, u herních to bude asi pravdou. Máte však hodně různých typů určení PC, někde budete upgradovat častěji ­(nadšenci do PC, her ­- tzn. spousta lidí zde­), někde naopak méně ­(v podstatě všichni ostatní, tzn. většina­). Osobně neznám moc lidí, kteří by kupovali nová CPU do svých sestav ­(pár jich je, to zase ne, že by nebyli­), sestavy se nicméně většinou po mnoha a mnoha letech mění celé. Tím kroky Intelu s krátkou životností patic neschvaluju, ale otázkou je, nakolik je to opravdu problém ­(obzvlášť, když se mu vytýká, že ty procesory jsou roky skoro stejné a nikam se neposouvají­).

Třeba já šel na AM4 z LGA­-775 a vím, že až budu upgradovat, nebude to ani na AM4, ani na AM5, ale možná tak na AM6 ­(příp. co bude aktuálně na trhu od Intelu, bude­-li lepší­). Myslím, že do roku cca 2030 nebudu cítit potřebu upgradu. Osobně kupuju PC na hranici mainstreamu a high­-endu tak, aby to mělo dobrý poměr ceny a výkonu, a nemuselo se do toho po celou životnost ideálně sáhnout, příp. minimálně ­(obvykle úložiště, tentokrát možná GPU, neboť to bylo kupováno v době krize, tedy podstatně slabší, než co tam mělo původně být­).

Jak známe Intel, asi jich moc nebude. Na druhou stranu, ne každý aktualizuje tak často, aby to stihl v rámci jedné platformy i při mnohem delších intervalech.

"že otvárať sa to bude zo spodu, alebo vrchu­"

Seshora těžko, tam jsou fotoaparáty, není tam pro baterku místo. Zezdola je USB port a mikrofony.

Tak při opravdu sportovní jízdě to nějaký šílený dojezd mít nebude, to je jasné. Elektrický Jaguar I­-Pace má kombinovaný dojezd 430 km, ale na Nürburgringu podle řidičů Ring­-Taxi dá něco okolo 80+ km ­(zvládne 4 kola­). Benzínová V8 od Jaguaru jen 60+ km ­(po třech kolech musí pro benzín­).

"moznost si vymenit ze dve vteriny prazdnou batrerii za plnou baterii nekde na cestach, bylo nesmirne prakticke.­"

Tak praktické to je, o tom žádná. Dneska většina lidí využije powerbanku a ještě se dá využít k nabití zařízení dalších, třeba fotoaparátu ­(nebo také více různých telefonů s různými bateriemi ­- jedna baterie pro všechna zařízení, daní je za to ­"delší doba výměny­").

"Nevim jak to maji ostatni uzivatele, ale ja treba nemam zadnou potrebu se jit s telefonem koupat, sprchovat, nebo snad potapet­"

Sprchovat asi ne, ale natáčet videa pod vodou nebo s rizikem toho, že ta voda to pořádně postříká, to ano.

Samozřejmě, že tam jsou započítány ztráty a ještě něco navíc. Vy byste chtěl snad počítat beze ztrát?

Průměrný evropský elektromobil má spotřebu 17,7 kWh­/100km dle nabíjení ­(ne dle papírů­), průměrný nájezd evropských vozů je někde kolem 12,5 tisíc km ročně, u nových aut cca 14,5 tisíc km ­(jenže i ty nové elektromobily se stanou časem těmi starými, se kterými se bude jezdit méně, tedy dokonce podprůměrně­).

V průměrném případě 17,7×12500­/100 = 2213 kWh ročně, tedy 2,2 MWh za rok. Ztráty to navýší o cca třetinu, tedy cca 2,95 MWh včetně ztrát na průměrné evropské osobní auto. Takže i kdybychom se pustili do nějakého navyšování nájezdu o pár set km navíc, spotřeba se zvýšila o pár desetin kWh na 100 km nebo by ztráty přinášely o pár procent navíc, než je v kalkulaci výše, do rozsahu 3­-4 MWh na auto se vejdete úplně s přehledem.

Díky, opraveno.

Vždy se najde někdo, kdo něco ­(ne­)používá a je to tak v pořádku. Jenže obvykle rozhoduje většina.

Já bych si zase připlatil za tužší tělo a nemám až takový problém s výměnou baterie v servisu pro větší jistotu, že to bude uděláno dobře a třeba se neztratí ta vodotěsnost ­(a taky, že to nebude vrzat, odpadávat, že se nebudou lámat pacičky krytu a podobné blbosti, u kterých jsem rád, že už jsou za námi­).

Když se dá na výběr, bude to ale ve výsledku dražší pro obě skupiny ­(dražší vývoj i výroba dvou odlišných řešení­). Smysl by to ještě jakž takž dávalo u různých modelů.

Na elektrické osobní auto můžete počítat v průměru tak 3­-4 MWh ročně. Takže pro Evropu ­(cca 260 mil. aut­) tak 900 TWh. Ostatní doprava je plus minus totéž navíc.

Jedna výpočetní karta se spotřebou 750 W udělá 18 kWh denně, takže 6,6 MWh ročně ­(asi dvakrát tolik, co auto­). Teď už si jen dosaďte libovolný počet karet pro počítač. Třeba počítač se 100 tisíci kartami si vezme 0,66 TWh ročně jen v GPU ­(nepočítáme síťové prvky, procesory, RAM a další­).

Jedna z ideí je, že část výkonu těchto center by se mohla používat i ke stabilizaci sítě ­(počítat naplánované úlohy, které nemusí být okamžitě hotové, v dobách přebytku energie­).

Ne, nebude to tím. To by totiž v tom zdroji ty ­"billions­" musely být. Na konci článku je odkaz, na něhož stačí kliknout a přesvědčit se, že tam je anglicky ­"trillions­", tedy české biliony ­(a ne ­"billions­"). Ještě jsem tam schválně dal do závorky 50000 miliard, aby to bylo jasné.

Ostatně by to ani nedávalo smysl, když 50miliardový trh to už je dnes, a to jen v těch akcelerátorech, natož dalších oblastech.

A proč to pořád vytahujete, když na tomhle jsme se tady snad všichni shodli už dávno?

Dávno tu řešíme jiný problém, a to je problém výběru. Každý má jiné požadavky. To, co je pro jednoho nepřijatelné, může být pro někoho jiného naprosto OK. 8 GB RAM může být pro někoho OK, a pokud si s tímto vědomím takový notebook koupí, proč mu to brát? Není nejmenší důvod. Problém je v tom, že těch uživatelů, pro které je notebook za 50 tisíc s 8 GB RAM adekvátní, je naprosté minimum. MacBook Pro s 8 GB RAM je pro drtivou většinu lidí prostě špatný notebook, to se tady asi shodneme všichni. Neumím si představit moc případů užití, kdy by to za tu cenu dávalo někomu smysl.

Nicméně v případě MacBooku Air za 30 tisíc ­(i mnohem méně s M2 a M1­) je takových uživatelů, pro které bude 8 GB RAM dostatečná, spousta. Těch 8 GB RAM z toho nedělají špatný notebook, to ani zdaleka. Bude to špatná volba člověka, pokud si takový notebook koupí pro jiné nasazení, než pro které je vhodný. Jestli si to někdo koupí na virtualizaci 4 VM nebo střih 8K videa, je to blbost toho člověka, ne Applu. Pokud si totéž koupí člověk, který ocení provázanost se svým iPhonem, iPadem, dělá na tom především kancelářskou práci, nějaký web a podobně, tentýž notebook může být pro něj naprosto adekvátní volbou.

"Hodne grafiku ​­(presneji graficek​­) si v dobre vire koupilo Macbook Pro s 8 GB pameti, protoze ji to v Apple Store poradili­"

Tedy nevhodný produkt pro své potřeby. Jak jsem říkal v článku, 8 GB stačí pro běžné použití ­(­"pro nenáročnou práci, využívání prohlížeče, kancelářského softwaru, přehrávání videa a podobně­"). Grafika není nenáročná práce.

"protoze ji to v Apple Store poradili­"

To je chyba lidského faktoru, toho, kdo radil, ne počítače jako takového.

"Ne kazdy proste do toho slape a vidi ze je to vysmech.­"

Že se v tom uživatel nevyzná, neznamená, že je to chyba produktu. 8 GB RAM je dnes málo pro většinu použití, to je neoddiskutovatelný fakt, přesto je to stále pro některá použití dostatečné. Jestli někomu blbě poradili, že si má koupit 8GB MacBook pro použití, kde to není vhodné, tak je to chyba toho, kdo radil. Jestli si to někdo koupil, ačkoli věděl, jaká omezení to má, je to naopak jeho chyba. Nedá se říci 8 GB RAM = Apple je špatný. Pro některá použití může být stále OK a tam by mohlo být naopak chybou kupovat 16GB verzi, protože by to byl nesmyslný příplatek za mírný nárůst výkonu, který nebude odpovídat změně ceny. Pro jiné naopak ta cena opodstatnění mít bude.

Je to vždy o potřebách a volbě pro dané potřeby. Písek na stavbu nebudete převážet Fabií, ale tatrovkou, ale to z Fabie nedělá špatné auto. Na popojíždění po městě si naopak nevezmete tatrovku, ale spíše Fabii, to ale z tatrovky také nedělá špatné auto.

Tak to asi nikdo. To je pro Apple opravdu obrovská ostuda.

Nic to ale nemění na tom, že pokud si někdo koupí na běh několik virtuálních počítačů notebook s 8 GB RAM, je to především chyba článku mezi klávesnicí a židlí, že si koupil naprosto nevhodný produkt pro své užití, a ne Applu.

V takovém případě bych řekl, že asi nejste uživatel, pro kterého je takový stroj s 8GB RAM určen.

"Namerene hodnoty celkem dobre odpovidaji poctu vyp jednotek, kde je problem?­"

A on má být někde nějaký problém? Ta novinka je o nějakém problému?

"vysledek je opet neco jineho​­/chybneho, nez to na co jsem se ptal...­"

"ptal­", to možná bude ten problém. Vy se pořád na něco ­"ptáte­".

Můžete mi ukázat nějaké příklady Vašeho příkazu? Protože mně pořád přijde, že po tom chcete nějaké informace, ale podávání informací není primární úloha pro chatbota. Stále se mi zdá, že to používáte k něčemu, pro co to není primárně určeno. Práce s chatboty jsou spíše příkazy než otázky ­(i když i to se dá­). S chatboty komunikujete spíše větami, které by na konci mohly mít vykřičník, a ne až tak těmi, které by tam mohly mít otazník.

No pozor, nezaměňujte model s chatbotem. To, že Copilot nefunguje dobře ­(což je fakt, ten je asi nejhloupější­), neznamená, že stejně dobře­/blbě funguje jiný chatbot na stejném modelu. Dva chatboti založení na GPT­-4 nebo jakékoli jiné verzi mohou ve výsledku fungovat odlišně, což bude ještě markantnější, pokud vezmete odlišné modely. Copilot využívá GPT­-4 Turbo, ChatGPT má GPT­-4o. Nepřisuzujte hloupost Copilota modelu, ale chatbotovi samotnému. Model je jen částí, i dobrý model se dá zkazit chatbotem na něm postaveným.

"zkuste mi teda podle Vas vysvetlit k cemu MS Copilot je? ­"

Chatboti obecně jsou dobří např. pro následující: sumarizace poskytnutého textu, oprava textu ­(udělat jej zábavnější, formálnější,...­), návrhy na cokoli ­(činnosti, např. ­"navrhni 10 příkladů na procvičení 2D polí v programování­"), návrhy textů ­(mailů, dopisů a jejich osnovy­), vytváření lekcí na míru ­(vysvětlení podle požadované úrovně­), asistent­/podpora,...

Jestli využíváte Copilota k vyhledávání, tak pak ho používáte v tom, pro co je určen, protože Copilot je chatbot na vyhledávači. Tam je pak otázkou, zda je blbě ta vyhledávací nebo chatbotová část ­(příp. oboje­). ChatGPT je oproti tomu chatbot, ne chatbot na vyhledávači ­(alespoň prozatím co se týče bezplatné verze­). Jestli používáte primárně Copilot a ne jiné chatboty a chatboty na vyhledávači, pak se nedivím, že máte takový pohled, protože ten je opravdu docela slabý. ChatGPT je naopak pro věci, pro které je určen, velmi dobrý.

Znovu ale platí to, co jsem psal výše, neposuzujte model podle chatbota. Že nefunguje chatbot, automaticky neznamená, že nefunguje i model.

"O vyhledavaci nic nepisu. To jste si do toho vlozil vy.­"

Opravdu? Cituji: ­"nebo to proste nenajde­" O hledání ­(a nevyhledání­) jste psal Vy, ne já.

"Kdyz vam system po druhem nebo tretim dotazu odpovi naprosto neco jineho a mimo kontext, tak to je neco co jednoduse nefunguje.­"

Nepřipouštíte možnost, že chyba může být i v tom, kdo to neumí ovládat a­/nebo to nepoužívá k tomu, k čemu je to určeno.

"tak vystup toho systemu mu da informace, ktere jsou chybne, mylne, dezinformace, nazvete si to jak chcete­"

Opět totéž. Chatbot není vyhledávač, aby prezentoval informace. Když po tom chcete informace, to se nemůžete divit, že to nefunguje tak, jak byste si představoval, když to není primárním účelem. To můžete čekat od vyhledávače nebo vyhledávače, na něhož je naroubován chatbot, ale ne od chatbota. Používáte chatbota nebo chatbota na vyhledávači? To je rozdíl. Pracuje se správným nástrojem pro činnost, kterou chcete dělat?

"Moje teorie je, ze Intelu bude citelne chybet ​­(pro MT​­) SMT a to bude dalsi bod navic pro AMD.­"

Ano, něco takového očekávám také.

Osobně bych chtěl nejspíš tento rok koupit nový notebook a ačkoli Intel byl dlouho mimo hru, na Lunar Lake si počkám, chci opravdu vidět, jaké bude mít výsledky. Letos to bude hodně zajímavé, ve výběru mám vše od Macbooku přes Strix Point, Lunar Lake až po Snapdragon.

"ale pritom ty algorytmy nevi to jake je datum­"

Mně to správné datum napíše.

"pokud bud ​­"nepochopi​­" kontext otazky nebo to proste nenajde­"

Tak on to především není vyhledávač. Pořád se mi zdá, že nevíte, co to je a k čemu se to používá. Pracuju s tím velmi často v nejrůznějších projektech, a ačkoli někdy to opravdu dělá blbosti, pokud se to používá k tomu, k čemu se to používat má, tak to funguje ve většině případů perfektně.

"Ale aj ten syntetický predsa používa praktické testy ​­(word, excel, ...​­). ­"

Může a nemusí. Tady ale není výsledkem jedno syntetické číslo, nýbrž ty dílčí výsledky v jednotlivých úlohách. Takže nedostanete souhrnný výsledek pro úlohy AI, ale třeba pro Stable Diffusion verze X.Y s daným nastavením, pro Llama2­-70B,...

"Za druhé, nebol to Intel, čo si priohol ​­(GeekBench?​­) tak, aby mu vychádzali výsledky lepšie? ­"

Právě o to jde. Když ty testy nedělá výrobce, ale nezávislá entita, která je publikuje, tak toto přiohýbání výrobcem HW eliminujete. Tomu nicméně stále zbývá cherry­-picking, který jde v této oblasti vidět u všech a všude ­(ať už jde o procesor nebo akcelerátor, u nikoho se nesetkáte, že by v prezentacích publikoval konzistentně výsledky tak, aby se to dalo rozumně srovnat ­- tu je srovnána novinka v dvou modelech s jedním CPU­/GPU, další slajd má v jiné konfiguraci CPU­/GPU najednou úplně jiné modely,...­)

"Veď stačí, aby nepoužil nejakú funkciu, ktorou efektívnejšie spracuje výpočty akcelerátor AMD a okamžite je znevýhodnený.­"

Ano, to je riziko.

"Dlhovekost platformy sa dokazuje tym ze stale vyrabate pre nu procesory­"

Ano, s tím lze rozhodně souhlasit.

"nie tym ci vydate novy model ktory ma o 100mhz v boostu naviac­"

Jsem rád, že i tady se shodneme.

"vid teraz jak zarezali 13xxx generaciu po roku a pol od kedy ju uviedli na trh­"

Nějaké info k tomu? Protože co se dívám na stránky Intelu, pořád se vyrábí i 13. i 12. generace.

"vydal procesory ktore mali o 100​­-300 mhz vyssiu frekvenciu a zdvihol cislovanie z 10 na 11 alebo 12 a nazval to xx​­-refresh a vydaval za NOVE procesory... A SETKAL se s nemalým posměchem­"

Jsem rád, že i tady se shodneme.

"takze pán Šurkala,ste mimo diania na trhu­"

Vzhledem k tomu, že se v podstatě ve všem shodneme, nechápu tuto větu.

1, PhD úroveň to má mít ve specifických typech úloh. Váš případ se tohoto nemusí vůbec týkat a tu úroveň PhD to tam možná ani mít nemá.
2, Teď je tam GPT­-4o, ne GPT­-5, teď to má mít úroveň inteligentního středoškoláka, a to v mnoha ohledech splňuje výborně. Mě až fascinuje, jak dobře zvládá např. středoškolskou matiku. Dám tomu screenshot příkladu ze závěrečných zkoušek a bez jakéhokoli dalšího vstupu si to všecko přečte, pochopí, co má udělat a s vysvětlením to i ­(většinou­) správně vypočítá, a to včetně práce s grafy funkcí.

To bych zas tak úplně netvrdil. 30 W LL může jet na plné možnosti, SP musí být na 30 W ­"přiškrcen­" ­(na úspornějším režimu­), to s tím může poněkud zamávat. Asi bych i tak čekal vítězství AMD v MT úlohách, ale s tímto je nutné také počítat.

Tak na Strix Point bude mířit spíše Arrow Lake než Lunar Lake.

Tak ty nejspíš budou, ale to nejsou režimy, na kterých ty procesory mohou dlouhodobě běžet a ne vždy jsou povolené.

Nikdo tady o ­"popularitě­" nic neříkal, jen o tom, že počet displejů OLED v telefonech je větší než LCD. Zda to zákazníci chtějí nebo nechtějí, o tom se nemluvilo.

"tak si ji jistě také nevybíráte podle toho, která dostala nejvíce bodů v 3DMarku, nebo snad ano?­"

Jenže 3DMark je v podstatě jedno nebo více umělých čísel. MLPerf prezentuje výsledky v reálných modelech, které na tom pravděpodobně poběží. Je to výrazně odlišný typ benchmarku.

"Ono totiž jakési skóre v syntetickém testu benchmarku je vždy sice hezký údaj, ale často zavádějící a nevypovídající o tom, jak se bude reálně chovat v konkrétní situaci.­"

A to je právě ono. To se týká syntetických benchmarků a v tom s Vámi naprosto souhlasím. MLPerf ale není syntetický benchmark. Ukazuje výsledky v těch modelech, které na tom většinou poběží. To není nějaké syntetické číslo, ale třeba výsledek v Llama2­-70B. Tedy číslo velmi praktické.

"Navíc samotný výkon není jediný aspekt, který je třeba zohlednit. ­"

To také nikdo netvrdí a ani to není úlohou benchmarku.

"A nakonec tu máme alternativy v podobě konkurence. ­"

Ano, to máme.

"Osobně bych v odmítnutí neviděl vůbec problém a sám bych si na základě testů v benchmarku nepořídil nic.­"

Tak já v něm problém také nevidím. Jen se dívejme na MLPerf jako na to, co to je, a ne to, co to není. Je to prostě uznávaný typ benchmarku, který testuje akcelerátory na modelech, které se reálně používají, neprodukuje syntetické výsledky, ale produkuje výsledky, které se týkají reálného nasazení a v dané oblasti se standardně považují za vypovídající a věrohodné.

Tak MLPerf si můžete také stáhnout zdarma ­(měl by být jako open­-source dostupný na GitHubu­).

Tady se platí spíše za to, že to standardizovaně otestuje jedna entita, která ty souhrnné výsledky prezentuje, než aby do toho systému přispívaly jednotlivé firmy, které si to samy kdo ví jak rozběhají, a byl v tom stejný bordel, jako vidíme např. v Geekbenchi nebo 3DMarku, kde může výrobce dokázat ohledně výkonu téměř cokoli. Tato větší transparentnost je u trhu, kde jsou jednotlivé zakázky v milionech, desítkách milionů, stovkách milionů USD... docela podstatná.

"a s ním se poradí a dostane stroj na míru.­"

Ale kde ten výrobce vezme výsledky pro to, aby zákazníkovi poradil? Dívám se třeba na Dell a jeho servery a v čem prezentuje výsledky svých AI serverů? V MLPerf. V čem prezentuje výsledky svých AI serverů Lenovo? V MLPerf...

Vidím, že tady nikdo netuší, co to MLPerf vlastně je, tak jsem to trochu více rozvedl v článku.

"Ten, kdo chce AI provozovat, tak se očekává, že má ohledně akcelerátorů přehled.­"

No a ten přehled se získává např. na základě výsledků v MLPerf.

"benchmark realita jsou dvě odličšné věci­"

Jenže ten benchmark měří výsledky v realitě ­(reálně používaných AI­/ML algoritmech­).

"Toto je autor SW pro který mají svůj benchmark.­"

Jenže ten benchmark se skládá z těch algoritmů, které pak na těch počítačích budou běžet. To není jedno číslo. To máte výsledek pro různé modely, různé konfigurace,... Pokud třeba stavíte server pro běh Stable Diffusion, kde chcete vzít informaci o tom, na čem to poběží nejlépe? MLPerf neříká nic o výkonu v nějakém vlastní AI softwaru nějaké firmy. Jde o soubor výsledků v různých široce používaných AI­/ML algoritmech. Tedy je to velmi praktická sada čísel široce uznávaná v dané oblasti jako standard.

Vzhledem k tomu, že jde o trh v desítkách miliard USD, není milion zas až tak šílená částka ­(ony ani náklady na otestování nebudou úplně malé­), ačkoli se to na první pohled může zdát být hodně a také jsem si nejprve říkal ­"cože?­"

No mně přijde, že se o tom mluvilo docela dost, vyšlo spoustu článků, které to řešily, na sociálních sítích ohledně toho vznikaly vtípky,...

https:­/­/x.com­/humandataincome­/status­/1800850215542632667
https:­/­/x.com­/ai_for_success­/status­/1799140443130831185

Teď se třeba Apple přetřásá ohledně toho, že v Číně potřebuje lokálního poskytovatele pro tyto funkce, což hrozí doslova bezpečnostním kráterem. Opravdu nemám pocit, že by se o tom ve spojení s Applem nemluvilo. A i kdyby se nemluvilo, pořád platí to, co jsem říkal na začátku, toto je o něčem jiném ­(bod 1 není bod 2­), nejde to srovnávat s Microsoftem.

A nechtělo by si to přečíst tu aktualitu k Apple Intelligence, než začnete něco takového tvrdit?

https:­/­/www.svethardware.cz­/apple­-intelligence­-prichazi­-elon­-musk­-ale­-spojeni­-s­-chatgpt­-povazuje­-za­-neprijatelne­-riziko­/60786

Začíná to nepřekvapivě textem ­"A teď kontroverze. Bezpečnost a soukromí....­" a mám tam několik odstavců o tom, jak bylo divné, že se Apple chlácholil tím, jak je ­"bezpečnější­" než ostatní, že on to dělá jinak, a pak představil v podstatě totéž co ostatní.

https:­/­/www.scmagazine.com­/news­/apples­-ai­-debut­-privacy­-nightmare­-or­-fud
https:­/­/www.techtarget.com­/searchmobilecomputing­/news­/366589012­/Security­-pros­-grade­-Apple­-Intelligence­-data­-privacy­-measures
https:­/­/www.cbc.ca­/news­/business­/elon­-musk­-apple­-ai­-privacy­-chatgpt­-1.7231671

U obou firem se řeší ­(ne­)bezpečnost těch ­"Recall­" funkcí. Tato aktualita ale není o té nebezpečnosti, která se řeší u Recallu ­(a u Applu taky­). Proto nechápu, co tady chcete srovnávat.

Vysvětlím to ještě jednou ve zkratce a udělám paralelu na Microsoftu. Je rozdíl řešit to, zda 1­) Microsoft má ­(ne­)bezpečný Recall, který bude sledovat práci uživatele, nebo zda 2­) Microsoftu přikážeme, aby Recall otevřel všem ostatním, aby přes tento Recall mohli s daty dělal cokoli, co si zamanou. Už mít ta data v rukou Microsoftu­/Applu je riziko a my ještě budeme přikazovat, aby k nim mohli přistupovat všichni?

V bodě 1 řešíme, zda firma data zneužívá a jak je to ­(ne­)bezpečné, v bodě 2 přikazujeme, aby k těmto potenciálně nebezpečným datům mohli přistupovat všichni. Necítíte tam ten naprosto zásadní rozdíl, co se srovnává? U obou firem se řeší bod 1, u Microsoftu ­(tam víc­) i u Applu. U Applu se nyní řeší i bod 2, tedy že problém 1 rozšíříme na jakoukoli aplikaci v ekosystému.

Takže to není o tom, že by se Microsoftu něco vytýkalo a Applu se témuž tleskalo. Srovnáváte dvě různé věci. Bod 1 a 2 nejsou totéž. V bodě 1 řešíte možné bezpečnostní díry a jejich lepení ­(takže je logické, že za potenciálně děravou funkci se moc netleská­), v bodě 2 zákonem nařizujete tyto díry vyrobit ­(takže je logické, že se Applu spíše tleská, že to nechce mít ještě děravější, než to už je ­- bod 1­).

"Já přeci nepsal, že Recall má chránit zákazníka.­"

No vyznělo to tak, když jste to daným způsobem srovnával. Proto jsem říkal, že tu jde o dvě trochu odlišné věci, co se řešilo u Microsoftu a co se řeší u Applu.

"Přitom nikoho vůbec netrápí, že Apple sám vás bude těžit :D­"

Ale vždyť to se přece u Applu řeší taky, jen z toho nebyl takový poprask.

Tady ale porovnáváte dvě trochu odlišné věci. Obě slouží ke stejnému účelu a obě jsou potenciálně nebezpečné, toto je stejné. U Microsoftu i Applu se řeší nebezpečnost funkce ­(u Microsoftu je to více vidět­).

To, o čem je dnešní zpráva, je to, jak ji nedělat zbytečně ještě více nebezpečnou, než už sama o sobě je ­(ne že jeho ­"Recall­" má chránit zákazníka, to jste to pochopil úplně špatně, ale jak udělat, aby ho ohrožoval co nejméně, resp. jak tam nevytvářet bezpečnostní díry navíc­).

"já to vnímal jinak, jako silný názor že vhodný místa nejsou, nebo extrémně vzácný a spíš jako snahu ukázat že to nejde­"

Ano i ne. Já říkám, že vhodná místa na to, aby to mělo smysl, v ČR až na výjimky nejsou. Tak jsem se snažil najít ta, kde by to mělo co největší smysl ­(i na základě Vašich popisů­). A pak se podívat, zda to v těch ideálních podmínkách opravdu bude vůbec k něčemu nebo ne. Protože upřímně řečeno, ona představa té spousty baterek není příliš lákavá.

"Tak aspoň štěstí že nebydlíte na rovině v Pardubicích, to by byli horší příklady.­"

No právě, jak se dostanete do nadmořských výše pod 300 metrů, což je nemalá část ČR, tak budete rád, když dostanete převýšení 10­-20 metrů.

Ono větší smysl by to mělo, kdybyste ty ­"rybníky­" mohl opravdu vypustit celé, a to je ten problém. Dlouhé Stráně mají smysl proto, že to má asfaltový podklad a hladina tam lítá o více než 20 metrů ­(v podstatě skoro do nuly­). Tohle si u rybníku dovolit nemůžete ­(bahno, chudáci ryby­), tam můžete mít 20metrovou hloubku, ale hýbat můžete s metrem dvěma, ale ne dvaceti. A to udělá řádový rozdíl v tom, co tam můžete uložit.

Ne, proč byste měli přecházet na Intel? Já jen chtěl upozornit na to, co to 5800XT a 5900XT skutečně jsou a ohrazoval se proti dvojím metrům, které tu zazněly. Případně jsem chtěl upozornit na věci, u kterých je dobře se zamyslet, co ve skutečnosti znamenají. Namátkou:

1, ­"Jen si vymysleli podmínky, aby seděly.­" Tady se omlouvá cherry picking a umělé ohýbání podmínek u AMD, aby to vyšlo. Proč se to kritizuje u ostatních?
2, ­"Víme, že hodně malými ty poznámky píše Intel. Tady ty poznámky tak malinké nejsou.­" No já nevím, mně ty poznámky přijdou malé v obou případech a tedy dostat se k těm vysvětlivkám, co to vůbec znamená, nebylo vůbec jednoduché.
3, ­"XT novinky jsou podstatně levnější­" Stojí stejně.
4, ­"Kdo chce upgrade, ten může a to je po takové době od uvedení platformy slušné.­" Nevěřím tomu, že kdyby Intel po letech představil stejný procesor s takty lišícími se o 100 MHz od již existujícího modelu, bude to prezentovat jako dlouhou životnost platformy, že tu někdo řekne, že je to ­"slušné­".
5, ­"XT modely AMD neudělalo poprvé a asi se prodaly, když to dělají znovu. Oživování starších řad i když kosmetické asi obchodně funguje.­" Opět omlouvání marketingu AMD. Když udělá Intel­/Nvidia nějaký podobný marketingový krok, který funguje, když se ­"oživí­" starší řada, tak se to kritizuje. Proč ne zde?
6, ­"Ta obseze papirovou cenou u AMD v dobe uvedeni je pro mne docela usmevna, jak dlouho ta cena bude platit?­" Je rozdíl cena při uvedení nové řady a cena při rozšíření stávající řady. Vysvětleno několikrát. Není důvod, aby cena jednoho v průběhu času klesala a druhého ne.
7, ­"Pro nas to jedno asi je, pro vyrobce imho ne, pac mu to umozni udat vice kusu, ktere by treba jinak skoncily v odpisech..­" Těch by přece udal ještě více, kdyby z toho udělal skutečně jiný a levnější procesor.

"Jako že kopcovitá krajina zemědělská­"

Já chápu, že vylučujete chráněné kopce. Obávám se ale, a to je to, na co tu pořád narážím, že v běžné zemědělské krajině jsou ta převýšení dost malá na to, aby se to vyplatilo. A pokud už jsou, tak je zase problém s konstrukcí jednoho z těch rybníků ­(těžko najdete nějaký důlek, který můžete napustit hektarem vody o dostatečné hloubce, a aby současně nepříliš daleko byl vhodně tvarovaný kopec s převýšením desítek metrů, který bude mít právě takový ideální tvar, aby to šlo přehradit jen na jedné straně­).

"Popsal jste konkrétní místa že jsou nevhodný, tak jsem je ani nestudoval. ­"

Právě naopak. Jak nevhodné? Právě, že nejvhodnější. Mně by se také líbila nebaterková přírodní řešení podobně jako Vám. Proto na základě Vašich návrhů hledám lokality, kde by to mělo co největší smysl, ale prostě je nenacházím. Proto jsem se Vás opakovaně ptal, zda nemáte nějaké konkrétní ukázky. Mně se ta myšlenka líbí, ale prostě vidím, že nedává v rámci ČR skoro nikde smysl.

Buď jsem musel vybagrovat zeminu v ekvivalentu tisícovek tatrovek, nebo když jsem to postavil do rokle, aby se to jen přehradilo na jednom místě, tak mi vyšla skoro 400 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká hráz ­(a ty dvě podobné hráze potřebujete dvě­). To se podívám z okna na 400metrovou řadu paneláků, které vidím před sebou, výšku mají asi 20 metrů, takže když uberu dvě patra, v podstatě vidím, jak obrovská by ta hráz musela být, kolik práce zabere tu hráz vytvořit a udělá to v tomto případě 6 MWh, což je jeden velký kontejner s baterkou.

"ale s touhle hádkou jsem nepočítal, abych si je teda konkrétně zmapoval­"

Ale já se s Vámi nehádám. Chci společně s Vámi přijít na to, zda to opravdu má smysl. Jenže nepřispíváte ničím konkrétním, jen říkáte, že si myslíte, že to bude dobré. Tak se snažím přijít na to, zda to opravdu bude dobré nebo ne. Když mi ta místa nedáte Vy, tak je musím přinášet na základě Vašich popisů přinášet já. Když mě přesvědčíte, budu jenom rád, že baterky nevypadají jako skoro jediné řešení. Ale nic konstruktivního jste zatím nepřinesl. Já se Vás nesnažím přesvědčit, že nemáte pravdu. Já se společně s Vámi snažím přijít na to, jak se to skutečně má.

"Jestli tomu rozumím správně že řešíte počet takových míst v Česku že by podle toho byla levná nebo drahá jejich výstavba.­"

No z nějakých důvodů se ty PVE v ČR moc nestaví ­(pravdou je, že někde by být mohly, když už tam ty přehrady jsou­). A když se podívám na tu řadu paneláků před sebou dvakrát, jak obrovský projekt to je, a že to udrží energie jak jeden kontejner s baterkou, tak nemám pocit, že by to přírodní řešení bylo jednodušší a levnější.

"A Intel to nikdy neudělal? Zrovna i tychipsety přejmenoval.­"

No právě, že ano! Řeším tu ten dvojí metr, kdy u Intelu ­(a i jiných­) je to debilní marketing, lži, podvody na uživatelích, a kdo ví co ještě, ale u AMD se podobný krok snaží omlouvat, že to je přece normální marketingový tah, že to má jistě nějaké technické důvody, běžnou podporu prodeje, a že je vlastně vše naprosto v pořádku.

"Kdyz te to tak sere, vrat se k intelu­"

Tady nejde o mě, ale o to, že ­"přejmenovávání­" u AMD je dle všech v pořádku ­(a hledají se např. technické důvody proč­), u kohokoli jiného jde o debilní marketing ­(a tam to proč nikoho nezajímá­). Mně tu vadí ten diskuzní dvojí metr.

Očekávám tedy, že až Qualcomm, Nvidia nebo Intel a jim podobní přijdou s novým čipem, který bude v podstatě přebrandováním stávajícího, aby vypadal jako novinka, tak tady neuvidím už žádné nářky o tom, jak dělají ze zákazníků blbce, že se jim to snaží prodat pod jiným jménem jako novinku.

"Abysme neřešili stavbu rybníků v chráněný krajině­"

To nikdo ani nikdy nechtěl.

"kde je normální zemědělská krajina­"

Zemědělská krajina je obvykle docela rovinatá, poněkolikáté se ptám, kde chcete v zemědělské krajině nabrat ty desítky výškových metrů? Zkoušel jsem Vám tu dát několik příkladů, které se Vašemu popisu co nejvíce blížilo, ale nějak se Vám to pořád nelíbí.

"jak jsem psal třeba desítky metrů a vhodné včetně tvaru obou nebagrovaných rybníků­"

No a o to mi jde. Kde? Jak si mám takovou krajinu představit? Desítky metrů bez bagrování naberete v horách, ale ne v zemědělské krajině. Tam nemáte ani ty desítky metrů a ani to neuděláte bez bagrování ­(chybí Vám metry převýšení mezi oběma nádržemi a hloubka, protože zemědělská krajina je obvykle poměrně rovinatá­).

"Já psal jen o tom že podle mě máme vhodný místa, že by to stálo za to využívat, dávat tomu trochu přednost před bateriema, to jsem psal hned na začátku. Ne baterie zrušit.­"

Tak nulový počet míst to asi nebude, to se shodneme, ale ta míra nám tu chybí. V ČR máme 6258 obcí, budou to jednotky, desítky, stovky nebo tisíce takových rybníků? Jestli se to dá postavit jednotkách nebo desítkách, tak to asi moc o smysluplnosti takového řešení moc nevypovídá a jde tedy o řešení výrazně specifické. Půjde to postavit u stovek, tisíců obcí, a bude to v tomto počtu levnější? O to jde.

A tady se neshodneme. Podle mého názoru to, jakou máme krajinu v ČR, jsou tu výškové rozdíly příliš malé na to, aby se mohlo jednat o obecně používané vesnické řešení a já ta vhodná místa prostě nevidím. Dal jsem Vám tu několik příkladů, kde by to jakž takž šlo ­(a to dle Vašich instrukcí­), ale co by to obnášelo a kolik energie by to přineslo.

"za predpokladu, ze 5950x ​­(ktera by se hypoteticky uz jen dovyprodala​­) zcela nahradi 5900xt, pak mi to ten smysl dava­"

Jaký má smysl nahradit jeden procesor technicky téměř totožným? Navíc to odporuje Vaší teorii o zlepšující se výtěžnosti, neboť ho nahrazuje procesor horší ­(s nižšími takty­), což by napovídalo zhoršující se výtěžnosti a nikoli zlepšující se. Pokud se zlepšuje výtěžnost, jaký smysl má nahrazovat procesor jeho kapánek slabší variantou? To byste měl mít přece více těch lepších procesorů, ne? U 5800XT by takové vysvětlení smysl dávat mohlo. U 5900XT ne.

"pri predstaveni ​­(zase po AMDckovsku, bohuzel​­) nestastne nadsazena a rychle klesne­"

V cenotvorbě je rozdíl, představíte­-li novinku ­(nahrazení novou generaci ­- ta je obvykle stejně drahá jako předchozí generace při uvedení, současně dražší než v té době již zlevněná odcházející generace ­- situace 7950X vs 5950X­) a představíte­-li doplněk ­(rozšíření stávající generace, 5700X k 5800X a podobně, kdy je cena obvykle nastavena adekvátně k aktuální ceně dané řady, nikoli zavádějící ceně této řady­).

"nevsimnul jedinneho prispevatele, ktery by tuto zalezitost marketingove obhajoval­"

Jde spíše o to, že ji neodsoudili v případě AMD, kde roli marketingu připouští jako naprosto legitimní, zatímco tutéž úlohu odsuzují jinde. Mně šlo právě o ten marketingový problém a dvojí metr.

"Nicmene nekteri sme se pokouseli marketing neresit a hledat technicke duvody, ktere k tomuto kroku verim ze existovaly­"

Ty důvody mohou existovat a nezněly úplně špatně, ale musely být u každého procesoru jiné ­(jeden totiž takty zvyšoval, druhý snižoval­). Řekněme, že s tou výtěžností máte pravdu. Takže když máte čip, který nedokáže běžet stabilně na 4,9 GHz ­(a tím pádem jít do 5950X­), tak ho hodíte do 5900XT na 4,8 GHz. Co Vám to říká? Že ten procesor je na hraně svých možností, má v podstatě nulový taktovací potenciál a podobně. Takže bude průšvih z toho, že se nedá taktovat.

I z technického pohledu bych chápal, že tam bude nějaká větší mezera. Pokud to má udat špatné čipy, jak tvrdíte, tak by dávalo logický smysl to nacpat s frekvencí o něco výrazněji níže, aby to opravdu byl procesor, kde se dá udat všechno, a ne jen ty, které nedokážou běžet s rezervou na 4,9, ale dokážou to na 4,8. Ano, konzistence může být natolik dobrá, že nic níže ­(víc špatné­) se už nevyrábí, to může být pravda. Ale i tak bych spíše předpokládal, že se z toho udělá třeba lidové 16jádro, z 3,4­/4,9 GHz se to sníží třeba na 3,0­/4,5 GHz a místo 9000 Kč se tomu napálí cenovka třeba 7500 Kč. To má smysl. Ale snížit to o 100 MHz a napálit tomu v podstatě stejnou cenu? Proč mít dvakrát totéž?

"bych právě využíval ty místa, kde není potřeba takhle extrémní práce jako tam když šlo o vrchol kopce­"

No a právě o to jde. Je opravdu tolik míst u spousty vesnic, kde by tyto práce nebyly potřeba? Je opravdu běžné, abyste měl údolí, které je třeba ­"jen přehradit­", a to v takové výšce, abyste pod ním měl desítky výškových metrů další údolí, do kterého by to mohlo téct? Znovu upozorňuji, není problém se spodním rybníkem, ale tím vrchním ­(i když ono pokud není problém s vrchním, pak je zase se spodním­). Máme opravdu dostatek míst, které jsou výškově desítky metrů vysoko, a to s takovým tvarem, aby to stačilo jen v jednom směru přehradit a současně to mělo dostatečně velkou plochu?

"ale šlo o normální krajinu mezi vesnicema­"

No ale máte tam ty desítky výškových metrů? Dokážete mi dát nějaký příklad? Já co tady zkouším různě po okolí, třeba to postavit na těch potocích, jak jste mluvil, tak se dostanu do problému, že buď nemám kde postavit horní rybník nebo ten spodní. Zkusil jsem to ještě jinak a udělat tak nějak na půl cesty.

https:­/­/mapy.cz­/turisticka?mereni­-vzdalenosti&rm=9qMePxVzr7gg8FsPQDtNQ25PDJbM0L8M8IpNGIMLJIM61fgELNLZKdIlL8QK­NXTSKgOrKJRIMG84KQJYL86xMjYzJ1O1M0QxLJ68LjQOHNQjH0NhIQG2E0DtLxKEJDJ7L0F7K9K5­L1IZI9HgKNFJIxIQLNFfJNHxJNFnKjJYMxQfIx8d6xSCQD6tJqRN6nUgOGOmMgTFLGXG4jMXKX6f­K0MBJXOnSjOrPNNl6GPMR9QK­-nggZgQd4J&x=18.3696817&y=49.7293797&z=15

Vznikl mi horní rybník, 11,7 ha, hladina ve 295 metrech, hráz 380 metrů dlouhá, 15 metrů vysoká. Spodní rybník hladina ve 280 metrech, 5,8 ha, hráz 45 metrů, vysoká 10 metrů, tady by ta hladina musela lítat hodně metrů nahoru a dolů.

https:­/­/mapy.cz­/turisticka?mereni­-vzdalenosti&rm=9qMgUxVzuqP96YN1IdS8QBQNREQgMW6j4ePD4J6D6PNGRm60QOM08QN0So­PD68NqRAQXY4OJTwQnVSONP9NJ8lLJXBM1P0C96Gfmn6LMjK5LDMJLNKNOXMBP8HtMXJb4gLLR8K­56nflQMNJf60KA6QIlL9JjNgKqM1JbNGKmJ8KnN9JXM1KNHjJYL846NDJjInK.MDJB&x=18.3803­059&y=49.7393478&z=15

Řekněme tedy, že z horního rybníku pro to vyhradíme 1,5 metru ­(dole to bude lítat okolo 4 metrů­) ­- příp. může horní trochu zmenšit, aby měla více prostoru ta spodní. Tzn. můžeme hýbat s cca 150.000 tunami vody na 15 metrech. To je celkem 6100 kWh. Nějak takto si to představujete?

"ze by chteli vyrabet uz jen tyto nove predstavene modely a stare se budou vyprodavat ze skladu dokud budou­"

Jestli je nahradí nebo doplní, je v zásadě jedno.

"Ze si z toho marketing udela smesnou umiraci pisnicku je jenom takovy trapny umiracek na zaverecnou etapu ​­(jinak skvele​­) am4 platformy.­"

Ano, AM4 byla ­(a vlastně stále je­) skvělá platforma, ostatně sám ji ve svém počítači ke své plné spokojenosti mám. Ale tohle uvedení a prezentace byly opravdu trapné. To si ta platforma nezasloužila.

Tak to jsem rád, že jsme se výjimečně shodli a že ten problém také vidíte

No to sice máte pravdu, ale pořád to neřeší ty zásadní problémy.

1, To, že ­"platforma není mrtvá­", je jen zdánlivý dojem.
2, Souvisí s předchozím. Jednou se tu papírové aktualizace oslavují a u jiných výrobců se haní. Jednou je marketing dané firmy ten nejhorší na světě, ale u jiné firmy se podobný marketingový krok bere jako běžný a vlastně očekávatelný a korektní marketingový postup.

Tam je to dáno např. provizemi pro provozovatele obchodu s aplikacemi. Jeho provoz a poskytované služby nejsou zadarmo.

"ale normální krajinu mezi vesnicema nebo okolo měst­"

No však právě o to jde. V takové krajině těžko najdete výrazně vyvýšené místo, aby mělo ideální tvar k tomu, abyste tam udělat byť jen hektarový rybník a nemusel ho ­"vyrábět­" přebagrováním takřka celé jeho plochy.

Představte si nádobu ve tvaru misky. Jen ta miska má průměr třeba 150 metrů. Docela snadno ji v krajině usadíte do nějakého ďolíku, aniž byste musel překopávat ­"půlku­" vesnice. Takové místo obvykle už tím jezerem, rybníkem je. Přijde mi, že se tu bavíme o tom, jak vyrábět elektřinu pomocí gravitace, tedy vody tekoucí z kopce, ale zapomínáte na to, že voda teče z kopce i v případě toho vrchního rybníku.

Zatímco spodní rybník problém není, představte si, jak usadit tuto 150metrovou misku na kopci. Kopec má přece tvar obrácené misky. Takže nahoře musíte strašně moc ubrat, po stranách zase strašně moc přidat. Řešením je najít kopec, jehož vrchol je hřeben ve tvaru ­"C­", abyste dodal jen tu hráz, ale to není v běžné krajině příliš obvyklé a najdete to především v horách.

"právě využitím terénu podobného údolním rybníkům­"

To Vám bude skvěle fungovat u toho spodního, ale problémem je vrchní rybník.

"ano přírodní terén ze tří stran a stavění jen hráze­"

Jak jsem psal výše, tohle se Vám v přírodě moc běžně nevyskytuje, něco takového najdete v horách, ale není to obvyklé v nížinách.

"Nevím jaké jste měl zadání při hledání místa pro simulaci rybníku.­"

Vaše zadání. Přemýšlel jsem, kde tady v okolí je nějaká vesnice, která má výrazné převýšení v desítkách metrů, aby se tam dosáhlo pro převýšení, které jste navrhoval. Dokonce už má ten spodní rybník.

"vy asi jen vyberete místo jen aby se dal ukázat objem bagrování kdyby tam někdo chtěl rybník.­"

Znova, Vaše zadání. Hledal jsem tady v okolí místo, které by mělo smysluplný výškový rozdíl, o kterém jste mluvil Vy. Jenže pokud tam máte velký výškový rozdíl, málokdy tam budete mít vhodně tvarovaný kopec, aby stačilo jen postavit hráz.

"já nemám jedno přesný místo použitelný pro porovnání s Lithiem­"

No pak to ale popírá to, co chcete dokázat. Jestli takové místo nedokážete snadno najít, tak vesnické rybníky nejsou příliš použitelné. Kolik vesnic má ve svém okolí převýšení desítky metrů, a to tak, aby se dole dala udělat hektarová plocha pro spodní rybník a někde na kopci hektarová plocha pro horní rybník výškově o desítky metrů výše, aniž byste to tam nahoře musel celé překopat? A i tak mluvíme o nízkých jednotkách kWh pro domácnost.

"Mezi rybníkama si představuju převýšení několik desítek metrů­"

Ale takové převýšení nemáte jen tak někde. To byste musel stavět v horách. Zásadní otázkou je, jak chcete v horách postavit umělou nádrž? Vodní nádrž Vám vznikne dvěma způsoby. Buď máte ­"rokli­" obehnanou ze tří stran kopcem a dole postavíte hráz ­(vysokou, ale relativně krátkou­), nebo voda steče do ďolíku, je tedy v nejnižším místě v krajině ­(a to obvykle dost ploché, kde není žádné zásadní převýšení­).

"V mírném terénu na kopci nad tím prudkým svahem.­"

No ale jak ho tam postavíte? Kopec má opačný tvar než vodní nádrž. Abyste v­/na kopci postavil vodní nádrž, tak musíte vybagrovat šílené množství země tam, kde v kopci přebývá, a přenést ji na druhou stranu a vytvořit z ní rozlehlou hráz tam, kde to v kopci chybí.

"Jinak do 100 m se hlína nepřeváží tatrovkama­"

Tady šlo spíše o vyjádření toho, jak šílený objem zeminy to je pro tak malou ­"baterii­".

Tady jsem si zkusil něco takového nasimulovat. Mezi rybníky dole a hypotetickým rybníkem ­(který pokrývá kopec v dnešní výšce 305­-331 metrů nahoře je asi 450 metrů délkových a 45 metrů výškových. Takže postavme hladinu ve výšce 315 m, dno ve výšce 310 m. To znamená, že vše uprostřed a napravo ­(to co je 310 m a výše­) musíte odbagrovat. To je z těch 1,3 ha zhruba 0,8 ha, v průměru musíte odbagrovat 10 výškových metrů ­(0 metrů ve 310, 20 metrů ve 330, průměr 10­). To je 8000 m2 × 10 m = 80000 m3 ­(ekvivalent skoro 5000 tatrovek­). Tuto zeminu potřebujete přenést na druhou stranu ­(neřešme teď jak­) a vytvořit 10 metrů vysokou hráz ­(jste až ve 305 metrech, potřebujete 315­).

Co dostaneme? 13000 m2, operační rozsah tak možná metr, takže 13000 m3, 13000 tun na 45 metrů. Cca 1600 kWh. Ta obec má 1500 obyvatel, okolo 500 domácností. Takže v tomto uložíte 3 kWh pro domácnost, což je asi třetina toho, co si normálně dáte k soláru, pokud s ním máte i baterku. Spotřeba rodinného domu bude někde okolo 6­-10 kWh denně. Že by to byla nula, to se nedá říci, bude to i docela ekologické pro provoz. V baterkách to ale nebude ekvivalent přesouvání zeminy, která by se vešla do 5000 tatrovek ­(jaké emise to vůbec způsobí a jak dlouho to bude trvat?­), ale jeden menší kontejner, který s nadsázkou ­"připojíte za odpoledne­" ­(ale i zde máme emise na výrobu, navíc nebezpečnější­).

"Ta obseze papirovou cenou u AMD v dobe uvedeni je pro mne docela usmevna, jak dlouho ta cena bude platit?­"

Co Vás přimělo věřit tomu, že ta papírová cena bude klesat u 5900XT a nebude klesat u 5950X? Jestli jsou teď oba procesory za 360 USD, kolik budou stát za rok? 5900XT bude za 300 a 5950X pořád za 360? Proč by klesal jeden a neklesal druhý? Nějaký důvod?

Asi si neuvědomujete rozdíl mezi tím, když v nabídce něco nahradím ­(třeba 7900X nahradí 5900X ­- to pak 7900X přebírá zaváděcí cenu předchůdce 5900X, který už za svou existenci na trhu výrazně zlevnil, proto dává cenový rozdíl mezi nimi smysl­), a když nabídku rozšířím ­(když třeba k 5800X představím o dva roky později později 5700X ­- to pak procesor bere cenu podle toho, kde se aktuálně nachází, tedy adekvátně pod aktuální, nikoli zaváděcí cenou 5800X­).

A jaký je důvod k tomu, aby byla cena nějak zásadně jiná u dvou technicky a výkonnostně stejných procesorů?

To zrovna ne, ale fascinuje mě ten dvojí metr.

"K takovým rybníkům si představuju spíš nový rybník na kopci, kde si já dovolím tvrdit že je hodně míst kde by několik desítek metrů rozdíl byl a ne daleko od spodního. ­"

Představte si to prakticky. Nějaký rozumný svah si asi oba představit dokážeme, ale uvědomte si jakou šílenou operací by bylo odbagrovat a navozit dostatek zeminy jen pro 1hektarový rybník v kopci. To máte 100×100 metrů. To by byla šílenost to vykopat a přepravit. Kdybyste na těch 100 metrech měl převýšení třeba 10 metrů, tak potřebujete odbagrovat a převézt tak 100×50×7 metrů ­(to je 35000 m3, asi 2000­-2500 tatrovek se 4 nápravami­) a odvézt to na druhou stranu, kde z toho uděláte hráz. A pak budete mít k dispozici tak možná 20000 m3 vody ­(2 metry, se kterými můžete operovat­) na 10metrové převýšení. A to mluvíme o tom horním rybníku. Takovou šílenou operaci, abyste měl cca 550 kWh.

Nevím, kde chcete v krajině vzít na krátkou vzdálenost větší převýšení ­(než třeba těch 10 metrů, které jsem uvedl výše­), protože pokud ano, tak jak v takovém svahu udělat dostatečně velký rybník? Byste musel děsně kopat do kopce a pak i na velmi krátké vzdálenosti na druhé straně dělat šíleně vysokou hráz. Dovolím si tvrdit, že ta lithiová baterka, která bude mít jednotky m3 bude proti tomuto přečerpávání desítek tisíc m3 vody mnohem jednodušší a výrazně levnější řešení.

"Tehda by to ten smysl melo. Ja si v tu dobu vybiral mezi 5900x za 14,5k, nebo 5950x za 23k­"

Jenže tehdá by 5900XT nebyla za 14,5, ani za 18, ale za skoro těch 23 ­(řekněme 22­) stejně jako dnes je 5900XT za cenu 5950X. To je právě ten problém, který se tu snažím celou tu dobu vysvětlit. 5950X je 5900XT tak děsně podobné veškerými specifikacemi, že to má stejný výkon, stejnou spotřebu a stejnou cenu. Kdyby tam mělo být 16jádro na půli cesty, tak by rozhodně nemělo o 100 MHz nižší takt, ale třeba o 300­-400 MHz ­(a možná třeba nižší TDP­), aby se ta nižší­/vyšší cena mezi modely dala nějak ospravedlnit. Prostě je to děsně podobné. Kdyby ten procesor měl o 300­-400 Mhz nižší takt a o tisícovky nižší cenu, tak neřeknu ani popel. To by bylo rozšíření nabídky. Jenže on je v podstatě stejný za stejnou cenu. Naprosto zbytečný procesor, který je na trhu už skoro 4 roky, jen s jiným jménem. A ještě má někdo drzost to prezentovat jako ­"dlouhodobou podporu socketu­".

Já neříkám, že to nefunguje. Ale to nic nemění na tom, že je zbytečné vydávat 5900XT, když 5950X je totožný procesor a je na trhu už skoro 4 roky.

"treba jen tech par mikroskopickych parametru jim pomuze aby tim cherry​­-picking sitem proslo vice kusu jako udatelne­"

To je možné, ale ať z toho udělají něco, co tu nabídku nějak významně rozšíří. Třeba tomu sníží takty o 400 MHz, aby to mohlo mít nižší TDP a mít z toho třeba 16jádro s 65W TDP a nižší cenou. To by smysl mělo. Vydat stejný procesor s takřka stejnými specifikacemi, s takřka stejným výkonem, stejnou spotřebou a stejnou cenou a tvářit se, jak moc myslím na zákazníky, to je výsměch.

"hadam ze by mohl byt velmi zajimavy a ja bych mu ve sve dobe pravdepodobne dal prednost pred mou tehdejsi volbou 5900x­"

A v čem by byl zajímavý, když už tehdy jste mohl mít 5950X, který je totéž? Já to pořád nechápu. Jak těch 100 MHz dolů, jinak naprosto totožné specifikace i cena rozšiřují nabídku?

Jestli se někdo o ty procesory nezajímá, tak patrně nezaregistruje ani tu zprávu, ale prostě koukne na Alzu a podívá se, co se tam nabízí. Asi nebude lézt do specifikací procesorů, aby se podíval na datum vydání.

Tak ne, že by ten Váš nápad byl od věci, naopak, mohlo by se to využívat častěji, nic proti tomu. V tomto souhlasím. Jenže těch možností, kde to postavit, zas tak moc nemáte. Na to, aby to dobře fungovalo, to musí být velké a mít velký výškový rozdíl. Dalešice­-Mohelno je 76 výškových metrů, rozloha Dalešic je 118 ha, Mohelno má 75 ha. Na nějaké přečerpávání ale nemůžete používat nějaký obrovský počet metrů ­(rozdílů max. a min. hladiny­), to byste z toho měl při vypouštění spoustu bahna, řekněme třeba 4 metry. To je asi 4,5 mil. m3 vody, tedy 4,5 mil. tun. Výsledkem je 932 MWh, cca 0,93 GWh. Není to zázrak, ale použitelné to je.

Jenže pokud se bavíte o vesnických řešeních, to jsou rybníky často v jednotkách ha, max. nízkých desítkách ha, ale s malými výškovými rozdíly. Třeba se dívám tady kousek od nás, rozloha cca 2 ha, nedaleký druhý rybník výškový rozdíl 8 metrů. Na tak malém rybníku můžete měnit hladinu tak o metr, víc asi ne. Takže 20000 m3, tedy 20000 tun na 8 metrech a už jste jen na 436 kWh. Nejsem si jist, zda bude levnější a jednodušší tam prokopávat půlkilometrový tunel, instalovat pumpy a kdo ví co ještě, nebo prostě někam připojit pár lithiových baterek ­(ekvivalent baterek ze 4­-5 elektromobilů­). Ekologičtější to asi bude, to asi ano, ale opravdu nevím, zda to má smysl.

"vy byjste byl, nejraději, kdyby AMD nic staršího než aktuální platformu nenabízela­"

To netvrdím. Jen říkám, že mi přijde nefér uvádět již uvedené a vydávat to za nějakou domnělou podporu staré platformy. Toto není podpora staré platformy 5900XT vůči již dávno existujícímu 5950X zákazníkovi životnost jeho starší platformy nijak neprodlužuje. Zákazníkovi toto rozšíření výběru nic nepřináší.

Představte si to prakticky, vezměme toho Vašeho uživatele, který chce upgradovat z něčeho staršího, slabšího. Jsem uživatel s AM4, mám třeba 6jádrový Ryzen 5 1600 koupený v roce 2018. Chci upgradovat na 16 jádro. Už od roku 2020 jsem si mohl koupit Ryzen 9 5950X s 16 jádry, 8+64MB cache, 105W TDP, takty 3,4­/4,9 GHz. V roce 2024 se konečně odhodlám k upgradu. Ale 5950X mi nevoní.

Teď AMD představí 5900XT. Stejné 16jádro jako 5950X, stejná 8+64MB cache jako 5950X, stejná 105W TDP jako 5950X, stejná cena jako 5950X, takt snížený o 100 MHz ­(tzn. o 2­-2,5%­). Takže trochu horší procesor než ten, který je na trhu už 4 roky. Huráááá, konečně můžu upgradovat, AMD představilo něco nového, jak krásně na mě myslí, že i po takové době představuje nové CPU. Vždyť to přece sám musíte vidět, že tohle je plivání do tváře a výsměch majitelům AM4. Nic nového to není a vydávat to za dlouhodobou podporu? Ta je jinde, ale v tomto opravdu ne.

"Když Nvidia má pod jedním označením 3 nebo 4 odlišné modely a to v desktopu, je to OK.­"

Já někde řekl, že to je OK? Některé modely smysl měly ­(třeba RTX 4000 Super­), některé neměly ­(ořezávání RTX 3050­). Jenže tam je patice pořád stejná, takže je to o něčem jiném.

Znova, kdyby Intel po několika letech představil pro starší LGA­-1700 procesor s takovou specifikací, že by mu o 100 MHz upravil Boost, jinak by to bylo naprosto totéž, co si můžete už roky koupit v obchodě, tleskal byste mu? V čem to 4,9GHz AMD majiteli AM4 nestačí, ale úplně totéž AMD se snížením na 4,8 GHz už ano?

"Ty nové proceosry smysl nemají. Stačí? ­"

Ano.

"to je po takové době od uvedení platformy slušné. Možná tím AMD dává najevo, že ta platforma stále žije.­"

Ano i ne. Ono je to totiž jen zdání, že se něco děje a že to žije. Tohle je jen marketingový tah, navození naivního dojmu o dalším životu platformy. Slušného na tom nevidím nic, spíše naopak v tom vidím snahu dělat ze zákazníků a fanoušků blbce, aby dokonce chválili to, když se jim směje do tváře a oni to ani nepoznali.

No to by mě také zajímalo, co jste vlastně chtěl říci, když to protiřečí té větě první. Nejprve napíšete, že je to dobré pro ty, kteří chtějí upgradovat ze starších CPU, a hned poté napíšete, že je to zbytečné CPU. To CPU je zbytečné pro kohokoli. Ať už kupujete AM4 jako funglovku, nebo upgradujete ze staršího CPU, ty nové procesory nepřináší nic, co by tu v nabídce už dávno nebylo.

Na přečerpávačku potřebujete obrovský rozdíl výšek, potenciální energii té vody, to Vám žádný rybník nedá. Tam jsou ta převýšení takřka nulová. U nás to není kde stavět. Dlouhé stráně mají 3,7 GWh, na zálohování OZE budete potřebovat nejspíš stovky GWh až jednotky TWh podle toho, jak moc to budete vykrývat jinými zdroji a jak moc umožníte zálohu fosilními zdroji ­(kdybyste to postavil jen v soláru, tak hovoříme o desítkách TWh, to je nereálné­). Stovky až tisíce Dlouhých strání tu nepostavíte a rybníky na to nemají výškový spád.
Vodík je docela neefektivní ­(vyhodíte zhruba půlku vyrobené energie­), ale asi stále lepší než drátem do oka. Ten bych řekl, že je asi jedním z těch lepších dlouhodobých skladování. Regulace spotřeby je ale určitě jednou z cest. V poslední době se např. mluví o datových centrech ohledně výpočtů. Ty se mohou plánovat na doby přebytku energie a naopak se pozastavit v době nedostatku, čímž uvolní dostupnou energii pro jiná nasazení.

Ne, nemá to smysl ani pro ně. Kdo chce upgradovat z něčeho slabšího, má tu už roky možnost upgradovat na 5800X, příp. 5950X. Dva takřka totožné procesory s jiným jménem mu tuto možnost upgradu na něco novějšího a silnějšího nijak zásadně nerozšiřují. Já pořád nerozumím tomu, kde tam vidíte ten přínos pro někoho, kdo chce upgradovat ze starší generace. Řekněme, že někdo má Ryzen 5 1600 a chce upgradovat na 16jádro. Co zásadního mu přinese možnost koupit Ryzen 9 5900XT, přičemž mu to nepřinese Ryzen 9 5950X s v podstatě totožným výkonem a cenou? Já tam ten přínos pro upgrade prostě nevidím. Fakt ne. Ten procesor je naprosto zbytečný, výsměch majitelům AM4, který se snaží maskovat “dlouhodobou podporou”. Ta tam je, to ano, ale ne těmito procesory. Ty… no raději to nechci ani říkat.

Jestli se mělo nějak čarovat s cenou, není kvůli tomu třeba uvádět nový model. Stačí změnit cenu toho stávajícího. Nicméně, pokud se nepletu, 5900XT má stanovenu cenu na 359 USD, což je stejně, jako dnes stojí 5950X, což je v podstatě stejný procesor. Pokud jde o 5800XT, ten má stát 249 USD. 5800X se prodává za 177 USD ­(oficiálně 239 USD­). Takže XT je dražší, ne levnější. Pokud srovnáváte zaváděcí ceny, tak to sice ano, to ale nyní nehraje roli.

"ale spíš o možnost jak ještě ​­"nevyhazovat​­" AM4 platformu­"

Ani to to není. Ty dva procesory jsou v nabídce zbytečně. Proti již existujícím jsou natolik málo odlišné, že to výběr pro zákazníka nijak zásadně nerozšiřuje a je to jen výsměch majitelům, který se snaží maskovat za marketingové ­"dívejte, jak hezky se o vás staráme­". Tohle životnost platformy nijak neprodloužilo. Zákazník si už roky může koupit v podstatě totéž, jen pod jiným jménem. Pokud máte AM4, v čem prodlužuje životnost této platformy možnost si koupit nově 5900XT, když už roky si do ní můžete koupit v podstatě totéž, jen pod jménem 5950X?

No a na jakou TDP byla ta RTX 3050 nastavena? U mobilních GPU, kde se s tímto dá hodně čarovat, tohle hraje dost zásadní roli. Ona totiž může být klidně nastavena na 80 W, a to jsou pak o dost odlišné výsledky.

To máte hustotu článků, k tomu ale musíte připočítat celý ten obal a elektroniku, takže superlehké to nebude, každopádně u 100kWh auta by to už proti dnešnímu stavu nějakých 150­-200 kg sundat mohlo. Kdy to půjde do výroby, to těžko říci, ale jestli to jsou už B­-vzorky dodávané výrobcům, dají se předpokládat tak 2­-4 roky?

No to je právě ten problém, není to kam nacpat. Pro OZE je dobré využívat plochy, které už zastavěné ­(nebo nějak nevyužitelné­) jsou, ne to cpát na ornou půdu, což platí pro slunce i vítr. Tyhle větrné ploty je také nesmysl dávat do volné krajiny, ale mít to v rámci průmyslových zón, kolem některých silnic a podobně, proč ne. Není navíc třeba, aby to na daném místě vyrábělo 100 % veškeré energie.

Jinak k otázce ohledně té plochy, 500 MW v JE dá ročně asi 3,7 TWh. V soláru by na to u nás bylo potřeba instalovaného výkonu asi 4300 MW. Vzhledem k tomu, že pro 1 MW je potřeba cca 2,1 ha, tak to máme cca 9000 ha. Tedy 90 km2. Celé Mochovce mají 1,3 km2, takže na na jeden reaktor ­(který by mohl udělat 3,7 TWh, čemuž ale zatím celková výroba neodpovídá­) to dělá cca 0,3 km2. Je to brutální rozdíl.

Cpát soláry na úrodná pole prostě nedává moc smysl, je to vůči JE prostorově děsně neefektivní. Na druhou stranu, slovenskou spotřebu 26,5 TWh ročně by pokrylo 26,5­/3,7*90 = cca 645 km2 solárních panelů ­(plus šílené množství úložišť, pokud by se to nekombinovalo s větrem­). Pro představu, rozloha Bratislavy je 368 km2.

"Z Temelína to prostě leze 0,35kč​­/kwh s modernizací 0,5... ­"

Z Temelína možná elektřina takto levně leze, ale z nových elektráren takto levně lézt nebude. Je potřeba ji zaplatit, a to bude součástí ceny. Uvědomte si, že ta nová JE bude mnohonásobně dražší než Temelín, to tak rychle dnešními cenami nesplatíte. Navíc, já tu řešil koncovou cenu pro zákazníka ­(tedy včetně distribuce, DPH,...­), ne cenu, za kterou to leze z elektrárny. To je asi důvod, proč jsme se nepochopili.

"A pokud s někým uzavřu smlouvu za 160­"

Jenže nikdo s nikým smlouvu za 160 uzavírat nebude. To byly nerealistické ceny už před 4­-5 lety, natož dnes. Dnes se očekává, že se smlouvy budou uzavírat na nějakých 300­-400 mld. Kč, ne 160.

"a on si řekne o 400 nebo 700 případně 800­"

On si nikdo nebude říkat ani 700­-800. Já nic takového neřekl. Je rozdíl cena ve smlouvě a celkové finální náklady za celou životnost. Znova, dá se očekávat, že finální nabídky budou někde okolo 300­-400 mld Kč. To je asi docela realistické.

Jenže, už jste viděl nějakou JE kdekoli ve světě, která se opravdu postavila za plánované náklady ve smlouvě? To asi nezvládnou ani v Číně, i když kdo ví. Když to vyjde hodně dobře, je to tak o třetinu dražší, spíše o polovinu i více ­(třeba i kvůli úvěrovým nákladům, protože JE se na rozdíl od OZE staví velmi dlouho­). A že by zrovna ČR, která je doslova pověstná překračováním plánovaného budgetu, byla nějaký zázrakem snad jedinou zemí na světě, kde by se to postavilo za částku uvedenou ve smlouvě, tomu jistě nevěříte Vy ani já.

Takže když připočítáme 1­/3­-2­/3, o které to naroste nad smlouvu, tak jsme někde na 400­-700 mld. A teď ty náklady na modernizace, protože jestli to chcete mít v provozu 60 let, tak to v podstatě z poloviny postavíte znova. Jestli jste do toho doteď sypal nějaké 1­-2 mld. ročně, tak s tím růstem nákladů do toho budete v budoucnu sypat násobky, protože zdraží i ty modernizace. To máte dalších 100­-200 mld. Takže jsme na 500­-900 mld ­(já to zúžil na těch 700­-800, ale prostě vidíme, že asi někam k těm 700 to ve výsledku půjde­). A to je jen cena HW, nemáme tam náklady na jeho provoz a to, co bude tvořit výsledný zisk, DPH, distribuci a další detaily, které pak vytvoří finální cenu elektřiny.

"ale náklady na zálohu mají vzrůst na 4 násobek=dvojnásobek oproti aktuálnímu stavu­"

Tohle může být problém. Na druhou stranu ten mix se dá docela vyvažovat. Pokud to bude mix slunce a větru, to Vám zálohy mohou spadnout na desetinu, protože se dost dobře vykrývají. Ceny úložišť také klesají stejně jako ceny těch elektráren. Zatímco před pár lety tyto náklady byly zcela jasně ve prospěch JE, nyní se ty křivky cen začínají protínat a míří opačným směrem ­(JE zdražuje, OZE a úložiště zlevňují­). Když uvážím, jak velký je rozdíl v tom, co platilo v roce 2020 ­(to je v podstatě včera­), a co ohledně cen platí v roce 2024, tak fakt nechci vidět to, co bude platit třeba v roce 2030.

Ano, víme. x86 má nicméně svůj základ v 16bitové architektuře o pár let starší ­(někteří nicméně označují začátek x86 až v 32bitové verzi­). ARM je modernější architektura v tom, že se nesnaží tahat s sebou až tolik zpětné kompatibility, což je výhodou i nevýhodou. No, v dnešní době je to spíše výhodou, protože softwaru, který by s tím měl být nativně kompatibilní, stejně moc neexistuje.

Jenže článek je o chipletech ve spotřebitelských kartách, ne výpočetních. Ten Blackwell byl zmíněn v tom kontextu, že už mohl být chipletovým řešením i do spotřebitelské sféry, ale i u něj zůstalo jen u výpočetních. Tu část jsem nicméně trochu upravil.

Zajímavé, že když se totéž řeší u elektromobilů, většina staví protiargumenty na tom, že baterky v telefonech nevydrží více než 2­-3 roky ­(což je i kvůli jiné chemii a dalším detailům nepodstatný argument­). Já mám sice také některé baterie přes 10 let staré nabíjené většinou na 100 % ­(např. ve fotoaparátu­), ale tam to stále rozumně drží díky podstatně menšímu počtu cyklů ve srovnání s telefonem. U telefonu jsem 10 let a současně rozumnou zbývající kapacitu ještě nezažil. Max. tak 4 roky ­(většinou méně­).

"modernizace v průměru 1mld​­(letos to je holt víc​­)­"

Do průměru počítáte i roky, kdy to byla zbrusu nová elektrárna, která se modernizovat nepotřebovala. Dá se předpokládat, že ty náklady na modernizace budou časem spíše růst než klesat.

"ale tady hned počítáte 800, pokud nám někdo nabídne takovou cenu­"

Tak si to přečtěte pořádně, protože nic o tom, že by to někdo nabídl za 800, jsem nepsal.

"Vy ale nemuzete vedet, ze to nejakou malou domu neposila​­/nebude posilat­"

To já přece nikde netvrdím a také se toho bojím. Jen říkám, že zrovna taková reakce nedává v daném kontextu moc smysl. Vyznívá, jako by se Microsoft tou funkcí veřejně přihlašoval k tomu, že teď bude něco posílat ­(a reakce naznačuje, ­"že teď bude posílat hodně, ale kdo ví, co posílá už teď­"). Jenže on se přihlašuje k tomu, že nic posílat nebude.

"Druha vec je moznost zneuziti po hacknuti.­"

Jak jsem řekl výše: ­"Tím neříkám, že je to bezpečné­". Tohle je zásadní součást té kontroverze, co když to někdo hackne? S tím lze jen souhlasit.

Tohle by ale nemělo odesílat vůbec nic, to má být lokální systém ­(proto se tak dnes tlačí NPU, aby se nic nikam neodesílalo a běželo to plně na PC­). Tím neříkám, že je to bezpečné, jen podotýkám, že smyslem funkce je právě NEodesílání.

"návratnost 10 let v ideálním případě nevypadá špatně­"

10 let? Jestli Vás jeden blok vyjde na 800 mil. Kč a dva bloky 1,6 mld. Kč, tak při 30mld. zisku ročně to zaplatíte za 50+ let. To bude chtít vyšší zisky, aby se to zaplatilo. Což znamená dražší účty.

"Zase ty dva bloky mohou generovat přes 30mld zisku ročně takže při aktuálních cenách­"

No ale to jako spotřebitelé moc nechceme, ne? Čím větší zisk to bude mít, tím více zaplatíme na účtu.

Dva bloky, cca 1,6 bil. Kč výstavba a údržba, modernizace během celé životnosti? Na 800 vyrobených TWh ­(50 let × 2 bloky × 8 TWh ročně­) z těch dvou bloků to máme 2 Kč­/kWh. Nějaký zisk, s 30 mld. ročně by to bylo 50 let, to se líbit nebude. To musí vydělávat dřív. Za 30 let, to ano. Abychom byli na 30 letech, to jsme na zisku 50 mld. na 16 TWh ročně, další 3 Kč­/kWh. Distribuce, dalších 2,5 Kč­/kWh. Provozní náklady, platy,... těžko říci, do platů zahučí desítky miliard. DPH přihodí 1,5 Kč­/kWh. Jsme někde na 9 Kč­/kWh?

Jádro je super zdroj, ale ty ceny opravdu rostou. Já se toho docela děsím, když si uvědomím, že 4 roky dozadu se tu cosi vykládalo o 160 miliardách za blok a za poslední dobu ty odhady každým měsícem skáčou nahoru snad o půlku toho, co to mělo stát. Ještě před dvěma lety se říkalo, že i se zdražením to bude 300­-350, dneska tu lítají odhady i přes 700 mld ­(a to bez těch průběžných modernizací­).

"předpokládám že jako plot to taky vyrobí prd­"

No nějaký zázrak to asi nebude.

"budeme si hizdit kopce touhle picovinou­"

Jenže to právě na kopcích být nemá, ale má to plnit funkci plotu, tedy to být okolo budov, příp. okolo některých silnic. Nemá smysl to stavět do volné krajiny.

"I obrovske solarni elektrarny stoji vic nez by stalo porizeni JE, ktera bude fungovat i 50 let kde u zivotnosti panelu je 10​­-15 let..­"

To není pravda. Jednak životnost panelu je vyšší ­(a klidně pak mohou fungovat dál na sekundárním trhu s nižší životností ­- tam budou fungovat i po 50 letech­), jednak aby ta JE dosáhla té životnosti, o které mluvíte, musí se průběžně i nárazově upgradovat. Což není levné. Vždyť jen modernizace našich JE, aby tu Vaši životnost dosáhli, stojí jednotky mld. ročně a ty náklady stoupají. Tak si ty jednotky mld. ročně vynásobte těmi desítkami let a zjistíte, že abyste té životnosti dosáhl, během té doby to toho nasypete pěkně velký počet dalších desítek miliard, v budoucnu patrně i stovek.

Jen pro info, Temelín stál 98 mld. kč, do modernizací padlo dalších 31 mld. Kč ­(a to jede jen 24 let, přičemž dalších 25 let to bude pravděpodobně mnohonásobně více s tím, jak se vše prodražuje, ostatně jen letos do něj zahučí další 4 mld.­).

Jestli ten nový blok Dukovan má stát 300­-400 mld. ­(a některé odhady jsou spíše okolo 600­-700 mld­), tak reálná cena po všech průtazích a zdražováních bude nejspíš tak 450­-700 mld ­(a někteří tvrdí, že to bude spíše okolo bilionu­). A jestli ty modernizace jen za prvních 25 let vychází na třetinu ceny, tak během 50+ let se tu pohybujeme okolo 800­-1200 mld.

Já jsem také zastáncem JE, ale opravdu si nenalhávejme, že je to levný zdroj. Já bych byl moc rád, kdyby jádro bylo levnější a nemuseli tady řešit tolik komplikovaných OZE. Jenže jádro není levný zdroj, nenalhávejme si to. Dnes už opravdu není.

To jsou rozhodně otázky na místě. Osobně o notebooku s ARMem uvažuju, ale když vidím ty ceny, tak nevím, nevím. Asus Vivobook je s Ryzenem za 28, srovnatelná konfigurace s ARMem je za 38,5. S takovou to bude trvat dlouho, než se to prosadí. Jsem nicméně zvědav i na Lunar Lake, který by mohl mířit právě tam, kde měly být výhody ARMu. Intel jsem měl dlouhodobě vyloučen z výběru, ale tohle vypadá docela slibně, tak uvidíme. Zatím z těch tří nevidím ani jednoho jasného favorita.

"Video jako test vydrze ma v principu nulovou hidnotu.­"

Nulová není. Na druhou stranu se rozhodně shodneme na tom, že není ani vysoká. Nějaký náznak to přece jen dá. Jinak řečeno, když budete mít herní notebook, tak od toho nebudete moci čekat 20hodinovou výdrž ani u videa, ačkoli to video bude přehráváno na jeho HW dekodérech. Takhle jednoduše to zas nefunguje. Při testu mi pracovní­/herní notebook s 90Wh baterkou 27 hodin nevydržel, ačkoli to video běželo na HW dekodérech. Nedal ani 7. Jen běh na HW dekodérech nestačí.

Ta výdrž je ovlivněna více parametry, a ty se projevují i v jiných případech použití, než jen u videa, proto i to video dá základní náhled. Pokud Vám displej žere 3 W u videa, bude ­(při stejném jasu­) žrát cca 3W i u práce. Pokud RAMky berou 2W u videa, budou brát 2W i u práce,... Nějaký ten ­"baseline­" tam bude neměnný bez ohledu na to, co s tím notebookem děláte.

Pokud to ve videu vydrží 27 hodin, můžete předpokládat, že reálná výdrž může být dle náročnosti využití třeba okolo 15­-20 hodin. Ale nebude to při běžném použití pod 10 ­(tím mám na mysli ten ­"relativní klid­", kdy na tom běží sice hodně aplikací, ale takových, které to významně nevytěžují jako např. převod videa ­- tam by to pak byly opravdu jen zlomky­). Když budete mít notebook s 8hodinovou výdrží u videa, asi budete moci očekávat něco kolem 4,5­-6 hodin, ale ne pod 3.

Nečekal bych v běžných podmínkách udávanou výdrž, to ne, ale přece jen se asi dá na základě toho odhadnout, kde se to tak zhruba pohybovat při tom kterém použití. Takže úplně nulovou hodnotu to nemá. Každopádně to, že by to chtělo lepší test, to se naprosto shodneme.

"V podstate souhlasim, ale presto dve poznnamky ­"

To jsem rád. Sem s nimi :­-­)

"Takze ty skoky u vetsiny lidi, jsou daleko vetsi. ­"

Ano, to je dost dobře možné. Otázkou ale je, jak dlouho v těch vyšších sférách jsou, a to je to, nač jsem se snažil poukázat.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/460895314

Tohle je třeba z mého desktopového Ryzenu 5900X. Skutečný idle je kolem 20 W. Jak vidíte, nejčastější spotřeba je někde mezi 35­-50 W při práci, a to zahrnuje dva prohlížeče, práci ve Photoshopu, občasné převádění videa ­(na CPU­), Spotify, antivir, internet včetně skrolování, reklam, videí a mnoho dalšího.

Jak jste správně řekl, pak se to od toho skutečného idle vzdálí ­(a ne úplně málo­), přesto je vidět, že po většinu času ten procesor i při práci běží relativně málo vytížený, a to je to, o čem jsem mluvil. A proto je tak důležité snižovat spotřebu zejména v relativním ­"klidu­" ­(tímto ­"klidem­" nemyslím absolutní klid, ale to, že ten procesor výrazně nevytěžujete­), tedy tam, kde se vyskytuje po většinu času. Tam totiž dokážete nahnat spoustu výdrže, ne nahoře, ale dole. Výjimkou jsou pochopitelně takové pracovní situace, kde ten procesor plně vytěžujete, tam je to naopak. U střihače videa Vás bude zajímat TDP­/MTP, protože tam to bude často.

Pokud máte ale takové nasazení, kde se ten procesor příliš nevytěžuje ­(případně jen nárazově, krátkodobě­), tak tam každá desetinka wattu v klidnějších dobách dokáže udělat velký rozdíl. Třeba máte 60Wh baterku, vezmu Váš procesor s 5 W v relativním klidu, v průměru třeba 7,5W, celá spotřeba notebooku třeba 10 W v průměru. 60­/10 = 6 hodiny výdrže při práci. Teď jen třeba snížíte relativní klid na 4 W. Víme, že ten tvoří cca polovinu času, takže Vám spotřeba spadne v průměru o půl wattu. Není to moc. Ale 60­/9,5 = 6,32 hodiny, to je 20 minut navíc. Jakmile ale řešíme výdrže přes 10 hodin, pak tyhle desetinky dolů mohou vytvářet hodiny navíc. Tady by mělo být kouzlo toho ARMu, snížení spotřeby v podmínkách, kde se PC vyskytuje nejčastěji.

"Jinak to nejde, protoze kazdy test bude mit jine podminky. Proto se ohrazuji proti ​­"idle​­". ­"

Proto se testuje video, neboť je to alespoň jedna trochu standardizovaná věc, která je současně zátěží. Aspoň nějakou. Uznávám, že ne nejlepší, ale jinak to asi nejde.

Vy mi asi pořád nerozumíte ­(nebo nechcete rozumět­), co se snažím říci. Nikdo tady nemluví o absolutním klidu. Zapomeňte na něj, netahejte ho tu pořád. Nikdo tu absolutní klid a nulové zatížení neřeší.

Já říkám, že procesor se po většinu pracovní doby drží na nízkých hodnotách svého rozsahu spotřeb. Že to při skrolování vyleze? No jasně. Někdo říká, že ne? Když otevřete novou aplikaci? No jasně, že to vyleze nahoru. Ale po většinu dobu je to dole, relativně málo zatížené, viz ten graf, který jsem Vám ukázal. Proto je tak důležité, kolik procesor bere v období relativního klidu ­(nízkého zatížení­). Nemusí to být klid úplný ­(nulové zatížení­), o tom tady nikdo nemluvil. Znova, o nulovém zatížení a absolutním klidu tady nikdo nikdy nemluvil.

"s delsim scrolovanim na blbem twitteru jsem sel z 5W na 10W­"

No skvěle, tím potvrzujete to, co se Vám stále snažím říci, ne naopak. I těch 10 W je v rámci rozsahu spotřeb toho procesoru poměrně nízký stav a ten procesor není nijak zvlášť zatížen. Kdyby byl, tak by to skrolování nedělalo 10 W, ale 28 W ­(s Boostem ještě víc­). 10W je u 28W procesoru stále docela nízké zatížení, o kterém tu celou dobu mluvím.

"Mozna u Vas je ​­"turbo​­", ktere neturbuje­"

Ten se z Turba v podstatě nehne.

"sla spotreba treba o 10% nahoru s tasky na pozadi­"

Znova, nemluvíme tady o nulovém zatížení, absolutním klidu. Mluvíme tu celou dobu o zatížení nízkém, nikoli nulovém.

"U vas je to v klidu a u mne ne ;​­)­"

No Vy jste ten neklidový stav popsal jako ­"Musite vzit v uvahu, ze mate aplikace na pozadi, treba teams, webex, Outlook, Officy a dalsi. ­"

Tak jsem dle Vašich instrukcí otestoval a stejně je Vám to zase málo. Měl jsem tam dva prohlížeče s reklamami, skrolováním, Officy ­(Excel­), e­-mailový klient, aplikace na pozadí ­(např. antivir­), samotné logování spotřeby, dávkové práce s CSV soubory, úprava obrázků v Zoneru,...

Co tam nebylo ­(a spotřebu by to navýšilo, to s Vámi musím souhlasit­), jsou telekonference, ty by to poslaly výše. Na druhou stranu, ne každý je celou pracovní dobu skoro trvale na telekonferenci.

"Moment, kdy mate klidovou stranku, bez aktivnich reklam, videa, atd, kde neco ​­"v klidu​­" pisete je vlastne minimum. ­""

Ale kdo říká, že to má být naprosto ­"v klidu­"? Jde o to, že je to relativně klidový stav ­(nemusí být úplně klidový, ale něco, co má nízké vytížení CPU a takových situací je, jak jsem Vám ukázal, i při pracovním nasazení, které jste sám popsal, většina­).

"Vsak si to zmerte­"

No právě, že proto, že jsem si to změřil, tak vím, jak taková zátěž vypadá. Takže třeba za poslední skoro hodinu, psaní ­(příspěvků, článků i dat do tabulek v systému na webu, email­), práce v Excelu, tvorba grafu, dávková úprava dat z CSV, prohlížeče Firefox i Chrome používané s několika záložkami současně, kalkulačka, úprava obrázků v Zoneru,...

Mám procesor Core M se 4,5W TDP. To je sice extrémní procesor ohledně spotřeby samotné, ale rozložení spotřeb ­(zatížení min­-max­) to ukáže dobře. Takto vypadá histogram těch spotřeb při relativně normální kancelářské práci. Podívejte se na to rozložení od minima do maxima.

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/460758776

Ačkoli jsem na tom notebooku skoro hodinu pořád pracoval, drtivou většinu doby byl procesor v relativních stavech klidu. Z 2782 pozorování je 1113 ­(tj. 40 %­) pod 0,9 W. Pod 1,8 W se vejde 1854 pozorování, tedy 66,7 %. Drtivá většina odběru je ve spodní části spektra, tedy blízká úplnému klidu. Má­-li tedy Váš notebook v úplném klidu 4 W, tak většinu času se bude pravděpodobně pohybovat asi někde kolem 4­-7 W.

" V klidu znamena, ze na nem mate spusteny OS a to je vse.­"

Tak takový ­"klid­" nás pochopitelně nezajímá, nás zajímají situace, kdy na tom člověk pracuje. Ale běžná práce ­(pokud to není hraní nebo střih videa­) je zpravidla krátké zatížení nějakým výpočtem ­(třeba otevření aplikace,...­) a pak dlouhá doba relativního klidu. A to je ten klid, který nás zajímá. Když něco píšete na klávesnici, ten procesor v podstatě nic nedělá. A tady je velmi důležité, zda to bude padat na 3 W, 2 W, 1 W nebo ještě méně ­(protože tohle jsou ty stavy, které jsou hodně časté­).

"jakým selským rozumem?­"

No takovým, který ví, že výdrž = množství energie ­/ příkon. Máte­-li 60Wh baterku a vydrží to při práci třeba 10 hodin, tak musí být průměrná spotřeba celého notebooku včetně RAM, SSD, displeje 60 Wh ­/ 10 h = 6 W. Takže je jasné, že ten procesor, který má třeba 28W TDP, běží v průměru na několika málo jednotkách wattů a v podstatě skoro nic nedělá ­(resp. je často ve stavu s nízkým vytížením­).

"A měření doby při přehrávání videa je strašně zavádějící­"

To se jistě shodneme.

"Víme o tom že arm má koprocesor na enkódování videa?­"

No víme. A víme také o tom, že tyto čipy pro akceleraci videa má už roky snad každé GPU a CPU? Např. HEVC v některých formátech podporuje už Core 6. generace.

"Rad by som videl vydrz pri beznom pouziti. ­"

Problém je v tom, jak definovat běžné použití. Jestli to má být nějak srovnatelné, musí to být aspoň trochu ­"normou­". Jinak ano, souhlasím, zrovna přehrávání videa je dnes s akcelerátory velmi efektivní a skutečnou výdrž nemusí perfektně reflektovat, jenže si zase musíme uvědomit, že u každého to ­"běžné použití­" vypadá nějak jinak. U Vás bude asi jiné než u mě.

S AMD se XPS 13 nedělá.

Doporučuji si stáhnout Core Temp, ten ukazuje i vytížení procesoru a spotřebu. Možná budete překvapen, jak moc se počítač vlastně fláká ­(pokud opravdu pořád neděláte jen výpočty, které běží neustále­). Vždyť už selským rozumem je jasné, že ty průměrné spotřeby procesoru při práci jsou zlomkem jeho TDP. Kdyby notebook s 28W TDP procesorem bral řekněme v průměru 20 W, tak by 60Wh baterka vydržela sotva 3 hodiny. Ale notebook vydrží i při práci hodin třeba 10.

"Možná proto, že v něčem jiném by ARM nedopadly lépe, než x86?­"

Jenže to nevysvětluje fakt, že stejně tak se spotřeba udává i u x86. Dívám se třeba na notebook od Asusu s AMD a i tam je jediná výdrž. Ta při přehrávání videa.

"zdůrazňuje, jak malou spotřebu má ARM v klidu ​­- což mě jako uživatele zajímá nejméně­"

Ta Vás naopak zajímá nejvíce. Notebook sice pracuje, ale zásadní je to, co se stane poté, co tu práci udělá. Ten notebook se v podstatě pořád fláká. Když třeba píšete příspěvek, tak je takřka v nečinnosti. A tady Vás zajímá každá desetina wattu.