U 27­" monitorů je však 2560x1440 docela běžné rozlišení. Doba 27­" a 1920x1080 je už tak rok pryč.

Ono slovo ­"bezkonkurenční­" v sobě nese vlastně skrytě i pohled na výkon­/cena. Pokud zde píšete, že je to problém levných zařízení, tak je to tedy problém obecně všech­/většiny. Z toho mě tedy plyne, že název článku je zcela správný ;­-­)

Bezkonkurenční není bezchybný.

Ano, jde o LG panel ­- to jsem psal jak sám potvrzujete. EIZO zvolil panel. Škoda Octavia také není vyráběna jen v v jedné továrně. Plechy vyrábí jiné firmy apod. EIZO je v tomto případě ten kdo si zvolil z nabídky LG.

P.S. Až pan ­"kurtd..­" napíše jeden pozitivní příspěvek, tak vyvěsím prapory u nás na náměstí :­-­)­))

Ano tento postup jsem samozřejmě četl. Je pěkný, avšak mě přijde zcela zbytečně složitý. Samozřejmě to nijak nechci shazovat jeho metodiku, myslím že na to šel velmi dobře.
Každopádně čím je způsobena tato diverzita nevím. Moje měření vyšlo takto, mohli mít třeba předporukční vzorek či tak něco. Nevím nedokážu posoudit.

Na aktivní chlazení jsem se soustředil tak usilovně, že mě nakonec v hodnocení vypadlo. Samozřejmě máte pravdu. Je to jedna z výtek co má být zohledněna. Každopádně ten kdo četl recenzi si jistě udělá obrázek. Přesto děkuji ;­-)

Ergonomie je hodnocena dle naší metodiky. Je zde nastaven dost velký zdvih a dost velký rozsah náklonu. Některé monitory umějí například náklon i 90°, naopak nemají třeba pivot. Některé zase mají velký zdvih, ale zase nemají tak velký náklon. Aby monitor dostal např. 90%, tak by musel mít zdvih o cca 10 cm větší a náklon o 10° větší. Ano byla by to ­"hustodémonskykrutopřísná­" ergonomie, ale o to jde.
U barev je hodnocení naopak nastaveno tak, že se vychází z berevné odchylky a gamutu. Pokud je barevná odchylka i bez kalibrace prakticky nepozorovatelná ­(je zde dE které je lidskému oku téměř nerozeznatelné­), tak dostává vlastně 100%. Proto tak vysoké hodnocení. Pokud lidské oko nepozná rozdíl, nevidím důvod proč by neměl dostat 100%.

Každopádně nad ergonomií jsem se již párkrát zamýšlel. Vždy jsem však došel k závěru, že hodnocení ne adekvátní, resp. nepřišel jsem na lepší.

Díky za upozornění. Navíc tam bylo ­"a­". Opraveno + dopsáno aby to bylo pochopitelnější.

Jde o výřez z 10MPix fotografie. Virtuální zvětšení spočítám zítra a připíšu do diskuze. Tedy pokud se mě to povede :­-)

Já jsem myslel, to jestli vám nevadí sdělit značku disku ;­-­)

Takže tomu rozumím, že odešel dvakrát ten stejný Vertex 2. Ok díky za další utvrzení mého osobního pohledu na OCZ :­-D

Můžu se zeptat jaké? Jestli vám to nevadí. V mém okolí má hodně lidí SSD a zatím neodešlo ani jedno.

Nevím co tím odkazem myslíte... můžete nějak rozvést? Ja vidím tři série zdrojů, které souhlasí s novinkou.

Tento monitor má o moc lepší podsvícení než většina ostatních 30­" ­(jak říkáte s poloviční cenou­) monitorů. Musíme si také uvědomit, že v tomto případě je podsvícení natolik dobré, že při pohledu si v praxi nemáte šanci všimnout rozdílů.

Jinak vytvořit homogení podsvícení je i pomocí trubic opravdu docela oříšek. Vždy jde o nějaký bod­/melou plochu, která svítí. A rozvést toto světlo všude a zároveň vlastně zastínit onen ­"hotspot­" je docela problém.

Tento postup pro kompenzaci podsvícení je jediný co se používá. ­"noname­" výrobci nic takového nemají.
Nejde o to, že by výrobce usekl oblast kde se to projevuje. Jde o to, že pokud překročím určitou hranici jasu, tak není monitor již schopen zaručit kvalitní podsvícení. Zkrátka ta kompenzace již nenbude 100%. Jde o to, že pokud je podsvícení v některých částech např. tmavší, tak se zbylé části uměle ztmavý ­(natočením krystalů­) a tím dojde k této kompenzaci. Je to asi jediné možné řešení. Navíc funguje. Používá to i EIZO.

Přímý styk s panelem zde není. Je tam mezera cca 1,5 cm. Jinak k zaostření: Nejlepší postup co se mě osvědčil je zaostřit pohybem stativu a doostřit krátkým objektivem.
Jinak šedá se zobrazuje jinak pouze u PVA panelů. U IPS, TN atd. se zobrazuje stejně.

Opravdu ­"kvalitně­" vybrané testy. :­-)

Většina z vás tipovala, že jde o plazma obrazovku. Ano skutečně tomu tak je. Ten kdo takto tipoval si odnáší titul Master of macro. :­-)

Nižší ohraničení jasu z horní části je hlavně z důvodu vyrovnání homogenity podsvícení.

Díky v tom případě mám na panelu špatný štítek. To je docela zajímavé zjištění. Upřímně jsem také chvilku bádal, ale štítek mě utvrzoval.

Vy se mě opravdu nedotknete :­-­)­)­)
Vaše komentáře jsou vždy pouze negativní a já na ně mám v hlavě nastavený speciální filtr.
btw. jde opravdu o S­-PVA. Monitor jsem kvůli tlačítku asi před rokem rozebíral... asi Dell vyráběl víc verzí ;­-)

Tak zatím tu máme dva tábory. Jeden CRT a jeden plazma. Jsem rád, že není otázka úplně jednoznačná. No zítra ráno budete vědět víc :­-)

Díky. Také moc pěkné :­-­)

Jsem rád, že recenze na Samsung 215TW vám pomohla k výběru. Je to asi největší satisfakce, které se recenzent může dočkat. Takže díky.

V recenzích monitorů pokračuji nadále ;­-)

Přesně vím co tím chcete říci. Osobně jsem byl také trošku zklamaný z podsvícení ­(regulace­). Na druhou stranu, pokud si pořídíte monitor za takovouto cenu, ta jistě řešíte o optimální osvětlení kanceláře. tzn z 99,9% budete mít nastavený jas na 120cd­/m2. NEC na tuto hodnotu monitor jistě směřoval a je to z něj docela cítit. Samozřejmě pokud chcete zcela univerzální monitor, tak zde je asi lepší nějaký EIZO s regulací jasu od 4cd­/m2. Je sice pravda, že také používá v nízkých hodnotách softwarovou, ale nejnižší HW regulace je obvykle nižší.

Můj závěr je tedy takový: Monitor je perfektní, ale má ­(jako cokoli­) svá omezení. S ohledem na cílení monitoru ­(grafická práce­) jsou tyto omezení zcela logické.

Onen menší rozsah podsvícení bych neviděl až tak tragicky. Díky kvalitnímu zpracování signálu si toho nevšimnete. Kontrast je lehce horší, ale pro grafiku docela stačí. Jde o grafický monitor a ne o monitor na filmy, kde je kontrast daleko důležitější.

btw. Na kartách AMD bylo dříve možné normálně roztáhnout obraz s interpolaci ­(asi bikubická­). Bohužel nemohu potvrdit jak je to na nových. Již nějakou tu dobu mám nvidia. Až se mě dostane do rukou nová ATI, tak to zkusím prozkoumat a dám vědět do tohoto příspěvku ;­-)

Díky za datasheet. Doplním jej.

Předem díky za konstruktivní příspěvek.
Vysvěltení pojmů doplním formou odkazu na náš slovník, který je k takovým účelům stvořen. Tam pod zkratkou CCFL již vysvětlení najdete. Každopádně abyste nemusel hledat, tak ono první ­"C­" značí Cold=Studený. To samé platí o LED. Light Emitting Diode.

S vaším dalším komentářem naprostou souhlasím.

Bohužel mám podobný pocit. Myslím ­(opravdu jen moje domněnka­), že nvidia nastupuje opět výraznějšího rozdělení profi a herního segmentu. Budu opět kupovat Qadro? Možná...

Děkuji za plnohodnotný příspěvek, hned si z něj vezmu poučení a příští recenze bude vedena přesně podle vašich konkrétních připomínek.
P.S. přeji pěkné vyprazdňování

Ale ­"jantac­" nic takového netvrdil. Napsal jen ­"...tak jedině koupit zase přes Eizo :­­-­­), které už panel s PLS vydalo...­" Z toho vyčíst, že EIZO vyrábí panely je docela odvaha :­-)

Hehe.. ­"nastavení od oka­" nepoužíváme. Slouží pouze pro kontrolu. Nemohli bychom tak nikdy přesně hodnotit panely a nebylo by to objektivní.

Kalibraci je nejlepší provádět při takovém osvětlení, které při práci převládá. tzn. rozhodně bych nekalibroval monitor tak, že ho přemístite někam jinam ­(podle vás třeba do místnosti s oknem­) a pak jej provozoval někde jinde.

Nastavení RGB a jas je v recenzi napsán ;­-­) Možná jste přehlédl.

Co to sem proboha taháte? Z 90% jesou e­-IPS 6­-bitové. Samozřejmě jde vyrobit i 8­-bit panely, také by šlo vyrobit i 6­-bit S­-PLS. Beru obecnou a nejčastější vlastnost e­-IPS. A to je opravdu 6­-bit panel. Howg

Děkuji za upozornění. Šotek. 1,6x 1920x1200 a 1,8x 1920x1080. Opraveno.

U IPS jsou pozorovací úhly se všech stran stejné. tzn. pokud otočím monitor na výšku ­(pivot­), tak vůbec nic nezměním. Fotky by byli stejné­/resp jen otočené. U technologie TN to má smysl, ale opět je to vidět i na klasických fotkách pozorovacích úhlů.

Hm to je bohužel ­"recenze­" ve stylu delší novinky :­-­)
Každopádně už by mohl být co nevidět dostupný i u nás.

Základní je nastavení bílé barvy. Tzn. zobrazte si bílou čtverec uprostřed monitoru a v okolí nechte například nějakou svou oblíbenou fotku ­(nejlépe, kterou máte vytištěnou na kvalitní tiskárně­). Poté si v OSD menu regulute hodnoty červené, zelené a modré tak aby bílá ­"nechytala­" nádech do modra, zelena či červena. Zkrátka vzhledem k okolnímu osvětlení ­(které by mimochodem mělo být pro monitor co nejvíce konstantní­) by měla být bílá opravdu bílá. Zde platí pravidlo, že raději aby byla lehce teplejší ­(do červena­) než studenější ­(do modra­). Tím si vlastně nastavíte teplotu bílého bodu. Sondou se můžete trefit do 6500K. Pokud však nemáte zkušenosti jak 6500K vypadá, tak se okem moc přesně netrefíte. Proto uvádím, že je lepší mít raději teplejší podání, protože mám zkušenost, že většina monitorů má velmi studené barvy. Oko je na ně zvyklé a potřebujeme se posunout výrazně do teplejších odstínů.
Pokud vám například přijde, že je červená či zelená moc výrazná ­(například pokud máte Adobe RGB monitor a neřešíte správu barev­), tak je dobré hned na začátku procesu stáhnout danou složku na úroveň aby vám vyhovovala. Až poté stahovat ostatní barevné složky a nastavit teplotu bílého bodu. Tím vlastně oříznete gamut Adobr RGB ­(např.­) na sRGB ­(např.­).

Jas si nastavte podle sebe. Monitor nesmí svítit tak aby vás oslňoval. To je základní pravidlo. Zároveň dodržovat obecné ergonomické principy. Např. nemít monitor naproti oknu apod.
Tento postup je však zjednodušený, ale snažil jsem se ho popsat pro jakýkoli obecný monitor s tím, že ne všechny umožňují více nastavit v OSD menu.

Na Samsung S27B970 se také těším. Bohužel kdy přesně bude, zatím netuším. :­-­( Informací moc není.

Máte ověřeno, že OLED televize budou mít Adobe RGB nebo podobný široký gamut? Technologicky OLED může mít klidně přesně sRGB.

Prapůvodní cena v článku byla stanovena z mé osobní ceny za enrgii ­(4,61167 Kč za kWh­). Poté jsem přistoupil k průměrné ceně energie. Postupoval jsem jednoduše. Zadat do googlu ­"průměrná cena elektrické energie­". Srovnal s mojí osobní cenou ­(pro kontrolu­) a tu jsem poté použil v článku. Jednoduché, žádná záhada.

Přesně tak. Jde o LED s podsvícením na krajích. Konkrétně na levé a pravé straně.

Díky za upřesnění.

Bohužel neexistuje nějaké obecné pravidlo jak určit podsvícení. Musíte se nejprve kouknout na stránky výrobce ­(což asi dělá každý­) a zjistit alespon CCFL­/LED. To jestli jde o variantu plošnou či podsvícení na okrajích je však již těžší zjistit. Musíte si totiž dohledat přesné označení panelu a jeho datasheet. To už je chvilka googlování popř. využití některých zahraničních databází.
Klidně mě napište jaký máte monitor a zjistím vám to. Pak můžete hlasovat :­-)

Tabulku jsem pouze upravil aby byla sjednocená i s druhým Dellem. Každopádně děkuji za upozornění na chybky. Při takovém množství monitorů jsem bohužel sem tam chybku udělal. Jsem rád za upozornění.

Ještě ad2­) Věta ­"Další připomínka ohledně TN a neTN monitorů není pravdivá. Sice je aktivní barva černá, ale dnes se jas reguluje pomocí podsvícení, tzn je zcela jedno zda je to TN nebo IPS­" byla myšlena jako regulace jasu u monitorů. Tzn je jedno zda reguluji jas u TN či IPS. Spotřeba bude teoreticky stejná ­(samozřejmě s rozdílem na ovládání krystalů­). Opět si myslím že jsme si zcela neporozuměli.

ad1­) Ok pokud nemáte dynamický kontrast tak je to potom OK.
ad2­) Ale tady si úplně nerozumíme. Já jsem si totiž myslel, že v původním příspěvku regulujete jas natáčením krystalů ­(v recenzích jsem to uváděl jako ­"softwarovou regulaci jasu­") .

Ja fakt že se spotřeba mění v závislosti na zobrazované barvě ­(bílá černá­) nepopírám. Dokonce jsem to v předchozím příspěvku i psal. Ale obvykle nebývá rozdíl tak markantní jako u vašeho kusu. Například u mého 24­" je rozdíl 2W. V metodice samozřejmě tento fakt zohlednuji. Vždy měřím spotřebu na šachovnicovém poli 8x8 ­(černá­/bílá­). Tzn. nenadržuji ani jedné technologii.

Z mého pohledu si myslím, že jsme si akorát zcela neporozuměli hned na začátku.

btw. váš rozdíl ve spotřebě bílá­/černá je opravdu markantní. Ještě jsem s s tak velkým rozdílem asi nesetkal. O jaký produkt jde?

Článek vznikl hlavně pro přehled jak se změnila spotřeba LCD v průběhu cca 4 let. Ony kalkulace cen jsou uvedeny hlavně pro zajímavost a aby si čtenář uvědomil kolik ročně investuje do provozu monitoru.

Ale zde uváděné hodnoty jsou vztaženy vždy na 120cd­/m2 tzn. pro jednotný jas. Tím odpadá jedna vaše připomínka. To že váš monitor má při zobrazení černé a bílé tak rozdílné hodnoty bude dáno nejspíš dynamickým kontrastem. Takto velké rozdíly totiž nedělá samotné natáčení krystalů ­(ty jsou řádově v jednotkách W­).
Další připomínka ohledně TN a neTN monitorů není pravdivá. Sice je aktivní barva černá, ale dnes se jas reguluje pomocí podsvícení, tzn je zcela jedno zda je to TN nebo IPS ;­-­). Tím tedy padá i druhá výtka.

Dobrý den,

v nových recenzích již inputlag i v jiném než nativním rozlišení měřím. Co mám však zkušenost, tak běžné monitory mají inputlag podobný resp. stejný. Každopádně mohou se vyskytovat výjimky.

U Dellu U2312HM mě vypadla větička, kterou jsem tam původně měl. Doplněno.
Dell AW2310. Pokud byste četl pozorně, tak máte jasno, odkazováno na předchozí monitor ;­-)

Zde je hned několik chyb.
1. To, že je většina filmů a webu tvořena pro sRGB je sice pravda. Ale širší gamut ­(např. AdobeRGB­) má svůj smysl. A má svůj smysl i pro běžného grafika. Důvod? Zobrazení CMYK. To zkrátka sRGB moc nezvládá. Takže širší gamut než sRGB je vždy lepší. Samozřejmě záleží, zda lze emulovat sRGB, pokud ne tak je to špatně.
Dále to, že je 16,77 mil barev dostatečné také není pravda. I běžný grafik ­(opět­) se může přepnout do vícebitové hloubky. Tím hodně získá. Nejen na plynulosti přechodů, ale také v případě úprav ­(méně ztrát­).

Vaše tvrzení se dá aplikovat pouze pro člověka co správu barev neřeší a nikdy řešit ani nebude. Pokud se však podíváme dál, tak je to zcela mimo. A hanit kvůli tomu např. AdobeRGB a vícebitové monitory je trošku kruté. Jako říkat, že na české silnice stačí trabant a kupovat si fabii je zbytečný luxus, protože děr na silnice je moc.

Bohužel nasazení OLED jako podsvícení se asi konat nebude. Pokud ano, tak to budou pouze experimentální kusy co se třeba i dostanou na trh, ale bude jich jen pár. Zatím však nic takového není. Proto to ani v článku není zmíněno.

Rozdíl v LCD a OLED je dost propastný. Doporučuji si někde pořádně prohlédnout co OLED umí ­(nejaký showroom­). Ten prakticky nekonečný kontrast je sice jen jedna lepší vlastnost, ale je extrémně znatelná. Navíc prakticky nulová odeza ­(resp. pro lidské oko neviditelná­).

Rozlišovat RGB a White LED v anktetě by bylo už hodně nepřehledné. To bychom se dostali do fáze, kdy budem rozlišovat Widegamut CCFL, standard gamut CCFL to stejné pro LED atd. atd...

Nechal jsem si chvilku na ověření informací. Máte bohužel ­(tedy bohužel pro zákazníky, nikoli pro vás :­-­) ­) pravdu. Sonda není přibalena. Nabyl jsem totiž dojmu z balení, které přišlo na testy. Místo pro sondu tam totiž bylo :­-­)
Každopádně opraveno v článku a děkuji za upozornění.

Po projití jsem našel ještě jednu... díky

27­" monitor jsou takové kontroverzní. Spousta z nich mají nízké rozlišení ­(1920x1080­), které se při této úhlopříčce hodí hlavně na sledování filmů. Myslím, že až se trh trošku ustálí a budou tu monitory s vyšším rozlišením o této úhlopříčce, tak se na to určitě podíváme.

Díky. Opraveno. U tohoto monitoru google hledá obrázky dost mimo. Bohužel jsem se nechal zmást.

Dell U3011: dle mých informacích má opravdu jen 10­-bit. Není co opravovat, dokud se nepotvrdí informace.

P­-IPS: Zde se zdroje trošku liší. Některé skutečně uvádějí Philips. A to že je to marketingový výmysl jsem nikdy nevyvracel. Proto to bylo označeno v článku jako H­-IPS ;­-­)

Je opravdu škoda, že vaše komentáře jsou pouze negativní. Od vás jsem _nikdy_ neslyšel jediné dobré slůvko. Asi máte s něčím trošku problém.

U Dellu se jednalo o překlep. AIZO však dle mých informací má skutečně IPS s 8­-bit. Možné existuje víc variant.

Frekvence je odečítána pomocí osciloskopu. Je pravda, že regulace LED podsvícení je ve výsledku výrazně bližší blikání CRT obrazovek. Na druhou stranu pořád je frekvence výrazně vyšší než u CRT.

Při zapínání hodnoty Premium a High pouze v některých testovaných odezev se objevil výrazný překmit. Bohužel v tmavých tónech to nepomáhá. Vždy u monitorů používám pro monitor neiideálnější podmínky, aby dostal co nejvyšší hodnocení.
V tomto případě by tedy došlo k tomu, že by se víc objevoval překmit u světlých tónů, tím by se prodloužila měřená odezva a tmavým tónům to nepomůže.

Díky za upozornění. Opraveno.

Uvažovaná doba provozu je v článku napsána. Stačí pozorně číst.
Náklady na likvidaci nejsou rozhodně malé. Každopádně ten, kdo tento článek četl pozorvně, jistě závěr zná. Není třeba měnit LCD s CCFL za LCD s LED. Nevyplatí se to.

To kolik je PC je opravdu pouze orientační. Myslím, že v dnešní době není človek schopen spočítat kolik je přesně v provozu LCD­/CRT apod. Zde může být odchylka docela velká, ale pro ukázku to je jedno. Protože za měsíc to může být jinak ;­-)

Pro přehlednost jsem ještě přidal grafy v €. Nemusíte tedy přepočítávat.

A ovládat se dají pouze v OSD menu. Což je u monitorů ovšem docela zvykem.

Díky za upozornění. jsou 2x 1,5W
Pro hraní hudby se tedy vůbec nehodí. Při testech jsem vypozoroval­/vyposlouchal, že se hodí tak maximálně na IP telefonii ­(skype apod­).

Jedná se o funkci, kdy v interpolovaném rozlišení se zkrátka přeostří obraz. Má to za následek opticky ostřejší text při interpolaci. Osobně to nemám rád, ale někteří uživatelé to nejspíš požadují. V nativním režimu tato funkce samozřejmě tvoří velkou neplechu.

Ale to je hlavně záležitost technologie a intenzity podsvícení. S­-PVA obrazovka je v tomto ohledu velmi dobrá a nízká míra minimálního jasu také. Navíc u EIZO monitorů mám vždy pocit, že se očím lehce uleví ­(i například proti Dell 2405, který rozhodně špatný není­).

Každopádně tento monitor má i funce na dodržování ergonomie. Například vás upozorní, že si máte od počítače na chvilku odpočinout a koukat například na svojí přítelkyni. Ona bude jistě ráda a vás nebudou bolet oči. :­-­)

Pokud tedy hledáte monitor pro to aby vás neboleli oči, tak je zrovna tento prakticky ideální.

1ms­/dílek. tzn 210 Hz je frekvence blikání.

Bohužel to je čistě váš názor. Osobně mám například 24­" 16:10 a pivot používám. Vím o spoustě dalších lidech, kteří pracují v kanceláři a pivot také používají i na 16:9. To, že jej vy nevyužijete je čistě vaše věc.
Můžete mě prosím říct, kde berete statistiku, že ­" Ak niekto niekedy skusil pouzit pivot, tak sa o to druhy krat nepokusal.­" ? Máte to něčím podložené, či je to opět čistě váš názor?

A to že jde o 16:9 je prostě trend dnešní doby. Navíc u 24­" resp. 23­" monitoru není 16:9 až tak špatné. U měnších úhlopříček a rozlišení to úplně ideální není a také to pokládám na práci za hloupé řešení, ale zde to špatné prostě není.

O tom jak se projevuje FRC není třeba nijak polemizovat. FRC je obvykle zkrátka lehce detekovatelné. U některých panelů hůře detekovatelné. U tohoto NECu to bylo ale natolik málo viditelné resp. neviditelné, že jsem opravdu měl pocit, že jde o 8­-bit.

Omlouvám se za pozdější reakci. Nechtěl jsem však reagovat unáhleně.
Při testování monitorů se vždy spoléhám více na své oči než na různé specifikace a dohledávání informací. Ty slouží pouze jako vodítko. Nejen, že se k nám občas dovážejí monitory, které mají jiné panely než například pro Asii nebo USA, ale občas se výrobce uchýlí i ke změně panelu bez ohlášení ­(např. nová revize­). Mno a pak veškeré hledání na internetu je naprosto k ničemu a ve výsledku může pěkně zavádět nesprávným směrem.

U monitorů se vždy snažím dithering poznat očima. U tohoto jsem to prováděl samozřejmě také. Po docela dlouhé době jsem si byl prakticky jistý, že dithering nemá. A protože přechody nemají 64 stupňů, tak bylo prakticky jasné že se jedná o 8­-bit.
Může to však být způsobeno extrémně kvalitním ditheringem, který mě zkrátka oklamal natolik, že jsem měl pocit, že pracuji na 8­-bit panelu. Podle specifikací zde opravdu hrozí to, že má monitor 6­-bit. Pokud tedy chcete mít jistotu 8­-bit monitoru, tak si obvykle musíte trošku připlatit, nebo si tento panel vyzkoušet a zjistit, zda dithering uvidíte či ne. Pokud ne, tak je to potvrzení, že jde o 8­-bit a pokud ano, tak mě prosím dejte vědět.

Recenzi zatím poupravím na 6­-bit s FRC ale s tím, že jde o opravdu kvalitní FRC, které není pozorovatelné a s možností toho, že výrobce opravdu má dvě revize a jeednu s 8­-bit a jednu s 6­-bit.

Ano tuto funkci skutečně má. Doplnil jsem jí do recenze. Díky za upozornění.

Každopádně děkuji za připomínku. Zkusím to v recenzích víc zdůraznit­/zvýraznit. Popřemýšlím nad formou.

Fotografii jsem poupravil v RAW aby měla lépe vyváženou bílou barvu. Ale jak jsem už řekl. Barevná složka zde nehraje roli a můžeme jí zcela vypustit.

Ja fotím vždy monitor tak aby na něm bylo něco vidět. Jde hlavně o jasovou složku. Barevná složka zde nehraje žádnou roli. Pokud bych monitor vyfotil na kratší čas, tak by samozřejmě byl pěkně černý, ale k čemu by nám to bylo? Případné průsvity by byli nezřetelné. Takto máme využit spektrum 0­-255 daleko lépe.

Bohužel funkci na doostření obrazu nemá. Musíte se u tohoto monitoru spokojit s zobrazením buď 1:1 nebo roztažení obrazu se zachováním poměru stran.

Fotka s černým obrazem je v třetí kapitole v sekci ­"Sledování videa­".
Právě u videa je prosvítání vidět nejvíce, tak je to zařazeno sem. Pokud máte návrh na lepší umístění, tak sem s ním :­-)

Už ze samotné hodnoty 100W je jistě jasné e jde o spotřebu bez monitoru. Jen samotný LCD panel HP 3065 má spotřebu kolem 90W při nízkém jasu. Při maximálním má i přes 150W. Tento postarší monitor s CCFL trubicemi zkrátka ­"hodně papá­". Dnes jsou na tom monitory výrazně lépe, ale to už zabíháme jinam.

Myslím, že nemá smysl mazat příspěvky. Není to tu ani zvykem ;­-­)
Věta byla lehounce přeformulována a je již zcela korektní. My samozřejmě děkujem za takovéto drobné ­"rýpnutí­". Obecně jsou takové komentáře přínosem. Samozřejmě musejí být konstruktivní :­-)

Nevím co to máte v povaze, ale od vás jsem ­"neslyšel­" jediný kladný příspěvek.
Chápete vůbec že zařazení monitoru je ­"S­" tzn. Business? Nejde o grafický monitor, který už šestiosé barvy má. Nikdo vás nenutí si tento monitor kupovat. Evidentně nechápete politiku EIZO ­(a podle vašich příspěvků nechápete politiku asi žádné firmy co vyrábí LCD­).
Pokud bych recenzoval monitor řady CG a ten neměl šestiosé barvy, tak je jasné že bez kompromisů nebude. Ale v zařazení Business prostě bez kompromisů je.

Ono bohužel nejde jen o elektroniku a technologii. EIZO například dokázalo i z obyčejné TN technologie udělat použitelný panel. Což se u Asusu rozhodně říct nedá, tam je to spíš naopak.

Děkuji za plnohodnotný příspěvek. Hned si jej jdu vytisknout a zarámovat. Jen se mě bude špatně hledat místo na zdi kam ho dát. Takových jako vy tam mám už moc.

Ale pořád je lepší mít nějaký výkon než žádný ­(CUDA­). Každý má svoji pravdu :­-D

Cena není stejná. Rozdíl je cca 1000,­- ve prospěch nVidia. To není až tak malý rozdíl. Navíc když vezmeme v potaz i jiné využití než hry, tak to opět hraje do rukou nvidii. Jeho CUDA se zkrátka používá a proč brát grafickou kartu, která je o něco dražší a nemá všechny funkce které mohu mít. Výkonově srovnatelná.
Z toho je jasný vítěz GTX 680.

Jsem moc rád, že recenze pomohla ke koupi. Je to příjemné, když se čtenář ozve že je spokojen. Díky

Zdravím,
po skončení školy jsem se chtěl zkusit živit také svým druhým koníčkem. 3D grafikou. Začal jsem tedy u jedné firmy a vlastně tři roky jsem u ní byl. Nyní jsem se však odstěhoval a vrátil jsem se k monitorům­/SHW.

Bohužel mě odešel CRT monitor. V současné době pracuji na získání nového. Určitě v dalších recenzích již inputlag bude měřen.

Sonda reaguje o řád jinde. Typický rise time je 3,1us a fall 3,0us.

Pardon, vypadlo mě tam slovíčko GPS ­"navigace­".

Ale o to tu vůbec nejde. Koukám, že s váma bude domluva dost složitá :­-)

Také vidím velmi jednoduché řešení v podobě dvou převodníků a dvou 8­-bit regulací. Tím je zajištěno již dostatečné kvality regulace jasu i bez gradace barev. Ve výsledku to je jednodušší než u LCD.

Připadám si jako když mluvím s někým z Marsu. Tak ještě jednou. Tady jde o test samotné technologie ­(AM­)OLED, nikoli o hledání úskalí v mobilním segmentu operačních systémů, jejich neschopnosti zpracovat barevné profily. To, že má AMOLED široký gamut je dobře. Má větší prostor na ­"manévrování­". Už záleží pouze na výrobci jak s s tím poradí. Ale to už opět zabíháme úplně jinam. NOKIA v tomto případě posloužila jen jako dodavatel technologie.

Ale také s poloviční pamětí, bez GPS a designově je výrazně hůře zpracován ­(ale design je můj osobní názor­) :­-)

Ale tady nejde o používanost gamutů. Tady jde čistě o test nové technologie. To, že je nejpoužívanější sRGB je zcela elementární znalost a příjde mě zbytečné to v každé recenzi opakovat :­-)

Ano chápete to správně. Je to bohužel tak.

Přesně tak. K čemu by byla uživateli doba za kterou se rozsvítí samotná OLED buňka, když v reálu je to je jiné. To bychom ten test vlastně ani nemuseli dělat. Věřit výrobcům a hotovo. Ale praxe ukázala, že je třeba si vždy vše pořádně prověřit.

Tak to bude vada konkrétního kusu nebo obecná vlastnost displeje N8. Tut ostarší jsem sice měl v ruce, ale nevšiml jsem si toho.
Každopádně Lumia 800 i při nízkém jasu zachovává teplotu bílé barvy. tzn. nezískává nádeh do jiné barvy.
U vás to může být způsobeno, tím, že výrobce displeje zcela nezvládl regulaci jednotlivých buněk a například jas červené a modré barvy snižuje méně než zelené, nebo opačně. Tím by mohl získat nádech do fialové.

Pokud jde o synchronizaci například s Outlookem, tak to běžně přes kabel nelze. Nejjednodušší a asi nejlepší cesta je synchronizace s Live účtem a ten s Outlookem­/čímkoli. Sync přes kabel se týká hlavně videí, obrázků apod. Upřímně dnes je docela běžné mít synchronizaci s nějakým tím ­"mráčkem­" alespoň na kontakty.

Inputlag je vinou elektroniky. Vzhledem k tou, že měření probíhalo přes VNC, tak změřit inputlag nelze. Až příjde klasický monitor s DVI vstupem, tak to samozřejmě možné bude.