Data Kepleru ukrývala stovky dalších exoplanet

Další jistě ještě čekají na nalezení, ale nyní můžeme říci, že po oficiálním ukončení mise Kepleru, což nastalo loni na podzim, tu máme na tři sta nových exoplanet, či alespoň kandidátů.

 

 

Kepler se nesmazatelně zapsal do historie astronomie, ačkoliv sám o sobě není nijak moc složité zařízení, alespoň v konkurenci Hubbleova dalekohledu či snad dokonce chystaného dalekohledu Jamese Webba. Jde o prostě o dalekohled s jedním snímačem umístěný v těle natáčeném pomocí gyroskopů, aby se mohl dívat na určené místo a dlouhodobě sledovat, zda u nějaké hvězdy nezaznamená tranzit planety. K tomu není třeba sledovat jednu hvězdu a co nejvíce podrobně. Najednou se jich může sledovat mnoho, neboť prostě a jednoduše stačí zaznamenat případný pokles jasu a jeho průběh či křivku, jak procházející planeta hvězdu částečně zastínila. 

 

Ovšem už v roce 2012 dva gyroskopy teleskopu Kepler selhaly a další pak fungoval už jen rok. I tak NASA přišla na to, jak zařízení ve vesmíru stabilizovat pomocí tlaku slunečního větru, ale nutné bylo ještě využívat motory. Jejich palivo loni na podzim ovšem došlo a od té doby je Kepler neovladatelným kusem vesmírného smetí a pokud by si někdo myslel, že by k němu bylo možné doletět a vyměnit jeho gyroskopy, natankovat palivo a oprášit mu objektiv, pak je třeba říci, že tento teleskop není na oběžné dráze Země. Obíhá kolem Slunce v závěsu za Zemí, a to již přibližně ve vzdálenosti 1 AU, čili 150 milionů kilometrů od nás. 

 

Nyní se astronomové zaměřují na data z mise K2 teleskopu Kepler a zvláště úspěšný byl Ethan Kruse z Goddardova vesmírného centra, který na ně se svými kolegy pustil jistý algoritmus QATS (Quasiperiodic Automated Transit Search) plus program EVEREST analyzující křivky (EPIC Variability Extraction and Removal for Exoplanet Science Targets). Tímto způsobem bylo nalezeno 818 kandidátů na exoplanety, z nichž 374 bylo zcela nových, přičemž to se zatím týká jen prvních devíti z celkových dvaceti sledovacích období mise K2. 

 

Mezi nově objevené exoplanety, jež bude třeba ještě potvrdit, patří všemožné světy, jako jsou horké Jupitery, super Země, nebo analogie našeho Neptunu. Objeveno bylo také 87 systémů se dvěma a více planetami a dva z nich má dokonce pět planet a jeden šest. Jde tak o dosud největší várku z mise K2, s níž kdy někdo přišel. 

 

Kruse také poznamenal, že jeho metodou bylo nalezeno téměř 90 procent exoplanet, které byly objeveny už dříve ve zmíněných devíti sledovacích období. Je tak v podstatě jisté, že s její pomocí budou objeveny i další. Zajímavé také je, že 154 z objevených exoplanet patří mezi "recipročně tranzitivních". To znamená, že i jejich případní obyvatelé by mohli ze své pozice sledovat, jak Země a ostatní planety naší soustavy periodicky zastiňují Slunce, takže náš a jejich systém jsou ve stejné pomyslné rovině. 

 

Nyní je však přesto pozornost zaměřena spíše na nový teleskop TESS, který už stejnou metodou jako Kepler našel téměř 1000 nových kandidátů, jako je třeba systém hvězdy TOI 270.

 

Zdroj: Scientificamerican