Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
Komentáře od Milan Šurkala (5)
"medzi nimi je rozdiel aj par tisic km­"

S dnešními technologiemi už to není tak velký problém jako kdysi. Jen se to musí postavit, a to problém je.

"Tiez si neviem predstavit na to rozvodnu siet a mat ju v dohladnej dobe. ­"

No tak ono představit si novou JE v dohledné době je také pořádné sci­-fi :­-­) Možná ještě větší.

"A ako pise pre nase konciny by to znamenalo zavislost na dovoze.­"

Což není zas až takový problém a nutnost. Pokud dokážete dovézt levněji, než kdybyste to měl soběstačně vyrábět sám, tak se Vám to vyplatí spíše dovážet, než mít hřejivý pocit u srdce, že spotřebováváte ­"domácí elektřinu­".

"Osobne si radsej ​­"priplatim​­" za JE. Plus ma za mna plus aj kvoli mensiemu vizualnemu smogu oproti porovnatelnemu vetru​­/solaru. ­"

Vy možná ano, ale spousta lidí nebude ráda, když jim elektřina zase podraží. Jinak souhlasím, také bych to raději řešil JE než kupou OZE po krajině ­(znovu podotýkám, toto vše píšu i přesto, že jsem zastáncem JE­). Ale ty ceny JE už začínají být opravdu šílené a nebudu si namlouvat opak jen proto, že tomu fandím.

Ještě tak tři čtyři roky zpět jsme se tu o tom bavili a OZE s JE byly cenově paritní, pokud se do toho nezapočítala životnost a úložiště. Uběhla velmi krátká doba a dnes, i když k tomu připočítáme ta úložiště, životnost,..., tak to i s tím vším bohužel začíná vycházet spíše levněji. Jen za pouhé 4 roky se odhady na cenu JE v tom nejlepším případě zdvojnásobily, v tom horším jsou 4krát vyšší. Opravdu jsem zvědav, jaké částky budou padat, až se otevřou obálky ohledně dostavby Dukovan, a o kolik desítek procent ­(nebo možná i násobků­) to bude ve finále více. U nás by nebylo navýšení ceny nic překvapivého, ale až násobek původně odhadované ceny se v souvislosti se stavbou JE děje po celém světě.
Odpovědět3  0
"Převádět masivně solární elektřinu ze Španělska nebo Itálie, jak navrhujete, je v dohledné době nerealistické. To samé jsou např. větrníky z Baltu.­"

To já nenavrhuju, taková je koncepce evropské energetiky, na jejíž implementaci se už pracuje. Problémem je, že se bohužel rychleji staví ty elektrárny než infrastruktura. Zde by se mělo přibrzdit v prvním a přidat v druhém. Mimochodem Británie ­(která už není v EU­) bude dálkově dovážet solární ­(ale i větrnou­) elektřinu z Maroka. S dnešními technologiemi mohou být i takové přenosy extrémně efektivní. Nejsme v 80. letech minulého století.

"Celoevropské řešení je na dekády do budoucnosti jen aby se ty země dohodly. ­"

Bohužel totéž platí o JE. Postavit novou JE je záležitost tak na 15 let, pokud se k tomu odhodláme dnes. To je jeden z velkých problémů pro JE. Je to řešení, které začne fungovat v roce 2035­-2040, když se dnes začne projektovat. Solární elektrárnu začnete stavět dnes a v řádu několika málo let funguje.

"A to nemluvím o úložištích pro uložení nadbytku energie.­"

No právě to, že ty zdroje se do značné míry vykrývají, nároky na tato úložiště řádově snižují. I tak je to ale dost.

"No a samozřejmě je zde také to zásadní, a to je energetická soběstačnost. V ČR by to znamenalo být plně závislý na dovozu.­"

A proč je tak nutné být energeticky soběstační? Pokud budete mít jednotný evropský trh, tak jste soběstační, pokud je soběstačná Evropa, nepotřebujete to mít v rámci jednoho státu ­(stejně jako nepotřebujete mít soběstačný každý kraj v jednom státě­). Nemůže každý vyrábět jen přebytky, co byste s nimi chtěl pak dělat? Pokud dokážeme dovézt elektřinu levněji, než ji tady vyrobit, tak je levnější být nesoběstačný. Jestli tu postavíte jádro, ze kterého budete mít kWh za 4 Kč, nebo dovezete solární elektřinu ze Španělska nebo větrnou z Německa třeba za 2 Kč, tak je lepší ji spíše dovézt, ne? Nebo budete raději platit dražší domácí jádro s hřejivým pocitem, že ta elektřina je ­"Vaše domácí­"?

"Nikde jsem neviděl nějaký soldiní návrh, nebo diskuzi, že by šlo v dohledné budoucnosti předělat evropskou energetiku jen na solár a vítr až zde od vás.­"

Ale to já nenavrhuju. Pořád nechápete, o čem ten graf je. Jeho primárním účelem je zobrazit vykrývání slunce a větru. Mluvilo se tu o tom, že OZE potřebují obrovská úložiště energie. Já jen tím grafem říkám, že solár a vítr se na celoevropské úrovni značně vykrývají a spolu odpovídají průběhu spotřeby Evropy, tedy že potřeby akumulace budou spíše řádově menší, než se tady obecně tvrdí. A je jedno, zda OZE budou tvořit 1 % nebo 100 %. To je úplně, ale úplně a naprosto jedno. Ten koncept vykrývání je pořád stejný a o to vykrývání jde. Ne o to, zda OZE mají v EU takový nebo takový podíl. Ať už je jakýkoli, v rámci svého podílu nevytváří tak zásadní špičky nebo propady, jak se někteří snaží strašit. Historická data to ukazují.
Odpovědět3  1
Tak on výrobce hovoří o ­"delidovaném­" procesoru, což napovídá, že dojde k odstranění heatspreaderu, na druhou stranu to by ten výrobce mohl udělat i bez spolupráce s Intelem, takže je to opravdu dost nejasné, co přesně to znamená.
Odpovědět0  0
Tak ono je otázkou, v jaké formě Intel vlastně ty procesory dodává. Je možné, že jsou už rovnou bez IHS ­(nabízelo by se to, když jde o nějakou formu spolupráce­). Nevíme to ale jistě.
Odpovědět0  0
"ale platí, že 1GW FVE vyrobí za rok 1TWh elektřiny­"

Bavíme se o Evropě, ne o ČR. Evropskou solární energetiku přece nebudete stavět primárně na solárech v ČR, kde se to pohybuje nad 5:1 ­(a už vůbec ne třeba Švédsko, kde je to 20:1­), ale spíše se budete soustředit na Španělsko, Itálii,..., kde to je i méně než 2:1. V celoevropském průměru to pochopitelně bude méně, ale např. i uprostřed Francie jste stále pod 3:1.

" Z toho je jasné, že ani větrníky v prosinci nepomohou i když vyrobí víc než v létě.­"

Jak nepomohou, když už dávno pomáhají? Reálná data to ukazují. Ten graf ukazuje reálná historická data.

"Je mi líto, že lidé nepoužívají mozek a fyziku, aby své bláboly dokázali obhájit.­"

Ale vždyť to máte reálná data z EU ze skutečných 5 let, jak to bylo. To není jen ­"co by­", ale také ­"co bylo­". To jsou reálná historická data ­(akorát normalizována na 100% podíl­).
Odpovědět6  1
"To mně těší, že už v EU jedeme, podle toho grafu, jen na obnovitelné zdroje :D­"

No to ale ten graf opravdu neříká :­-­)

Bohužel jste nepochopil, co ten graf říká ­(a co jsem říkal v příspěvku výše­). Zkusím tedy vysvětlit ještě jednou. Vidíte tam průběh výroby OZE v rámci EU a spotřebu energie v EU ­(za 5 let­). Ukazuje to, že ty průběhy jsou do značné míry podobné pro dané roční doby ­(měsíce­), tzn. že by šlo mít OZE ­(slunce, vítr­) v takovém poměru, aby to pokrylo typickou spotřebu EU bez výraznějších nedostatků nebo nadbytků. Ten graf neříká, jaké to je dnes. Extrapoluje průběh dnešní výroby OZE na 100 % ­(tedy, jaké by to mohlo být, ne jaké to je­). Jinak řečeno, říká, jak by to vypadalo, kdyby ­(upozorňuji na slůvko ­"kdyby­") se používalo jen OZE, a to na základě skutečných dat z předchozích 5 let.
Odpovědět4  2
"Možná vám ve škole v chemii taky ukazovali, co se stane, když se hodí kousíček sodíku do vody.­"

Myslíte, že něco takového lidé, kteří konstruují jaderné elektrárny, neví? Sodík se k chlazení v jaderné energetice už v některých případech používá, není to nic, co by mělo být použito poprvé.
Odpovědět6  0
Právě proto tam mluvím o tom vykrývání větrem ­(jen ze slunce by to nešlo­). Např. když se podíváte na výrobu solárem a větrem v Evropě, ty hodnoty se tak vykrývají, že se z problému uchovávání energie z léta na zimu dostáváme na problém několika málo týdnů. Tzn. z nutnost ukládání desítek TWh na půl roku jsme na max. jednotkách TWh, případně méně s nějakým nouzovým zdrojem pro nejhorší případy, který vykryje to poslední, co chybí.

"O technickych problemech s realizaci a problemy s vyuzitim vysoke produkce v lete nemluve.­"

Jak bylo řečeno výše, pokud by to mělo fungovat, muselo by to být párováno s jinými OZE ­(např. tím větrem­). Tím neříkám, že bychom měli jít nutně touto cestou ­(sám jsem zastáncem jádra­), ale nejnovější odhady cen JE napovídají, že elektřina z nových JE bude nechutně, opravdu nechutně drahá. Vy nechcete mít v létě přebytek, se kterým nemáte co dělat, ale dostatek, který spíše ještě dorovnáváte. Hodně to zjednoduším, abych vysvětlil koncept ­(vynechávám teď problém den­/noc a další­). Řekněme, že potřebujete 5 GW celý rok. Je blbost postavit 25GW solár, aby to dávalo 5 GW i v zimě. Postavíte solár, který dává 4 GW v létě a větrnou, která dává 1 GW v létě, přičemž v zimě Vám solár dá 1 GW a naopak vítr 4 GW.

Podívejte třeba tady ­(https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/380275624­) jak se slunce a vítr docela pěkně zrcadlí. Také se podívejte na spotřebu v EU ­(černá­) a výrobu v EU ze slunce a větru dohromady ­(šedá­).
Odpovědět4  2
Kdybyste si to přečetl pořádně, tak byste pochopil, že to je jen jeden z více důvodů. Zdaleka není jediný. Je to něco, co AMD nahrává, ne jediná věc, která k tomu vedla.
Odpovědět8  0
"bude muset držet skladem náhradní a to dvě generace zpátky­"

Tak u baterek stačí držet nějaký formát článků, nemusí se měnit hned celý akumulátor a držet specifický model akumulátoru pro každý model auta. A znova, většina těch baterek přežije auto ­(i ty šílenosti z počátků let 201x s mizerným dojezdem, ještě dost netrvanlivou technologií, pořád ve většině jezdí na původní baterky, co teprve moderní auta, která mají směsi s vyšší životností a násobně větším dojezdem?­). A ty, které to nepřežijí, pak za těch 10+ let mohou dostat ještě lepší články, než měly v době výroby.

"mám tušení že ani žádná ultra revoluce u baterkách v autě nenastane­"

Nevím, jak si představujete baterkovou revoluci. Víte, ona asi nikdy nenastane, protože to je a bude spíše postupná evoluce. To se pak podíváte na stav 15 let zpět a zjistíte, že ta ­"revoluce­" se už dávno stala, jen v několika krocích a ne jednom.

"A nějaký počet opakovacích cyklů to je nějakých 160 000km.­"

Tak jestli má auto dojezd jen nějakých 400 km ­(reálně­) a baterka vydrží např. na 1000 cyklů, tak se tu bavíme o nějakých 350 tisících km. NMC v autech je výdrží poněkud jinde než LCO v elektronice. LFP se 4000 cykly nás životností na cykly dostává na 1,5 milionu km. Tam je opravdu otázkou především to stárnutí věkem.

"Nebo holt vytáhnete pár set tisíc do 8​­-20let starého auta, aby bylo použitelné.­"

Do 20 let starého auta žádných pár set tisíc vytahovat nebudete, 20letá auta jdou standardně do šrotu i ve spalovacích verzích ­(v ČR je průměr 21 let­).
Odpovědět0  0
Propagandou koho čeho by to vlastně mělo být?
Odpovědět1  0
"Huawei dodávají všichni. Jen se tváří, že ne.­"

A to na tom, že se o tom píše, mění co?

"Proč se nepsalo o tom­"

Nemůžu psát o všem. Nevím, co z toho děláte za tak velký problém, že se tohle napsalo. O Muskovi se píše často, ale také ne všechno. Tohle třeba ano ­(stejně jako občas o podobných věcech na jiných platformách­). Jindy se zas něco nenapíše, nějaký záměrný ­"propagandistický­" výběr proč ano a proč jindy ne v tom opravdu nehledejte.
Odpovědět1  0
"Scenar, ked potrebujes presne 68GB RAM­"

Nikdo nebude dělat 68 GB, co si to vymýšlíte za nesmysly? Dosud to byl obvykle dvojnásobek kapacity, nyní tu máte 50% skok ­(a pak třetinový­). Je blbost dělat skoky po 5 %, to nikdo dělat nebude. Nikdo to takto jemně dělat nechce, tak nevím, proč se vůči tomu vůbec vymezujete. Proč si vymýšlíte případ, který neexistuje a ani existovat nebude? 50% a 5% skoky jsou sakra velký rozdíl. Zase si mažete a přidáváte nuly, jak se Vám zlíbí.

Odpovědět0  0
"Kde je to ve světě IT běžné? Čteme o tom od koho AMD odebírá součástky na referenční grafiky? Koho Microsoft vyhodil a proč?­"

Pokud je to zajímavé, tak ano, čteme o tom. Psalo se o tom, že Nvidia změnila výrobce čipů ­(viz výše­), o tom, že Seagate dodával Huawei navzdory zákazu, běžně se píše o tom, že třeba Apple jako první dostává nové výrobní procesy a na jiné značky nezbývá kapacita, a tak jdou jinam, píše se o změnách dodavatelů displejů pro iPhony, píše se např. o tom, kolik součástek Samsung má Apple ve svých produktech ­(včetně toho, že chtěl třeba přejít na čínské paměti­), psalo se třeba o tom, že Apple vyměnil dodavatele procesorů, a to hned několikrát ­(z PowerPC na Intel, z Intelu na své čipy­), psalo se o tom, že Nvidia chtěla využívat výrobní kapacitu Intelu, a naopak o tom, že Intel využívá TSMC, čteme také o propouštění významných osob z technologických firem nebo jejich dobrovolný přechod jinam ­(jen o Kellerovi nebo Kodurim se psalo nesčetněkrát­), co třeba onen inženýr, který zmizel z Googlu, protože prohlásil, že jejich AI nabrala vědomí? Také se o tom psalo, a to hodně. Psalo se o odchodech konkrétních lidí z Intelu, AMD, Applu, Tesly, Ubisoftu,...

"Proč to vůbec někoho zajímá kromě ekonoma a správních orgánů? Proč zrovna teď a proč zrovna tahle informace?­"

Spoustu lidí zajímá Musk i to, jak se vyvíjí X ­(Twitter­), ostatně je to jeden z nejčtenějších článků za poslední dobu. Proč zrovna teď? No tak takovou otázku snad asi nemusíte ani dávat, ne? Třeba protože je to aktuální a právě v těchto dnech se to děje? Kdy jindy? Až to bude rok stará věc? Proč tato informace? Viz výše. Protože lidi se zajímají o to, co se kolem Muska a X děje. Zajímá je např. právě to dění ohledně svobody slova, kterého je propagátorem.
Odpovědět1  0
Ale tu se neřeší ani tak 24 vs 32, jako 16 vs 24. Jestli máte dnešní notebook v nabídce s 8GB a 16GB RAM, tak je lepší ho mít s novými čipy s 12GB a 24GB. Základní model se stane použitelnější a pro náročnější uživatele, kteří šli do 16GB verze, a která mohla být málo, 24GB místo 16GB určitě potěší.

Větší kapacity RAM se kvůli omezenému počtu modelů nezřídka pojí s dalším upgradem hardwaru ­(třeba dvakrát tak větším SSD, lepším GPU,...­), takže tu nehovoříme o 18 EUR, ale třeba kvůli 32 GB si připlatíte 300 EUR jen kvůli tomu, že dostanete navíc i jiné komponenty, které třeba nechcete. Nicméně např. Zenbook S 13 OLED s 32GB RAM stojí o 150 EUR více než s 16GB RAM, a to je zbytek nejspíš stejný. Takže žádných 18 EUR, ale 150. Není to ­"nezaplatitelná­" částka, ale zatímco 16 GB RAM už může někoho limitovat, 150 EUR navíc se mu dávat navíc možná moc chtít nebude. Ale 24 GB RAM bude použitelné podstatně déle a bylo­-li by to třeba za 50 EUR navíc a ne 150, tak to smysl mít může. Horší pochopitelně bude, když se dá 24 GB místo 32 GB a nechá se cena.

Odpovědět0  0
"Podnikatel neuzavřel kontrakt s dodavatelem, protože se mu nelíbil jeho produkt. Naprostý základ podnikání, že ano? Přesně tohle udělal Musk. ­"

To nikdo nepopírá. Nicméně to, že někdo změní dodavatele ­(přestane něco odebírat, používat,...­), je v oblasti IT běžné a naprosto běžně se o tom píše, přičemž nikdo z toho nedělá aféru. Proč je to ale u Muska problém? Když Nvidia změnila výrobce čipů od Samsungu u RTX 3000 na TSMC u RTX 4000, tak z informování o tom aféru nikdo nedělal. Přitom je to v podstatě velmi podobný problém. Byla to propaganda někoho?
Odpovědět1  0
"Úmyslně si připlatit za větší RAM pro budoucnost podle mě postrádá smysl. ­"

Jak pro koho. Já třeba docela nerad upgraduju HW ­(v podstatě jakýkoli­), takže vím, že do tohoto PC koupím možná tak GPU kvůli rychlejším výpočtům ve Photoshopu a pro úpravu videa, jinak na to nejspíš nesáhnu a další ­"zásah­" bude koupě nového PC možná tak v roce 2030­-2032, pokud se něco nepokazí ­(takže třeba osobně ani vůbec neřeším nějakou životnost patic, zatímco pro jiné je to důležitý parametr­). Takže ve výsledku obvykle stavím stroj na pomezí mainstreamu a high­-endu, aby to dlouho vydrželo. U mě se třeba telefony, počítače, fotoaparáty a podobně používají tak 7­-12 let, než se vymění. Jiní za tu dobu vymění dva tři stroje.

"Pokud by tam šel upgrade na 32 GB, taky bych z toho nikdo nedělal 20, 24 nebo 28 GB, ale prostě rovnou 32 GB a nazdar.­"

No ale upgrade na 32 tam nebyl. 20 nebo 28 je nesmysl, to je už příliš jemné dělení. Tady jde spíše o to, že u notebooku bylo třeba 8 GB a 16 GB, no s novými čipy to může být místo toho 12 GB a 24 GB ­(nemluvím tu o kombinaci 16 GB a 32 GB ­- to by tam přece mohlo být naskládáno už teď, kdyby se chtělo­). Dostáváme jak použitelnější základní model, tak i více future­-proof výkonnější variantu téhož.
Odpovědět0  0
Tak 48 a 40 je už příliš malý rozdíl na to, aby mělo smysl to vůbec dále dělit.
Odpovědět0  0
Zbytečně moc může znamenat, že ji stejně pro práci příliš nepotřebujete ­(malé množství Vás neomezuje­) nebo ji nechcete platit, případně obojí. V základním notebooku člověk nepotřebuje rovnou 16 GB, ale 8 GB už může být limitem, a tak se trochu více paměti hodí a zároveň není nutno připlácet za 16GB variantu ­(což je mnohdy kvůli konfiguracím spojeno s dalšími upgrady a příplatky­). Stejně tak může být dobré mít krok mezi 16 GB a 32 GB.

Já mám třeba v počítači 64 GB RAM kvůli tomu, aby to vydrželo do budoucna s tím, jak počítač využívám, na druhou stranu s 32 GB už to může přinášet jistá omezení. Ideál by byl asi právě těch 48 GB. Jinak řečeno, když se Vám dostatečně často hodí více než 32 GB, ale nechce se Vám platit za 64 GB, která bude většinu času zahálet, může být 48 GB zajímavou volbou.
Odpovědět0  0
"je vytrhnute z kontextu, kde text nahovara citatelovi, ze viac chyb a teda bambus je musk­"

Ten text nenamlouvá nikomu nic. Hovoří o tom, co Lemon říkal na adresu Muska, a o tom, co Musk říkal na adresu Lemona. Nepřiklání se na žádnou stranu. Nastoluje otázku, proč Musk Lemona chtěl. A tady jsou právě ty dvě možnosti.

1­) Pokud Musk věděl, jaký Lemon je, a styl tohoto rozhovoru se mu nelíbil, proč ho vlastně nejprve chtěl? Pak je to Muskova chyba.
2­) Pokud Musk očekával, že Lemon bude v sérii prezentovat nějaký styl, který chtěl Musk podporovat, a on vedl styl jiný, než série měla mít, pak je to Lemonova chyba.

"len nadpis je evidentne proti nemu­"

Kontroverze neznamená nic špatného. Toto slovo má jiný význam. Kontroverze je ­"názorový spor­". V tomto případě krok, který je názorově sporný. Někteří si myslí, že Musk udělal dobře, někteří, že udělal špatně. Tedy to naplňuje význam slova kontroverze. Kontroverze neznamená, že je to špatné, ale to, že se lidé nemohou dohodnout, zda je to dobré nebo špatné. Takže ne, nadpis neříká, že udělal něco, co je špatné, ale že udělal něco, co je názorově sporné, tedy právě ve veřejnosti není jasné, zda to bylo dobré nebo špatné.

A on ten rozhovor nám možná ani nic moc neřekne, protože stejně nevíme, co ti dva měli vlastně domluveno jako podmínky spolupráce, tedy zda Lemon něco porušil, nebo zda Musk káže vodu a pije víno, pokud jde o něj. To se asi stejně nedozvíme.
Odpovědět2  0
"ten clanok osocuje Muska este pred tym, ako sme si vypoculi obe strany.­"

Obě strany své argumenty prezentovaly poměrně dost. Jen mi není jasné, z čeho článek Muska vlastně dle Vás osočuje.

"Takze najskor si pozrime ten rozhovor a potom sa k tomu da zaujat stanovisko.­"

A co říká článek? Přesně totéž, cituji: ­"Více se ale dozvíme už za pár dní, kdy bude více jasné, kdo z těch dvou udělal více chyb.­"

"Clanok ale zaujal stanovisko davno pred tym, co je evidentne zle.­"

A smím se zeptat, jaké že to stanovisko zaujal? Protože si nejsem vědom toho, že bych se snažil zaujmout nějaké stanovisko. Ten článek představuje argumenty dvou stran, přičemž se nepřiklání k ani jedné.
Odpovědět1  0
Ale já nikde neříkám, že je to špatné. To je právě ta kontroverze, že to někteří označují za špatné, někteří za dobré. Slovo kontroverze neznamená, že je něco negativní, ale že je to názorově sporné. To je velký rozdíl. A já se nepřikláním ani na jednu stranu. Přečtěte si ten článek pořádně. Pokud je tam názor, tak také uvádím, kdo ten názor prezentuje. Že napíšu, co řekl a co si myslí Lemon, automaticky neznamená, že je to i můj názor a že s ním souhlasím ­(ale neznamená to ani opak­).
Odpovědět5  0
Další vývoj toho článku, na který odkazujete ­(na stejném webu­):

https:­/­/medium.seznam.cz­/clanek­/miloslav­-vlacel­-jak­-to­-prislo­-ze­-4­-brezna­-v­-bruselu­-na­-schuzi­-evropskeho­-parlamentu­-nevybuchla­-bomba­-51742

Už chápete, proč jsem o tom nepsal? Pokud takovou informaci napíše nějaký rakouský bulvár, který si nedovolí ocitovat v podstatě nikdo seriózní na světě kromě pár osamocených článků, nikde není žádný oficiální záznam o údajném hlasování, tak to není vůbec ničím podloženo. To není ­"rumors­" o tom, jak možná bude vypadat nová GeForce RTX 5090 ­(a i tam je nutné upozornit na to, kdo to řekl, jak moc oficiální informace to je,...­). Informace typu, že EP něco odhlasoval, musí být něčím podložena. Otázkou je, bude se stejně, jako se odkazovalo na článek první, odkazovat i na článek druhý?

Tím neříkám, že by EU neměla v tom protlačování elektromobility trochu brzdit. O úroveň elektromobilů se až tak moc nebojím, obávám se ale o infrastrukturu. Ta bude větší oříšek a obávám se, že tady se možná docela dost tvrdě narazí.
Odpovědět0  0
"Trošku drsné odepsat skoro 50% vozu, který vypadá jak nový. ­"

Drsné? Není to náhodou u aut této cenové kategorie docela normální? Tak se podívejme třeba na Škodu Superb 2.0 TDI 110 kW. Nová stojí v Německu od 43.000 EUR. 5letá ojetina stojí v Německu v průměru 20.000 EUR, to je 53 % dolů ­(a to cenu nového vozu beru tu základní, v průměru bude nejspíš o něco vyšší kvůli vyšším výbavám než těm základním­). Např. L%K je nový za 53,5 tisíc EUR, nejdražší ojetina L%K je za 28 tisíc EUR s najetými 44 tisíc km, tj. ­-48 %. Takže v čem má ta Tesla problém, když třeba naftový Superb spadl zhruba stejně?

Já kupoval benzínovou Hondu 6 let starou ještě s původními pneumatikami ­(tak málo měla najeto­). Jako nová 750, kupoval jsem ji za 225. To je 70 % dolů za 6 let. A to si Hondy dost dobře drží cenu.

Je zajímavé, že nejdřív byl problém s Teslou, že je strašně drahá jako nová, a když zlevnila ­(a tedy poslala ceny ojetin dolů­), tak je zase problém, že je příliš levná jako ojetá. Aneb hlavně, že je pořád nějaký problém.

"prostě to stárne a jednou odejde­"

No a odejde to předtím, než skončí životnost auta? I ty nejhorší elektromobily staré 10+ let stále ve většině jezdí s původní baterkou. A to se ty jejich baterky ­(zejména dojezdem, a tedy i počtem cyklů­) vůbec nedají srovnávat s dnešními.

"Musí je někdo rozebrat, roztřídit a z recyklovat na vhodné suroviny. A to je prostě drahé, a ještě nic takové neexistuje pro komerční použití. :​­) ­"

V Evropě jsou už desítky recyklačních center, které to rozebírají. Některé už i zpracovávají černou hmotu.
Odpovědět0  0
"A teď pomalu ustupuje i Evropská komise. ­"

Tak to je jen dobře. Já ten zákaz v roce 2035 také neschvaluju.

"Nejvíc se mi líbil obrat: Pro elektrickou lobby je to taková facka do tváře, že druhou chytla o zeď. ­"

A já Vám ukážu něco jiného z AutoFora. S velkou slávou prohlašovali, že se prodeje EV v Norsku propadly o 95% ­(https:­/­/www.autoforum.cz­/predstaveni­/prodeje­-aut­-v­-norsku­-totalne­-zkolabovaly­-propadly­-se­-o­-95­-4­-procent­-duvod­-si­-domyslite­-snadno­/­), aniž by to uvedli pořádně do kontextu a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Třeba tato věta ­"Dá se čekat, že se prodeje opět zvednou, nezdá se ale, že by bez dosavadní podpory mohly být znovu tak vysoké. Inu, zjevně ani Norsko nemůže v neefektivních elektromobilech utápět nekonečně mnoho peněz.­" Inu, hned dva měsíce na to měly elektromobily historicky rekordně vysoké prodeje, nejvyšší tržní podíl v celé historii Norska. Dva měsíce potom! Nevím o tom, že by vyšel článek s tím, jak moc se sekli. V roce 2024 to zatím nekleslo pod 90% podíl. Ale hlavně, že to teď v Norsku nikdo nechce a spadlo to o 95 %. A takto bychom mohli pokračovat dál.

"Jak říkám tohle byla slepá ulička vydlážděná dotacemi.­"

Že tomu pomáhají dotace, to je bezesporu jasné.

" že to vůbec není tak ekologické jak se říká­"

Na tohle se upozorňuje často. Jen anti­-EV to v textu nechtějí vidět, pokud je v tom textu zmíněné i nějaké pozitivum.

"jejich recyklace prakticky ještě neexistuje­"

Tak jednak ještě není moc potřeba, protože není moc co recyklovat, a jednak se už v praxi dělá ­(i když velmi omezeně­)

"pro nákladní dopravu nepoužitelné v praxi­"

A proto spousta dopravců houfně přechází na elektro ­(až mě samotného překvapuje, jak moc se do toho hrnou­). Společný podnik většiny výrobců nákladních aut staví nabíječky po celé Evropě, zrovna pár dní zpět otevřel další. Ani mně se nezdá být elektrika pro nákladní dopravu v dnešní podobě zrovna dobrým řešením.

"48% lidí co pořídili tohle auto v průzkumech zvolilo že další už nebude elektro­"

Jo, jeden průzkum to říkal. A říkají to i ostatní? Zatím snad všechny průzkumy, které jsem na toto téma viděl, byly opačné, že většina lidí by se už ke spalovacímu autu nikdy vracet nechtěla. Tady ­(https:­/­/spectrumnews1.com­/ca­/la­-west­/transportation­/2022­/03­/08­/90­-­-of­-electric­-vehicle­-owners­-say­-they­-would­-purchase­-one­-again­-­-survey­-says­) by si nové EV znovu koupilo 90 %, tady ­(https:­/­/www.aaa.com­/autorepair­/articles­/true­-cost­-of­-ev­) dokonce 96 %. Když tyto tři studie zprůměrujeme, jsme na tom, že cca 80 % by si ho znova koupilo.

"že ojeté auta rychle ztrácejí cenu a stojí dlouho v bazarech­"

To záleží na statistice. Viděl jsem takové, které tvrdily, že to padá rychleji a stojí v bazaru déle, ale i naopak. Podívejte se třeba na cenu ojeté Tesly S a srovnatelných spalovacích aut. Budete asi překvapen. Jinak ano, ceny obvykle padají o trochu rychleji, ale obvykle ne nějak dramaticky.
Odpovědět0  0
Tak snajprik je tady znám tím, že jeho čísla jsou mnohdy dvakrát vedle, pokud ne rovnou řádově. Pokud vím, tak 24 GB GDDR6X paměti bere něco kolem 40 W.
Odpovědět1  0
To máte pravdu, na druhou stranu ten počítač neběží jen kvůli těžbě kryptoměn. Přes den­/večer by ty ostatní součástky běžely tak či tak, takže to nemůžete počítat jako něco navíc, ale započítat můžete jen tu navýšenou spotřebu CPU ­(a to navíc bude nižší než 170 W, na druhou stranu hashrate bude druhými úlohami snížený­). V noci nebo jiných dobách, kdy by to PC bylo nevyužito, pak ta spotřeba bude vyšší než 170 W z důvodů, které správně zmiňujete ­(ale třeba monitor běžet nemusí­). Takže ono se to plus minus vyrovná.

Jenže ono i kdyby to bylo třeba 250 W navíc v průměru ­(což spíše nebude­), tak elektřinu z 1,06 dostanete na 1,56 USD. Stále byste byl ziskem nad 2 USD. Každopádně máte pravdu, zbohatnout na tom nezbohatnete. Jenže vzhledem k tomu, jak ty ceny kryptoměn rostou, se může stát i to, že za pár týdnů­/měsíců budou mít tyto altcoiny hodnotu třeba 10násobnou. No a pak se tady nebavíme o tom, že to za rok vydělá 700 EUR, ale třeba 7000 EUR.
Odpovědět2  1
1, Ad článek na seznamu. Psal jsem o nějakém legitimním zdroji a Vy mi tu dáte zrovna zdroj, který odkazuje na ten jediný článek, který o tom píše, a který se snad nikdo další neodvážil citovat. Právě jsem chtěl něco jiného než tento jeden zdroj ­(a jeho rakouský originál­), protože jsem nenašel, že by o tom kromě nich někdo psal. Ani na stránkách EP jsem nenašel ­(možná hledám blbě, to je možné­), že by kdokoli takový návrh v pondělí odhlasoval. Takže znova, máte nějaký legitimní zdroj na to, že se opravdu stalo to, co ten článek tvrdí?

2, Stále nevidím, kde EU škrtla elektrická auta jako bezemisní ­(což nevylučuju, klidně se to stát může, stejně jako nedávno na základě studie za bezemisní začala považovat jádro, aniž by to prozatím mělo nějaký rozsáhlejší dopad­). Co vidím, je to, že je tu návrh na zrušení banu spalovacích aut. To není ale nic nového pod sluncem, takové tendence z různých míst tu byly vždy a asi i budou.

3, Znova, jeden článek toto tvrdí, a to prosím, pro elektřinu čistě z fosilních paliv ­(tedy u uhlí při 800­-900g CO2­/kWh, ono i v mixu se zemním plynem je to pořád dost­). A i tehdy se to srovná po těch 160 tisících km. A teď si představte jen takovou blbou ČR, která má z uhlí ani ne půlku elektřiny a mix kolem 450 g CO2­/kWh. A co tvrdí další studie?

https:­/­/www.visualcapitalist.com­/life­-cycle­-emissions­-evs­-vs­-combustion­-engine­-vehicles­/
39 tCO2 proti 55tCO2 za celou životnost. Ty 4 tCO2, které sežere baterka navíc, se srazí zhruba za 50 tisíc km.

https:­/­/www.cotes.com­/blog­/greenhouse­-gas­-emissions­-from­-ev­-vs­-ice­-vehicles
Ve všech zemích je to výrazně méně pro elektromobil. Podívejte na ten hrozivý vliv baterky ­(žlutě­)

https:­/­/www.iea.org­/data­-and­-statistics­/charts­/comparative­-life­-cycle­-greenhouse­-gas­-emissions­-of­-a­-mid­-size­-bev­-and­-ice­-vehicle
Opět ­"hrozivý­" vliv baterky, obě zelené části. Znovu BEV výrazně lépe než ICE

https:­/­/thedriven.io­/2023­/11­/30­/electric­-cars­-have­-half­-lifetime­-emissions­-than­-ice­-see­-how­-your­-car­-compares­/
Tahle studie hovoří o 40­-60% dolů pro BEV

https:­/­/iopscience.iop.org­/article­/10.1088­/1748­-9326­/ac5142
Tady se hovoří o 28­-64% nižších emisích od výroby po recyklaci v drtivé většině zemí na světě

https:­/­/www.energysage.com­/electric­-vehicles­/evs­-vs­-ices­-full­-lifecycle­-environmental­-impact­-analysis­/
Podívejte na ty grafy v další studii a vliv baterky na celkové emise. Skoro nic.

Jak je možné, že v podstatě většina studií se shodne na tom, že je to o desítky procent lepší, a Vy si vyberete zrovna tu jednu, která dává nejhorší výsledek? A i ten nejhorší výsledek říká, že to BEV je lepší, a to i v tom nejhorším možném případě při té nejhorší možné a nejméně čisté výrobě elektřiny.
Odpovědět0  0
"Tak podle Evropské komise 4.3 a poslední studie.­"

Nějaký odkaz na to vyjádření EK a na tu studii? A když to říká jedna studie, zatímco stovky studií říkají opak, tak budeme věřit té jedné studii, protože se to hodí? Jak vidíte výše, výsledky těch studií se liší, a to hodně. Ale v podstatě všechny ve větší nebo menší míře říkají totéž.

"Evropská komise vyškrtla Elektro auta jako emisně neutrální.­"

Opět, nějaký odkaz k tomu? Jakože opravdu relevantní odkaz a ne jeden článek, který se až na pár anti­-EV médií neodvážil nikdo ocitovat? Mimochodem, to hlasování, ze kterého dělali takovou slávu, bylo prozatím jen to, že se o tom hlasovat bude ­(šlo o schvalování programu­). Takže zatím ani není o čem psát.

Ten zákon je hodně dlouhý a mimochodem jsou tam velmi zajímavé věci jako např. geofencing pro spalovací auta. Pokud vjedete i plug­-in hybridem do bezemisní zóny, v návrhu je, že takové auto, pokud v té zóně nejede na elektriku, se má po 5 km ze zákona zastavit.
Odpovědět0  0
No ono to bylo myšleno spíše jako překvapení pro jiné ­(kteří tady Intelu pořád vmetávají do tváře, že roky nic nedělá­), osobně si myslím, že Lunar Lake by mohl být zajímavou vzpruhou pro Intel. Ale uvidíme, co vše se nakonec podaří.

Nicméně, TDP sama o sobě s tím max. výkonem nic moc neudělá, to spíše MTP ­(a tu neznáme­). Dále, sice nahrazujeme malá jádra menším počtem velkých, ale současně ještě tato velká ztrácí HT, tedy počet vláken docela výrazně klesl ­(na druhou stranu běží na mnohem rychlejších jádrech­).
Odpovědět0  0
Jak můžete nesouhlasit, když jste napsal přesně totéž, co já?
Odpovědět0  1
"A ano on toto netvrdí, jen oficiálně tvrdí jiné nesmysly.­"

Ale stejně mu to vmetete do tváře.
Odpovědět0  0
"ty řeči intelu­"

Nevím o tom, že by tohle bylo oficiálním prohlášením Intelu.
Odpovědět0  0
"Mam pravo to hodnotit alebo nie? Je moj nazor menej cenny? ­"

Právo říct názor Vám samozřejmě nikdo nebere. Problém je spíše v tom, že spousta majitelé si této uzavřenosti spíše cenní a není to něco, co by chtěli, ale právě naopak. Uzavřenost bývá naopak někdy důvodem, proč si ten Apple vybrali ­(pochopitelně i s otevřeným systémem se dá pracovat stejně jako s uzavřeným, ona ale ta myšlenka více otevřených vrat do systému není zrovna něco, co by chtěli­). A celé je to završeno tím, že spousta majitelů Androidu by si ten Apple nekoupila ani tehdy, když bude otevřený.

"A to hlavne z dovodu jeho uzavretosti.­"

Hodně Vás to omezuje? Půjdete si teď ten Apple koupit, když už bude v EU otevřený? Využil jste vůbec tuto otevřenost ­(k něčemu dobrému kromě instalace malwaru­) na Androidu? Kolik lidí ji na Androidu cíleně využívá? Kolik lidí tento přístup odemyká, aniž by pořádně věděli, co vlastně dělají? Ostatně i Google už začíná v některých zemích uzavírat Android z důvodu bezpečnosti a zakazuje instalaci mimo svůj obchod. A pokud jde o placení, jak už bylo řečeno, jsou způsoby, jak se tomu u Applu vyhnout i tak ­(ostatně většina streamovacích služeb to takto využívá už roky­). A Epic taky.

"Specialne v tomto pripade, ked to viac dotyka vyvojarov ako pouzivatelov.­"

Ano i ne, viz výše. Je spousta řešení, jak toho dosáhnout. Nejsou ideální ­(zejména pro streamovací služby ­- tam asi nikoho nepřekvapí, proč si na to Spotify stěžuje­), ale existují.

"Ma macOS take obmedzenia ako iOS? Kde? ­"

Nenapsal jsem to jasně, reagoval jsem na tu část ­"a tam sa nikto nestazuje, zeby nebol bezpecny­". Doby, kdy se macOS považoval za hodně bezpečný systém, jsou už dávno minulé, řekl bych.

Odpovědět0  0
Protože se Vás snažím celou dobu upozornit na to, že jsem Vám rozporoval jen a pouze pájenou RAM a ne pájené SSD. Ale Vy tu do zblbnutí pořád taháte pájené SSD, které jsem Vám ale nerozporoval. Takže opravdu nerozumím tomu, proč mi to tu pořád předhazujete, když to není věc, na které bychom se neshodli. Řešil jsem z dvojice SSD a RAM jen RAM ­(protože s SSD víceméně souhlasím, tak proč to řešit, když je to vyřešené?­), RAM, jen a pouze RAM, tak se bavme o RAM a ne o SSD, na které jsem ani nereagoval a reagovat nechtěl.
Odpovědět0  0
"Protože se to prostě k vyšším modelovým řadám už nehodí.­"

A on to někdo rozporuje?
Odpovědět0  0
"Ta diskuse právě kvůli SSD vznikla. ­"

Ale proč sem pořád taháte to SSD? To, kvůli čemu ta diskuze vznikla, neřeší to, na co jsem v rámci té diskuze reagoval. Diskuze možná vznikla kvůli SSD, ale zatáhla se do ní i RAM. A protože SSD jsem Vám rozporovat nechtěl, tak jsem logicky reagoval jen na to, na co jsem v rámci té diskuze reagovat chtěl, tedy na tu část o RAM. Do diskuze jsem nezatáhl nic, co by bylo off­-topic, RAM tam už byla, a chtěl jsem reagovat jen na tu část s RAM.
Odpovědět0  0
S tím antivirem to je a není pravda. Jak můžete vědět, zda něco je nebo není zavirované nebo nějak závadné? S takovou logikou byste v podstatě nemohl na internet, protože byste mohl jít jen na ty stránky, které máte minulostí ověřené. Hledáte nějakou informaci, měla by být dostupná na nějaké stránce. Jak ale víte, nakolik legitimní ta stránka je, když jste tam nikdy nebyl? Podle čeho to např. ve výsledcích v Googlu se svým mozkem poznáte? Jak víte, že někdo roky legitimní stránku právě nehacknul a že tam náhodou není nějaký malware? Uvažování Vám může pomoci, ale 100% Vás neochrání ­(což ale ani ten antivir­).
Odpovědět1  1
"Starým SSD bych věřil víc než těm novým­"

No to já taky, ale jde mi o to, že třeba mně trvalo přepsat maličkých 128GB SSD 540krát dobrých 9 let. A ani po těch 9 letech nedosáhl papírové životnosti. Jen kdyby ta skutečná nebyla 15krát vyšší jako u MLC, ale třeba jen 2krát vyšší, tak to stále máte životnost na dalších 10­-12 let.

"posílat NTB do nějaké kategorie jen podle vzhledu­"

Já ale neříkám, že tam nutně patří. Říkám, že má rozměry této kategorie. A ty rozměry jsou jedním ­(ne jediným­) z důvodů, proč se to pájí. Osobně, pokud bych si měl vybrat lehčí a tenčí notebook s pájenou RAM­/SSD, nebo o pár mm tlustší a o něco těžší s nepájenou RAM­/SSD, tak si vyberu spíše ten pájený.
Odpovědět1  0
Ale co s tím má co společného SSD? Kdybych Vám chtěl rozporovat SSD, psal bych o SSD. Rozporoval jsem situaci v RAM, ne situaci v SSD. A napájenou RAM najdete na mnoha modelech, má ji spousta Asusů, některé Delly, HP, Lenova, Acery,... Napájená RAM je dnes v noteboocích docela běžná věc, nic, co by bylo specifické pro Apple. Spíše mi to připadá v běžných třídách jako něco, co se stává standardem napříč výrobci.

Pokud už se chcete bavit o napájeném SSD, tak tam je to o něčem jiném. Jestli byl Apple první, to nevím jistě, je to dost pravděpodobné ­(minimálně od roku 2016 tomu tak bylo­). Každopádně Dell i Acer měli modely s napájenými SSD minimálně od roku 2019, Microsoft u některých verzí Surface od 2017. Jestli i dříve a další, nevím. Každopádně, napájené SSD je u ne­-Apple výrobců výjimečné, nicméně to není něco, co by měl jen a pouze Apple ­(nebavím se o chromeboocích, kde je to docela standard­).
Odpovědět1  0
"5KW za 10hod je to 50KW­"

5 kW po dobu 10 hodin je 50 kWh, ne 50 kW.
Odpovědět3  0
"Ultrabooky, ale snad nepředstavují všechny kategorie.­"

To ne, ale zrovna ten MacBook Air do nich patří. MacBook Pro sice patří výkonem do vyšších kategorií, ale svou výškou 15,5 mm je to stále na pomezí ultrabookové kategorie.

"Když uvážím, jak novým typům SSD pro honbu za už absurdní teoretickou rychlostí klesá počet přepisů, dřív nebo později to začne být problém. A zvláště u menších kapacit, které kde komu stačí.­"

Dívám se na svůj skoro 9 let starý ultrabook se 128GB SSD. Malé SSD je problém a bych ho i velmi rád vyměnil, jenže to má problém. Nač to vlastně vyměňovat, když je potřeba vyměnit spíše celý notebook. Stejně je potřeba nová baterka, chtělo by to vyšší rozlišení,... A myslím, že já jsem v tomto docela extrém a spousta lidí by to i kvůli jiným parametrům vyměnila mnohem dříve.

Nicméně k pointě. Dívám se na počet přepisů a za těch 9 let práce bylo toto supertitěrné SSD přepsáno 542krát ­(beru Total NAND Write­). Vzhledem k tomu, že většina SSD papírově vydrží cca 600 přepisů, tak by mělo mít životnost ještě na jeden rok, to jest 10 let v případě malého 128GB SSD. CrystalDiskInfo zatím ukazuje kondici na 83 %.

V minulosti jsme tu měli test životnosti, což sice bylo ještě s MLC SSD, nicméně už tam to udávanou životnost překonalo 15krát. S TLC to asi tak slavné nebude, ale asi i tam se dá očekávat, že to bude o trochu více než na papíře.
Odpovědět2  0
"Apple takové chování umožnili ovečky, pardon zákazníci.­"

Proč to házíte jen na Apple? Pájenou RAM má spousta notebooků, zejména těch nejtenčích. To zdaleka není ­"problém­" jen Applu. A jak ukazují prodeje, uživatelům něco takového příliš nevadí, protože kdyby jim to opravdu vadilo, tak by si to nekupovali. Ono je především pravdou, že většina z nich ani neví, že tam něco takového jde­/nejde udělat.

Podívejte se třeba k Asusu. Řada Chromebook a Zenbook je snad bez výjimky s pájenou RAM. Vivobook je větší polovina s pájenou RAM ­(zbytek kombinace pájené a SO­-DIMM­), pouze ProArt je SO­-DIMM.
Odpovědět1  0
"Bolo by dobre podotknut pri tych, co niesu za DMA, ze su to casto Apple fans. ­"

A teď si uvědomte, co jste právě touto větou řekl. Řekl jste, že Apple fans ­(tedy obvykle majitelé Applu­) DMA nechtějí. Takže co je pozitivního na tom, že se tu protlačilo něco někomu, kdo to něco nechce? Jaké je to vítězství, když to ti lidé nechtějí? K čemu je to tedy dobré? Proč z toho mají radost především ti, kterých se to netýká, a naopak to odsuzují ti, kterých se to týká? Uvědomujete si ten rozpor?

"chybajuca konkurencia nieje dobra pre nikoho­"

Ano i ne. Příjmy z jedné oblasti mohou pomáhat nevybírat příjmy z jiné oblasti. Takže pokud příjmy z prodeje SW a digitální obsahu klesnou, může si to Apple začít vybírat jinde, na ceně HW. Takže majitelé Androidu, kterých se to až tak moc netýká, možná zdraží majitelům Applu už tak drahý HW něčím, co oni sami ani nechtějí. Možnosti, jak platit za obsah na Applu tak, aby z toho Apple nikdy neviděl ani cent, tu vždy byly, jsou a budou. Pravda, je to o něco méně komfortní, ale jde o docela jednoduché způsoby. Ostatně je umožňuje i samotný Epic a Spotify.

"macOS nema taketo obmedzenia a tam sa nikto nestazuje, zeby nebol bezpecny. ­"

To bych netvrdil.
Odpovědět5  0
"Ked si kupis moje auto budes tankovat len na mojich cerpackach. Alebo sa ​­"dohodnem​­" s inymi, ze mi daju % z ceny benzinu, co ti natankuju. Bude to ok? Lebo ja som vyroca auta a nikoho nenutim to auto kupit. Mozem si do podmienok dat co chcem. ­"

Ano, je to OK. Proč by nebylo? Pokud se takové podmínky nebudou zákazníkům líbit ­(třeba to bude mít schválně nestandardní hrdlo nádrže­), tak si jednoduše takové auto nekoupí. A jak je z prodejních úspěchů iPhonů vidět, uživatelům Applu to nijak zvlášť nevadí. Je to podobné jako s traktory John Deere. Také nám podmínky jejich servisu mohou připadat hrozné a ony svým způsobem jsou ­(např. jen ofiko opravy­), ale pokud jsou zákazníci ochotni přistoupit na takovou hru, je to jejich věc. Až to bude pro zákazníky opravdu problém ­(a ne jen pro diskutéry na internetu­), tak se to jasně odrazí na tom, že se taková věc nebude prodávat. Ale ona se prodává. Jak iPhony, tak i ty traktory. Každým nákupem ­(svou peněženkou­) se dá hlasovat o tom, zda se nám taková věc líbí nebo nelíbí.

Pokud jde o Spotify, tak chápu, proč se jim to nelíbí ­(v rámci konkurenčního boje je to opravdu problém­), ale faktem také je, že využívají infrastrukturu a služby někoho jiného. Možnost platit mimo systém Applu tu vždy byla, je a bude, Spotify ji ostatně vždycky využívalo a využívá. Jestli chcete používat Spotify na iOSu, nikdo Vám v tom nebrání a zaplatit jste to vždy mohl bez jakékoli provize Applu.
Odpovědět1  0
A aplikace AI není výpočet s pomocí AI?
Odpovědět2  0
1, AI není výpočetní jednotka, ale algoritmus. Te věta nemluví o tom, na jakém HW to poběží, ale na jakém SW.
2, Sám říkáte, že AI pomůže odstranit artefakty, takže ty výpočty budou probíhat s pomocí AI.
Odpovědět5  0
Svobodu slova sice máte, ale také své nesouhlasné názory stále můžete vyjadřovat slušně a ne jako nevychované dítě ­(a jak říkám, shazujete tu akorát sám sebe, z celé konverzace tu takovým chováním nejubožeji vycházíte Vy, a to jistě nechcete­). Já jen abyste za svůj styl vyjadřování nedostal ban. Nebyl byste kvůli takovým nadávkám ani první ­(a bohužel asi ani poslední­). Takže ještě jednou, přestaňte s tím.
Odpovědět8  2
Není Vám za takové nadávky trapně? Takovými dětinskými výlevy shazujete akorát tak sám sebe a ne toho, na koho útočíte. Přestaňte s tím.
Odpovědět9  2
"Co OK nieje je zakazovanie inych moznosti dostat do telefonu spotify a platit za spotify. ­"

Ale jak Apple zakazuje jiné možnosti? Vždyť to není pravda. Apple zakazoval odkazovat z aplikace na alternativní platební metody. Toť vše. Ale vždy umožňuje platit to jinde a vždy umožňuje to platit u sebe. Že Spotify možnost platit to u Applu nevyužilo, je rozhodnutí Spotify, ne Applu. Spotify šlo vždycky používat na Applu a platit jinde. Tak nelžete. Apple mu to nikdy nikde nezakázal. Jediné, co mu zakázal, je odkaz z aplikace na alternativní platební metodu.

"Berie gugel % za to, ze mam aplikaciu magio tv v telefone a platim mesacne magio tv v telekome? Neberie!­"

Pokud MagioTV zaplatíte přes Google, tak ano. Stejně jako by to bylo u Applu. A pokud to zaplatíte přes systémy MagioTV, Google z toho neuvidí korunu. Stejně jako z toho neuvidí korunu ani Apple.
Odpovědět2  0
"ale nie plosne kazdemu nanutit kupovat to cez nich.­"

Přečtěte si ten článek pořádně. Kdo komu nutil to kupovat přes ně? Vždyť Spotify přes Apple ani koupit nejde ­(Apple od Spotify neměl vůbec nic, protože Spotify ani možnost předplácet přes Apple nenabízelo­). Problém byl v tom, že z aplikace se nedalo linkovat na stránky, kde by se to následně mohlo koupit bez provize. Spotify pro zařízení Apple jste si vždy musel kupovat mimo systém Applu bez provizí pro něj.
Odpovědět2  0
60 W ve špičkách to nejspíš nebude, když MTP je 30 W. Ostatně k tomu stačí si přečíst článek.
Odpovědět1  0
Přestaňte si tu nadávat. Nepřipadáte si za takové dětinské chování trapně?
Odpovědět4  0
Tak ono některé to měly už dávno ­(Nissan Leaf uměl prodávat elektřinu do sítě snad už 6­-7 let zpátky­), některé to dostávají až teď ­(třeba Tesla­). V2L umí i Dacia Spring po faceliftu, který byl představen před pár dny ­(tam je trochu problém s tím, že to má dost malou baterku­).

Obecně tyhle funkce V2G, V2H, V2L začínají být častější a osobně si myslím, že do 2­-4 let to bude u EV standardem ­(myslím, že u nových generací EV to bude umět většina z nich­). Ne každé auto dnes nativně podporuje všechny, ale aspoň jednu z nich najdete např. u některých vozů MG, BYD, Hyundai­/Kia, některých Nissanů, Fordů, Volkswagenů nebo Mitsubishi.
Odpovědět1  0
Tyhle funkce V2G ­(Vehicle­-to­-Grid­), V2L ­(Vehicle­-to­-Load­), V2H ­(Vehicle­-to­-Home­) dnes umí už spousta elektromobilů. Pokud je elektroinstalace chaty uzpůsobena tak, že je tam možné připojit klasickou spalovací elektrocentrálu, tak by mělo být možné místo elektrocentrály tam napojit elektromobil. Jednotlivá elektrická zařízení napíchnete na elektromobily už docela běžně. Tesla je v tomto spíše pozadu ­(Musk v minulosti říkal, že je to blbost, ale musel reagovat na to, že to všichni ostatní zavádí­) a např. Cybertruck takto zvládne až 11,5 kW. Ford F­-150 Lightning dokáže napájet dům s 9,6 kW.
Odpovědět0  0
https:­/­/www.amazon.com­/s?k=radeon+7700+xt

Je jich tam hned několik. Řeč je o americké doporučené ceně v dolarech, to přece neznamená, že v přesném kurzovém přepočtu to bude totéž v EU v EUR nebo v ČR v CZK. Americké ceny nezahrnují DPH, takže to si k těm 9800 Kč připočítejte 21 % a hned jste 11900 Kč. Takže jestli je to za 11 tisíc Kč s DPH, tak je to dokonce ještě levnější, než by to být mělo. Vždyť na to, že nelze používat přímé kurzy ­(např. kvůli té absenci DPH­), se upozorňovalo už tolikrát, že se divím, že se tomu ještě pořád někdo diví.
Odpovědět1  0
Ať už se vykupuje nebo ne a za kolik, zásadní problém je v tom, že situaci v ČR nemůžete aplikovat automaticky na jiné země.
Odpovědět0  0
Tesla už to umět bude. Alespoň Cybertruck už by to měl zvládat, takže je možné, že další vozy budou následovat.
Odpovědět0  0
Ten smysl je přece vysvětlen v aktualitě. Auto se nenabíjí, když není přebytek ze solárů, tzn. pozdrží své nabíjení ­(nenabíjí se zbytečně ze sítě, tedy za takové nabíjení zbytečně neplatíte­) a počká si s nabíjením až na přebytek slunce s výjimkou toho, že by to bylo pod tím minimálním limitem. Jinak řečeno, nevybíjí Vám to Powerwall ani se to nenabíjí placeně ze sítě, pokud to není nezbytně nutné. Každopádně tam je několik možných konfigurací ­(kdy se co za jakých podmínek nabíjí­) dle přání uživatele.
Odpovědět0  0
Tolik je doporučená cena v USA ­(v praxi je však obvykle o něco vyšší­). Českou cenu nemůžete přepočítávat pouze kurzovým přepočtem, jen DPH ­(která v té americké ceně není­) Vám tam přirazí ekvivalentem dalších 350 USD a hned jste na těch 45 tisících Kč, kde začínají nejlevnější kusy.
Odpovědět3  0
Každé baterii klesá nabíjením a vybíjením její kapacita. Jak to ale souvisí s tímto?
Odpovědět0  0
"takže si tesla za čekání zákazníku kteří si zakoupili cybertruck a čekali na něj cca 5+ let­"

Zákazníci si před 5 lety Cybertruck nekoupili.

1, Ti si ho za vratnou zálohu rezervovali ­(tzn. dokonce nejde ani o předobjednávku­). Mimochodem, ta částka byla 100 USD, od spuštění výroby koncem roku 2023 vzrostla na 250 USD. Rezervace za 0,1­-0,2 % finální ceny, navíc vratná, opravdu není koupě.
2, Cybertruck byl představen před 4,25 rokem, takže přes 5 let na něj nikdo prozatím ani čekat nemohl.
Odpovědět5  0
Tak tam bude asi zásadní rozdíl v tom, že Apple ten produkt oficiálně nepředstavil, aby šel rezervovat. Jinak předobjednávky a rezervace na produkty, které ještě nejsou plně finalizované nebo nejsou ještě uvedeny do běžného prodeje, jsou běžným jevem, a to nejen u Tesly ­(mimochodem, ty rezervace se dají v plné výši vrátit, pokud chcete svou rezervaci zrušit­).
Odpovědět1  0
Záznamová vrstva by měla mít při pokojové teplotě životnost cca 41 let.
Odpovědět2  0
"hovořil bych spíše o nesmělém začátku snahy o nástup­"

A jak se ­"nesmělý začátek­" liší od ­"možná odstartuje­"? Kde kdo řekl, že to letos předběhne x86? Možné odstartování nástupu přece naprosto jasně říká o začátku nějakého mnohaletého procesu ­(a to ještě jen možná­), ne o jeho dokončení.
Odpovědět3  0
Já Vám to připomenu, až se Vám nebude líbit český pohled, kdy budete naopak tvrdit, že se na to máme dívat celoevropsky.
Odpovědět0  0
A to elektromobilitu budeme posuzovat podle situace v ČR nebo v Německu? Nemělo by se to posuzovat z globálnějšího hlediska, alespoň toho celoevropského, když už ne celosvětového?
Odpovědět0  0
BenQ je v posledních letech především jedním z velkých výrobců monitorů, specializuje se především na profesionální grafické ­(PD­) a fotografické modely ­(SW­), takové EIZO pro chudší ­(i když můj grafický 27­" monitor za 26 tisíc rozhodně není z těch nejlevnějších­). Dost širokou nabídku má i v projektorech.
Odpovědět1  0
https:­/­/www.fs.cvut.cz­/content­/images­/album­/Album_Model_Album­/1699­/image2.png

Jak ukazuje ČVÚT, u zemí s vysokým podílem jaderné, vodní a podobné energie, stává se tak po cca 50­-60 tisících km. Průměr EU je někde kolem 80­-100 tisíc km. Německo a ČR někde kolem 120­-240 tisíc km podle motoru. Polsko nikdy. Nicméně je tady vidět, že celoevropský průměr je dokonce lehce pod hranicí 100 tisíc km. Vy si tu ale vybíráte hodnotu 2krát tak větší. Proč? Proč si vybíráte ty horší případy, když evropský průměr je poloviční?
Odpovědět0  0
Takže mi odpovězte na jednoduchou otázku. Výrobce grafické karty oficiálně nabízí přetaktovávací SW ke své grafické kartě a tam je možnost nastavit frekvenci čipu až 4 GHz. Prostě oficiální tool. Vy to nastavíte, odpálíte si kartu. Kdo je za to zodpovědný? Výrobce karty nebo Vy?
Odpovědět0  1
No já právě, co se dívám na data z ČVÚT, vidím 200 tisíc km jako jeden z nejhorších případů. Třeba pro ČR uvádí 130 tisíc km, v Polsku nikdy. V některých zemích i méně než 50 tisíc km.
Odpovědět0  0
A jak se Extreme Delivery Profile týká modelů 13700K, 13900K, 14700K a 14900K, kde se o tom problému mluví, když ho má jen 13900KS? A i ten 13900KS to má standardně ze strany Intelu na 320 W, nikoli 4096 W. Cokoli nad 253 W u modelů K a 320 W u KS není prací Intelu, ale někoho jiného nad rámec specifikací Intelu. Že je tam taková funkce pro overclocking, neznamená, že Intel ručí za jakékoli fantasmagorické nastavení. Každý výrobce ručí jen za provoz při standardním nastavení. Neručí za nestandardní nastavení, i když se použije oficiální ­"tool­". Proto je to overclocking, protože je to nad rámec základních specifikací.

S takovou logikou byste si mohl overclockingem odpálit kdykoli cokoli a musel by za Vaši neschopnost ručit vždy výrobce nástroje, ať už Intel nebo softwaru pro přetaktování. Propána, vždyť takovou logikou říkáte, že když nějaký přetaktovávací software nabídne posuvník pro frekvenci 10 GHz, tak ručí za to, že to na těch 10 GHz pojede a v případě poškození Vás odškodní. Že Intel nabízí ­"posuvník­" na 4096 W, neznamená, že za to ručí. Pokud někdo neuváženě použije tuto hodnotu, v tomto případě výrobce desky, je to problém výrobce desky, ne Intelu. Proč by on měl ručit za to, že někdo hloupě použije jeho nástroj? Vždyť to nedává logiku. Stejně jako když Vy v softwaru přetaktujete procesor na 10 GHz jen proto, že tam je posuvník, takovou blbost nemůžete házet na výrobce softwaru a procesoru. Bude to Vaše chyba.
Odpovědět0  3
Stále ale za to defaultní nastavení BIOSu přece může výrobce desky a ne Intel. Nebo to Intel těm výrobcům přenastavuje BIOSy, nebo jak jste to myslel?
Odpovědět0  3
Tak ono to tam je, i když ne vysloveně explicitně, aby to bylo úplně jasné: ­"Novým řešením má být konektor 12V­-2x6, který vychází ze stejného základu, má však trochu jiné rozměry pinů"
Odpovědět0  0
Co si představujete pod tím ­"větší zájem­"? V mobilu si procesor vyměnit nemůžete, tak odkud by ten ­"větší zájem­" měl pramenit?

Obvykle se zlepšují oba parametry, výkon i efektivita ­(dosud plus minus stejně, proto ty procesory většinou žraly podobně­), nicméně poslední dobou se to u MediaTeku, Samsungu a Qualcommu poněkud urvalo ze řetězu.
Odpovědět0  0
"Jákoukal na přednášku pána z CVUT­"

A viděl jste alespoň 10 různých přednášek různých autorů, aby to nebylo náhodou jedno z nejlepších nebo naopak nejhorších čísel? Prostě nějaká metaanalýza, která by nás mohla přiblížit více ke skutečnému stavu věci než jedna přednáška? Kdo chce, najde si cokoli. Můžeme najít studie, které budou tvrdit, že se to zaplatí za 10 tisíc km, najdeme studie, které budou tvrdit, že nikdy. Chce to ideálně najít větší počet studií a najít mezi nimi aspoň trochu nějaký trend, kde se to tak zhruba pohybuje.

"Vůbec nejlepší z hlediska ekologie bylo používat udržované a opravované auto namísto každé 3 roky kupovat nové­"

To je do určité míry rozhodně pravdou. Asi bude lepší používat místo 40leté Avie zbrusu nové... třeba Iveco, ale určitě nebude lepší nahrazovat tímto Ivecem nějaké 8 let staré.
Odpovědět0  0
No však jasně, že to ten výrobce dělá, aby jeho deska podala lepší výkon. Ale to nic nemění na tom, že jde o nadstandardně přetaktovaný procesor ­(nad rámec toho, co je ve specifikacích­), tzn. riziko nestability tu je jako u každého jiného overclockingu a není to problém Intelu, když se provozuje nad rámec oficiálních specifikací.
Odpovědět1  4
Jak v souladu s Intelem, když tu sám píšete, že ten limit je dle Intelu 253 W a ne 4096W?
Odpovědět0  3
Jenže to, že výrobce desky nenastaví Intelem stanovený standardní limit spotřeby, není problém Intelu.
Odpovědět1  5
To sice máte pravdu, ale Vy jste psal o tom, že ­"Spousta lidí v panelácích má vlastní garáže, tam lze také dobíjet.­" a to u paneláků zdaleka není pravidlem. Alespoň zatím ne. Novostavby jsou v tom už poněkud odlišné, ale pokud se bavíme o panelácích, to zatím problémem je. Dá se pochopitelně předpokládat, že s postupnými revitalizacemi se to bude zlepšovat i tam.
Odpovědět0  0
Např. lepší digitální asistenti schopni lépe rozumět lidské řeči, schopní lépe odpovídat, filtrovat, vyhledávat,... prostě spousta věcí, kde může najít využití např. generativní AI. Takové funkce pak nemusí běhat přes cloud, ale mohou běžet lokálně ­(takže šetříte data, vyšší bezpečnost, na druhou stranu to zabere místo v úložišti­).
Odpovědět4  0
Vy jste vůbec nepochopil, o čem je řeč. Tu není řeč o tom, že si tu hodnotu nemůže na internetu zjistit, ale o tom, že neví, jak ji bude který výrobce desek u té které desky s tím kterým BIOSem nastavovat. Proboha, uvědomujete si, jak by pak vypadaly ty specifikace? Jak byste je Vy četl? Místo jedné hodnoty 253W MTP budete mít ve specifikaci procesoru výčet stovek základních desek, ke každé několik verzí BIOSů a u každé bude napsáno, jaký limit tam na každé té konkrétní desce ten procesor má? A aktualizovat to s každou novou deskou a s každým novým BIOSem?

Když je to dle Vás tak jednoduché, dokážete mi např. říci, jak Intel třeba 10. ledna 2024 při představení procesoru Intel Core i5­-14400 bude vědět, jaký limit bude mít tento procesor nastaven na základní desce ASUS Prime B760M­-K V2, až ji Asus představí třeba 16. dubna 2024? Jak to může vědět? I kdyby to věděl, proč by to vůbec měl psát do specifikací? Proč by měl psát do specifikací to, jak bude jeho produkt ­"ladit­" někdo jiný? Vždyť to nedává smysl. Tyto informace Vám může poskytovat ten, kdo toto ladění obstarává ­(tedy výrobce desky­), ale proč by to dělal Intel, který s tím konkrétním odemykáním na konkrétní hodnotu na konkrétní desce s konkrétním BIOSem už nemá nic společného?

Je možné, že ten výrobce desek třeba u overclockerského modelu ten limit nastaví na vyšší hranici rovnou ­(třeba na 400 W­), u běžných desek toto odemčení jen umožní ­(a třeba na nižší max. hodnotu, takže např. mezi 253 a 320 W­), a u low­-endových desek ani tuto hodnotu neumožní nastavovat ­(takže zůstane na 253 W­). A to má Intel zjišťovat a psát do specifikací vlastního procesoru to, co s tím bude provádět někdo jiný? Co když to Asus bude odemykat na 320 a 400 W dle řady, Gigabyte na 350 a 420 W dle řady, MSI na 300 a 350 W dle řady. To má mít Intel všechny tyto údaje ve specifikacích?

To má mít Nvidia ve specifikacích RTX 4070 Ti frekvence všech možných přetaktovaných RTX 4070 Ti, které existují? Jen tak namátkou, RTX 4070 Ti na Alze a frekvence, které to má v Boostu: 2475, 2490, 2505, 2520, 2535, 2550, 2565, 2580, 2595, 2625 MHz. To máte 10 různých frekvencí, na které to výrobci nastavili. A to má všechny tyto hodnoty Nvidia uvádět ve specifikacích? To snad nemůžete myslet ani trochu vážně.
Odpovědět0  0
To přeháníte. Těch garáží pod paneláky zas tak moc není ­(třeba u nás na sídlišti je tak 1200­-1300 míst na ulici, k tomu zhruba 25 garážových míst + jeden bývalý obchod přestavěný na garáž, to může být tak dalších 30 míst?­). Jestli 4% považujete za spoustu, a 96 % lidí, kteří tu nabíječku nemají, za hrstku, tak asi máme jinou definici těchto pojmů. Každopádně toto je u nových staveb čím dál větším standardem, protože ta už mají podzemní garáže jako standard ­(a nabíječky se jím pomalu stávají také­). Také se dá předpokládat, že při revitalizaci klasických sídlišť budou nabíjecí stání zákonnou podmínkou, což ale potrvá.
Odpovědět0  0
"Je mi jasné, že el auta dopadnou kvůli baterkám o dost hůř­"

A na základě čeho je Vám to jasné? Četl jste nějaké studie, viděl jste nějaké grafy, počítal jste si to,...?

Násobky se nekonají, zde uvádí např. o 30 % nižší.
https:­/­/www.visualcapitalist.com­/life­-cycle­-emissions­-evs­-vs­-combustion­-engine­-vehicles­/

Tady dokonce o 60 % nižší
https:­/­/lh6.googleusercontent.com­/TCnBEiMZlhcLPsrkt8FlqsOgMNMvVX0AUBxwaJKdwtlprRRqtQAiYq­-g­-OqekrBO­-QddmROY3uKNRsOcNWiZYAhERxS4TDoegTi1XiDRn9TPODC6nzhox95ZmXXgVhpk1wXGo­-ML

Zde o 20­-70 % nižší dle země
https:­/­/www.cotes.com­/hs­-fs­/hubfs­/Global­-LCA­-passenger­-cars­-fig1­-jul2021_0­-min.webp?width=2278&height=1335&name=Global­-LCA­-passenger­-cars­-fig1­-jul2021_0­-min.webp

Asi o 60 % nižší
https:­/­/www.epa.gov­/system­/files­/styles­/large­/private­/images­/2022­-06­/lifecycle­-ghgs­-ev­-gas­-cars­-670px.png?itok=2RCNUe6A

O 50­-80 % nižší
https:­/­/theicct.org­/wp­-content­/uploads­/2021­/07­/EV_cardstack_thumb.png

O 30­-80 % nižší
https:­/­/assets.bbhub.io­/professional­/sites­/24­/Capture112.jpg

O 50% nižší
https:­/­/res.cloudinary.com­/engineering­-com­/image­/upload­/w_640,h_640,c_limit,q_auto,f_auto­/Fig_2_Life_Cycle_Emission_ICE_vs_BEV_comparison_UCS_imwrth.jpg

O 40% nižší
https:­/­/pub.mdpi­-res.com­/sustainability­/sustainability­-13­-10992­/article_deploy­/html­/images­/sustainability­-13­-10992­-g001.png?1634011490

0 40­-80% nižší
https:­/­/www.nationalobserver.com­/sites­/nationalobserver.com­/files­/styles­/body_img­/public­/img­/2023­/02­/20­/canada­-co2­-from­-car­-life­-cycle.jpg?itok=nowWXCe3

Jde o celkové emise včetně výroby baterie. Všimněte si např. vysoké emise jen pro výrobu benzínu, která je zhruba srovnatelná s výrobou celého auta. A to jsem vynechal ty nejpozitivnější, kde se ty rozdíly blížily k 90 % dolů pro EV.
Odpovědět2  0
Vám asi nedochází, že vodíkové auto je elektromobil, které si tu elektřinu vozí ve formě vodíku, ale také i baterky. Takže tam máte stejný elektromotor, stejné elektrické příslušenství a také tam máte baterku, protože palivový článek nemá rád výkyvy výkonu. Takže tam musí být baterka, která tyto výkyvy vyrovnává. Množstvím kWh je mnohem menší. Jenže protože je malá a v podstatě se pořád dobíjí a vybíjí, musí vydržet extrémní počty cyklů, takže má kvůli tomu naprosto mizernou hustotu. Ale opravdu mizernou. Jestli 1 kWh v baterce EV váží nějakých 5­-8 kg, 1,2kWh baterka ve vodíkovém Mirai váží 44,6 kg, tzn. 37 kg na 1 kWh ­(resp. hustota je 27 Wh­/kg­).

Takže máte vodíkový elektromobil, který má třeba v navzdory energeticky mizerné baterce v tomto o nějakých 200­-400 kg méně. Jenže teď tam musíte dát všechno pro vodík. Takže nádrž na vodík, vodík, palivový článek a další příslušenství, které bude schopno všechny tyto věci propojit do jednoho fungujícího celku. Takže je vodíkové auto lehčí? No, nezdá se.

4,5m Tucson
v benzínu 1500kg+ MT ­/ 1580kg+ AT
v naftě 1550kg+ MT
benzin MHEV AT 1540kg+
benzín HEV AT 1640kg+ ­(4x2­), resp. 1710kg+ ­(4x4­)
benzín PHEV AT 1890kg+ ­(4x4­)

4,67m Nexo
vodík 1890kg+­(4x2­)

4,36m Kona
EV 1690kg+ ­/ 1770 kg+

Nemáme tu bohužel stejné rozměry ­(celkovým ­"objemem­" je Nexo větší jen o 2 % ­- je sice delší, ale užší a nižší ­- takže to vysvětlí tak 30­-40 kg proti Tucsonu­) , ale je, myslím, velmi dobře vidět, že vodíkové Nexo je od trochu menšího neelektrifikovaného Tucsonu těžší o cca 300­-400 kg. Od hybridního 4x2 ­(který má taky malou vyrovnávací baterku­) má 250kg navíc.
Odpovědět0  0
Nějak ale z Vašeho příspěvku není jasné, v čem jsou ty ­"totální nesmysly­". Argumentuje o úplně jiných věcech. Celý ten příspěvek je o energetické hustotě.
Odpovědět5  0
"Ja som tiež za palivove članky a kludne možu biť aj 1000x ekologickejšie ako beznzin.­"

A uvědomujete si, že pro ty palivové články budete potřebovat násobně více elektrické energie než pro elektromobily? Nebyl jste to Vy, kdo tu minule řešil drahou elektřinu, ale najednou propagujete řešení, které jí chce ještě násobně více?

"auta keby chodili na mazut tak menej znečistenia by produkovali ako auta na baterky. ­"

Nějaký odkaz na relevantní studii ­(ideálně metaanalýzu­), která toto prokázala?
Odpovědět10  0
Intel nemůže vědět, zda výrobce ­(nebo kdokoli jiný­) desky limit nastaví nebo ne. Být by tam měl. Jestli ho ­"standardně­" zruší ve svých deskách, stále jde o nestandardní nastavení z hlediska procesoru. Ten procesor je prostě limitně nějak nastaven a to je v jeho specifikacích. Pokud kdokoli jiný ­(a je jedno kdo­) tento limit zruší, jde o nestandardní nastavení a pak to může žrát takové šílenosti. Standardně nastavený procesor s limity takovými, jaké má standardně stanoven, 400 W žrát nebude.
Odpovědět0  2
Standardní ve smyslu toho, že je to spotřeba oficiálně ­(standardně­) nastavená výrobcem. Pokud ten procesor nastavíte nestandardně, tak taky bude nestandardně žrát ­(a je úplně jedno, kolik žere Vaše GPU, ta s výrobcem oficiálně nastaveným MTP nemá nic společného­). Standardní v tomto smyslu může být i 1000 W, pokud je to oficiálně stanovená spotřeba, a nestandardní může být i 15W, pokud je to 10W procesor.

Šlo o to, že aby to žralo 400 W, tak to musíte sám chtít. Ten procesor si těch 400 W sám o sebe brát nebude, pokud mu to sám nepovolíte a neřeknete mu, že může.
Odpovědět0  2
"zachvíli budeme kupovat grafiky za 30 000Kč, aby nám šlapalo rychleji AÍčko­"

To spíše procesory, do těch se nyní hodně investuje v podobě integrovaných NPU.
Odpovědět1  0
"dnešné CPU a GPU je využité na 2% pre bežné aplikácie ktoré sú dobre odladené, neodladené pobežia na 100%­"

Ale co si představujete pod ­"odladěnou­" aplikací? Ona odladěná aplikace může být i taková, která naopak využívá procesor na maximum a nezahálí neefektivním zpracováním. Jako odladěnou aplikaci nebudu považovat tu, která obrovské výpočty bude rvát na jedno jádro bez dostupné akcelerace, takže procesor vůbec nezatíží, ale naopak tu, která to narve na větší počet jader a do maxima využije různé technologie jako např. SSE­/AVX a podobné.
Odpovědět1  0
Jenže on Vás nikdo nenutí na tom Intelu posouvat limity spotřeb, když se Vám to nelíbí. Můžete zůstat na standardních 253 W, případně nějaké asi o trochu vyšší hodnotě, kterou to nejspíš bude mít. 410 W není spotřeba, kterou to bude mít, pokud do toho nezačnete záměrně sahat a záměrně ji zvyšovat.
Odpovědět1  2
Bylo to doplněno. Ono to původně bylo i v článku, ze kterého to při přepisování jedné z krkolomných vět vypadlo.
Odpovědět1  0
Co všichni z těch vláken tak vyšilujete? Když jde o Intel a jeho E­-Core, tak se každému zastánci AMD hodí, že má SMT na všech plnohodnotných jádrech a při stejném počtu jader má více vláken, ale najednou se to nehodí?

Když SMT­/HT vypneme a uděláme z toho 64jádrové i 64vláknové procesory, tak by pravděpodobně ten ARM byl výkonnější ­(vzhledem k tomu, jak malý 3­-4% rozdíl tam nakonec byl­). Provozují se ale procesory v praxi bez SMT­/HT jen kvůli tomu, aby si někdo mohl říci, že používá jen a pouze ta pravá jádra? Někteří tak činí ­(např. i kvůli spotřebě pro dané nasazení­), je to ale běžné? Budete stavět servery a vypínat na nich SMT­/HT, abyste počítal jen na pravých jádrech a měl z toho dobrý pocit? Nebo o co jde? Nerozumím tomu.

Za mně bych čekal, že Intely a AMD budou mít se SMT­/HT díky vyššímu počtu vláken o něco větší rozdíl výkonu. Samozřejmě nelze čekat dvojnásobek, ale s ­-11 % v jádrech a SMT­/HT navíc bych čekal o něco více než jen 3­-4 % v průměru. Grace má frekvence 3,3 GHz, Intel 1,9­-3,9GHz, AMD 3,1­-3,75 GHz.

Mimochodem Nvidia má i Grace Superchip, tedy se 144 CPU jádry­/vlákny.
Odpovědět1  1
Teď moc nerozumím tomu, které jádro má být to slabé, a pro koho to mělo vypadat lépe.
Odpovědět0  0
Jeden test? Vždyť se tam testovalo ve 24 různých aplikacích. Na grafu je přece vidět, že jde o průměr všech výsledků.
Odpovědět2  0
A Volkswagen je snad jediná automobilka na světě? Nebo proč jím pořád argumentujete? MG4 máte za 31,2 tisíc EUR a jako rodinné auto se to už víceméně dá použít ­(v podstatě obdoba krátkého Focuse­), MG5 je už o něco dražší. Otázkou je také ta připravovaná Tesla, jestli z toho bude nějaký kompaktní crossover, tak to také nemusí být nepoužitelné auto. Každopádně se 3 dětmi to už bude chtít něco většího a tam se pod tu cenu bude lézt hůře.
Odpovědět0  0
"Ale notak, budete tady vkládat marketingová tvrzení?­"

Takže ty firmy si jen tak vymýšlí, že používají recyklované materiály?

"Pak zjistíte, že se baterie se recyklují POUZE v Číně a POUZE v Africe.­"

https:­/­/www.isi.fraunhofer.de­/en­/blog­/themen­/batterie­-update­/recycling­-lithium­-ionen­-batterien­-europa­-kapazitaeten­-bedarf­-akteure­-markt­-analyse.html

Já tam na té mapě vidím docela dost zelených teček, nicméně ty dělají především to, co popisujete, jen tu první fázi a černá hmota je produktem. BASF by měl v Evropě zahájit stavbu továrny na zpracovávání černé hmoty. A není zdaleka jediný, v podstatě spousta těch firem, které mají továrny na 1. fázi, se pouští do staven továren pro 2. fázi ­(někdy je už dokončují­). V Evropě Duesenfeld s ReElementem už takovou továrnu provozují, dále Renault, Solvay s Veolií ­(zatím jen demonstrační provoz­), Fortum pak zpracovává černou hmotu ve Finsku od léta 2023 ­(tedy 2. fázi­), viz odkaz níže, černou hmotu bude od letoška zpracovávat také Hydrovolt.

https:­/­/www.bestmag.co.uk­/europes­-largest­-hydrometallurgical­-recycling­-plant­-opened­-it­-can­-recover­-95­-of­-the­-valuable­-metals­-in­-the­-batterys­-black­-mass­/

Nebo jak chcete vysvětlit, že tyto recyklované materiály nabízí na stránkách, když je podle Vás nemohou vyrábět? Kde se tedy berou? Zpracovávání černé hmoty dělá např. i Electra v Ontariu, Aqua Metals v Nevadě, ElectraMet, Redwood Materials,...
Odpovědět0  0