Nevím, jak v USA, ale v EU bude tohle přímo na úrovni likvidace vozu, takže by se to někde jen tak povalovat nemělo. V případě výměny během životnosti vozu je to obvykle na tom, kdo výměnu provádí ­(obvykle tedy sama automobilka, resp. její zastoupení a servisy­), zda se to zrecykluje ­(pošle do nějakého takového centra­) nebo to půjde na sekundární použití. Baterie mají mít své ­"pasy­", takže se má lépe monitorovat, co se děje s jakou baterií.

"Čekal bych, že Intel výrobcům neoficiálně doporučil ty limity vypnout, aby jeho procesory vypadali líp.­"

I kdyby to bylo ­(a ono to tak být opravdu může, ono to i je docela pravděpodobné, u Intelu by to ostatně nebylo nic překvapivého­), stále je to na výrobci desky, jak ten bezlimitní režim bude prezentovat. Prostě to měla být prezentováno jako funkce extra ­(proti tomu vůbec nic­), ale nebýt to schováno jako výchozí funkce. Já neříkám, že Intel je v tom naprosto čistý ­(to dost pravděpodobně není­), ale způsob prezentace a aktivace tohoto neomezeného režimu mohl být výrobci desek udělán lépe, Intelu navzdory.

"Podle některých informací prý výrobcům doporučuje implicitně limity nedodržovat, nebo dokonce vypínat. ­"

Stále je to ale výrobce desky, kdo má v tomto poslední slovo. Ten režim s vypnutými limity tam klidně může být, proč ne. V tom přece vůbec není problém. Problém je v tom, že je automatický. Tohle má být něco, co si s upozorněním na rizika má uživatel zapnout sám, ne že mu to s riziky bez upozornění zapne někdo jiný.

Ale tady v diskuzi byla řeč o ceně elektřiny, ne o dani.

I to může být problém, cca 1 TWh to krypto vzít asi mohlo, což v celonorském pohledu není nějak velký extrém. Norsko má spotřebu cca 120­-125 TWh energie ročně, dneska je tam elektrické každé 4. auto, což celkovou spotřebu navýšilo asi o 3 TWh. Takže v podstatě tak krypto bere elektřinu každému třetímu elektroautu.

Každopádně v Norsku ta plná elektromobilita na celkové spotřebě moc poznat nebude. Tím, že mají obrovskou spotřebu i bez toho ­(2krát tolik co my­), ale jen polovinu aut co my, budou mít nárůst cca čtvrtinový proti nám ­(u nich tak o 10­-15 %, u nás odhadem okolo 50 %­).

Ale ony jsou vždy efektivnější. Každá nová generace je efektivnější a o dost. Něco takového, že dostanete 5 % výkonu navíc za spotřebu o 60 % vyšší, to se tu neděje, ty procesory mají lepší poměr výkonu a spotřeby. Potíží je, že místo toho, aby se třeba o 30 % lepší efektivita využila k 10% snížení spotřeby a 20% nárůstu výkonu, tak se spotřeba navýší o 10 % a výkon o 40 % ­(zjednodušeně­).

"Když už zastáváš centrální plánování ekonomiky komunistického typu v jednom oboru, proč ne ve všech?­"

Já vysvětluju, proč to tak je, to neznamená, že to také automaticky zastávám.

Ale oni se ženou skoro všichni, zdaleka ne jen Qualcomm ­(MediaTek a ostatně i ten Samsung jsou na tom velmi podobně, vlastně MediaTek je na tom teď ještě hůř než QUalcomm­). Když někdo dá za telefon 30 tisíc, tak mnohdy nechce mít něco, co má mnohem nižší výkon než u konkurence, ačkoli ten výkon nikdy pořádně nevyužije. Tady hraje roli i psychologie a vnímání zákazníka. A tak se všichni snaží být na špičce.

"Jestli je energie málo, tak zdraží a pak se nebude vyplácet těžit, ne?­"

No třeba právě proto, že zdraží. Ona totiž nezdraží jen těm těžařům, ale všem.

Ale on přece nemusí být každý obsah užitečný. Přiznejme si, jsou to docela šílenosti, na druhou stranu ty peníze nachází místo nejen v další produkci, ale také v široké charitativní činnosti.

Takže to tu nikdo nikdy neviděl, ale všichni ví, že je to odpad :­-)

Opravdu?

Asus:
https:­/­/www.tomshardware.com­/reviews­/asus­-geforce­-rtx­-3090­-ti­-review
https:­/­/www.tweaktown.com­/reviews­/10075­/asus­-rog­-strix­-lc­-geforce­-rtx­-3090­-ti­-oc­-edition­/index.html
Já tam vidím 12VHPWR

Gigabyte:
https:­/­/www.ign.com­/articles­/gigabyte­-rtx­-3090­-ti­-gaming­-oc­-24g­-review
https:­/­/www.gigabyte.com­/cz­/Graphics­-Card­/GV­-N309TGAMING­-24GD­/sp#sp
https:­/­/www.gigabyte.com­/cz­/Graphics­-Card­/GV­-N309TGAMING­-OC­-24GD­/sp#sp
https:­/­/www.gigabyte.com­/cz­/Graphics­-Card­/GV­-N309TAORUSX­-W­-24GD­/sp#sp
Já tam vidím 12VHPWR

Evga:
https:­/­/www.techpowerup.com­/review­/evga­-geforce­-rtx­-3090­-ti­-ftw3­-ultra­/3.html
https:­/­/www.alza.cz­/evga­-geforce­-rtx­-3090­-ti­-ftw3­-d7082096.htm
Já tam vidím 12VHPWR

MSI:
https:­/­/www.techpowerup.com­/review­/msi­-geforce­-rtx­-3090­-ti­-suprim­-x­/3.html
https:­/­/cz.msi.com­/Graphics­-Card­/GeForce­-RTX­-3090­-Ti­-SUPRIM­-24G­/Specification
https:­/­/cz.msi.com­/Graphics­-Card­/GeForce­-RTX­-3090­-Ti­-BLACK­-TRIO­-24G­/Specification
Já tam vidím 12VHPWR

Našel jsem takto v rychlosti snad jen jeden obrázek RTX 3090 Ti, která měla 8pin.

"než minulá 3090 Ti, která měla 3x 8Pin­"

A nebyla 3090Ti náhodou první karta, která měla 12VHPWR?

"Bez urazky, nevidim smysl v plytvani osobniho casu v necem­"

Je to jednoduché, ale stejně to nenapíšete. Je to pro Vás plýtvání osobního času? Tak jestli nechcete plýtvat osobním časem, tak Vám přijde úspornější napsat 4 příspěvky a více než 1000 znaků o tom, proč to napsat nechcete, místo toho, abyste to v jednom jediném příspěvku napsal? Zabralo by to jeden jediný příspěvek a nevím... 100 znaků? Možná 50.

"Staci si projit dobove recenze a tehdejsi komentare, kdyz jste to jako redaktor uz zapomel...­"

Ale já se ptám, co by pro Vás bylo tím revolučním krokem. Ne o tom, co psaly dobové recenze nebo tehdejší komentáře. Já se ptám Vás, co by pro Vás dnes, v roce 2024, znamenalo, že by Apple M4 byl revoluční. Co revolučního by M4 musel mít, aby byl pro Vás dostatečně revoluční? Ne pro mě, ne pro redaktory, pro Vás. Co má ten Apple udělat, abyste si řekl ­"ano, je to opět revoluce­". Naprosto jednoduchá otázka o Vašem názoru. Fakt mi není jasné, jak mám z dobových recenzí zjistit Váš dnešní osobní subjektivní názor. Opravdu to nechápu.

Takže se konkrétní odpovědi nedočkám. Tvrdit, že takto to vypadat nemá, to je jednoduché, ale říci, jak to vypadat má, je, zdá se, nadlidský úkol.

Aha, takže ono je především pro cenově citlivé jedince levnější koupit nový iPhone za 30 tisíc, než mu nechat vyměnit baterku za 2 tisíce? Nebo jak jste to jako myslel?

No opravdu nechápu. Jak bych mohl? Co je tím druhým příchodem M1, co? Dokážete být konkrétní? Co má ten M4 přinést, aby to bylo revoluční? Když je to tak jasné, tak by pro Vás nemělo být nejmenším problémem to definovat.

"Od te doby cekam take, ze ​­"neco​­"..a ono nic.­"

No ale co má být to ­"něco­"? Na to jsem pořád od nikoho nedostal odpověď. Jak si tady představujete tu další revoluci, kterou by to mělo podstoupit, abyste byli spokojení?

No a že by tu metodiku také ukázali? Tak počítejme. Elektrické auto má spotřebu 18 kWh­/100 km, se ztrátami ­(přenos, nabíjení,...­) řekněme 24 kWh­/100km. Český mix je 430 gramů na kWh, to je 103 gramů CO2 na km. A to rozhodně nejsme nejčistější zemí, v Evropě jsme jedna z nejhorších. Celá EU je na nějakých 220 gramech, takže to máme 53 gramů CO2 na km.

Tak jak se dostali na 150­-300 gramů? To se tam jistě počítá výroba auta, výroba elektráren a tak dále, ne? Nic proti tomu, ale tak to pak musíte připočítat i u spalovacích aut. Vždyť jen na výrobu 6 litrů paliva pro spalovací auto spotřebujete cca 10 kWh energie, na to elektroauto ujede přes 50 km a spalovací jen natankuje benzín a nepohne se ani o centimetr. Pokud by tato energie měla stejnou emisní zátěž jako elektřina, tak to máte 10 kWh*220gramů­/100 = dalších 22 gramů na km pro spalovací auto jen na výrobu paliva.

A jak dostali 110 gramů? To je ale i s těmi elektromobily. Spalovací auto za 110 gramů opravdu nejezdí. Podívejme se na data reálných uživatelů, kteří měří spotřebu při dotankování. Evropský průměr u benzínu je u aut vyrobených v roce 2020 a později 171 gramů na km u benzínu a 173 gramů na km u nafty.

Takže průměrný spalovák má po celé Evropě cca 170­-175 gramů ­(a to nepočítám těch dalších 20­-25 gramů na výrobu paliva, a to za předpokladu, že to bude tak čisté jak elektřina, což spíše budou méně čisté zdroje­), průměrný elektromobil má u nás něco okolo 100 gramů, v Evropě 50­-55 gramů.

"Asistenti mi nepridu ako zmysluplne vyuzitie. Kolko ludi ich pouziva? ­"

Spíše kdo to ještě nepoužívá? Vždyť už jen ten ChatGPT má skoro 200 milionů uživatelů. A teď si to představte lokálně na počítači, když to rozumí takřka všemu, co tomu napíšete. Můžete tomu diktovat hlasem místo toho, abyste to psal, případně to nechat napsat kostru e­-mailu podle zadaných instrukcí, můžete to podle popisu nechat najít soubor, který nevíte, jak se jmenuje, můžete to nechat vytvořit sumarizaci dlouhého textu, abyste ho nemusel celý číst, může Vám to pomoci vytvořit rovnici do Excelu, může Vám to pomoci vytvořit čitelnější text ve Wordu a přepsat kostrbatý text, může to posloužit k lepším překladům textů do jiných jazyků, můžete to využít k běhu algoritmů ovládajících protivníky a NPC v počítačových hrách, kteří už nebudou naskriptovaní, ale mohou se např. dynamicky učit z Vašich akcí budovat lépe protiakci, může na tom běžet rozpoznávání antivirů s využitím algoritmů AI ­(už dnes to má v sobě většina antivirů­), může Vám to pomoci rychleji vyhledat fotky s hledanou osobou,...

"Bezny clovek nama co rozmune akcelerovat ale daju to v podstate vsetkym.­"

Ale má. A spoustu toho. Mladá generace začíná být na asistentech a chatbotech doslova odkojená, pro ně je to něco přirozeného. Tady se musíte ptát na to, jak to vidí dnešní 15­-20letý člověk. A use casy viz výše.

A čím je nutí upgradovat telefon? Pokud je baterie tak stará, že už to nezvládá utáhnout telefon, tak si koupím novou baterku, ne? Nevím jak Vám, ale mě přijde lepší, když se telefon zpomalí, aby fungoval, než aby se mi pořád vypínal, jak to dělal můj někdejší Android, když baterie nestačila. A jaké bylo řešení? Koupil jsem novou baterku, ne telefon. Proč bych měl kupovat nový telefon? I když se to vypíná nebo zpomaluje, tak problém je v baterce, řešením je baterka.

"o umělém zastarání apple produktů ví snad každý­"

Tak teda takhle jsem se u nějakého článku už dlouho nezasmál :­-D Takže když výrobce inovuje produkty, tak je to plánované zastarávání? Takže řešení, aby produkt nezastarával, je to, aby se nevydávaly nové? Nebo jak si to mám vyložit? Každoročně vydává telefony snad každá značka, takže v čem se to jako liší od Applu? Samsung snad nevydává každý rok Galaxy S nebo Galaxy A? Xiaomi, Redmi, Honor, Motorola,... ty nevydávají každý rok novou generaci? V čem je ten Apple proti nim horší?

Právě Apple je ukázkou toho, jak by se to spíše mělo dělat. Všichni se např. nyní konečně snaží dohnat Apple v jeho extrémně dlouhé softwarové podpoře ­(Androidy ještě nedávno mohly tiše závidět a ty nejlepší byly sotva na polovině, teď už se to konečně zlepšuje­), vždyť iPhone z roku 2015 dostával aktuální iOS ještě v roce 2022 a dodnes ­(tedy v roce 2024, po skoro 9 letech­) pořád dostává pravidelné bezpečnostní aktualizace. A jakože opravdu pravidelné, ne jednou za půl roku. Od doby, kdy už iPhony z roku 2015 přestaly mít nejnovější iOS ­(září 2022­), dostaly 13 bezpečnostních aktualizací.

Nejsem si jist, zda nějaký Android z roku 2015 bude ještě dnes většinově použitelný, na tom nejspíš kvůli nepodpoře novějších verzí systémů ­(jejich absence pro možnost je nainstalovat­) už nepoběží skoro nic, ty iPhony z roku 2015 teprve v posledních měsících začínají mít první aplikace, které už vyžadují iOS 16.

Kéž by Android ­"uměle zastarával­" tak jako Apple. To by bylo hned méně odpadu.

"to není otázka pro mě ale pro lidi co ten čip navrhují­"

No to je otázka právě pro Vás, protože Vy říkáte, že to revoluce není. Tak se ptám, co by to mělo umět, aby to pro Vás revoluce byla. A otázkou také je, proč by to vlastně mělo být znovu revoluční?

A co by to mělo umět, aby to bylo dostatečně revoluční? Apple M1 byla revoluční proto, že nahradila v Applech x86. To má M4 přejít na RISC­-V, aby to bylo dostatečně jiné? Nebo má Apple přejít zpátky na x86? Ona ani ta M1 nebyla v ARMu žádná tak šílená revoluce, vždyť je to v zásadě jen předělaný čip z iPhonu.

"ma svoje uskalia, napr. potrebny vykom a s tym suvisiacu spotrebu el. energie... ­"

No ale toto přece řeší právě to integrované NPU, které pro AI přináší vysoký výkon při nižší spotřebě ve srovnání s GPU.

"Na amaterske videa a fotky budu ludom vyhovovat skor cloud riesenia s vyssim vykonom bez nutnosti lokalnej instalacie.­"

Tak s tím nemůžu moc souhlasit. To budete uploadovat na internet třeba 50MB RAW, tam to upravovat, a pak ho stahovat zpátky místo toho, abyste to upravil lokálně na PC?

"A ruku na srdce, kolko % z nas skutocne taketo lokalne AI doma potrebuje​­/zmysluplne vyuzije?­"

Jako u každé nové technologie, staromilci to chtít moc nebudou, protože už jsou na něco zvyklí a nové věci nechápou. Mladá generace na tom odkojená si bez toho nebude zvládat představit život.

A proč by na Gaudi nemohlo běžet něco jiného? Že to má věci optimalizované na AI, neznamená, že se dá použít jen to tohle a nic dalšího. ­"Bublina­" AI jen tak nepraskne, to už je technologie, která se etablovala, ukázala svou užitečnost a široce se používá i běžnými lidmi. To nejsou 3D televize, kde se horko těžko hledalo praktické použití a neřešilo to žádný zásadní problém. AI těch problémů řeší více než dost, tam není důvod, abychom se někam vraceli.

Má to několik různých způsobů využití, namátkou v rychlosti třeba tyto:

akcelerace asistentů, které nemusí běžet na cloudu ­(tzn. bez zpoždění, než se to musí poslat na cloud, tam zpracovat a pak poslat zpět­) ­- ideální pro hlasové ovládání, rozpoznávání hlasu ­(psaní dokumentů diktováním,...­), výuka jazyků
akcelerace AI algoritmů, které nyní běží na GPU, např. vynikající pro fotografy a kameramany ­(např. AI odšumování, super rozlišení,...­). Např. si člověk nemusí kupovat RTX 4070 za šílené peníze, když mu tutéž akceleraci AI algoritmů udělá NPU v procesoru v podstatě bez příplatku.

Jenže Google nezajímá to, co zajímá Vás. Ho zajímá to, že v daném nasazení, pro které ten procesor potřebuje, to má ty vlastnosti, které prezentuje.

1, Pro spotřebitelskou sféru to není těžké pochopit, nikdo by to nezaplatil. Už 8TB SSD vyjde na 15 tisíc Kč.

2, Pro podnikovou sféru není co nechápat, protože tam se SSD s kapacitami 10­-20 TB vyrábí už pěknou řádku let. Dokonce se dají sehnat SSD s kapacitou přes 30 TB ­(a to nemluvím o ExaDrive, které je i ve 100TB variantě­). A i tam je problém s cenou. Podnikové 15TB SSD stojí 50­-80 tisíc Kč, HDD o stejné kapacitě vyjde na 7­-9 tisíc Kč.

3, Problémem se stává i vyšší spotřeba.

"Ale že to ta firma dokáže je jedna věc, druhá věc je ta že to není rentabilní. ­"

Ano, všichni se předhání v tom, aby v budoucnu zbankrotovali. Technologie se vyvíjí, zlevňují. Že to není moc rentabilní dnes, nemusí znamenat, že to nebude zítra. Tohle přece platí o drtivé většině technologií, že se v průběhu času zlevňují. Vždyť i ty baterky za posledních 10 let šly s cenou skoro na desetinu. Solární panely se v průběhu času zlevnily na jednotky procent, také kdysi rentabilní nebyly a dnes jsou. Postupně se vždy nachází efektivnější a levnější metody ­(NCA a NMC jsou profitabilní už dnes­).

"A s příchodem větších množství baterii, na to nejsou kapacity. ­"

Ale ty kapacity se přece budují. Každou chvíli se oznamuje stavba nebo dokončení nového recyklačního centra.

https:­/­/battery­-news.de­/wp­-content­/uploads­/2023­/08­/230512_Landkarten_Recycling.png

"Fůzní reaktor už tu s námi je taky 50 let, kolik že jich komerčně vyrábí energii? :D ­"

Tak tomuto argumentu nerozumím ani trochu. Že pořádně nefunguje fúzní reaktor, má vliv na nesplnitelnost jakékoli nové technologie ve vývoji jako jaký?

Kde Vy pořád chodíte na ta nesmyslná čísla?

"pred dvomi tyždnami stala unca zlata 1900€ a dnes 2400€ ­"

Dva týdny zpět bylo zlato za cca 2010 EUR, dnes je 2140 EUR. V dolarech pak 2180 USD a 2360 USD. V obou měnách je to okolo 7­-8 % a ne 26 %, které tu prezentujete.

"cena € sa za dva tyždne prepadla o 26%­"

O 26 % vůči jaké měně? Čínskému juanu? Tam vidím pořád zhruba EUR = 7,8 CNY.

"firma sama říká že dokáže maximálně 27,5 tuny denně což je 60 aut? Což je v kontextu absurdně málo.­"

A proč by to jako mělo být málo? Za 250 dní máte 15000 aut. To by jedna jediná továrna v EU pokryla recyklaci všech baterek ze všech elektromobilů prodaných v EU v letech 2010 i 2011. Uvědomte si, že ještě není co recyklovat. Nebudete přece potřebovat recyklovat miliony baterek z 1 rok starých elektromobilů, ale z těch nejstarších. A ty nejstarší počítáme na tisíce, menší desetitisíce. Takže ta kapacita je zatím naprosto v pořádku.

Kapacitu na milion aut budeme potřebovat tehdy, až se budou recyklovat auta z doby, kdy se jich prodal milion ročně, ale to je ještě hoooodně let před námi. Milion EV se v EU prodal v roce 2021 a kdy ty půjdou na recyklaci? No možná tak v roce 2040 ­(a s druhotným použitím možná ještě později­). Tehdy budeme potřebovat kapacitu na milion baterek ročně, ale dnes opravdu ne.

Tak ono záleží jakého, každopádně tohle by opravdu platilo o ty nejúspornější. Průměrný evropský elektromobil totiž bere okolo 18 kWh­/100km. Elektrická Kona nebo Mégane je na 16 kWh­/100km, Tesla Model 3 na 18,5 kWh­/100 km, ale Model Y už bere třeba blíže k 20,5 kWh­/100km.

Vždyť jste mi to teď sám potvrdil :­-­)

I ten Váš článek uvádí následující: ­"Přetahování servisních intervalů a výměn výrazně snižuje životnost auta, která se průměrně pohybuje okolo 200 000 až 300 000 km­"

Raději než na AAA se podívejme na celý trh, třeba tipcars.cz. Celkově 74898 aut, nad 300 tisíc km má 1165 aut, tedy 1,55 %. Nad 200 tisíc km je tam 8319 aut, tzn. 11,1 %. Tady už mnohdy začínají auta na dojetí.

A teď si uvědomte, co je to průměr. Průměr znamená, že jde o výsledek v polovině ­(no ještě lépe o tom mluví medián­). Že existují auta nad 300 tisíc km, je pravda, ale to jsou ta auta, která ten průměr natahují nahoru. Ale průměr je průměr, je to auto uprostřed, ne na konci. Když to zjednoduším, kdyby byl medián 300 tisíc km, znamenalo by to že polovina aut má pod 300 tisíc, polovina aut nad 300 tisíc km. Ale vždyť Vy sám jste tu dal odkaz, kde to není polovina, ale necelá 2 %. Každopádně trh s ojetými auty má své záludnosti, které toto komplikují prokázat ­(ty třeba dobře napoví průměrný roční nájezd­).

Máte tu jasné statistiky, které říkají, že český vůz jde do šrotu v průměru ve 21 letech a že průměrné české auto najede 10200 km. Podívejte se na šrotiště, ta dávno nejsou plná Favoritů a už ani moc Felicií, ale prvních Fabií.

Navrhovat to sice můžete, nicméně není k tomu důvod, když k tomu šrotování opravdu dochází v průměru mezi 200­-250 tisíci km. Např. průměrné české auto se šrotuje po cca 21 letech a má průměrný nájezd zhruba 10200 km ročně. Některé tento nájezd dalece překročí, některé se sešrotují i mnohem dříve.

"AMD žádné speciály těsně pod nastavený limit nedělá.­"

A co Instinct MI309 cílený na čínský trh?

"A jsou skoro 100% recyklované. Což se o Lionek zatím opravdu nedá říct ani z parníku. ­"

Lithiové baterky jsou recyklovatelné z 90­-95 % a dokonce se recyklují už i v Evropě, např. v Duesenfeldu, kde jde o 91 %. A tím myslím i onu recyklaci černé hmoty, ne jen rozebrání článků.

Dívám se na databázi výsledků Geekbench a vidím tam trochu jiná čísla. Průměrný výkon Ryzenu 7940HS je 11595 bodů a většinou je to někde kolem 10­-14 tisíc. Snapdragon je na tom podobně, možná o trochu lépe, ten začíná spíše na 11 tisících ­(pokud si u obou CPU odfiltrujeme divné výsledky jako 3­-7 tisíc bodů­).

"ze EU tu planetu aj tak nezachrani, lebo 550M ludi moc neovplyvni to, co robi ostatnych 7mld­"

A proč jen EU? Čína je největším trhem s elektromobily na světě, ostatně i tento článek je o čínských baterkách. Takže si tam přidejte 1,41 mld., jste skoro na 2 miliardách. Co takové USA? To snad nevyvíjí baterky a netlačí na elektromobilitu. Přidejte si dalších 330 mil. lidí. Jste na 2,3 mld. lidí. A takto bychom mohli pokračovat dál.

"na planete žije 9 miliard ludi­"

No, aspoň jste konečně trefil řád, když už ne číslo. Aktuálně jde o 8,1 miliardy ­(https:­/­/www.worldometers.info­/world­-population­/ https:­/­/www.theworldcounts.com­/challenges­/planet­-earth­/state­-of­-the­-planet­/world­-population­-clock­-live­)

Tak třeba jen namátkou, jak to využívám já.

1, Potřebuju kvíz pro děti v matice. Tak do toho dám, ať vytvoří kvíz s 50 různorodými otázkami na dané téma s otázkami ABCD i True­/False. Z toho mám dobrou představu o tom, jaké typy otázek tam dávat a místo zhruba 1­-1,5 hodiny vymýšlení, aby to nebyly jen dvě různé otázky s 10krát jinými čísly, mám za 15­-20 minut hotový kvíz, kde je skoro každá otázka unikátní. Stejně tak můžu vygenerovat návrhy na pravděpodobný závěrečný test ­(něco jako maturitu­) na téma, které se u zkoušek každoročně mění. Nebo děcka mají problém s nějaký konceptem programování. Už jsem vyzkoušel tradiční algoritmy a další mě už nenapadá. Místo googlování na internetu, na jakých algoritmech by se to dalo ještě vyzkoušet, což může zabrat třeba 20­-30 minut, neboť drtivá většina budou ty základy, které jsme zkoušeli a které už nechci, můžu mít za 2 minuty námět na další cvičení, které mě nenapadlo. A to zdaleka není vše, kde se to dá využít ve výuce.

2, Potřebuju se třeba naučit nějaký nový koncept v Pythonu. Tak napíšu, že potřebuju tohle a tamto v Pythonu, ať mi to vysvětlí na příkladech, to bez googlování a procházení a hledání, kde se právě tohle konkrétně probírá, vyplivne krásné vysvětlení s ukázkovými příklady, mám lekci přímo na míru. Něco, co možná najdu za 2­-5 minut, mám za 30 sekund před sebou a můžu se hned učit a snažit se pochopit, jak to funguje, protože je to tam krásně názorně vysvětleno.

3, Vyhledávání ­(tady je dobré třeba Perplexity AI, neboť ChatGPT není vyhledávač­). Pro dané téma, ke kterému potřebuju nějaké krátké shrnutí, mi to vygeneruje onen text s relevantními odkazy, kde si to můžu ověřit a dále nastudovat. Perfektně to napovídá i další články na dané téma, které by člověka mohly zajímat.

4, Potřebuju přeformulovat krkolomnou větu, najít vhodná synonyma,... Nechám vygenerovat stejnou větu 10krát jinak, a hned mám několik nápadů, z nichž můžu čerpat pro finální verzi. Místo minut desítky sekund.

5, Učím se španělsky. Např. Copilot na mobilu v tomto výborně pracuje, neboť si s ním můžete doslova pokecat. Mikrofonem něco řeknete španělsky, on audiem španělsky odpoví. Nahradí Vám španělského mluvčího, na kterém byste mohl trénovat. Tady to šetří i peníze ­(Duolingo Max to třeba umí, ale stojí 30 USD­/měsíc a není to u nás dostupné­).

6, Potřebuju třeba udělat něco nového v Excelu, co ještě neumím, ale nevím, jak se ta funkce nazývá, tedy ani nevím, co vlastně pořádně hledat. Popíšu problém, co je potřeba vyřešit, to vyplivne nejen název funkce, ale i příklady, jak se to používá. Místo desítek minut hledání a čtení na internetu, kdy se člověk nemusí dopátrat ani tomu, jakou funkci vlastně chce najít ­(protože při čtení zjistí, že to nemůže použít přesně k tomu, co potřebuje­), má za minutu návod se vším všudy ­(a už také ví, co pak googlovat, pokud to nestačí­).

"tych 5 clankov rovno spracuje ta AI­"

Na to generativní AI není až tak moc vhodná. Ta je dobrá na překonávání těch tvůrčích bloků a dílčích překážek, základního vysvětlení, ne na vytváření komplexních celků ­(dost často se v takových případech opakuje, je příliš obecná nebo fakticky nepřesná, zejména jde­-li o čísla­). Celý článek napsaný AI byste nechtěl číst.

Že to nevyužijete Vy, neznamená, že to nevyužije někdo jiný a že je to pitomost. Tyhle ­"vymoženosti­" jsou pro mnoho lidí skvělá věc a šetří to obrovská kvanta času.

JE není slepá ulička, je to drahá ulička. JE by dle mého názoru měl být základní pilíř energetiky většiny zemí, ale to neznamená, že si budu nalhávat, že je to levná cesta. Není. A drahé je to z mnoha různých příčin, přičemž situace v Rusku a Číně ukazuje, že za to nemůže jen nějaká nevzdělanost nebo ideologická zaslepenost EU, když se totéž co tady, děje i tam. JE je drahé a staví se dlouho. Tak to bohužel je. Můžeme se tomu snažit pomoci kladením méně překážek, ale JE prostě velmi rychle, aby Vám tam nezačali vyskakovat čertíci v podobě inflace, úvěrů a dalších problémů..., nepostavíte. Můžeme se snažit minimalizovat ta navýšení a měli bychom, ale i tak to je drahé. Dost.

"Tedy problém je v nás a ne v technologii.­"

A já říkám, že je to v technologii?

"Uvědomte, že investor neumořuje pouze cenu + úrok, ale cenu + úroky z úroků. Exponenciela je záludná funkce! ­"

No tohle mi říkat nemusíte, to je další součást té skládačky, proč ta dlouhá doba výstavby a projektování JE tak zásadně zvedá jejich ceny. Odpovídal jsem na ten rubl, že inflace jako taková to prodraží kdekoli. Proto říkám, že 160 mld. je z říše sci­-fi. Úvěry jsem akorát nechtěl přidávat jako další argument proti JE, už tak jich bylo dost.

https:­/­/www.kurzy.cz­/komodity­/jaderne­-nove­/?cenabloku=285000&pocetbloku=4&prekroceni=0.5625&urokove=0.75&vykonblo­ku=1125

Tady je taková pěkná kalkulačka. 285 mil. za blok, celkem 4 bloky, tzn. 1,14 bln. Teď se tam flákne typické překročení rozpočtu, úrokové náklady a vychází 3,1 bln, tedy mezi 750­-800 mld. Kč na blok. To je realističtější předpoklad než 130 mld., které by byly takovým docela krásným ­"čínským­" snem. Skutečnost bude nejspíš 5krát tak vyšší.

No a zatímco již stojící Temelín možná vyrábí elektřinu za 1 Kč na kWh, tady nám vyjde 3,2 Kč ­(a taky si všimněte, že cena elektrárny tvoří 5­/6 ceny elektřiny ­- je faktem, že životnost bude vyšší než 35 let, ale aby se tak stalo, vyžaduje to ty miliardové náklady ročně, tedy další stovky miliard v průběhu životnosti­). 3200 Kč­/MWh přepočtěme na eura, ať to můžeme srovnat s tou nenáviděnou německou burzou. 3200 CZK je 126 EUR. Dnešní cena na burze je 83 EUR­/MWh. V takto dlouhodobém horizontu s tím pěkně zamává inflace ­(za 50 let bude dnešních 83 EUR s 2% inflací asi 220 EUR­), takže těžko říci, co z toho nakonec bude.

"Koneckonců i z cenových grafů je patrné, že ten cenový pokles v posledních několika letech dramaticky zpomalil.­"

To jsem vysvětloval výše. Pokud budete padat cenou o 10 % ročně, tak ze 100 na 90 je to o 10, ale z 10 na 9 je to jen o 1. V obou případech je to o 10 %, ale na grafu to bude vypadat úplně jinak. Neříkám, že to dosavadní rychlost udrží, protože ty fixní náklady, které správně zmiňujete, porostou. Ale zatím stále platí, že OZE mají tendenci cenami spíše klesat, zatímco JE růst. Takže ty nůžky se Vám exponenciálně rozevírají ­(když jedno zlevní na polovinu, druhé 2krát zdraží, máte 4násobný rozdíl­).

"Tam by roli mohly hrát sankce, které byly na oba státy uvaleny. ­"

Mohla by být pravda, kdyby to neplatilo pořád. I násobně se překračovaly původní rozpočty u JE, které byly dokončeny dekádu zpět. Tedy dávno před covidem.

"ruských JE i propad kurzu rublu­"

I to může být jedním z důvodů těch zdražení. JE se staví tak dlouho, že inflace se tam už dost projeví a nejen v Rusku. Takže jestli má něco stát 160 mld. v roce 2020, tak je docela jasné, že výsledek v roce 2036 bude podstatně dražší, protože těch 160 mld. bude o 16 let později mít značně jinou hodnotu ­(už jen 2% inflace posune ceny za tu dobu o 37 % nahoru, takže v průměru Vám to navýší cenu o pětinu, to máte hned 30 mld. navíc­).

"by to pořád bylo 130 mld., což je hodně dobrá cena, které by obnovitelné zdroje v našich podmínkách dokázaly asi jen těžko konkurovat. ­"

V našich podmínkách určitě, to by bylo hodně fajn, v celoevropských až tak moc ne. My tu na OZE nemáme vhodné podmínky, takže to naše OZE hodně prodražuje. Být to za 130 mld. na 1200 MWp, tak by to vyšlo na 108 Kč­/Wp ­(s typickým 83% využitím tak 130 Kč­/W­). Solár je někde okolo 20­-30 Kč­/Wp, vítr někde okolo 30­-40 Kč­/Wp. Jenže v celoevropském průměru jsou tyto zdroje využitím někde na třetině, no udělejme to ještě horší a dejme, že jen na čtvrtině, takže to musíme vynásobit čtyřmi ­(80­-120 a 120­-160­). Dáte­-li je dokupy, aby se vykrývaly, tak jste někde kolem 120­-130 Kč­/W ­(a pak je samozřejmě nutné vzít do úvahy nějaká ta úložiště, větší posilování soustavy,..­). Máme tedy bez těchto věcí navíc stejnou cenu jako JE, ale to v případě, že ta JE bude za nereálně nízkou cenu 130 mld. Kč a že nedojde ke zdražení. Osobně si myslím, že bude úspěch, když se ten blok povede postavit pod 400 mld. Kč, tedy za méně než 400 Kč­/W pro JE. Proti tomu máte 120­-130 Kč­/W v OZE + nutná úložiště a posilování soustav, ale také častější modernizace ­(nesmíme však zapomenout, že i modernizace JE stojí miliardy Kč ročně, v případě solárů se začíná rozvíjet sekundární trh, to ale moc zlevnění nepřinese­).

"Zásadním problémem jsou zjevně zdržení při výstavbě, každý rok navíc musí cenu značně navyšovat.­"

Viz výše, přesně to je potíž s JE, staví se nechutně dlouho.

"Ty problémy by ale měly být řešitelné, pokud na tom bude zájem, a to by zase mělo cenu Evropských JE snížit. ­"

Ten zájem by být mohl. Pár dní zpět ­(https:­/­/ec.europa.eu­/commission­/presscorner­/detail­/en­/speech_24_1624­) se konečně i z nejvyšších míst EU začaly ozývat hlasy, že jaderná energie bude muset hrát podstatně větší roli, než doposud. Sice se tam přiznává, že JE jsou v podstatě pokaždé mnohem později a mnohem dráž, než bylo plánováno, ale také se říká, že jádro bude pro EU potřeba, přičemž využití může najít i pro bezuhlíkové vytápění nebo produkci vodíku. Především se tam ale konečně zmiňuje prodlužování životnosti existujících JE. No konečně!

Tak snad se to konečně pohne kupředu, zatlačí se na JE, umravní se trochu jejich ceny a naopak se OZE stanou přiměřeně doplňkovou a ne primární technologií, kam se poslední roky dost tlačily.

"Zásadní je odpovědět si na otázku: Proč ta ceny tak rostou? ­"

To, co píšete, je sice hezké, ale pořád to nevysvětluje, proč ty ceny rostou ­(a rozpočty se i násobně překračujou­) u JE také v Číně a Rusku. Ptám se už asi popáté, jak to tam ta EU dokáže ovlivnit? Čína má sice JE za výrazně nižší ceny než EU, to je nezpochybnitelný fakt, ale ceny jim tam poslední dobou takřka násobně vzrostly také. Jen od roku 2015 jsou dnes o 50­-100 % výše.

"cena FVE bude klesat stejně rychle i dále, přece jenom existuje určitá hranice, pod kterou se už jít nedá.­"

Tak ono záleží na tom, zda se bavíte o poklesu v množství USD nebo o poklesu poměrovém. Když ze 100 mld. klesnete na polovinu, je to o 50 mld., ale když z 50 mld. klesnete na polovinu, je to jen o 25 mld. V obou případech jste klesl stejně ­(o 50 %­) i jinak ­(poprvé o 50, podruhé jen o 25­). Který ten pokles ale máte na mysli? Pokud nás zajímá poměr ceny JE a FVE, tak nás zajímá ten poměrový. Jen jestli Vám za dalších 10 let jedno klesne na půlku a druhé stoupne na dvojnásobek, je to 4krát tak větší rozdíl.

"je třeba si uvědomit, že nové JE se v Evropě i USA nestavěly dobře 30 let­"

To by byl dobrý argument, kdyby ty ceny nerostly i Rusům a Číňanům. Pořád není jasné, proč ty odhadované rozpočty rostou a i násobně se překračují v Rusku a Číně, když za to údajně může neschopnost EU a USA. Jak se EU a USA podílí na tom, že Rusko a Čína čelí těm samým problémům s cenou?

"Zajímavé by bylo porovnání cen obnovitelných zdrojů a JE v Číně­"

Čína má průměrnou cenu na instalovaný kW asi 4000­-6000 CNY. Z toho dostanete tak 1,0­-1,8 MWh ročně dle oblasti, a to velmi vyrovnaně v průběhu celého roku ­(poměr léto­/zima 1:1 až 1,4:1, zatímco u nás cca 7:1­). Takže na možnost vyrábět kWh ročně 2200 CNY v nejlepším případě, 8400 CNY v tom nejhorším ­(nejdražší instalovaný kW postavený v oblasti, kde nejméně svítí s největším propadem léto­/zima­). Obvykle je to ve výsledku někde kolem 4000 CNY­/MWh ročně.

V případě jaderných elektráren se poslední dobou začínají v odhadech pohybovat okolo 20000 CNY a více ­(10 let zpět byli na 10000­-13000 CNY­) na instalovaný kW. Z 1 kW instalovaného v jádru dostanete cca 7,5 MWh. Takže to máme tak 2700+ CNY na MWh ročně v odhadované ceně ­(která se většinou překročí tak o polovinu až dvojnásobně, takže cca 4000­-5500 CNY­/MWh ročně­). Čína má to jádro ještě stále dost levné a tam má rozhodně větší smysl než u nás.

"Níže píšete, že k celoročnímu fungování byste potřeboval doplnit FVE i větrnými elektrárnami, aby se navzájem vykrývaly. Tj. k ceně FVE musíte přičíst cenu větrné elektrárny o stejném výkonu.­"

Ale tu už tam mám svým způsobem připočtenou. Podívejte, potřebujete třeba 1000 MW. Solár s 1000 MW stojí 1­/10, ale vyrobí za rok asi 1­/3. Takže máte dvě možnosti. Opět to zjednoduším pro vysvětlení konceptu.
1, Postavíte solár 3000 MW, za rok vyrobíte stejně jako JE, přesto bude stále stát jen 1­/3 JE a pak to dohoníte obrovskými úložišti, což je, přiznejme si, naprostá šílenost.
2, Postavíte solár 1500 MW, vyrobí 1­/2 JE, stojí 1­/7 JE. To co chybí, dohoníte větrem 3000 MW. Ten vítr nahrazuje ty solární elektrárny, které jsme v prvním kroku přidali extra, abychom dohonili JE, není to nic navíc. A ještě jako bonus postavíme asi jen 1­/10 úložišť proti kroku 1.

"Pak je tu ještě životnost, která se u FVE udává kolem 20 let, u moderních JE se cílí tak na 80, tj. ty FVE za dobu životnosti potřebujete 4­"

To sice máte pravdu, ale aby ta JE tolik vydržela, tak se musí průběžně modernizovat. Temelín stojí na modernizacích každý rok ­(a zejména poslední dobou­) obvykle 2­-5 mld. Kč, tak si spočítejte, kolik je to třeba za 30 let. Jen ty modernizace vyjdou na cenu těch OZE.

"Pak je tu cena úložiště, které k fungování také budete potřebovat plus cena zálohy, pokud by zrovna nefoukalo ani nesvítilo slunce, tj. nějakou plynovou elektrárnu.­"

No však to nikdo nepopírá, úložiště jsem tam přihodil taky.

"Pak cenu vedení vysokého napětí z větrného pobřeží na slunečný jih, abyste ty přebytky energie mohl přenášet.­"

Ta vedení modernizujete tak či tak. Čím více to spojíte s ­"běžnou údržbou­", tím menší vícenáklady to jsou. I proto to jde tak pomalu.

"To vše u JE odpadá ​­- ty malé můžete postavit na místě tepelných elektráren, kde veškerá infrastruktura je, chovají se stejně předvídatelně, jako klasické zdroje, takže speciální regulace nebo řízení sítě není potřeba­"

To mi říkat nemusíte, toho jsem si vědom, a i proto jsem zastáncem JE. Ale i přes toto všechno jsou příšerně drahé. Podívejte, v době, kdy Vám cena OZE klesne na čtvrtinu během necelých 10 let ­(nemluvě o cenách úložišť­), zatímco jen odhady cen JE Vám vyskočí 2­-4násobně za 4 roky ­(a co teprve cena reálná­), tak i kdyby dnes ještě JE bylo trochu levnější, tak za 10 let to bude úplně jinde. Vždyť si to vezměte, 4 roky zpátky tu lítaly částky 160 mld. za Dukovany, někteří říkali, že to bude mnohem více, 250. Uběhly 4 roky, a už tu lítají částky i kolem 600­-700 mld. I ti Rusové, které žádný Green Deal a EU neomezuje ve stavbě JE, mají na svých i jiným stavěných elektrárnách ­(někdy i mnohonásobně­) vyšší náklady, než předpokládali.

"takže dnešní ceny absolutně neodpovídají reálným nákladům a výnosům. ­"

Jenže ty ceny nejsou jen záležitostí EU, ale i jiných států. Např. v USA je jaderná energie takřka nejdražší ze všech a Green Deal tam nemají, a to se bavíme o nedotovaných cenách. Opakuji, nedotovaných.

"Mimochodem Rossatom tu cenu 160 mlrd nabízel­"

Nabízet může kde co. Otázkou je, zda by to také za těch 160 mld. opravdu postavil. Znova, ty ceny šly hodně nahoru. Jen tak pro představu, v Bangladéši Rusové staví Rooppur, přičemž to mělo stát 4 mld. USD, nakonec to stojí cca 13 mld. USD. Bělorusku to měli postavit za 11 mld. USD, vyšlo to na 24 mld. Čínský Tianwan šel z 2,5 na 3,2 mld. USD. Indický Kudankulam měl být za 131 mld. INR za dva bloky, o chvíli později to už odhadovali na 173 mld INR, další dva bloky už odhadovanou cenu na 398 mld. INR. Další dva bloky už jsou odhadovány na 496 mld. INR. A tak bychom mohli pokračovat dál.

"Takže ty vysoké ceny nejsou něco objektivně nezbytného, ale jsou výsledkem neschopnosti našich a evropských politiků hájit zájmy svých voličů.­"

Co Vás vede k tomu věřit, že zrovna v ČR by se Rusům povedlo dodržet náklady, když po celém světě, kde EU nemá prsty, to jsou v těch lepších případech desítky procent nahoru, někde i třeba 3násobky? Jak to ti naši neschopní evropští politici dokázali, že to Rusové zdražili Indům, Bangladéšanům, Číňanům,...?

Jenže jde právě o to, že ty ceny se meziročně mění strašně rychle ­(OZE směrem dolů, JE směrem nahoru­). To, co platilo v roce 2020, letos násobně neplatí, a Vy tu vytahujete Bursíka z doby dávno minulé. Vždyť jen cena solární elektrárny šla za posledních 15 let asi na pětinu, zatímco jen odhady na stavbu JE šly za poslední 4 roky asi na 2­-4násobek. Tady nemůžeme argumentovat ani situací v roce 2022, natož dobou za Bursíka.

Za další, že tady někdo něco protlačil v ČR, neznamená, že to takto funguje všude. EU nebude stavět svou energetickou koncepci na Bursíkově zákonu mnoho let zpátky.

To by nebylo špatné, uvážíme­-li, že Nvidia poslední dobou zlevňovala.

Jenže my stále nevíme, zda to opravdu bude nějaký nový model nebo ne. Může to skončit na tom, že bude stále jeden a tentýž model se stejnými specifikacemi, jen jiným čipem vevnitř. Tohle může skončit příjemným zlepšením, ale i tím, že k tomu dojde, aniž bychom si čehokoli všimli.

Tento aspekt je rozhodně na místě, ostatně je to i jeden z důvodů, proč jsem pro nějaký rozumně vysoký podíl JE, ačkoli je to hodně drahé. Soláry by se měly využívat tam, kde je ta plocha stejně už zastavěná, ne to stavět na zelené louce.

1, A právě proto se tlačí levnější zdroje, tedy OZE, a nikoli JE. Sám si odpovídáte na otázku, proč se tolik netlačí JE. Uvědomte si, že pokud byla JE levnější než OZE v roce 2020, neznamená to, že totéž platí v roce 2024. Ty ceny se tak změnily, že to dává čím dál menší smysl.
2, To je naprostá pravda. Jenže otázkou je, pokud Vás JE stojí násobně více na stejné množství energie ­(a to i se započítáním úložišť pro OZE­), tak i třeba 20% ztráta energie skladováním může ve výsledku vyjít levněji. Méně efektivní ještě nemusí znamenat dražší. Odstavování fungujících JE je blbost na entou, ale stavět nové JE, pokud víme, že budou násobně dražší, to už je otázka jiná.
Rozumějte, máte třeba možnost postavit JE za 300 mld. Nebo můžete postavit vzájemně se vykrývající OZE za 100 mld., k tomu přidáte třeba úložiště za 50 mld. a třeba ještě vezmete, že kvůli 20% ztrátám toho na straně výroby budete potřebovat o 25 % více ­(místo 100 potřebujete kvůli ztrátám postavit OZE za 125­), tak jste na třeba na celkových 175 mld. Takže máte pravdu, že ta úložiště a neefektivita to prodražuje ­(ze 100 na 175 mld­), pořád je to ale výrazně levnější než JE za 300. A to je ten zakopaný pes.
3, Dálkové přenosy energie jsou dnes už velmi efektivní a tyto systémy se budují. Problémem je, že ne moc rychle ­(ale opět, to bohužel platí i pro JE, jejíž rychlá a levná stavba je snad ještě větší sci­-fi než rychlá a levná stavba těch dálkových tras­)
4, Jo, některé dotace to pěkně pokřivují, to je pravda
5, To také z větší části souhlasím. Znovu, já jsem také pro JE, také nechci, aby tu všude byly jen panely a větrníky. Problémem jsou peníze. JE se stává extrémně drahou srandou.

"Typické je, že se tyto změny prosazují na sílu a bez důkladné analýzy dopadů.­"

Přijde mi, že EU právě nedělá nic jiného, než že produkuje až neskutečně obrovské množství analýz dopadů. Že z toho občas vyvodí něco, co nechápeme, je věc jiná.

"ak by Nvidia mala viac kapacit tak by neušli ku AMD, toto je realita­"

Realita to není, protože AMD má výhodu i v nižší ceně a v některých nasazení i ve vyšším výkonu. Znova, nedostupnost Nvidie není jediným důvodem úspěchu AMD. Je jen částí, ale ne každá společnost šla k AMD jen kvůli tomu, že by musela čekat na Nvidii.

"medzi nimi je rozdiel aj par tisic km­"

S dnešními technologiemi už to není tak velký problém jako kdysi. Jen se to musí postavit, a to problém je.

"Tiez si neviem predstavit na to rozvodnu siet a mat ju v dohladnej dobe. ­"

No tak ono představit si novou JE v dohledné době je také pořádné sci­-fi :­-­) Možná ještě větší.

"A ako pise pre nase konciny by to znamenalo zavislost na dovoze.­"

Což není zas až takový problém a nutnost. Pokud dokážete dovézt levněji, než kdybyste to měl soběstačně vyrábět sám, tak se Vám to vyplatí spíše dovážet, než mít hřejivý pocit u srdce, že spotřebováváte ­"domácí elektřinu­".

"Osobne si radsej ​­"priplatim​­" za JE. Plus ma za mna plus aj kvoli mensiemu vizualnemu smogu oproti porovnatelnemu vetru​­/solaru. ­"

Vy možná ano, ale spousta lidí nebude ráda, když jim elektřina zase podraží. Jinak souhlasím, také bych to raději řešil JE než kupou OZE po krajině ­(znovu podotýkám, toto vše píšu i přesto, že jsem zastáncem JE­). Ale ty ceny JE už začínají být opravdu šílené a nebudu si namlouvat opak jen proto, že tomu fandím.

Ještě tak tři čtyři roky zpět jsme se tu o tom bavili a OZE s JE byly cenově paritní, pokud se do toho nezapočítala životnost a úložiště. Uběhla velmi krátká doba a dnes, i když k tomu připočítáme ta úložiště, životnost,..., tak to i s tím vším bohužel začíná vycházet spíše levněji. Jen za pouhé 4 roky se odhady na cenu JE v tom nejlepším případě zdvojnásobily, v tom horším jsou 4krát vyšší. Opravdu jsem zvědav, jaké částky budou padat, až se otevřou obálky ohledně dostavby Dukovan, a o kolik desítek procent ­(nebo možná i násobků­) to bude ve finále více. U nás by nebylo navýšení ceny nic překvapivého, ale až násobek původně odhadované ceny se v souvislosti se stavbou JE děje po celém světě.

"Převádět masivně solární elektřinu ze Španělska nebo Itálie, jak navrhujete, je v dohledné době nerealistické. To samé jsou např. větrníky z Baltu.­"

To já nenavrhuju, taková je koncepce evropské energetiky, na jejíž implementaci se už pracuje. Problémem je, že se bohužel rychleji staví ty elektrárny než infrastruktura. Zde by se mělo přibrzdit v prvním a přidat v druhém. Mimochodem Británie ­(která už není v EU­) bude dálkově dovážet solární ­(ale i větrnou­) elektřinu z Maroka. S dnešními technologiemi mohou být i takové přenosy extrémně efektivní. Nejsme v 80. letech minulého století.

"Celoevropské řešení je na dekády do budoucnosti jen aby se ty země dohodly. ­"

Bohužel totéž platí o JE. Postavit novou JE je záležitost tak na 15 let, pokud se k tomu odhodláme dnes. To je jeden z velkých problémů pro JE. Je to řešení, které začne fungovat v roce 2035­-2040, když se dnes začne projektovat. Solární elektrárnu začnete stavět dnes a v řádu několika málo let funguje.

"A to nemluvím o úložištích pro uložení nadbytku energie.­"

No právě to, že ty zdroje se do značné míry vykrývají, nároky na tato úložiště řádově snižují. I tak je to ale dost.

"No a samozřejmě je zde také to zásadní, a to je energetická soběstačnost. V ČR by to znamenalo být plně závislý na dovozu.­"

A proč je tak nutné být energeticky soběstační? Pokud budete mít jednotný evropský trh, tak jste soběstační, pokud je soběstačná Evropa, nepotřebujete to mít v rámci jednoho státu ­(stejně jako nepotřebujete mít soběstačný každý kraj v jednom státě­). Nemůže každý vyrábět jen přebytky, co byste s nimi chtěl pak dělat? Pokud dokážeme dovézt elektřinu levněji, než ji tady vyrobit, tak je levnější být nesoběstačný. Jestli tu postavíte jádro, ze kterého budete mít kWh za 4 Kč, nebo dovezete solární elektřinu ze Španělska nebo větrnou z Německa třeba za 2 Kč, tak je lepší ji spíše dovézt, ne? Nebo budete raději platit dražší domácí jádro s hřejivým pocitem, že ta elektřina je ­"Vaše domácí­"?

"Nikde jsem neviděl nějaký soldiní návrh, nebo diskuzi, že by šlo v dohledné budoucnosti předělat evropskou energetiku jen na solár a vítr až zde od vás.­"

Ale to já nenavrhuju. Pořád nechápete, o čem ten graf je. Jeho primárním účelem je zobrazit vykrývání slunce a větru. Mluvilo se tu o tom, že OZE potřebují obrovská úložiště energie. Já jen tím grafem říkám, že solár a vítr se na celoevropské úrovni značně vykrývají a spolu odpovídají průběhu spotřeby Evropy, tedy že potřeby akumulace budou spíše řádově menší, než se tady obecně tvrdí. A je jedno, zda OZE budou tvořit 1 % nebo 100 %. To je úplně, ale úplně a naprosto jedno. Ten koncept vykrývání je pořád stejný a o to vykrývání jde. Ne o to, zda OZE mají v EU takový nebo takový podíl. Ať už je jakýkoli, v rámci svého podílu nevytváří tak zásadní špičky nebo propady, jak se někteří snaží strašit. Historická data to ukazují.

Tak on výrobce hovoří o ­"delidovaném­" procesoru, což napovídá, že dojde k odstranění heatspreaderu, na druhou stranu to by ten výrobce mohl udělat i bez spolupráce s Intelem, takže je to opravdu dost nejasné, co přesně to znamená.

Tak ono je otázkou, v jaké formě Intel vlastně ty procesory dodává. Je možné, že jsou už rovnou bez IHS ­(nabízelo by se to, když jde o nějakou formu spolupráce­). Nevíme to ale jistě.

"ale platí, že 1GW FVE vyrobí za rok 1TWh elektřiny­"

Bavíme se o Evropě, ne o ČR. Evropskou solární energetiku přece nebudete stavět primárně na solárech v ČR, kde se to pohybuje nad 5:1 ­(a už vůbec ne třeba Švédsko, kde je to 20:1­), ale spíše se budete soustředit na Španělsko, Itálii,..., kde to je i méně než 2:1. V celoevropském průměru to pochopitelně bude méně, ale např. i uprostřed Francie jste stále pod 3:1.

" Z toho je jasné, že ani větrníky v prosinci nepomohou i když vyrobí víc než v létě.­"

Jak nepomohou, když už dávno pomáhají? Reálná data to ukazují. Ten graf ukazuje reálná historická data.

"Je mi líto, že lidé nepoužívají mozek a fyziku, aby své bláboly dokázali obhájit.­"

Ale vždyť to máte reálná data z EU ze skutečných 5 let, jak to bylo. To není jen ­"co by­", ale také ­"co bylo­". To jsou reálná historická data ­(akorát normalizována na 100% podíl­).

"To mně těší, že už v EU jedeme, podle toho grafu, jen na obnovitelné zdroje :D­"

No to ale ten graf opravdu neříká :­-­)

Bohužel jste nepochopil, co ten graf říká ­(a co jsem říkal v příspěvku výše­). Zkusím tedy vysvětlit ještě jednou. Vidíte tam průběh výroby OZE v rámci EU a spotřebu energie v EU ­(za 5 let­). Ukazuje to, že ty průběhy jsou do značné míry podobné pro dané roční doby ­(měsíce­), tzn. že by šlo mít OZE ­(slunce, vítr­) v takovém poměru, aby to pokrylo typickou spotřebu EU bez výraznějších nedostatků nebo nadbytků. Ten graf neříká, jaké to je dnes. Extrapoluje průběh dnešní výroby OZE na 100 % ­(tedy, jaké by to mohlo být, ne jaké to je­). Jinak řečeno, říká, jak by to vypadalo, kdyby ­(upozorňuji na slůvko ­"kdyby­") se používalo jen OZE, a to na základě skutečných dat z předchozích 5 let.

"Možná vám ve škole v chemii taky ukazovali, co se stane, když se hodí kousíček sodíku do vody.­"

Myslíte, že něco takového lidé, kteří konstruují jaderné elektrárny, neví? Sodík se k chlazení v jaderné energetice už v některých případech používá, není to nic, co by mělo být použito poprvé.

Právě proto tam mluvím o tom vykrývání větrem ­(jen ze slunce by to nešlo­). Např. když se podíváte na výrobu solárem a větrem v Evropě, ty hodnoty se tak vykrývají, že se z problému uchovávání energie z léta na zimu dostáváme na problém několika málo týdnů. Tzn. z nutnost ukládání desítek TWh na půl roku jsme na max. jednotkách TWh, případně méně s nějakým nouzovým zdrojem pro nejhorší případy, který vykryje to poslední, co chybí.

"O technickych problemech s realizaci a problemy s vyuzitim vysoke produkce v lete nemluve.­"

Jak bylo řečeno výše, pokud by to mělo fungovat, muselo by to být párováno s jinými OZE ­(např. tím větrem­). Tím neříkám, že bychom měli jít nutně touto cestou ­(sám jsem zastáncem jádra­), ale nejnovější odhady cen JE napovídají, že elektřina z nových JE bude nechutně, opravdu nechutně drahá. Vy nechcete mít v létě přebytek, se kterým nemáte co dělat, ale dostatek, který spíše ještě dorovnáváte. Hodně to zjednoduším, abych vysvětlil koncept ­(vynechávám teď problém den­/noc a další­). Řekněme, že potřebujete 5 GW celý rok. Je blbost postavit 25GW solár, aby to dávalo 5 GW i v zimě. Postavíte solár, který dává 4 GW v létě a větrnou, která dává 1 GW v létě, přičemž v zimě Vám solár dá 1 GW a naopak vítr 4 GW.

Podívejte třeba tady ­(https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/380275624­) jak se slunce a vítr docela pěkně zrcadlí. Také se podívejte na spotřebu v EU ­(černá­) a výrobu v EU ze slunce a větru dohromady ­(šedá­).

Kdybyste si to přečetl pořádně, tak byste pochopil, že to je jen jeden z více důvodů. Zdaleka není jediný. Je to něco, co AMD nahrává, ne jediná věc, která k tomu vedla.

"bude muset držet skladem náhradní a to dvě generace zpátky­"

Tak u baterek stačí držet nějaký formát článků, nemusí se měnit hned celý akumulátor a držet specifický model akumulátoru pro každý model auta. A znova, většina těch baterek přežije auto ­(i ty šílenosti z počátků let 201x s mizerným dojezdem, ještě dost netrvanlivou technologií, pořád ve většině jezdí na původní baterky, co teprve moderní auta, která mají směsi s vyšší životností a násobně větším dojezdem?­). A ty, které to nepřežijí, pak za těch 10+ let mohou dostat ještě lepší články, než měly v době výroby.

"mám tušení že ani žádná ultra revoluce u baterkách v autě nenastane­"

Nevím, jak si představujete baterkovou revoluci. Víte, ona asi nikdy nenastane, protože to je a bude spíše postupná evoluce. To se pak podíváte na stav 15 let zpět a zjistíte, že ta ­"revoluce­" se už dávno stala, jen v několika krocích a ne jednom.

"A nějaký počet opakovacích cyklů to je nějakých 160 000km.­"

Tak jestli má auto dojezd jen nějakých 400 km ­(reálně­) a baterka vydrží např. na 1000 cyklů, tak se tu bavíme o nějakých 350 tisících km. NMC v autech je výdrží poněkud jinde než LCO v elektronice. LFP se 4000 cykly nás životností na cykly dostává na 1,5 milionu km. Tam je opravdu otázkou především to stárnutí věkem.

"Nebo holt vytáhnete pár set tisíc do 8​­-20let starého auta, aby bylo použitelné.­"

Do 20 let starého auta žádných pár set tisíc vytahovat nebudete, 20letá auta jdou standardně do šrotu i ve spalovacích verzích ­(v ČR je průměr 21 let­).

Propagandou koho čeho by to vlastně mělo být?

"Huawei dodávají všichni. Jen se tváří, že ne.­"

A to na tom, že se o tom píše, mění co?

"Proč se nepsalo o tom­"

Nemůžu psát o všem. Nevím, co z toho děláte za tak velký problém, že se tohle napsalo. O Muskovi se píše často, ale také ne všechno. Tohle třeba ano ­(stejně jako občas o podobných věcech na jiných platformách­). Jindy se zas něco nenapíše, nějaký záměrný ­"propagandistický­" výběr proč ano a proč jindy ne v tom opravdu nehledejte.

"Scenar, ked potrebujes presne 68GB RAM­"

Nikdo nebude dělat 68 GB, co si to vymýšlíte za nesmysly? Dosud to byl obvykle dvojnásobek kapacity, nyní tu máte 50% skok ­(a pak třetinový­). Je blbost dělat skoky po 5 %, to nikdo dělat nebude. Nikdo to takto jemně dělat nechce, tak nevím, proč se vůči tomu vůbec vymezujete. Proč si vymýšlíte případ, který neexistuje a ani existovat nebude? 50% a 5% skoky jsou sakra velký rozdíl. Zase si mažete a přidáváte nuly, jak se Vám zlíbí.

"Kde je to ve světě IT běžné? Čteme o tom od koho AMD odebírá součástky na referenční grafiky? Koho Microsoft vyhodil a proč?­"

Pokud je to zajímavé, tak ano, čteme o tom. Psalo se o tom, že Nvidia změnila výrobce čipů ­(viz výše­), o tom, že Seagate dodával Huawei navzdory zákazu, běžně se píše o tom, že třeba Apple jako první dostává nové výrobní procesy a na jiné značky nezbývá kapacita, a tak jdou jinam, píše se o změnách dodavatelů displejů pro iPhony, píše se např. o tom, kolik součástek Samsung má Apple ve svých produktech ­(včetně toho, že chtěl třeba přejít na čínské paměti­), psalo se třeba o tom, že Apple vyměnil dodavatele procesorů, a to hned několikrát ­(z PowerPC na Intel, z Intelu na své čipy­), psalo se o tom, že Nvidia chtěla využívat výrobní kapacitu Intelu, a naopak o tom, že Intel využívá TSMC, čteme také o propouštění významných osob z technologických firem nebo jejich dobrovolný přechod jinam ­(jen o Kellerovi nebo Kodurim se psalo nesčetněkrát­), co třeba onen inženýr, který zmizel z Googlu, protože prohlásil, že jejich AI nabrala vědomí? Také se o tom psalo, a to hodně. Psalo se o odchodech konkrétních lidí z Intelu, AMD, Applu, Tesly, Ubisoftu,...

"Proč to vůbec někoho zajímá kromě ekonoma a správních orgánů? Proč zrovna teď a proč zrovna tahle informace?­"

Spoustu lidí zajímá Musk i to, jak se vyvíjí X ­(Twitter­), ostatně je to jeden z nejčtenějších článků za poslední dobu. Proč zrovna teď? No tak takovou otázku snad asi nemusíte ani dávat, ne? Třeba protože je to aktuální a právě v těchto dnech se to děje? Kdy jindy? Až to bude rok stará věc? Proč tato informace? Viz výše. Protože lidi se zajímají o to, co se kolem Muska a X děje. Zajímá je např. právě to dění ohledně svobody slova, kterého je propagátorem.

Ale tu se neřeší ani tak 24 vs 32, jako 16 vs 24. Jestli máte dnešní notebook v nabídce s 8GB a 16GB RAM, tak je lepší ho mít s novými čipy s 12GB a 24GB. Základní model se stane použitelnější a pro náročnější uživatele, kteří šli do 16GB verze, a která mohla být málo, 24GB místo 16GB určitě potěší.

Větší kapacity RAM se kvůli omezenému počtu modelů nezřídka pojí s dalším upgradem hardwaru ­(třeba dvakrát tak větším SSD, lepším GPU,...­), takže tu nehovoříme o 18 EUR, ale třeba kvůli 32 GB si připlatíte 300 EUR jen kvůli tomu, že dostanete navíc i jiné komponenty, které třeba nechcete. Nicméně např. Zenbook S 13 OLED s 32GB RAM stojí o 150 EUR více než s 16GB RAM, a to je zbytek nejspíš stejný. Takže žádných 18 EUR, ale 150. Není to ­"nezaplatitelná­" částka, ale zatímco 16 GB RAM už může někoho limitovat, 150 EUR navíc se mu dávat navíc možná moc chtít nebude. Ale 24 GB RAM bude použitelné podstatně déle a bylo­-li by to třeba za 50 EUR navíc a ne 150, tak to smysl mít může. Horší pochopitelně bude, když se dá 24 GB místo 32 GB a nechá se cena.

"Podnikatel neuzavřel kontrakt s dodavatelem, protože se mu nelíbil jeho produkt. Naprostý základ podnikání, že ano? Přesně tohle udělal Musk. ­"

To nikdo nepopírá. Nicméně to, že někdo změní dodavatele ­(přestane něco odebírat, používat,...­), je v oblasti IT běžné a naprosto běžně se o tom píše, přičemž nikdo z toho nedělá aféru. Proč je to ale u Muska problém? Když Nvidia změnila výrobce čipů od Samsungu u RTX 3000 na TSMC u RTX 4000, tak z informování o tom aféru nikdo nedělal. Přitom je to v podstatě velmi podobný problém. Byla to propaganda někoho?

"Úmyslně si připlatit za větší RAM pro budoucnost podle mě postrádá smysl. ­"

Jak pro koho. Já třeba docela nerad upgraduju HW ­(v podstatě jakýkoli­), takže vím, že do tohoto PC koupím možná tak GPU kvůli rychlejším výpočtům ve Photoshopu a pro úpravu videa, jinak na to nejspíš nesáhnu a další ­"zásah­" bude koupě nového PC možná tak v roce 2030­-2032, pokud se něco nepokazí ­(takže třeba osobně ani vůbec neřeším nějakou životnost patic, zatímco pro jiné je to důležitý parametr­). Takže ve výsledku obvykle stavím stroj na pomezí mainstreamu a high­-endu, aby to dlouho vydrželo. U mě se třeba telefony, počítače, fotoaparáty a podobně používají tak 7­-12 let, než se vymění. Jiní za tu dobu vymění dva tři stroje.

"Pokud by tam šel upgrade na 32 GB, taky bych z toho nikdo nedělal 20, 24 nebo 28 GB, ale prostě rovnou 32 GB a nazdar.­"

No ale upgrade na 32 tam nebyl. 20 nebo 28 je nesmysl, to je už příliš jemné dělení. Tady jde spíše o to, že u notebooku bylo třeba 8 GB a 16 GB, no s novými čipy to může být místo toho 12 GB a 24 GB ­(nemluvím tu o kombinaci 16 GB a 32 GB ­- to by tam přece mohlo být naskládáno už teď, kdyby se chtělo­). Dostáváme jak použitelnější základní model, tak i více future­-proof výkonnější variantu téhož.

Tak 48 a 40 je už příliš malý rozdíl na to, aby mělo smysl to vůbec dále dělit.

Zbytečně moc může znamenat, že ji stejně pro práci příliš nepotřebujete ­(malé množství Vás neomezuje­) nebo ji nechcete platit, případně obojí. V základním notebooku člověk nepotřebuje rovnou 16 GB, ale 8 GB už může být limitem, a tak se trochu více paměti hodí a zároveň není nutno připlácet za 16GB variantu ­(což je mnohdy kvůli konfiguracím spojeno s dalšími upgrady a příplatky­). Stejně tak může být dobré mít krok mezi 16 GB a 32 GB.

Já mám třeba v počítači 64 GB RAM kvůli tomu, aby to vydrželo do budoucna s tím, jak počítač využívám, na druhou stranu s 32 GB už to může přinášet jistá omezení. Ideál by byl asi právě těch 48 GB. Jinak řečeno, když se Vám dostatečně často hodí více než 32 GB, ale nechce se Vám platit za 64 GB, která bude většinu času zahálet, může být 48 GB zajímavou volbou.

"je vytrhnute z kontextu, kde text nahovara citatelovi, ze viac chyb a teda bambus je musk­"

Ten text nenamlouvá nikomu nic. Hovoří o tom, co Lemon říkal na adresu Muska, a o tom, co Musk říkal na adresu Lemona. Nepřiklání se na žádnou stranu. Nastoluje otázku, proč Musk Lemona chtěl. A tady jsou právě ty dvě možnosti.

1­) Pokud Musk věděl, jaký Lemon je, a styl tohoto rozhovoru se mu nelíbil, proč ho vlastně nejprve chtěl? Pak je to Muskova chyba.
2­) Pokud Musk očekával, že Lemon bude v sérii prezentovat nějaký styl, který chtěl Musk podporovat, a on vedl styl jiný, než série měla mít, pak je to Lemonova chyba.

"len nadpis je evidentne proti nemu­"

Kontroverze neznamená nic špatného. Toto slovo má jiný význam. Kontroverze je ­"názorový spor­". V tomto případě krok, který je názorově sporný. Někteří si myslí, že Musk udělal dobře, někteří, že udělal špatně. Tedy to naplňuje význam slova kontroverze. Kontroverze neznamená, že je to špatné, ale to, že se lidé nemohou dohodnout, zda je to dobré nebo špatné. Takže ne, nadpis neříká, že udělal něco, co je špatné, ale že udělal něco, co je názorově sporné, tedy právě ve veřejnosti není jasné, zda to bylo dobré nebo špatné.

A on ten rozhovor nám možná ani nic moc neřekne, protože stejně nevíme, co ti dva měli vlastně domluveno jako podmínky spolupráce, tedy zda Lemon něco porušil, nebo zda Musk káže vodu a pije víno, pokud jde o něj. To se asi stejně nedozvíme.

"ten clanok osocuje Muska este pred tym, ako sme si vypoculi obe strany.­"

Obě strany své argumenty prezentovaly poměrně dost. Jen mi není jasné, z čeho článek Muska vlastně dle Vás osočuje.

"Takze najskor si pozrime ten rozhovor a potom sa k tomu da zaujat stanovisko.­"

A co říká článek? Přesně totéž, cituji: ­"Více se ale dozvíme už za pár dní, kdy bude více jasné, kdo z těch dvou udělal více chyb.­"

"Clanok ale zaujal stanovisko davno pred tym, co je evidentne zle.­"

A smím se zeptat, jaké že to stanovisko zaujal? Protože si nejsem vědom toho, že bych se snažil zaujmout nějaké stanovisko. Ten článek představuje argumenty dvou stran, přičemž se nepřiklání k ani jedné.

Ale já nikde neříkám, že je to špatné. To je právě ta kontroverze, že to někteří označují za špatné, někteří za dobré. Slovo kontroverze neznamená, že je něco negativní, ale že je to názorově sporné. To je velký rozdíl. A já se nepřikláním ani na jednu stranu. Přečtěte si ten článek pořádně. Pokud je tam názor, tak také uvádím, kdo ten názor prezentuje. Že napíšu, co řekl a co si myslí Lemon, automaticky neznamená, že je to i můj názor a že s ním souhlasím ­(ale neznamená to ani opak­).

Další vývoj toho článku, na který odkazujete ­(na stejném webu­):

https:­/­/medium.seznam.cz­/clanek­/miloslav­-vlacel­-jak­-to­-prislo­-ze­-4­-brezna­-v­-bruselu­-na­-schuzi­-evropskeho­-parlamentu­-nevybuchla­-bomba­-51742

Už chápete, proč jsem o tom nepsal? Pokud takovou informaci napíše nějaký rakouský bulvár, který si nedovolí ocitovat v podstatě nikdo seriózní na světě kromě pár osamocených článků, nikde není žádný oficiální záznam o údajném hlasování, tak to není vůbec ničím podloženo. To není ­"rumors­" o tom, jak možná bude vypadat nová GeForce RTX 5090 ­(a i tam je nutné upozornit na to, kdo to řekl, jak moc oficiální informace to je,...­). Informace typu, že EP něco odhlasoval, musí být něčím podložena. Otázkou je, bude se stejně, jako se odkazovalo na článek první, odkazovat i na článek druhý?

Tím neříkám, že by EU neměla v tom protlačování elektromobility trochu brzdit. O úroveň elektromobilů se až tak moc nebojím, obávám se ale o infrastrukturu. Ta bude větší oříšek a obávám se, že tady se možná docela dost tvrdě narazí.

"Trošku drsné odepsat skoro 50% vozu, který vypadá jak nový. ­"

Drsné? Není to náhodou u aut této cenové kategorie docela normální? Tak se podívejme třeba na Škodu Superb 2.0 TDI 110 kW. Nová stojí v Německu od 43.000 EUR. 5letá ojetina stojí v Německu v průměru 20.000 EUR, to je 53 % dolů ­(a to cenu nového vozu beru tu základní, v průměru bude nejspíš o něco vyšší kvůli vyšším výbavám než těm základním­). Např. L%K je nový za 53,5 tisíc EUR, nejdražší ojetina L%K je za 28 tisíc EUR s najetými 44 tisíc km, tj. ­-48 %. Takže v čem má ta Tesla problém, když třeba naftový Superb spadl zhruba stejně?

Já kupoval benzínovou Hondu 6 let starou ještě s původními pneumatikami ­(tak málo měla najeto­). Jako nová 750, kupoval jsem ji za 225. To je 70 % dolů za 6 let. A to si Hondy dost dobře drží cenu.

Je zajímavé, že nejdřív byl problém s Teslou, že je strašně drahá jako nová, a když zlevnila ­(a tedy poslala ceny ojetin dolů­), tak je zase problém, že je příliš levná jako ojetá. Aneb hlavně, že je pořád nějaký problém.

"prostě to stárne a jednou odejde­"

No a odejde to předtím, než skončí životnost auta? I ty nejhorší elektromobily staré 10+ let stále ve většině jezdí s původní baterkou. A to se ty jejich baterky ­(zejména dojezdem, a tedy i počtem cyklů­) vůbec nedají srovnávat s dnešními.

"Musí je někdo rozebrat, roztřídit a z recyklovat na vhodné suroviny. A to je prostě drahé, a ještě nic takové neexistuje pro komerční použití. :​­) ­"

V Evropě jsou už desítky recyklačních center, které to rozebírají. Některé už i zpracovávají černou hmotu.

"A teď pomalu ustupuje i Evropská komise. ­"

Tak to je jen dobře. Já ten zákaz v roce 2035 také neschvaluju.

"Nejvíc se mi líbil obrat: Pro elektrickou lobby je to taková facka do tváře, že druhou chytla o zeď. ­"

A já Vám ukážu něco jiného z AutoFora. S velkou slávou prohlašovali, že se prodeje EV v Norsku propadly o 95% ­(https:­/­/www.autoforum.cz­/predstaveni­/prodeje­-aut­-v­-norsku­-totalne­-zkolabovaly­-propadly­-se­-o­-95­-4­-procent­-duvod­-si­-domyslite­-snadno­/­), aniž by to uvedli pořádně do kontextu a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Třeba tato věta ­"Dá se čekat, že se prodeje opět zvednou, nezdá se ale, že by bez dosavadní podpory mohly být znovu tak vysoké. Inu, zjevně ani Norsko nemůže v neefektivních elektromobilech utápět nekonečně mnoho peněz.­" Inu, hned dva měsíce na to měly elektromobily historicky rekordně vysoké prodeje, nejvyšší tržní podíl v celé historii Norska. Dva měsíce potom! Nevím o tom, že by vyšel článek s tím, jak moc se sekli. V roce 2024 to zatím nekleslo pod 90% podíl. Ale hlavně, že to teď v Norsku nikdo nechce a spadlo to o 95 %. A takto bychom mohli pokračovat dál.

"Jak říkám tohle byla slepá ulička vydlážděná dotacemi.­"

Že tomu pomáhají dotace, to je bezesporu jasné.

" že to vůbec není tak ekologické jak se říká­"

Na tohle se upozorňuje často. Jen anti­-EV to v textu nechtějí vidět, pokud je v tom textu zmíněné i nějaké pozitivum.

"jejich recyklace prakticky ještě neexistuje­"

Tak jednak ještě není moc potřeba, protože není moc co recyklovat, a jednak se už v praxi dělá ­(i když velmi omezeně­)

"pro nákladní dopravu nepoužitelné v praxi­"

A proto spousta dopravců houfně přechází na elektro ­(až mě samotného překvapuje, jak moc se do toho hrnou­). Společný podnik většiny výrobců nákladních aut staví nabíječky po celé Evropě, zrovna pár dní zpět otevřel další. Ani mně se nezdá být elektrika pro nákladní dopravu v dnešní podobě zrovna dobrým řešením.

"48% lidí co pořídili tohle auto v průzkumech zvolilo že další už nebude elektro­"

Jo, jeden průzkum to říkal. A říkají to i ostatní? Zatím snad všechny průzkumy, které jsem na toto téma viděl, byly opačné, že většina lidí by se už ke spalovacímu autu nikdy vracet nechtěla. Tady ­(https:­/­/spectrumnews1.com­/ca­/la­-west­/transportation­/2022­/03­/08­/90­-­-of­-electric­-vehicle­-owners­-say­-they­-would­-purchase­-one­-again­-­-survey­-says­) by si nové EV znovu koupilo 90 %, tady ­(https:­/­/www.aaa.com­/autorepair­/articles­/true­-cost­-of­-ev­) dokonce 96 %. Když tyto tři studie zprůměrujeme, jsme na tom, že cca 80 % by si ho znova koupilo.

"že ojeté auta rychle ztrácejí cenu a stojí dlouho v bazarech­"

To záleží na statistice. Viděl jsem takové, které tvrdily, že to padá rychleji a stojí v bazaru déle, ale i naopak. Podívejte se třeba na cenu ojeté Tesly S a srovnatelných spalovacích aut. Budete asi překvapen. Jinak ano, ceny obvykle padají o trochu rychleji, ale obvykle ne nějak dramaticky.

Tak snajprik je tady znám tím, že jeho čísla jsou mnohdy dvakrát vedle, pokud ne rovnou řádově. Pokud vím, tak 24 GB GDDR6X paměti bere něco kolem 40 W.

To máte pravdu, na druhou stranu ten počítač neběží jen kvůli těžbě kryptoměn. Přes den­/večer by ty ostatní součástky běžely tak či tak, takže to nemůžete počítat jako něco navíc, ale započítat můžete jen tu navýšenou spotřebu CPU ­(a to navíc bude nižší než 170 W, na druhou stranu hashrate bude druhými úlohami snížený­). V noci nebo jiných dobách, kdy by to PC bylo nevyužito, pak ta spotřeba bude vyšší než 170 W z důvodů, které správně zmiňujete ­(ale třeba monitor běžet nemusí­). Takže ono se to plus minus vyrovná.

Jenže ono i kdyby to bylo třeba 250 W navíc v průměru ­(což spíše nebude­), tak elektřinu z 1,06 dostanete na 1,56 USD. Stále byste byl ziskem nad 2 USD. Každopádně máte pravdu, zbohatnout na tom nezbohatnete. Jenže vzhledem k tomu, jak ty ceny kryptoměn rostou, se může stát i to, že za pár týdnů­/měsíců budou mít tyto altcoiny hodnotu třeba 10násobnou. No a pak se tady nebavíme o tom, že to za rok vydělá 700 EUR, ale třeba 7000 EUR.

1, Ad článek na seznamu. Psal jsem o nějakém legitimním zdroji a Vy mi tu dáte zrovna zdroj, který odkazuje na ten jediný článek, který o tom píše, a který se snad nikdo další neodvážil citovat. Právě jsem chtěl něco jiného než tento jeden zdroj ­(a jeho rakouský originál­), protože jsem nenašel, že by o tom kromě nich někdo psal. Ani na stránkách EP jsem nenašel ­(možná hledám blbě, to je možné­), že by kdokoli takový návrh v pondělí odhlasoval. Takže znova, máte nějaký legitimní zdroj na to, že se opravdu stalo to, co ten článek tvrdí?

2, Stále nevidím, kde EU škrtla elektrická auta jako bezemisní ­(což nevylučuju, klidně se to stát může, stejně jako nedávno na základě studie za bezemisní začala považovat jádro, aniž by to prozatím mělo nějaký rozsáhlejší dopad­). Co vidím, je to, že je tu návrh na zrušení banu spalovacích aut. To není ale nic nového pod sluncem, takové tendence z různých míst tu byly vždy a asi i budou.

3, Znova, jeden článek toto tvrdí, a to prosím, pro elektřinu čistě z fosilních paliv ­(tedy u uhlí při 800­-900g CO2­/kWh, ono i v mixu se zemním plynem je to pořád dost­). A i tehdy se to srovná po těch 160 tisících km. A teď si představte jen takovou blbou ČR, která má z uhlí ani ne půlku elektřiny a mix kolem 450 g CO2­/kWh. A co tvrdí další studie?

https:­/­/www.visualcapitalist.com­/life­-cycle­-emissions­-evs­-vs­-combustion­-engine­-vehicles­/
39 tCO2 proti 55tCO2 za celou životnost. Ty 4 tCO2, které sežere baterka navíc, se srazí zhruba za 50 tisíc km.

https:­/­/www.cotes.com­/blog­/greenhouse­-gas­-emissions­-from­-ev­-vs­-ice­-vehicles
Ve všech zemích je to výrazně méně pro elektromobil. Podívejte na ten hrozivý vliv baterky ­(žlutě­)

https:­/­/www.iea.org­/data­-and­-statistics­/charts­/comparative­-life­-cycle­-greenhouse­-gas­-emissions­-of­-a­-mid­-size­-bev­-and­-ice­-vehicle
Opět ­"hrozivý­" vliv baterky, obě zelené části. Znovu BEV výrazně lépe než ICE

https:­/­/thedriven.io­/2023­/11­/30­/electric­-cars­-have­-half­-lifetime­-emissions­-than­-ice­-see­-how­-your­-car­-compares­/
Tahle studie hovoří o 40­-60% dolů pro BEV

https:­/­/iopscience.iop.org­/article­/10.1088­/1748­-9326­/ac5142
Tady se hovoří o 28­-64% nižších emisích od výroby po recyklaci v drtivé většině zemí na světě

https:­/­/www.energysage.com­/electric­-vehicles­/evs­-vs­-ices­-full­-lifecycle­-environmental­-impact­-analysis­/
Podívejte na ty grafy v další studii a vliv baterky na celkové emise. Skoro nic.

Jak je možné, že v podstatě většina studií se shodne na tom, že je to o desítky procent lepší, a Vy si vyberete zrovna tu jednu, která dává nejhorší výsledek? A i ten nejhorší výsledek říká, že to BEV je lepší, a to i v tom nejhorším možném případě při té nejhorší možné a nejméně čisté výrobě elektřiny.

"Tak podle Evropské komise 4.3 a poslední studie.­"

Nějaký odkaz na to vyjádření EK a na tu studii? A když to říká jedna studie, zatímco stovky studií říkají opak, tak budeme věřit té jedné studii, protože se to hodí? Jak vidíte výše, výsledky těch studií se liší, a to hodně. Ale v podstatě všechny ve větší nebo menší míře říkají totéž.

"Evropská komise vyškrtla Elektro auta jako emisně neutrální.­"

Opět, nějaký odkaz k tomu? Jakože opravdu relevantní odkaz a ne jeden článek, který se až na pár anti­-EV médií neodvážil nikdo ocitovat? Mimochodem, to hlasování, ze kterého dělali takovou slávu, bylo prozatím jen to, že se o tom hlasovat bude ­(šlo o schvalování programu­). Takže zatím ani není o čem psát.

Ten zákon je hodně dlouhý a mimochodem jsou tam velmi zajímavé věci jako např. geofencing pro spalovací auta. Pokud vjedete i plug­-in hybridem do bezemisní zóny, v návrhu je, že takové auto, pokud v té zóně nejede na elektriku, se má po 5 km ze zákona zastavit.

No ono to bylo myšleno spíše jako překvapení pro jiné ­(kteří tady Intelu pořád vmetávají do tváře, že roky nic nedělá­), osobně si myslím, že Lunar Lake by mohl být zajímavou vzpruhou pro Intel. Ale uvidíme, co vše se nakonec podaří.

Nicméně, TDP sama o sobě s tím max. výkonem nic moc neudělá, to spíše MTP ­(a tu neznáme­). Dále, sice nahrazujeme malá jádra menším počtem velkých, ale současně ještě tato velká ztrácí HT, tedy počet vláken docela výrazně klesl ­(na druhou stranu běží na mnohem rychlejších jádrech­).

Jak můžete nesouhlasit, když jste napsal přesně totéž, co já?

"A ano on toto netvrdí, jen oficiálně tvrdí jiné nesmysly.­"

Ale stejně mu to vmetete do tváře.

"ty řeči intelu­"

Nevím o tom, že by tohle bylo oficiálním prohlášením Intelu.

"Mam pravo to hodnotit alebo nie? Je moj nazor menej cenny? ­"

Právo říct názor Vám samozřejmě nikdo nebere. Problém je spíše v tom, že spousta majitelé si této uzavřenosti spíše cenní a není to něco, co by chtěli, ale právě naopak. Uzavřenost bývá naopak někdy důvodem, proč si ten Apple vybrali ­(pochopitelně i s otevřeným systémem se dá pracovat stejně jako s uzavřeným, ona ale ta myšlenka více otevřených vrat do systému není zrovna něco, co by chtěli­). A celé je to završeno tím, že spousta majitelů Androidu by si ten Apple nekoupila ani tehdy, když bude otevřený.

"A to hlavne z dovodu jeho uzavretosti.­"

Hodně Vás to omezuje? Půjdete si teď ten Apple koupit, když už bude v EU otevřený? Využil jste vůbec tuto otevřenost ­(k něčemu dobrému kromě instalace malwaru­) na Androidu? Kolik lidí ji na Androidu cíleně využívá? Kolik lidí tento přístup odemyká, aniž by pořádně věděli, co vlastně dělají? Ostatně i Google už začíná v některých zemích uzavírat Android z důvodu bezpečnosti a zakazuje instalaci mimo svůj obchod. A pokud jde o placení, jak už bylo řečeno, jsou způsoby, jak se tomu u Applu vyhnout i tak ­(ostatně většina streamovacích služeb to takto využívá už roky­). A Epic taky.

"Specialne v tomto pripade, ked to viac dotyka vyvojarov ako pouzivatelov.­"

Ano i ne, viz výše. Je spousta řešení, jak toho dosáhnout. Nejsou ideální ­(zejména pro streamovací služby ­- tam asi nikoho nepřekvapí, proč si na to Spotify stěžuje­), ale existují.

"Ma macOS take obmedzenia ako iOS? Kde? ­"

Nenapsal jsem to jasně, reagoval jsem na tu část ­"a tam sa nikto nestazuje, zeby nebol bezpecny­". Doby, kdy se macOS považoval za hodně bezpečný systém, jsou už dávno minulé, řekl bych.

Protože se Vás snažím celou dobu upozornit na to, že jsem Vám rozporoval jen a pouze pájenou RAM a ne pájené SSD. Ale Vy tu do zblbnutí pořád taháte pájené SSD, které jsem Vám ale nerozporoval. Takže opravdu nerozumím tomu, proč mi to tu pořád předhazujete, když to není věc, na které bychom se neshodli. Řešil jsem z dvojice SSD a RAM jen RAM ­(protože s SSD víceméně souhlasím, tak proč to řešit, když je to vyřešené?­), RAM, jen a pouze RAM, tak se bavme o RAM a ne o SSD, na které jsem ani nereagoval a reagovat nechtěl.

"Protože se to prostě k vyšším modelovým řadám už nehodí.­"

A on to někdo rozporuje?

"Ta diskuse právě kvůli SSD vznikla. ­"

Ale proč sem pořád taháte to SSD? To, kvůli čemu ta diskuze vznikla, neřeší to, na co jsem v rámci té diskuze reagoval. Diskuze možná vznikla kvůli SSD, ale zatáhla se do ní i RAM. A protože SSD jsem Vám rozporovat nechtěl, tak jsem logicky reagoval jen na to, na co jsem v rámci té diskuze reagovat chtěl, tedy na tu část o RAM. Do diskuze jsem nezatáhl nic, co by bylo off­-topic, RAM tam už byla, a chtěl jsem reagovat jen na tu část s RAM.

S tím antivirem to je a není pravda. Jak můžete vědět, zda něco je nebo není zavirované nebo nějak závadné? S takovou logikou byste v podstatě nemohl na internet, protože byste mohl jít jen na ty stránky, které máte minulostí ověřené. Hledáte nějakou informaci, měla by být dostupná na nějaké stránce. Jak ale víte, nakolik legitimní ta stránka je, když jste tam nikdy nebyl? Podle čeho to např. ve výsledcích v Googlu se svým mozkem poznáte? Jak víte, že někdo roky legitimní stránku právě nehacknul a že tam náhodou není nějaký malware? Uvažování Vám může pomoci, ale 100% Vás neochrání ­(což ale ani ten antivir­).

"Starým SSD bych věřil víc než těm novým­"

No to já taky, ale jde mi o to, že třeba mně trvalo přepsat maličkých 128GB SSD 540krát dobrých 9 let. A ani po těch 9 letech nedosáhl papírové životnosti. Jen kdyby ta skutečná nebyla 15krát vyšší jako u MLC, ale třeba jen 2krát vyšší, tak to stále máte životnost na dalších 10­-12 let.

"posílat NTB do nějaké kategorie jen podle vzhledu­"

Já ale neříkám, že tam nutně patří. Říkám, že má rozměry této kategorie. A ty rozměry jsou jedním ­(ne jediným­) z důvodů, proč se to pájí. Osobně, pokud bych si měl vybrat lehčí a tenčí notebook s pájenou RAM­/SSD, nebo o pár mm tlustší a o něco těžší s nepájenou RAM­/SSD, tak si vyberu spíše ten pájený.

Ale co s tím má co společného SSD? Kdybych Vám chtěl rozporovat SSD, psal bych o SSD. Rozporoval jsem situaci v RAM, ne situaci v SSD. A napájenou RAM najdete na mnoha modelech, má ji spousta Asusů, některé Delly, HP, Lenova, Acery,... Napájená RAM je dnes v noteboocích docela běžná věc, nic, co by bylo specifické pro Apple. Spíše mi to připadá v běžných třídách jako něco, co se stává standardem napříč výrobci.

Pokud už se chcete bavit o napájeném SSD, tak tam je to o něčem jiném. Jestli byl Apple první, to nevím jistě, je to dost pravděpodobné ­(minimálně od roku 2016 tomu tak bylo­). Každopádně Dell i Acer měli modely s napájenými SSD minimálně od roku 2019, Microsoft u některých verzí Surface od 2017. Jestli i dříve a další, nevím. Každopádně, napájené SSD je u ne­-Apple výrobců výjimečné, nicméně to není něco, co by měl jen a pouze Apple ­(nebavím se o chromeboocích, kde je to docela standard­).

"5KW za 10hod je to 50KW­"

5 kW po dobu 10 hodin je 50 kWh, ne 50 kW.

"Ultrabooky, ale snad nepředstavují všechny kategorie.­"

To ne, ale zrovna ten MacBook Air do nich patří. MacBook Pro sice patří výkonem do vyšších kategorií, ale svou výškou 15,5 mm je to stále na pomezí ultrabookové kategorie.

"Když uvážím, jak novým typům SSD pro honbu za už absurdní teoretickou rychlostí klesá počet přepisů, dřív nebo později to začne být problém. A zvláště u menších kapacit, které kde komu stačí.­"

Dívám se na svůj skoro 9 let starý ultrabook se 128GB SSD. Malé SSD je problém a bych ho i velmi rád vyměnil, jenže to má problém. Nač to vlastně vyměňovat, když je potřeba vyměnit spíše celý notebook. Stejně je potřeba nová baterka, chtělo by to vyšší rozlišení,... A myslím, že já jsem v tomto docela extrém a spousta lidí by to i kvůli jiným parametrům vyměnila mnohem dříve.

Nicméně k pointě. Dívám se na počet přepisů a za těch 9 let práce bylo toto supertitěrné SSD přepsáno 542krát ­(beru Total NAND Write­). Vzhledem k tomu, že většina SSD papírově vydrží cca 600 přepisů, tak by mělo mít životnost ještě na jeden rok, to jest 10 let v případě malého 128GB SSD. CrystalDiskInfo zatím ukazuje kondici na 83 %.

V minulosti jsme tu měli test životnosti, což sice bylo ještě s MLC SSD, nicméně už tam to udávanou životnost překonalo 15krát. S TLC to asi tak slavné nebude, ale asi i tam se dá očekávat, že to bude o trochu více než na papíře.

"Apple takové chování umožnili ovečky, pardon zákazníci.­"

Proč to házíte jen na Apple? Pájenou RAM má spousta notebooků, zejména těch nejtenčích. To zdaleka není ­"problém­" jen Applu. A jak ukazují prodeje, uživatelům něco takového příliš nevadí, protože kdyby jim to opravdu vadilo, tak by si to nekupovali. Ono je především pravdou, že většina z nich ani neví, že tam něco takového jde­/nejde udělat.

Podívejte se třeba k Asusu. Řada Chromebook a Zenbook je snad bez výjimky s pájenou RAM. Vivobook je větší polovina s pájenou RAM ­(zbytek kombinace pájené a SO­-DIMM­), pouze ProArt je SO­-DIMM.

Opraveno, díky.