Parker Solar Probe nedávno dokázala vůbec poprvé proniknout do sluneční atmosféry a právě sledování Slunce je její hlavní úkol, ovšem už v červenci roku 2020 se sonda přiblížila právě i Venuši, kterou využívá pro korekci své dráhy tak, aby se přibližovala ke Slunci. V té době se na Venuši zaměřil její přístroj WISPR, díky němuž se můžeme podívat na záběry noční strany planety ve viditelném a blízkém infračerveném spektru.
Snímky byly zveřejněny společně s plnou analýzou v Geophysical Research Letters, přičemž NASA je zařadila do svého videa, které ukazuje slabě zářící povrch planety s dobře rozpoznatelnými prvky, jako jsou různé pláně a plošiny a pozorovatelná je také slabá zář kyslíku v atmosféře.
Záměrem přitom bylo, aby Parker pomocí WISPR dokázal sledovat mračna planety a jejich rychlost pohybu nad povrchem. Překvapivě ale přístroj pozorující ve vlnových délkách od 470 po 800 nm prohlédl i skrz tato mračna až na povrch.
NASA v reakci na to zapnula WISPR i při dalším průletu kolem planety, který nastal v únoru předchozího roku a právě tehdy dokázala sonda zabrat celou noční část Venuše. Při průletu nad osvícenou polovinou planety by přitom slabá záře z jejího povrchu snadno zanikla, ale nad noční částí planety ji sonda dokázala zachytit. Jde přitom o vlnovou délku světla, která je přímo na pomezí viditelného a blízkého infračerveného spektra a která už dokáže proniknout i hustými a všudypřítomnými mračny. Jde přitom o projev rozžhaveného povrchu planety o teplotě kolem 460 °C, přičemž teploty se liší dle výšky povrchu v rámci desítek stupnů, čili čím vyšší, tím chladnější a na snímcích tmavší.
Jde tak o zcela nový a dosud neznámý pohled na tuto planetu a její povrch. Už v roce 1975 sice sovětská Veněra 9 dokázala zaslat zpět snímky z povrchu, ovšem co se týče celkového pohledu na planetu, poté se vesmírné agentury snažily využívat spíše radar nebo právě čistě infračervené záření. Radarovou mapu Venuše vytvořila americká sonda Magellan a infračervené snímky zase japonská Akacuki, ale nikdy nebyly k dispozici takové snímky, které poskytla nyní sonda Parker.
V dohledné době se ale na Venuši, která byla v posledních desetiletích spíše opomíjena, zaměří další sondy. Je to jeden z cílů i pro evropskou misi Bepicolombo a pak i pro Solar Orbiter agentur ESA a NASA, z čehož se závěry asi teprve dozvíme a ještě tuto dekádu by pak měly startovat mise NASA DAVINCI a VERITAS a také ESA EnVision. Ty už se zaměří přímo na Venuši a budou zkoumat její atmosféru a vytvoří i podrobné mapy povrchu.
Zdroj: NASA
