Jak jsem psal, do této diskuze se pouštět nechci, protože by to byla jen výměna různých názoru bez možnosti se dopracovat k nějakému závěru.

To, na co jsem reagoval, je Vámi předkládaná implikace toho, že právě tyto aspekty mají zaručený pozitivní vliv na průběžné zhodnocení Bitcoinu v průběhu času. Můžete si to myslet, můžete to tak vnímat, ale o nějakou záruku opravdu nejde.

Tato vlastnost sama o sobě ale zhodnocení v průběhu času nezaručuje ­(a teď je jedno, zda jde konkrétně o BTC, nebo o nějakou jinou kryptoměnu, nebo o cokoli jiného­). Je sice jedním z předpokladů, aby se tak dělo, ale prostě to samo o sobě zhodnocení nezaručuje.

Skoro 70.000 USD v době mimořádně uvolněné měnové politiky a všemožných programů včetně rozdávání dolarů v návaznosti na situaci, která vznikla kvůli pandemii. V tomto ohledu se ale situace změnila, centrální banky jsou naopak v režimu zvyšování úrokových sazeb a dolary se už takovým způsobem nerozdávají. Jinými slovy vypůjčení dolarů ­(nebo dalších FIAT měn­) teď bude stát čím dál tím více společně s tím, jak porostou úrokové sazby. Co to znamená? Že bude čím dál tím větší tlak na to, aby si každý více rozmyslel, do čeho bude své dolary a další FIAT měny investovat. Co to znamená? Že bude růst zájem o investování do něčeho, co představuje nějaký reálný business. Do něčeho, co generuje cash. Nebo i do něčeho, kde je garantem nějakého výnosu stát. A tím pádem bude menší zájem vyměňovat FIAT měny za něco jako Bitcoin, jehož cenu definuje pouze poptávka ostatních, kteří jsou dostatečně přesvědčení o tom, že množina lidí, kteří v něj věří, bude nadále růst, aby měli možnost jej později prodat za ještě vyšší cenu.

A to je právě ono. Jde o myšlenku, že to je nějaké ­"digitální zlato­", ale rozhodně to není nějaký obecně uznávaný standard, že Bitcoin lze za digitální zlato skutečně považovat. Je určitá množina lidí, kteří jej takto vnímají. A otázka teď je, zda se tato množina bude zvětšovat, nebo naopak zmenšovat. Co sleduji sentiment ohledně tohoto v posledních měsících, jsem toho názoru, že se tato množina zmenšuje. Ale předpokládám, že na to budete mít jako zastánce BTC jiný názor :­-)

I pokud bychom připustili, že to, co jste napsal o západním režimu, by byla v plném rozsahu pravda ­(ale o tom polemizovat nechci, protože by to byla diskuze, která by neměla konce­), vůbec to automaticky neznamená, že Bitcoin je věc, která ­"bude v dlouhodobém horizontu už jenom růst­". A je jedno, že konkrétně Vy tam tu souvislost vidíte. Směrodatné bude to, jak to budou vnímat ostatní. Cena Bitcoinu může být za měsíc klidně na polovině dnešní ceny ­(ale samozřejmě taky třeba na jejím dvojnásobku­), přičemž Vaše vnímání a hodnocení západního režimu na tom vůbec nic nezmění.

Opravdu nepročítám všechny diskuze, abych věděl, co zde ­"půl roku řešíte­".

Takže odpověď na můj dotaz je, že máte na mysli vložení emotikonů skrze funkci prohlížeče.

Co to znamená, že jste ­"vložil emotikon­"? Žádnou takovou funkci zde v editoru pro psaní komentářů nemáme.

Co je více ­"normální­"? U rovného monitoru jsou jeho strany od oka více vzdálené než jeho prostředek, než jak je tomu o zakřiveného monitoru. Mám zkušenosti s oběma typy, provozuji oba typy a při větší šířce chci mít přímo před sebou coby primární monitor právě zakřivený panel ­(konkrétně mluvím o 38­" ultra wide­), protože dojem z něj je pro mě více normální, než kdyby ten panel byl při stejných rozměrech rovný – v takové situaci ­(když je zcela rovný­) mi pohled na něj připadá jako prohnutý na druhou stranu, protože jeho okraje jsou od oka více vzdálené než prostředek.

Je to o zvyku. Za sebe ale musím konstatovat, že při větší šířce monitoru považuji za více normální­/přirozený pohled na zakřivený displej, viz výše.

To už je na Vás, zda chcete ve své odpovědi zdůraznit, které dnešní produkty považujete za lepší, nebo chcete jen obecně konstatovat, že se chcete vždy rozhodovat podle poměru cena­/výkon.

Pokud jde o platformu a technologie, to by se větvilo tak moc, že by zase jiní čtenáři nemuseli mít jasno v tom, co vlastně vybrat, protože by se ty odpovědi příliš překrývaly. Nicméně v tomto případě jsem záměrně zvolil stejné odpovědi jako před 8 roky, aby bylo možné vzájemné srovnání a byl vidět ten posun v čase. S ohledem na Váš komentář mi přijde, že k Vám nejvíce sedí odpověď: ­"Nemám oblíbeného výrobce, procesor bych vybíral podle poměru cena­­/výkon.­­" Pod označení cena­/výkon obecně spadá i zohledňování dalších technologických vlastností s ohledem na cenu produktu a nejen hrubý výpočetní výkon jako takový.

Znovu opakuji, že pokud má diskuze pouze 1 vlákno ­(jako ta, o které je tady teď řeč­), vypadala by celá taková diskuze z hlediska orientace­­/rozlišení komentářů naprosto identicky jako teď, pokud by v každém komentáři byl navíc zcela stejný řetězec znaků, např. ­­"hmm­­". Pokud diskuze obsahuje pouze 1 vlákno, měla by začátek a konec s předmětem stejný jako teď bez něj právě proto, že obsahuje pouze 1 vlákno, protože v takovém případě neobsahuje více vláken, které by bylo žádoucí nějak rozlišovat. Nevím, jak to napsat více srozumitelně, abyste to pobral.

Vlákno, které by z hlediska orientace­/rozlišení komentářů vypadalo naprosto identicky jako teď, pokud by v každém komentáři byl navíc zcela stejný řetězec znaků, např. ­"hmm­".

Taky si říkám, proč sem vlastně stále chodíte, když nás hodnotíte takovýmto způsobem. Marně nad tím přemýšlím a stále nic. Je to oříšek...

Celá diskuze má aktuálně 9 komentářů, které tvoří jedno jediné vlákno, takže vaše výtky jsou v tomto kontextu irelevantní, když linkovat na konkrétní komentář ­(nebo i vlákno­) nešlo ani dříve a nějaké jejich řazení nebo filtrování k dispozici taky nebylo. Pokud by předmět zůstal zachován, orientace v té diskuzi by byla úplně stejná jako teď, protože by byl u všech komentářů stejný :­-­)

Ode mě jsou v té diskuzi pouze 3 komentáře, takže myslím, že pokud byste měl skutečně zájem, zvládnul byste ten můj nejnovější jednoduše a rychle najít. Opravdu věřím tomu, že byste to dal.

V plánu je to proto, že vývoj webu nemá nějaký svůj jasný konec, takže to bude ve své podstatě podle vašich slov vždy zmetek a nedodělek, což je za mě OK a nemám s tím problém. Možná to pro vás bude šokující zjištění, ale v plánu mám teď např. úpravy našich webů, které nebudou všechny hotové ani za x dalších měsíců. V nějakém momentě je tak třeba nějakou větší sadu úprav aplikovat na ostrý provoz a za ostrého provozu pak různé detaily nadále ladit podle jejich důležitosti­/časové náročnosti.

V tomto případě se větší sada úprav vztahovala k tomu, aby už byl web co nejdříve responzivní a aby zejména na mobilních zařízeních nic nerozbíjelo jeho layout, což třeba právě předmět v komentářích dělal. Mohlo se to ošetřit, aby k tomu nedocházelo, nicméně jsem se namísto toho rozhodl pro jeho odstranění, viz předchozí vysvětlení. Pokud by se mělo s nasazením responzivního webu čekat, než bude úplně všechno na všech stránkách 100%, mohlo by to trvat ještě x dalších týdnů, což by jen kvůli takovýmto detailům nedávalo smysl.

Pokud se Vám takovýto postup nelíbí, je to v pořádku ­- prostě na to máte jiný názor a neshodneme se v tom, jak k takovýmto úpravám webu přistupovat. Než vaše arogantní reakce jsou však pro mě více směrodatné e­-maily od různých čtenářů, kteří nám již po nasazení nové verze webu vyjádřili poděkování za to, že už se tak konečně stalo a že už mohou pohodlně číst naše články i na mobilech. A věřte tomu nebo ne, kromě poděkování nám dorazilo už i několik pochval za to, jak teď náš web na mobilu vypadá. Takže to zrovna moc nenaznačuje, že byste mluvil za většinu našich čtenářů. Mluvíte sám za sebe a vyjadřujete své vlastní emoce. A pokud nás zrovna Vy chválit nebudete, bude to nepochybně těžké, ale zkusíme se s tím nějak vyrovnat.

Pokud jde o zpřehlednění vlákna v diskuzi – ano, mám v plánu s tím něco udělat. Nápadů mám vícero, takže si s tím musím trochu pohrát. Konkrétně mohu zmínit např. jinou barvu podkladu u hlavičky komentáře, který začíná nějaké vlákno, než u komentářů pod ním, které na něj reagují. Je to jen detail, ale dobře to pomůže opticky definovat, kde začíná a končí které vlákno.

Viz můj nejnovější komentář zde:
https:­/­/www.svethardware.cz­/spravce­-serveru­-automobilky­-nio­-tezil­-na­-serverech­-ethereum­/57470­/diskuze

Když si vezmu vaše předchozí komentáře, tak pokud nejste s naším webem­/obsahem spokojený, je to vlastně standardní stav a šokující by spíše bylo, kdyby to bylo naopak. Pokud zohledním dosavadní feedback od jiných lidí na náš nově responzivní web, považuji jej za úspěšně splněnou misi. Přesto to není 100% stav a bude se nadále ladit. Každopádně děkuji za přízeň.

Předmět v diskuzních vláknech je z principu fajn věc v případě obsáhlejších diskuzí. Ale ta dosavadní praxe u nás zase tak fajn nebyla, když se do předmětu často zadávaly nicneříkající řetězce znaků jen kvůli tomu, že bylo nutné do předmětu něco zadat ­(takže třeba ­"...­", ­"hmm­" apod.­), nebo když někdo začínal psát obsah sdělení přímo v předmětu a pak pokračoval v těle komentáře ­(tzn. pole pro předmět v takovém případě obsahovalo začátek sdělení a nikoli předmět­). Přičemž tento řetězec se v každé odpovědi stále opakoval. A zavádět pro tohle nějaká pravidla a ta následně kontrolovat­/vynucovat­/uplatňovat, aby to mělo jednotnou formu – to nemá smysl, když nejde o nic zásadního. Takže namísto skutečné funkce předmětu sdělení to většinou plnilo právě jen funkci identifikátoru, což lze řešit jednodušeji.

Původně jsem zamýšlel přestat zobrazovat předmět pouze u odpovědí, ale nakonec po průzkumu aktuálního trendu v této oblasti na jiných webech jsem zobrazování předmětu a nutnost jeho zadávání zrušil, jelikož jsem dospěl k názoru, že uživatele obecně psaní předmětu u komentářů spíše obtěžuje. Namísto toho zvažuji pro identifikaci jednotlivých diskuzních vláken v rámci diskuze zavést automatický číselný identifikátor ­- bude to ale někdy později, jelikož aktuálně jsou v procesu zase jiné úpravy.

Kromě toho na stránce https:­/­/www.svethardware.cz­/diskuze­/ došlo ke změně předmětu komentáře na nadpis článku, u kterého se komentář nachází, což právě na této stránce s výpisem nejnovějších komentářů ze všech diskuzí u všech článků dává větší smysl.

Rozdíl je v tom, že u PGA jsou piny na procesoru, zatímco u LGA jsou piny v patici. Tzn. LGA patice obsahuje piny, které se dotýkají kontaktních plošek na procesoru ­(jak jsem již psal­). Nevím, co je na tom k nepochopení. Jestli Vy těm výstupkům v LGA patici říkáte osobně nějak jinak, to je možné, ale na zažité terminologii to nic nemění.

Není co opravovat, protože LGA patice samozřejmě piny obsahuje. Kontaktní plošky má v takovémto případě procesor, nikoli patice.

Je to přesně naopak právě proto, že rozlišení fyzicky malých displejů u telefonů jsou dnes už na stejné úrovni nebo dokonce převyšují rozlišení monitorů s mnohonásobně většími fyzickými rozměry. Zjistěte si, co to znamená velikost viewportu nebo CSS pixel nebo device pixel ratio. Fyzické rozlišení displeje nějakého zařízení je jedna věc, ale to, s jakými rozměry se na daném zařízení pak weby zobrazují, je věc druhá.

Já mám třeba mobilní telefon, který má fyzické rozlišení 2560×1440 px, nicméně CSS pixel ratio má 4, což znamená, že těch 1440 fyzických bodů na šířku znamená viewport o šířce pouze 360 px. Pokud web nastavení viewportu nezohledňuje ­(aneb jak vypadaly naše weby ještě donedávna­), bude při zobrazení na tak fyzické malé ploše s tak vysokým fyzickým rozlišením výrazně zmenšený a pro jakékoli čtení obsahu je nutné zoomovat, což značně zhoršuje uživatelskou přívětivost.

Kromě toho jsme weby na nějakou ­"mobilní verzi­" nepředělávali. Naše weby jsou nově upravené tak, aby byly responzivní pro různá rozlišení, přičemž nově zohledňují rozměry viewportu zařízení, na kterém se zobrazí, viz výše. Stačí si zmenšit okno prohlížeče. Na to, jak se to chovalo před změnou, se můžete teď podívat ještě na našem webu www.Svetmobilne.cz, který jsme do responzivního designu ještě nepřeklopili. Pokud zmenšíte na desktopu šířku okna pod 1000 px, dojde k uříznutí zobrazených informací. Pokud si web zobrazíte na mobilu s vysokým fyzickým rozlišením jako třeba 2560x1440 px, bude tak zmenšený, že musíte zoomovat.

Myslím, že to rýpnutí je v tomto případě namístě. Ale jak píšete, je lepší pozdě, než nikdy. Každopádně to není konečný stav, s kterým už bych nechtěl nic dělat. Nadále to budeme ladit. Děkuji za zpětnou vazbu.

Pokud má někdo potřebu udávat, ať si poslouží? Aha. V tom případě na naší straně nezbývá nic jiného, než k tomu zaujmout následující postoj.

Máme tu nějaké platné zákony. Svět hardware je web o počítačích a IT. Opravdu nehodláme řešit, že tu máme nějaký protiprávní obsah, nebo se s někým hádat, zda je to ještě na hraně, nebo už za ní. Coby provozovatel tohoto webu o takové diskuze prostě nestojíme. Pokud máte potřebu vyjadřovat na danou situaci svůj názor takovým způsobem, jako byl ten Váš předchozí komentář ohledně konfliktu na Ukrajině, jehož obsah jsem právě smazal, dělejte to prosím na nějakém jiném webu a ne u nás. V případě výskytu dalšího podobného komentáře bude u profilu, z kterého byl napsán, publikace komentářů znemožněna ­(a také u všech dalších případně nově vytvořených­).

Označovat všechny kryptoměny za podvod je extrémní názor, který je mírou své extrémnosti podle mého názoru srovnatelný s tím, že někdo dává z hlediska investičních příležitostí do stejné skupiny kryptoměny a investiční byty nebo pozemky, a to přestože máte ve své podstatě pravdu, protože souhlasím s tím, že za investici může kdokoli považovat naprosto cokoli ­(pokud si to sám před sebou obhájí­). Otázkou pak je jenom to, jak se na danou věc dívají i další lidé, aby mohla hodnota­/poptávka růst. Jinými slovy je to jen o úhlu pohledu.

Pokud se nové konzole prodávají tak rychle, resp. v takovém objemu, v jakém se prodávají, tak nevidím nic překvapivého na tom, že herní firmy věnuji tolik pozornosti vytváření nového obsahu právě pro ně. Naopak mi to přijde z jejich úhlu pohledu logické. To, jaká je v různých trzích jejich dostupnost za standardní cenu ve standardních obchodech, už je věc druhá. Ale motivace firem vytvářet obsah pro nejnovější generaci je naprosto pochopitelná, přestože si zatím ty konzole nemůže koupit úplně každý ­(ať už z jakýchkoli důvodů­), kdo by chtěl.

To, že je po něčem tak velká poptávka, že se daná věc nestíhá vyrábět v tak velkém množství, aby bylo možné všude tu poptávku uspokojit, automaticky neznamená, že se daná věc na globálním trhu ­(resp. mezi lidmi po celém světě­) vyskytuje reálně tak málo, aby to odpovídalo tomu, jak o tom mluvíte.

Sony už v červenci oznámilo, že do konce června prodalo 10 milionů PS5, díky čemuž jde o nejrychleji prodávaný PlayStation v historii, viz:

https:­/­/www.businesswire.com­/news­/home­/20210728005586­/en­/PlayStation­-5­-Surpasses­-10­-Million­-Units­-Sold­-Remains­-the­-Fastest­-Selling­-Console­-in­-Sony­-Interactive­-Entertainment­-History

https:­/­/arstechnica.com­/gaming­/2021­/07­/putting­-the­-ps5s­-10­-million­-sales­-in­-context/

Tím se dostáváme do politiky, kde bohužel platí, že nejjednodušší cesta, jak získat co nejvíce politických bodů a přitáhnout na sebe co nejvíce pozornosti, je se vůči něčemu vyhradit, ideálně co nejvíce agresivním způsobem. A na druhou stranu tím, že někdo představí ucelené řešení, které zohlední co nejvíce aspektů, aby to dávalo co největší smysl, dokáže politik zaujmout veřejnost a média výrazně méně. Nemluvě o potřebě se u velkých projektů dohodnout napříč politickým spektrem, aby to bylo vůbec možné realizovat. Nicméně politiku zde rozebírat nechci. Jen reaguji na ten druhý odstavec, proč v mnoha oblastech chybí nějaká dlouhodobá strategie, která by dávala smysl. Je to marný, je to marný, je to marný...

Tak znovu ­- máte v plánu své ekonomické teorie psát pod každý článek, který pojednává o něčem, co se dá koupit za peníze?

Máte v plánu to psát pod každý článek, který pojednává o něčem, co se dá koupit za peníze?

A co jako? Směrodatné bude to, kdo nabídne lepší poměr výkonu na watt a za jakou cenu. Zda bude efektivnější řešení při frekvenci X nebo s použitím tranzistorů Y, to už je druhořadé. To je podobné, jako bylo kdysi zavádějící srovnávání procesorů jen na základě frekvence, kvůli čemuž tehdy AMD zavedlo svůj Performance Rating, jehož číselné označení mělo korespondovat s výkonem intelovských procesorů na dané frekvenci, přestože frekvence procesorů od AMD byla nižší.

Video z roku 2019 o jednom autu vyrobeném v první polovině roku 2016, tzn. na počátku výroby Modelu X, který začal v roce 2015. Dnes máme rok 2021 a výrobní proces u Tesly je někde jinde než před 6 roky, nemluvě o nové továrně v Shanghai, která má pokročilejší technickou výbavu, než jakou měla Tesla k dispozici před 6 roky. Přičemž Tesla postupně optimalizuje výrobu i ve své hlavní továrně ve Fremontu.

Jinými slovy na základě tohoto videa nemá smysl posuzovat aktuální produkci Tesly. Kdyby ta kvalita výroby byla obecně tak špatná, jak toto video naznačuje, pochybuji, že by prodeje Tesly rostly tak výrazným tempem, viz: https:­/­/www.statista.com­/statistics­/502208­/tesla­-quarterly­-vehicle­-deliveries/

Pokud poukazování na reálná data z trhu znamená ve vaší realitě ­"zfanatizované překrucování­", tak ano, v tom případě jsem vinen v plném rozsahu. Ale klidně zůstaňte přesvědčený o tom, že se auta od Tesly prodávají jen kvůli nějakým dotacím a že nebýt nich, tak by vlastně o ně nebyl zájem ­(co na tom, že někteří čekají na své auto od Tesly i řadu měsíců, než jim ho Tesla stihne vyrobit a dodat díky tomu velkému zájmu o ně­). A pokud jste se náhodou na ten graf nepodíval, tak doplňuji, že Tesla dodala za první polovinu tohoto roku svým zákazníkům více aut než za 9 měsíců v předchozím roce 2020 a dokonce více než za celý rok 2019. A jelikož ta firma aktuálně staví další dvě obří továrny, aby svou produkci od příštího roku výrazně navýšila, lze očekávat, že se ten růst jen tak nezastaví, spíše naopak.

A teď mrkněte sem, co si ta firma dovoluje prezentovat na svém webu:

V originálním znění v angličtině: https:­/­/www.tesla.com­/autopilotAI

"We develop and deploy autonomy at scale. We believe that an approach based on advanced AI for vision and planning, supported by efficient use of inference hardware is the only way to achieve a general solution to full self­-driving.­"

V české mutaci na: https:­/­/www.tesla.com­/cs_CZ­/autopilotAI

"Autonomní řešení vyvíjíme a nasazujeme ve velkém. Věříme, že přístup založený na vyspělé umělé inteligenci pro vizi a plánování, podporovaný efektivním využitím dedukčního hardwaru, je jediný způsob, jak dosáhnout obecného řešení pro plně autonomní řízení.­"

To je vrchol všeho, že? Už jim píšete, že označení ­"AI­" v tomto kontextu nemohou používat, protože umělá inteligence neexistuje?

Tak a teď očekávám aspoň jeden odstavec o tom, že ty dlouhodobě rostoucí prodeje aut od Tesly jsou způsobené pouze dotacemi a ničím jiným, a to bez ohledu na to, o jaký trh se jedná. Prostě nebýt dotací, nikdo by si podle Vás auto od Tesly nekoupil ­(co na tom, že reálná data mluví o něčem jiném­).

Bude Vám na to tentokrát 1 odstavec stačit, nebo se opět více rozšoupnete?

Nikoli. Pouze jde o zbytečnou diskuzi, pokud rozporujete i takovou blbost, že kdejaká firma používá termín ­"AI­" pro označení všeho možného, ačkoli umělá inteligence neexistuje. Uvedl jsem příklady 2 firem, které tento termín používají ve spojitosti s autonomními vozidly. Ale někomu, kdo žije v jiné realitě, nebude stačit ani 100 příkladů. Viz minulá debata, kde jste zase rozporoval rostoucí prodeje aut od Tesly ­- tady máte aktualizovaný graf o data za minulý kvartál, ať jste v obraze, když sám informace vyhledávat neumíte: https:­/­/www.statista.com­/statistics­/502208­/tesla­-quarterly­-vehicle­-deliveries/

Už motáte páté přes deváté jen proto, abyste napsal další zbytečné odstavce textu.

A jako bonus se třeba tady můžete podívat na video, jak v tomto kontextu používá tento termín Nvidia, o které jste předpokládám už někdy slyšel, a to přestože se shodneme na tom, že AI jako takové ­­(v pravém slova smyslu­­) neexistuje: https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=IoIB0lGKKSw

Pro více informací a kontextu doporučuji Google, který umí vyhledávat informace na základě zadaných slov nebo frází :­­-)

Věřte tomu nebo ne, ale existuje dokonce jedna, která to má ve svém názvu:

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Argo_AI
https:­/­/www.argo.ai­/

"Argo AI is a self­-driving technology platform company. We build the software, hardware, maps, and cloud­-support infrastructure that power self­-driving vehicles.­"

Raději se nevsázejte.

Třeba diskutéři pod články ­(viz komentář od ­"Jardadoma­", který zde tento termín poprvé použil a na který jsem navázal­) a mnoho dalších včetně různých firem, kteří dnes označují za AI kde co. Prostě to je zažitý termín.

O intuici ­(šestém smyslu­) jsem už psal, že na základě toho může člověk zareagovat správně, ale rozhodně neplatí, že se na základě intuice ve 100 % případech, kdy záleží na zlomcích sekund, zachová vždy správně. Naopak se může kvůli své intuici zachovat chybně a způsobit nehodu.

To, že má autonomní řízení dnes s nějakou situací problém, neznamená, že s ní bude mít stejný problém i za rok.

Až bude autonomní řízení na dostatečné úrovni, má naopak potenciál celkovou nehodovost na silnicích velmi výrazně snížit. Nemluvě o tom, že pak bude jen otázkou času, až se začnou objevovat zóny, kde se budou moci pohybovat už jen autonomní auta ­- něco takového ale ještě potrvá, než se tak začne dít.

AI v pravém slova smyslu to není, jelikož nic takového neexistuje, ale prostě se to takto běžně označuje podobně jako v mnoha jiných případech pokročilých algoritmů. Pokud by se pro toto ujalo nějaké přesnější označení, sám bych byl raději, ale tak to prostě není.

Že by člověk reagoval rychleji než AI je z principu dobrý nesmysl. Může intuitivně reagovat, ale reakční dobu má oproti i dnešním počítačovým systémům zoufale pomalou. Jak vhodně AI zareaguje v dané situaci ­(zda příliš brzy, nebo příliš pozdě­), to je otázka jeho nastavení, nikoli však jeho schopností. Pokud jde o správnost rozhodnutí, které udělá AI na základě dostupných dat ­- jde o něco, co se vyvíjí. Podle dosavadních zkušeností tak nemá smysl dnes odsuzovat potenciální stav toho, co teprve přijde.

Neřešíte jedince, co by ani neměli mít ŘP, jelikož jsou nebezpeční. Jenže o tom to právě je, že na silnicích takoví lidé zkrátka jsou a představují největší potenciál nestandardních ­(a tím pádem nebezpečných­) situací.

Viz můj poslední odstavec v předchozím komentáři. Komentujete aktuální stav chování něčeho, co je teprve ve vývoji a proto to stále není určeno pro masové nasazení pro naprosto kohokoli. Já komentuji princip a kýžený stav, který bude na konci vývoje. Kdy k tomu dojde, nedokáže říct vůbec nikdo, ale důležité je, že se ten vývoj a tedy cesta za tím kýženým stavem stále posouvá kupředu.

Autonomně řízené vozidlo reaguje na základě dostupných dat, která dokáže vyhodnocovat a reagovat na ně nesrovnatelně rychleji než jakýkoli člověk, takže ve Vámi popisované situaci, kdy bude na silnici živý blbec, to bude AI, které bude mít větší šanci zamezit havárii, něž člověk, který v takové situaci bude jednat s výrazně větším zpožděním a na základě své intuice, která mu sice může pomoci zareagovat na danou situaci správně ­(ačkoli lidská reakce bude vždy pomalejší než reakce AI­), ale taky může způsobit přesný opak, protože každá situace je jiná a v situaci, kdy rozhodují zlomky sekund, člověk nemá šanci zanalyzovat si dostatečně podrobně aktuální situaci, aby zvolil tu nejlepší možnou reakci na základě dat tak, jak toho bude schopné AI.

AI pro autonomní řízení je stále ve vývoji, nicméně až to bude v dostatečně pokročilé fázi, budou to právě neobvyklé situace, kde bude mít AI jednoznačně navrch oproti lidským řidičům.

Naprostý nesmysl. BTC je teď o cca 275 % výše než před rokem ­(9200 vs 34500­), tzn. před rokem byla jeho cena o cca 73 % nižší než dnes. Přičemž rozhodně ani zdaleka není pravda, že 1000 Kč nebo 1000 USD by dnes mělo kupní sílu cca o 73 % nižší, tzn. že by stejný nákup nějakého běžného zboží v supermarketu dnes stál čtyřnásobek toho, co před rokem.

Nesmysl. Pokud společnost bez výplaty dividend považujete za letadlo a její investory za spekulanty, tak máte popletené, co akcie vlastně představuje. Investor si nákupem akcií kupuje podíl v dané firmě, tedy v businessu dané firmy. Pokud tedy Tesla bude nadále expandovat a její business poroste, bude růst i její hodnota, což znamená, že v důsledku je zde potenciál pro další růst ceny akcií Tesly stejně jako tomu je u společností alá Amazon, Facebook, Alphabet ­(Google­), Netflix. Tzn. pokud bude business Tesly nadále růst a firmě se bude dařit, poroste její hodnota bez ohledu na to, zda vyplácí dividendy.

Pokud firma vyplatí každý kvartál nějakou sumu na dividendách, tak to zároveň znamená, že tuto sumu už nemá v daném kvartálu k dispozici na to, aby ji investovala do svého vlastního rozvoje, aby v důsledku zvýšila svou hodnotu tím, jak bude díky tomu růst její business. Ty peníze vyplácené na dividendách se nevezmou z čirého nebe, pro danou firmu to je výdajová složka. No a pokud se firmě vyplácející dividendy nebude dařit, tak tuto výdajovou složku může kdykoli snížit nebo zcela eliminovat, tzn. v takovém případě investoři už mít příjem z dividend nebudou ­- tím pádem se z nich podle Vaší logiky stanou hned také spekulanti? Proto u růstových firem dává daleko větší smysl ty peníze investovat do rozvoje, než je pouze vyplatit akcionářům, protože výplata dividend firmu nikam dále neposune.

Ale chápu, že pokud je pro někoho důležitější mít přísun cash ve formě dividend v řádu pár jednotek % ročně, musí si sám před sebou nějak ospravedlnit, že si nechal ujít možnost výrazně většího zhodnocení jeho peněz, kdyby investoval do růstových firem.

To je naprosto v pořádku, že máme odlišný názor. Já mám zase pocit, že Vaše úvahy jsou až příliš ovlivněné tím, co si přejete ­(krach FIAT měn a změnu systému­), a proto hledáte souvislosti i tam, kde nejsou, jen aby to ještě více podporovalo Vaše přání a způsob, jakým to vidíte ­(aneb nesouhlasím s tím, je to špatné, a proto to prostě musí skončit­), přičemž čím více jsou ty Vámi vygenerované souvislosti nepřímé, aby se nedaly snadno vyvrátit, tím lépe. A naopak to, co Vašemu přání už tolik neodpovídá, tomu nedáváte velkou váhu, nebo to ignorujete.

Doposud jsme snad mluvili o tom, že se Vám nelíbí stávající systém postavený na FIAT měnách. A já říkám, že tento Vámi zatracovaný systém způsobil, že se coby lidstvo ­(nebo si sem dosaďte průměrného člověka, aby to nebylo tak moc abstraktní­) obecně máme díky němu v současnosti nejlépe v historii. Proč do toho taháte něco, co s tím nesouvisí? Nebo snad máte pocit, že systém založený na FIAT měnách máme jen v Evropě a že právě to je eventuálně důsledek úbytku počtu lidí v ní? :­-D

Ve vzduchu bude pořád viset třeba i potenciální dopad obřího meteoritu, který vyhladí lidstvo ­- a co má být? Život je plný všemožných rizik. Stejně tak ale není zaručené, že k tomu Vámi vysněnému krachu systému někdy vůbec dojde.

Vysvětlovat smysl něčeho opravdu nebudu, nemám potřebu Vás o něčem přesvědčovat. Jen jsem vyjádřil svůj pohled na věc, jelikož jsem nesouhlasil s tím Vaším. Faktem zůstává, že EV jsou na vzestupu, přestože ještě před pár lety mnozí o EV mudrovali, jak nebudou mít nikdy šanci na úspěch. Řekl bych, že se dotyční ve své analýze poněkud mýlili :­-D

Nevidím ani důvod k oslavě, ani důvod ke smutku. Nicméně namísto koroze vidím fungující společenské uspořádání, které sice není ideální, ale máme se nejlépe za celou naši historii.

Ale já jsem mluvil o něčem jiném. Podle toho, co píšete, to vypadá, jako byste si myslel, že úspěch Tesly a její budoucnost je zcela závislý na tom, jak budou vlády pokračovat v podpoře EV. Já jsem ale poukazoval na to, že vládní rozhodnutí aktuálně sice podporují EV ­(a tím i Teslu­), ale jde o rozhodnutí jdoucí ruku v ruce se změnou konceptu pohonu aut, tzn. ta aktuální vládní rozhodnutí akcelerují adopci něčeho nového, co bude postupně nahrazovat výrobu aut se spalovacími motory. Přičemž jde o trend, u kterého není reálné, že by se za pár let otočil, svět se obrátil vůči EV najednou zády a začal i přes veškerou infrastrukturu pro EV, co už existuje a nadále se buduje, opět protěžovat spalovací motory.

Před pár roky se mluvilo o tom, zda EV ano nebo ne. Teď už se mluví o tom, že EV ano a jde jen o to co nejvíce urychlit jejich adopci. No a za pár let bude výrobcům, co budou na poli EV dostatečně etablovaní ­(což bude pravděpodobně zahrnovat i Teslu, pokud vše bude pokračovat jako doposud­), už z hlediska jejich existence jedno, zda bude od států pro EV nějaká podpora nebo ne, protože EV bude v té době už standard.

Dívám se na to pragmaticky. Teď jste popsal, proč si přejete, aby stávající systém zkolaboval a namísto něj přišlo něco jiného. Nevidím ale žádný argument, proč k tomu musí zákonitě dojít. Zbožné přání ke změně systému nestačí. A fakt, že něco není ideální, ke změně bohužel taky nestačí.

Tištění peněz ­- jste přesvědčený, že jiné řešení nelze odkládat donekonečna. Takový názor existuje už ale pěknou řadu let a stále ten kolaps nenastal. A protože nikdo z nás nežije věčně, je na místě otázka, zda kolaps nastane příští rok, za 5 let, nebo za 50 let. A na takovou otázku nikdo odpověď nezná, takže je klidně možné, že se toho kolapsu nedožijeme. Nebo můžete s naprostou jistotou říci, že k němu dojde během řekněme následujících 30 let, když vazba dolaru na zlato skončila už před 50 lety a ten kolaps dosud nepřišel? Namísto nějakého teoretického kolapsu, kteří někteří prorokují déle, než co jsem sám naživu, mi dává větší smysl řešit to, co dělat v rámci stávajícího systému. Prorokování kolapsu mi přijde spíše jako zbožné přání, aneb stávající systém je z logiky věci nedokonalý, a proto musí skončit. Ale opravdu musí něco brzy skončit jen proto, že to není ideální? Skutečně? Tohle je nekonečná debata, kterou nelze rozseknout ­(protože jedna strana bude vždy argumentovat tím, že jednou to musí přijít, a to i poté, co to ani po několika desítkách let nepřijde­), takže jen dodám, že já osobně názor o brzkém kolapsu stávajícího systému prostě nesdílím.

Pokud jde o stimulaci spotřebitelské poptávky skrze vládní rozhodnutí, zde je to o úhlu pohledu. Vy se na to díváte tak, že Tesle pomáhají vládní rozhodnutí, které zvyšují poptávku po EV, což ve výsledku způsobuje, že business Tesly pokračuje v růstu. Jinými slovy že jde primárně o politické rozhodnutí a tímto také naznačujete závěr, že může přijít změna trendu a vládní podpora by mohla skončit, což by znamenalo výrazný pokles poptávky po autech od Tesly, resp. po EV obecně. Jenže já se na to samé dívám jinak – souhlasím s tím, že vládní rozhodnutí businessu Tesly pomáhají. To je jasné. Jenže zároveň dodávám, že ta vládní rozhodnutí doprovází změnu konceptu pohonu aut ze spalovacích motorů na elektrické motory, přičemž jde o něco, u čehož nebude moci nastat návrat zpět ke spalovacím motorům, protože by to absolutně nedávalo smysl. A tím pádem co na tom, že Tesle pomáhají vládní rozhodnutí, bez kterých by dnes ta poptávka tak velká nebyla? Pokud to doprovází změnu koncepce, u které nebude hrozit návrat nazpět, tak je úplně jedno, co ten aktuální růst poptávky po EV v jaké míře způsobuje, protože se tak prostě děje. Proto firmy, které se v této oblasti co nejdříve a co nejvíce etablují, na tom budou v důsledku co nejvíce profitovat a zvyšovat svůj náskok z hlediska pozice na trhu v porovnání s ostatními. A v tomto ohledu má jednoznačně zdaleka největší náskok právě Tesla.

To je vskutku hluboká analýza :­-D

To není o mé neochvějné víře, ale o tom, že komentuji, co se ve spojitosti s Teslou děje a baví mě sledovat, jak jsou její odpůrci neustále přesvědčení o tom, že ta firma nemá šanci uspět, že je to bublina a špatná investice, zatímco ona neustále inovuje, expanduje svůj business, prodává toho stále více a více a dlouhodobým investorům přinesla za ty roky už zhodnocení jejich vkladu o stovky až tisíce procent ­(v takovém případě je absence dividend v rozmezí pár procent za rok naprosto irelevantní­).

Absence dividend je u růstových firem, které masivně investují do svého rozvoje, naprosto běžná věc. Ve fázi, v jaké se Tesla nachází, by výplata dividend nedávala smysl. Pokud investor potřebuje cash, přičemž cena akcií roste v průběhu let tak masivně, jako tomu prozatím u Tesly bylo, může klidně v pravidelných intervalech něco málo ze svých akcií prodávat. Obecně je smysluplnější investovat do rostoucího businessu bez dividend, než do stagnujícího businessu s dividendami.

Výplata dividend nemá žádnou souvislost s tím, zda je investice do nějaké firmy spekulativní nebo nikoli. Firma vyplácející dividendy navíc může v případě potřeby jejich výši snížit nebo jejich výplatu dokonce ukončit, pokud to její situace na trhu vyžaduje ­(typicky pokud nutně potřebuje cash na svůj provoz nebo restrukturalizaci­), rozhodně nejde o něco, co by měl investor bez ohledu na cokoli 100% garantováno. Investice do jakékoli firmy je ze své podstaty spekulativní, jelikož z hlediska zhodnocení bude následně rozhodující to, jak se bude dané firmě dařit a funkční křišťálovou kouli nikdo nemá. Můžete mít klidně i firmu vyplácející dividendy ve výši 5 % ročně, zatímco cena akcií té firmy bude několik let klesat o více než těch 5 % za rok ­- vyplatí se to? Podle mého názoru nikoli :­-­). Podle této Vaší logiky by byla čirá spekulace například i investice do Amazonu, Alphabetu ­(Google­), Facebooku nebo Netflixu. Co mají tyto firmy společného? Nulové dividendy, ale masivní růst jejich businessu a ceny svých akcií na burze.

Pokud jde o investiční ratingy, možná byste si měl vygooglit info o tom, jaké upgrady Tesla dostala od ratingových agentur v posledních měsících a především si přečíst jejich zdůvodnění, proč tak udělaly. Možná budete překvapený.

Velmi rychle rostoucí firma nebude na burze nikdy levná a vždy bude působit jako předražená, pokud ji člověk porovnává s jinými, které rostou pomaleji, nebo dokonce nerostou vůbec. Investory zajímá to, co bude za x let, ne co se děje dnes nebo co bylo včera.

Jedna věc je aktuální cena akcií s ohledem na aktuální výsledky dané firmy. Druhá věc je, zda se business dané firmy rozrůstá a zda je na tom po finanční stránce postupem času stále lépe a lépe. A to se v případě Tesly skutečně děje, což odráží i vyšší cena akcií s ohledem na aktuální výkon té firmy, protože při aktuálním tempu růstu bude po každém kvartálu ta cena stále méně a méně přemrštěná. Proto je stále zájem o akcie Tesly i po nedávném růstu.

Panasonic zinkasoval svou investici po naprosto enormním nárůstu během těch několika let, takže tento fakt sám o sobě není indikátorem vůbec ničeho.

O Tesle se mluvilo jako o hyper mega akciové bublině i před 2 roky. No a teď je cena jejích akcií o více než tisíc procent výše než tehdy a ta firma i přes neustále expandující výrobní kapacity nestíhá uspokojovat celosvětovou poptávku po svých produktech. Aktuálně má dvě rozestavěné obří továrny ­(v Texasu a v Německu­), které mají v plánu spustit výrobu ještě v tomto roce. Takto vypadá tempo růstu Tesly, pokud jde o počet aut dodaných jejím zákazníkům v jednotlivých kvartálech: https:­/­/www.statista.com­/statistics­/502208­/tesla­-quarterly­-vehicle­-deliveries­/

Tzn. ta firma jen v prvním kvartálu tohoto roku dodala zákazníkům více aut než za celou první polovinu předchozího roku. Za měsíc Tesla zveřejní finanční výsledky za aktuální kvartál, tak uvidíme, jaká budou nejnovější čísla.

A ano, velké automobilky v poslední době mluví o tom, že budou dělat více EV, nicméně když vidím, co stále skutečně v tomto ohledu dělají, nevidím nic, co by mělo business Tesly nějak ohrozit vzhledem k tomu, jak celosvětová poptávka po EV rychle roste. Nemluvě o technologickém náskoku, který Tesla na tomto poli má a faktu, že její business není založený jen na výrobě aut.

Opravdu nebudu vyvracet bod po bodu Vaše názory, s nimiž prostě nesouhlasím, protože fakta poukazují na něco jiného, než o čem píšete. Zřejmě žijeme každý v jiné realitě :­-­)

Tesla pokračuje v expanzi svých výrobních kapacit i produktového portfoila a bude hodně zajímavé sledovat, kde bude za 5 až 10 let vzhledem k tomu, jaký ekosystém teď buduje. Přitom se stále najdou tací, podle kterých tu firmu nečeká nic jiného než bankrot. A ona si přitom jede vesele dál a pokračuje v růstu:
https:­/­/www.statista.com­/statistics­/502208­/tesla­-quarterly­-vehicle­-deliveries­/

Je fajn, že máte Toyotu v oblibě. V oblasti EV má ovšem momentálně co dohánět, tak snad nezůstane jen u plánů na to, aby ta firma zůstala relevantní i za takových 10 let:
https:­/­/www.theverge.com­/2021­/4­/19­/22391738­/toyota­-electric­-vehicle­-strategy­-bz4x­-concept­-subaru

Toyota válčí, ale že by reálně v porovnání s ostatními posouvala EV nějak kupředu z technologického hlediska a toho, co se v oblasti EV prodává a o co je zájem, to už se říci nedá. To, že ostatní zažité automobilky Teslu jednou převálcují díky tomu, jaké mají ­"zázemí a know­-how­", čtu v diskuzích už několik let a mezitím produkce Tesly narostla o stovky procent, stále představuje nějaké technologické novinky a zájem o její auta dlouhodobě převyšuje její stále rostoucí výrobní kapacity, přičemž v posledním kvartálu byl Model 3 od Tesly už dokonce světově nejprodávanějším prémiovým sedanem, čímž předběhla i ostatní velké automobilky:

https:­/­/insideevs.com­/news­/503700­/tesla­-model3­-bestselling­-premium­-sedan­/
https:­/­/electrek.co­/2021­/04­/26­/tesla­-model­-3­-becomes­-best­-selling­-premium­-sedan­-in­-the­-world­/

Tak kdy začnou ty velké automobilky se ­"zázemím a know­-how­" Teslu konečně nějak ohrožovat, nebo aspoň brzdit její expanzi? Nebo ji snad poslední roky záměrně nechávají být, aby získala co největší náskok, aby to pak pro ně byla pokud možno co největší výzva? :­-)

Musk měl vliv na cenu Bitcoinu, ale pokud jde o cenu akcií Tesly, letos prostě nastala u EV firem korekce po velmi výrazném nárůstu jejich cen v druhé polovině uplynulého roku, přičemž u některých jiných EV firem nastal ještě větší pokles ceny, aniž by měly s Bitcoinem něco společného.

To už tak ale bývá, že se souběžně stane v nějakém časovém horizontu více událostí a pak je na každém, aby si vyhodnotil, co má jaký vliv a zda nějakou akci ­(pokles­/růst ceny­) způsobila událost x, y, z nebo dokonce a, b nebo c. Podle mě je za poklesem ceny akcií Tesly v uplynulých měsících především naprosto nepřekvapivá korekce ceny EV firem, která by nastala bez ohledu na cokoli kolem Muska a Bitcoinu. Zda byl v některých dnech vývoj ceny takový nebo makový, to už je jiný příběh, ale to je z pohledu několika týdnů nebo měsíců v podstatě irelevantní.

To je Váš názor a jako všude jinde, každý preferuje svůj úhel pohledu. Pro mě je důležité to, která firma představuje větší hybnou sílu z hlediska technologických inovací, z kterých budeme těžit a používat je v nadcházejících letech. A zde má Tesla nad Toyoutou jasnou převahu. Co na tom, že aktuální výrobní kapacity Toyoty jsou násobně větší, když pomocí toho vyrábí něco, co bude postupem času nahrazováno něčím jiným, když má ta firma stále problém se nějak rozumně adaptovat, aby byla relevantní třeba i za dalších 10 let.

Jak z toho ven? V podstatě stačí, aby celosvětový růst poptávky po EV zůstal na stejné trajektorii jako doposud a Tesla pokračovala ve velmi výrazném navyšování svých výrobních kapacit, jelikož poptávka po jejích produktech je něco, s čím opravdu nemá problém. Nemluvě o tom, že Tesla buduje celý ekosystém, nejde pouze o firmu vyrábějící auta. Výhledově u ní vidím coby daleko zajímavější její energetický business, který by měl mít postupem času rostoucí podíl na tom, co ta firma dělá. Tesle stačí, aby pokračovala v nastoleném kurzu.

Mimochodem, během následujících 12 měsíců ­(mělo by k tomu dojít už letos, ale abych měl rezervu, tak píšu o 12 měsících­) by měla Tesla začít vyrábět a dodávat dva zcela nové typy vozidel, po kterých je podle dostupných informací už předem velká poptávka, konkrétně Cybertruck a Semi, na což se v různých diskuzích nějak zapomíná :­-­).

Množství technologických inovací, které jsou dnes realitou díky tomu, že se v nich angažoval právě Elon Musk, je tolik, že se mi to všechno ani nechce vypisovat. Jako příklad za všechny uvedu jen to, co osobně považuji za nejvíce do očí bijící – rakety Falcon 9, které po návratu z orbity vzpřímeně přistávají nejen na rovné zemi, ale i na plovoucí plošině na mořské hladině. Nikdy nezapomenu na moment, kdy jsem sledoval realtime jejich první úspěšné přistání. Kéž bychom takovýchto, podle vašich slov, ­"spekulantů­" měli mnohem více.

Tesla se s Toyoutou opravdu nedá srovnávat, s tím souhlasím. Toyota je firma, která zaspala z hlediska nastupujících technologických trendů, zatímco Tesla je přesný opak. Stačí si uvědomit, že cena akcií se primárně odvíjí od toho, jak se bude firmě dařit v budoucnu s výhledem na pár příštích let ­(a nikoli od toho, jak se firmě dařilo v minulosti­). Pak není nijak překvapivé, že trajektorie vývoje ceny akcií těchto dvou firem jsou takové, jaké jsou. Dlouhodobý investor do Tesly opravdu neinvestuje s vědomím toho, jaké měla výsledky v předchozím roce, ale kvůli tomu, co od ní očekává v příštích letech, protože očekává postupem času zhodnocení své investice. A protože cestovat časem zpět do minulosti nemůžeme, tak jej opravdu zajímá především to, kde firma bude, tzn. její růst, což je něco, co se Tesle stále velmi dobře daří.

Ale no tak, chtělo by to trochu větší odstup od celé věci.

Cena akcií Tesly je oproti 18.5.2020 ­(tedy přesně před rokem­) o cca 250 % výše. To není zrovna zanedbatelný meziroční nárůst. Ano, od začátku tohoto roku má pokles o cca 22 %, přičemž v únoru měla maximum ještě výše, ale vůbec nic neroste věčně po přímé linii.

Vy si opravdu myslíte, že pokles ceny Tesly od začátku tohoto roku je způsobený pouze tím, co Musk­/Tesla dělá ve spojitosti s Bitcoinem? To jako vážně? Velmi podobný vývoj ­(samozřejmě denní pohyby jsou mezi jednotlivými firmami rozdílené­) má letos celá řada růstových firem ­(a to zejména v oblasti EV­), jejichž cena v druhé polovině předchozího roku velmi výrazně vyrostla. Chce to se více dívat na pohyby na trhu v delším časovém horizontu a napříč různými firmami­/sektory.

Souhlasím, že za blbost se platí. Pokud někdo koupí akcie jakékoli firmy a čeká, že cena bude od toho momentu pouze růst, je to blbost. Uvidíme, kde bude cena akcií Tesly na konci letošního roku ­(31.12.2021­). Na konci toho předchozího skončila na 705,67 USD, přičemž právě teď je kolem 570.

Pro srovnání ­- na konci roku 2019 cena akcií Tesly skončila na 83,66 USD ­(samozřejmě po zohlednění splitu­), takže aktuálně je po roce a půl téměř o 600 % výše, což není zrovna důvod pro to, aby byli dlouhodobí investoři nespokojení.

Aktuální kapitalizace Tesly je cca 550 miliard USD, nikoli 800. Pokud jde o řízení Tesly jako takové, prostřednictvím této firmy si v podstatě plní své vize stejně jako ve SpaceX ­(jinými slovy jej to baví posouvat věci kupředu a naplňuje ho to­), takže z jeho pohledu v pozici, v jaké aktuálně je, nedává smysl, pokud by se toho vzdal jen ve prospěch nějaké částky, ať už by byla sebevětší.

Pokles ceny na základě veřejného prohlášení CEO o tom, že cena jím vedené společnosti je podle něj aktuálně příliš vysoká, je sice panická reakce, ale zároveň je pochopitelná. Jako nezdravá mě osobně nepřijde. Obecně jsou korekce ceny spíše zdravé, pokud nejsou příliš výrazné, jelikož umožňují cenu dané společnosti upevnit v určitém rozsahu a definovat, kdy o ní mají investoři velký zájem. Zda tento tweet bude mít skutečně nějaký negativní vliv, se ukáže až v následujících dnech. Jednodenní výkyv sám o sobě nic moc neznamená ­(tím spíše u Tesly a navíc v těchto dnech­).

Svoboda slova rozhodně neznamená, že naprosto kdokoli může veřejně prohlašovat naprosto cokoli. Všemožné instituce a struktury mají svá vlastní pravidla, co lze zveřejňovat a za jakých podmínek. Elon Musk je v tomto případě CEO ­(tedy tím nejvyšším v rámci managementu­) společnosti veřejně obchodovatelné na burze, o jejíž hodnotě i tweetoval. A pro to prostě platí určitá pravidla. Pokud by Elon Musk tweetoval o hodnotě akcií nějaké jiné firmy, v jejímž vedení by nefiguroval, bylo by to něco jiného a v takovém případě by mohl psát své úvahy o hodnotě od rána do večera.

"bohužel akcie je i něco jiného, než jen vklad a tudíž část společnosti, jak mi bylo vysvětleno jinde.­"
Cože?

Taková jsou prostě pravidla hry, kdy cenu určuje poptávka po akciích dané firmy, nebo poptávka po shortu akcií dané firmy, což může být v určitých případech naopak zdravé z toho hlediska, že nevznikne bublina, která by pak po splasknutí spálila řadu investorů mnohem více, než co zmůže shortování, které sice může i výrazně srazit cenu, ale taky může zamezit vzniku bubliny.

V shortování jako takovém problém není. Pokud management podniku má obavy z toho, že jim nějací shorteři mohou svým konáním ­"škodit­", nemusí na burzu vůbec lézt. Ale ten potenciál zisku kapitálu u veřejně obchodovatelné firmy na burze je velmi lákavý, takže to těm firmám za tohle riziko obvykle prostě stojí. To, že se na některé firmy shorteři zaměřují v mnohem větší míře než na jiné, má vždy své důvody, které mají svůj základ v business modelu a výkonu dané společnosti. Zdravou rostoucí firmu, u jejíž fungování a financování nebudou žádné otazníky, nikdo shortovat nebude, protože by neměl důvod něco takového dělat.

Žádný bordel, ale celkem pochopitelná reakce vzhledem k tomu, že ten někdo byl v tomto případě CEO dané společnosti, který na Twitteru veřejně napsal, že akcie jím vedené společnosti jsou aktuálně podle něj příliš drahé. Bordel by byl, kdyby na něco takového naopak cena vůbec nezareagovala.

Přesně tak. Hodnota nějakého výsledného produktu ­(a je jedno, zda je výsledkem hmotná věc alá automobil nebo něco virtuálního alá postava v počítačové hře s různou výbavou, což jsou v podstatě fakticky jen nějaké číselné parametry v databázi­) se nedá stanovit jednoduše podle toho, kolik stál nákup jednotlivých částí.

Ohledně toho příkladu s tuningem auta výše je to samozřejmě pravda. Výsledná hodnota může být pro ostatní po takové finanční injekci ­(spojené také s nějakou prací­) velmi výrazně nižší než to, co stály ty úpravy, ale taky velmi výrazně vyšší pro lidi, kteří o daný výsledek budou mít zájem ­- budou to auto chtít z nějakého důvodu vlastnit, takže budou ochotní za něj zaplatit třeba i výrazně více, než kolik stál všechen materiál.

Sběratelé všemožných starých věcí jsou z hlediska vnímání jejich hodnoty kapitola sama pro sebe. Prostě vnímání hodnoty čehokoli je značně individuální záležitost.

On existuje nějaký standardizovaný výpočet hodnoty čehokoli ­(vyjma případů, které jsou regulované zákony­)? Hodnota se odvíjí od nabídky a poptávky, takže pokud je podobných ­"bláznů­" více, co jsou ochotní a schopní za takovouto postavu v počítačové hře dát několik miliónů, je to tím pádem pro ně v danou chvíli její tržní hodnota, která se může kdykoli jakkoli změnit. To, že je pro někoho ­(byť je to třeba i 99,999 % populace­) takováto postava bezcenná, na tomto faktu vůbec nic nemění. Každý posuzujeme hodnotu čehokoli jiným způsobem a každý jsme tak za danou věc ochotní zaplatit jinou cenu ­(nebo obecně vyměnit za něco jiného­).

Vám to třeba jasné bylo, mě taky. Ale dost lidí bylo tímto videem překvapeno, protože v tom tu animaci samozřejmě nerozpoznali, což bylo zřejmé z komentářů u zdrojového videa publikovaných krátce po jeho zveřejnění nebo i na FB u různých příspěvků na toto téma.

Ano, dotyčný český neumí, takže jsme rozhovor s ním realizovali v angličtině a následně vše přeložili do češtiny. A protože rozhovory na takovéto téma se moc často neobjevují, publikovali jsme jej zároveň i v originálním znění v angličtině. Jednak aby na něj mohl sám Nick případně odkazovat ostatní zájemce o toto téma, kteří neumí česky a jednak původní znění je vždy přesnější než překlad ­(bez ohledu na to, kolik nám zabral času­), tím spíše pokud jde o nějaké méně obvyklé téma, kde se často používají specifické termíny.

Mimochodem, v obou případech je hned v prvním odstavci odkaz na tu druhou jazykovou verzi.

Trolling? Jiná realita?

Což je ostatně i jeden z důvodů, proč jsem ohledně nahrazení FIAT měn Bitcoinem skeptický. Pokud zůstane primární užití Bitcoinu jen v této zóně, bude to prostě fail.

Záleží na každém z nás, jak si jednotlivé aspekty vyhodnotíme.

"Digitální zlato­" je pěkná zkratka a působí to přitažlivě. Problém ale je, že zlato je něco hmotného, co má své uplatnění v reálném světě bez ohledu na to, jaká je jeho tržní cena. A vytvořit nějaký materiál, který by měl obdobné vlastnosti jako zlato, stále neumíme.

Naproti tomu vytvořit něco, co by mělo obdobné vlastnosti jako Bitcoin ­(nějakou jinou kryptoměnu, jejíž konečný ­"objem­" bude pevně omezený a nebude možné jej zvyšovat­), není v zásadě problém, přičemž Bitcoin jako takový definuje právě jeho aktuální poptávka na trhu po něčem, co může fungovat lépe v rámci udržení hodnoty než inflační FIAT měny. Zlato ovšem definují především jeho fyzické vlastnosti. Aby Bitcoin ztratil svou hodnotu, tak stačí, aby jeho roli coby univerzální kryptoměny nahradila jiná kryptoměna. Je možné něco takového zcela vyloučit? Samozřejmě nikoli. Ne, samotný fakt, že Bitcoin byl první, a tedy má proto podle někoho nárok na to být trvale tou hlavní kryptoměnou, opravdu nestačí.

Jinými slovy šance, že zmizí poptávka po nákupu Bitcoinu je za aktuálního stavu věcí daleko větší, než že zmizí poptávka po nákupu zlata.

Což není nic jiného než spekulace. Můžeme se donekonečna dohadovat o tom, co se může s Bitcoinem stát. Nelze ale tvrdit, že nějaký ten scénář je zaručený.

Může Bitcoin ztratit 90 % ze své aktuální ceny? Ano, může.
Může Bitcoin ztratit 99 % ze své aktuální ceny? Ano, může.
Může se cena Bitcoinu zvýšit o 100 % oproti aktuální ceně? Ano, může.
Je nějaký z těchto scénářů možné 100% zaručit? To rozhodně nikoli.

Co je podle Vás ten hlavní důvod, proč lidé dnes Bitcoin kupují kromě představy, že se z něj jednou stane plnohodnotná náhrada FIAT měn? Pokud tedy zrovna někdo má vůbec nějakou představu, co se s Bitcoinem může nadále dít a nemá před očima pouze graf s historickým vývojem jeho ceny – a že takových lidí nebude zrovna málo.

No a co? Třeba pro mě je daleko důležitější, že možnost uplatnit se nebo prostě dělat, co by člověk chtěl, bez vazby na politickou příslušnost, byla v porovnání s dneškem zcela nesrovnatelná. Prosím, tohle je diskuze o Bitcoinu, tak zde neřešme, co u nás bylo nebo nebylo za komunistů.

Fakt, že inflace 30 % ročně po dobu 30 let je u české měny naprostý nesmysl, jste už uznal ­(resp. pochopil, co roční inflace vlastně znamená­), takže není třeba dále rozvádět, co kolik před 30 lety stálo. To by byla za chvíli diskuze o něčem zcela úplně jiném.

"No, inflace v ČR s největší pravděpodobností není 30% ročně, ale inflace v řádu jednotek procent ročně je. V určitý rok méně, v určitý více.­"
Ne že to není s největší pravděpodobností 30 % ročně, ono to v žádném případě není ani zdaleka 30 % ročně po dobu 30 let. Stačí si spočítat, o jak velké znehodnocení by se muselo jednat ­(tzn. že by se ceny zvyšovaly 30 let po sobě každý rok o 30 % vždy v porovnání s předchozím rokem a ne jen s tím úplně prvním rokem v pořadí­), aby bylo jasné, že je to naprostý nesmysl.

"Kde jsi vzal, že rohlík stojí 30 h ??? :­­-D­"
Co takhle si přečíst komentář, na který Milan reagoval?

V rámci volného trhu určuje cenu čehokoli poptávka. Pokud lidé přestanou věřit, že se právě z Bitcoinu jednou stane plnohodnotná náhrada FIAT měn, bude zájem o Bitcoin klesat a cena, kterou za něj lidé budou ochotní zaplatit, poletí dolů bez ohledu na to, na jaké technologii to je založené nebo co všechno předcházelo jeho existenci.

Zmizí důvěra lidí v Bitcoin a jeho cena se propadne. To je ta negativní stránka toho, co bývá zastánci Bitcoinu předkládáno jako jeho největší výhoda, tedy že cenu Bitcoinu neovlivňuje žádná oficiální instituce nebo stát, ale je definována pouze a jen poptávkou na volném trhu, přičemž neexistuje nic, podle čeho by bylo možné stanovit, jaká by vlastně měla v danou chvíli být jeho hodnota ­(resp. kolik USD by mělo být potřeba pro nákup 1 Bitcoinu­), a proto dochází k tak obrovským změnám v tak krátkém čase.

Můžete mít věc založenou na sebelepší technologii, ale pokud zájem o ni bude na trhu klesat, tak není jediný důvod pro to, aby cena této věci v rámci volného trhu zůstávala stejná, nebo se dokonce zvyšovala. Naopak půjde dolů bez ohledu na sofistikovanost dané technologie nebo faktu, že daná věc s něčím přišla jako první.

Pokud Vás rozčiluje taková blbost jako použití termínu spekulace v rámci debaty o Bitcoinu, což prostě jen vystihuje stav věci, tak to s tím přesvědčením o jeho úspěšné budoucnosti asi nebude tak silné. O Wall Streetu jsem se ani jednou nezmínil, ale když už jej zmiňujete, tak je samozřejmé, že akciové trhy jsou také spekulací. Jenže v jejich případě jsou podkladem čísla z fungování konkrétních firem, tedy něco, na základě čehož lze provést odhad jejich hodnoty. Je tedy velký rozdíl v míře rizika stejně jako v potenciálu zisku ­(obojí je u Bitcoinu vyšší­).

...což stále ani zdaleka neodpovídá 30% inflaci ročně po dobu 30 let.

Aha, takže vy vážně tvrdíte, že inflace české koruny za posledních 30 let byla v průměru 30 % ročně? Zkusil jste si vůbec spočítat, o jak brutální rozdíl by se jednalo? :­-D Vždyť to je naprosto absurdní.

Až teď jsem si všiml, že nereagujete na mě, takže svůj komentář nejspíše nevztahujete k české měně. V tom případě pardon. Zmátlo mě tech 30 let na začátku, jelikož BTC tu tak dlouho není :­-)

Prozradíte, jak jste se dopracoval k tomu nesmyslu v podobě 30% roční inflace u české měny za posledních 30 let?

Po revoluci a nastolení nového režimu logicky následovala velmi výrazná inflace, nicméně v posledních cca 20 letech se u nás inflace pohybuje v takové míře, že českou měnu za stabilní jednoznačně považuji. Před pár roky naopak u České koruny hrozila deflace, což mělo za následek měnové intervence a její oslabení vůči EUR. Pokud bych vzal průměr za posledních 10 let, bude roční inflace české měny někde pod 2 %. Zatímco Bitcoin změní svou hodnotu za jediný týden třeba o 10 %. To je opravdu srovnání jablek s hruškami. Pokud někomu vadí inflace, má plno možností, do čeho může investovat. Bitcoin prostě není jediná možnost, jak proti inflaci bojovat.

https:­/­/www.czso.cz­/csu­/czso­/prumerna­-rocni­-mira­-inflace­-v­-letech­-1998­-2018
https:­/­/www.kurzy.cz­/makroekonomika­/inflace­/?imakroGraphFrom=1.1.1990

Ti, kdo dnes Bitcoin nakupují, to nedělají s vidinou toho, že se cena Bitcoinu brzy stabilizuje, aby se z toho skutečně mohl brzy stát prostředek pro běžné placení všeho možného. Dělají to na základě spekulace, že cena bude nadále velmi výrazně růst a tím pádem cena Bitcoinu stabilní být ani nemůže.

V posledním odstavci vlastně říkáte, že je náš měnový systém řadu let stabilní, což ovšem není jeho nevýhoda, nýbrž naopak.

No vidíte, třeba Facebook ten důvod vidí, díky čemuž nedávno představil svou připravovanou kryptoměnu, která na Bitcoin nijak navázaná nebude: https:­/­/www.svethardware.cz­/facebook­-predstavuje­-svou­-kryptomenu­-libra­/49566

To je moc fajn, že BTC má stanovený konečný počet jednotek. A teď mi odpovězte na otázku, na čem by se měla zastavit hodnota 1 Bitcoinu? Mělo by to být 1 000 USD, 10 000 USD, milion USD, miliarda USD? Odpověď na tuto otázku nezná vůbec nikdo, a to je právě ono. Cena BTC může vyrůst o stovky %, nebo taky klesnout o 99 %.

K čemu mi bude něco, co má konečný počet jednotek, v momentě, kdy o to trh přestane mít zájem, protože se objeví něco lepšího? Podle toho, jak zmiňujete inflaci, to vypadá, jako byste nebral v potaz možnost investovat FIAT měnu do něčeho, co bude mít růstový potenciál ­(a tu inflaci převýšit­). Vždyť to přece není binární volba ve stylu buď nakoupit Bitcoin, nebo nechat peníze na účtu, kde inflace bude snižovat jejich hodnotu. Je celá řada věcí, do kterých lze investovat s vidinou dlouhodobého zhodnocování. Samozřejmě, naprosto u každé investice je nějaká míra rizika. A jak to tak bývá, čím větší míra rizika, tím větší potenciální zisk. Což také znamená, že neexistuje zisk bez rizika.

a­) Ať už je to procento využití v průmyslu jakékoli ­(vedle toho tu máme i využití v klenotnictví­), nějaké zkrátka je, což zaručuje nějakou úroveň poptávky, díky čemuž má svůj investiční potenciál podložený reálným využitím.

b­) To, že někdo nebo něco přijde jako první s něčím novým, ještě vůbec neznamená, že taky musí automaticky uspět. Někdy to tak je, ale kolikrát se záhy objeví někdo jiný, kdo daný koncept více dopiluje pro uplatnění v praxi a nakonec uspěje právě on ­(a ani ten si pak nemůže být svou pozicí nikdy 100% jistý, protože jej po nějaké době může nahradit zase někdo jiný­). Tak to prostě je a emoce na tom nic nezmění. Příkladem jsou třeba sociální sítě. Facebook rozhodně nebyla první sociální síť a přitom poté, co se objevila na scéně, rychle začala nabírat na popularitě, aby se z ní záhy stal zcela dominantní hráč v této oblasti. Google také nebyl první webový vyhledávač. A co třeba první výrobci mobilních telefonů alá Motorola nebo Nokia? Kolik lidí si dnes kupuje mobilní telefony těchto značek? Myslet si, že ten, kdo v oblasti technologií přijde s nějakým konceptem jako první, má automaticky nárok na úspěch, je chybná úvaha a žádná sviňárna.

Ten příklad s úkolováním vynálezce je zcela mimo, protože vůbec neodráží to, o co se tu jedná. I zmíněné firmy jako Motorola a Nokia měly na poli mobilních telefonů svých pár let slávy a trvalo nějakou dobu, než se objevili jiní, kteří daný koncept zvládli lépe. To, že Bitcoin už existuje X let, může být pro někoho argumentem, že díky tomu prošel testem času. A pro někoho jiného to zase může být argumentem, že ani po tolika letech nedosáhl svého cíle, díky čemuž uzrál čas, aby se v oblasti blockchain pozornost přesunula na něco jiného.

Pokud něco nemá žádnou vlastní hodnotu, je prognóza ceny pouhopouhá spekulace, protože se není čeho chytit. Přívlastek spekulativní je zde zcela na místě, pokud se bavíme o ceně, protože vyjádření hodnoty nelze provést. A tím spíše, pokud to srovnám třeba s akciemi ­(kde jsou podkladem čísla z fungování dané společnosti­) nebo s komoditami jako jsou drahé kovy, které mají různá uplatnění.

A jaká že je vlastně ta ­"skutečná hodnota­" Bitcoinu? Resp. na základě čeho tu skutečnou hodnotu chcete stanovovat? Jeho principu rozumím celkem dobře, ale nic jako ­"skutečnou hodnotu­" u něj stále nevidím. To, o čem mluvíte, je jeho budoucí potenciál. Ovšem to, že má něco nějaký potenciál, samo o sobě negarantuje, že se daný potenciál také naplní. Otázkou tedy je, jak moc je reálné, že se tento potenciál uskuteční a nepůjde už jen o zbožné přání, tzn. že se zrovna z Bitcoinu ­(a ne z nějaké jiné kryptoměny, která třeba dnes ještě ani neexistuje­) jednou stane globální alternativa k FIAT měnám, nad kterou nebudou mít kontrolu konkrétní státy a centrální banky. Tzn. jde o spekulaci, že se tak jednou stane, díky čemuž může jeho cena libovolně růst o stovky procent, nebo taky klesnout o 99 %, protože neexistuje nic, od čeho by se jeho cena odvíjela ­(záleží pouze na aktuální poptávce a náladě na trhu­).

Je zajímavé, že zastáncům Bitcoinu u FIAT měn vadí vliv států a centrálních bank, zatímco ignorují fakt, že na aktuální cenu Bitcoinu mají nemalý vliv právě ti, kteří mají Bitcoinu nejvíce.

Státní měny jsou sice inflační, ale státy jsou zároveň garantem jejich hodnoty ­(tedy toho, co si za ně lze v daném čase koupit­), což jim přináší určitou stabilitu ­(to samozřejmě funguje jen do chvíle, kdy stát jako takový nějak rozumně funguje a neřítí se z útesu, viz Venezuela­). Cenu Bitcoinu ale negarantuje vůbec nic, a proto se jeho cena mění tak výrazně v tak krátkém čase a může klidně během jediného dne klesnout o desítky procent, tzn. o nějaké stabilitě zde nemůže být ani řeč. Navíc pro hodně lidí, co Bitcoin teď nakupují, jeho stabilita ani není žádoucí, protože jej nakupují s vidinou, že cena bude nadále rychle růst.

A kdy ty ­"lepší peníze­" konečně budou mít? Bitocin je stále jen spekulativní komodita.

To tvrdíte na základě čeho? Protože to říká graf s historickým vývojem ceny? Aha. A máte i nějaký důvod pro to, aby cena zrovna Bitcoinu nadále rostla? Nebo aby se vůbec udržela tam, kde je právě teď? Už několik let čtu prognózy, jak Bitcoin nahradí FIAT měny, ale nic takového se stále neděje. Po vývoji v této oblasti v uplynulých cca dvou letech naopak spíše roste důvod pro to, aby byl v případě Bitcoinu člověk z dlouhodobého hlediska skeptický ­(a ne, teď nemám na mysli jen ten nedávný pokles ceny, ale vývoj celkového vnímání Bitcoinu jako takového, a to právě všemožnými institucemi­).

1. Není nic překvapivého na tom, že i velké společnosti zabývající se všemožnými investicemi investují do nových věcí a trendů, protože ­"co kdyby na tom nakonec vydělali­". Jsou to prostě rizikové investice jako řada jiných. Jde o společnosti, které si prostě něco takového mohou dovolit, ale rozhodně to není automatický ukazatel toho, že se bude daná investice v průběhu nadcházejících let průběžně zhodnocovat.

2. Jedna věc je investovat do Bitocinu, druhá věc je investovat do infrastruktury kryptoměn, do technologie blockchain. Bitcoin jako takový je spekulace, která je výborná pro tradery ­(obchodníky, kteří nakupují a prodávají podle vývoje ceny­). Sám o sobě má ale Bitcoin nulovou hodnotu. Vedle toho technologie blockchain je něco, co má jednoznačně uplatnění v praxi a její rozvoj tak má smysl. Rozhodně ale neplatí, že pokud chce někdo investovat do technologie blockchain, měl by investovat právě do Bitcoinu. Pokud by už chtěl někdo investovat právě do rozvoje technologie blockchain, měl by se zaměřit na společnosti, které právě do tohoto nejvíce investují v oblastech, kde to podle něj dává největší smysl a neřešit nějaké konkrétní kryptoměny. Pak bychom se dostali k opravdovému investování, které potřebuje čas a trpělivost, protože hodnota takové investice se nesleduje v intervalu minut, ale spíše kvartálů nebo i let. Jenže graf s vývojem ceny kryptoměn je velkým lákadlem pro někoho, kdo chce prostě jen vydělat na tom, že cena něčeho rychle roste. Co na tom, že ta daná věc vlastně nemá žádnou vlastní hodnotu ­- to nehraje roli, pokud cena roste... a to až do té chvíle, kdy růst přestane a začne rapidní pokles ceny, tedy panika a prodej, protože se není čeho chytit, aneb kam až může cena klesnout, protože vlastní hodnota je 0.

3. ­"Nejúspěšnější a největší společnosti a investoři na světě investují do Bitcoinu, do infrastruktury kryptoměn.­"
Takovéto neurčité tvrzení nemá žádnou vypovídací hodnotu a navíc slučuje neslučitelné ­(že někdo investuje do technologie blockchain rozhodně neznamená, že by viděl budoucnost právě v Bitcoinu­). Aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu, bylo by třeba uvést, kolik % z celkového objemu jejich investic tvoří právě investice do Bitcoinu. A kolik % z celkového objemu jejich investic tvoří investice do technologie blockchain, a to v rámci jakého užití. Ale pak by to nepůsobilo tak bombasticky...

To není moc dobré srovnání. To, že Vám bude nějaká věc v určitém čase k ničemu, neznamená, že má obecně v daném čase skutečně i nulovou hodnotu. Zlato jako takové má uplatnění v průmyslu ­(z hlediska vyjádření jeho hodnoty není zase tak důležité, zda jsou k tomu potřeba nějaké nástroje a další procesy pro zpracování a využití­), takže jeho hodnota nějaká prostě je a není postavena pouze na důvěře. Zatímco u Bitcoinu jde pouze a jen o tu důvěru, protože bez ní má jednoduše nulovou hodnotu.

Najdou se horší, najdou se lepší. Důležité je pouze to, v kolika % může být nějaký problém. Nervní člověk v blbé náladě může vybouchnout třeba i v supermarketu u pokladny. To ale rozhodně není důvod, proč nezkoušet něco nového, kde bude mít svou účast nějaká technika.

K té malé ukázce, nic takového se reálně nestalo: https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=Lpa1Dl_zQfw

Je to cosplay Geralta. Celkem často se dělá cosplay postav opačného pohlaví. Zda je to tak správně, to je už věc druhá, ale žádná obecná pravidla pro tohle nejsou.

Co jestli je korektní? Nová mapa z prostředí věznice, nebo to, že je hra teď měsíc zdarma? :­-)

Cože? Do slosování postoupilo 576 účastníků, kteří odpověděli správně na 8, 9 nebo 10 otázek. Z těchto 576 se vybrali 3 výherci pomocí generátoru náhodných čísel na random.org

Ve vyhodnocení jsou uvedeni 3 výherci – jejich uživatelská jména a to, kolik právě oni získali bodů.

Princip losování a tedy toho, kdo má šanci na výhru, je v popisu soutěže stejně jako v jejích podrobných pravidlech. To, že pouze jeden z výherců měl 10 bodů, přece neznamená, že 10 bodů měl pouze jeden člověk ze všech, co se zúčastnili.

A pokud jde o to, že se losuje i mezi těmi, co získali méně bodů než maximální možný počet, tak někomu to takto vyhovuje, protože může minout jednu nebo 2 otázky ­(třeba z důvodu nějaké pracovní cesty­) a někomu to zase přijde jako nespravedlivé. Taková jsou zkrátka pravidla této soutěže už déle než 10 let a není v plánu je v tomto směru měnit.

Vzhledem k tomu, že Google má z hlediska své vlastní síťové infrastruktury zdaleka největší možnosti a potenciál, myslím, že to je klidně možné označit za počátek revoluce už dnes, protože tohle je jednoznačně už nějakou dobu trend a nikoli pouze aktuální osamocený pokus jedné firmy.

Pro případný úspěch Google+ nebylo důležité, jakou má Google k dispozici síťovou infrastrukturu, ale šlo o vymyšlení konceptu jako takového, proč by měli lidé tu službu začít používat, a to navíc v době již existujících konkurenčních služeb. U Google Stadia je ale otázka proč vyřešená, není na ní potřeba hledat odpověď. Poptávka tu jednoznačně je, přestože to samozřejmě není něco, co by teď chtěl úplně každý.

Opět, ten Vámi odkazovaný článek vůbec netvrdí něco, čehož závěrem by bylo, že ­"50 % populace USA by byla funkčně negramotná­".

No a Vy víte, jakou úroveň textu si lze představit pod označením ­"na úrovni osmé třídy­"? Já teda ne. A za takové situace se prostě nedá srovnávat a dělat nějaké závěry.

Že je koncept vyučování na našich školách naprostá tragédie, s tím musím jedině souhlasit.