http:­/­/news.mydrivers.com­/1­/87­/87993.htm

tato sestava testuje FSB a ne paměti, takže by dopadly stejně.

Není podpora, jako podpora. Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.
.
Intel umí: 2 x PCI­-e 8x ­(2 x 4GB­/s ke grafickým kartám, ale přes FSB 800 = 6,4GB­/s při k severnímu mostu­)
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-F91F7C2F76A65FBBC12570F4000F196C.html
AMD umí: 2 x PCI­-e16x, ­(2 x 8GB­/s ke grafickým kartám + 12,8GB­/s k DDR800 = 28,8GB­/s­)
http:­/­/www.amd.com­/us­-en­/Processors­/ProductInformation­/0,,30_118_14603_14604,00.html

Vidím tam taky velký problém, nevím jak AMD dvoujádro, ale jednojádro dá dle taktu jen omezený počet dat, dvoujádro by mohlo dát dvojnásobek, ale mohlo, a pokud ty data nevylezou s procesoru tak se taky moc nezměří. Pro jednojádro to vycházelo 5:1, tj. při taktu 2,0Ghz stačí DDR400, při taktu 3,0GHz stačí DDR600, pokud by dvoujádro dalo dvojnásobek dat, uživily by se DDR s dvojnásobnou frekvencí a mohlo by platit 5:2. Rovněž to chce testovat dvě a čtyři moduly, pak to bude úplně OK.

Pěkně napsáno, ale ceny CPU AMD, jsou v průměru níže než Intelu, tak by podíl v kusech vyšel ještě lip než v tržbách. Jde však stále a pouze o stolní PC, nikoliv serverové a mobilní, kde je na tom AMD lépe.

[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-F91F7C2F76A65FBBC12570F4000F196C.html

Jak se může někdo testovat Cross­-Fire, když ho neumí deska ­(Intel­)? A rozdíl AMD vs. Intel je rovněž zajímavý ­(vliv FSB­).
Oblivion???
http:­/­/www.computerbase.de­/artikel­/hardware­/grafikkarten­/2007­/test_ati_radeon_hd_2900_xt_crossfire­/17­/#abschnitt_oblivion
http:­/­/cpu.zol.com.cn­/59­/594673.html
Prey???
http:­/­/www.computerbase.de­/artikel­/hardware­/grafikkarten­/2007­/test_ati_radeon_hd_2900_xt_crossfire­/18­/#abschnitt_prey
http:­/­/www.pcmag.com­/image_popup­/0,1871,iid=178344,00.asp

Microsoft Windows XP Professional SP2
Microsoft DirectX 9.0c
Pěkný, pracný test, ale ATi Radeon HD 2900 poražena ATi Radeon X1950 a další bez komentáře.

Jestli jste si všimli tak jsem „navázal styky s Čínou“, tento test je starý čtrnáct dnů, podstatná část dění kolem PC se odehrává právě v Číně a okolí, co se tam zajímavého šustne tak to tu bude. Nevím, ale mám pocit, že SLI není součtem výkonu jako Cross­-Fire, navíc propustnost FSB to bude značně brzdit.

Bedna pěkná, ale pár výhrad by se na první pohled našlo. Sám mám LP UT nF4 Ultra­-D, AMD Opteron 144@FX?? ­(San­-Diego,TCaseMax 57C, TPD 44.1Wat, Revize SH8­-E4­) @ 9 x 320 MHz, 4 x 256MB­/DDR500 ­(DDR 640­) VITESTA.
V podstatě obdobná sestava, ale:
• Proč je tam, tak málo místa pro paměti, snad jiný chladič, či spíše jej otočit o 180°.
• Teplota CPU je vysoká, je třeba použít RightMark CPU Clock Utility, procesor umí od 0,8­-1,0Voltu výše, při násobiči 4x a výše. Velkou část provozu mi ventilátory ­(vyjma chipsetu­) stojí, mam rozběh na 34°C a 10%...
• Proč nebyl deskou regulovaný ventilátor na zadní stěně, který musí vzduch vytahovat?
• Chipset je chlazen zbytečně na nízkou teplotu, pak je jeho ventilátor příliš hlučný…
Jinak OK.

Doplnění, 100 USD ­- OLPC
Spotřeba při čtení knih menší jak 1Watt, baterie vydrží 12hodin provozu, OS Linux, cena je 100 USD.
Více zde http:­/­/news.zol.com.cn­/60­/606232.html

https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-24D3C343BB45B9FDC12573220028BD2E.html

https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-E029381199AE4EEDC12573050053C9C3.html

Dnes a denně se dívám na jejich CCTV4 a CCTV9, vyspělost a rychlost rozvoje, absolutně bez komentáře, jinak jsme obětí vlastní propagandy.­(v místě moci komunistické diktatury ...... hm)

Zní to strašně, ale je to tak viz https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-22E9E56F25F7114FC1257322002506D3.html
Jinak US trh má pouze 18,6%, čínský svět zveřejňuje statistiky a jsou tam hlavní burzy, nestačím se divit.

jednoduše
AMD = s.754 + s.939 + s.AM2
Intel = s.775 + s.478

1,066GHz=17,056GB­/s
6,979GB­/s=40,918%

Jen namátkou
.
Červený
http:­/­/design­-noir.de­/log­/uploads­/2006­/05­/olpc.jpg

Béžový
http:­/­/www.neo.cz­/~tomas­/java.net­/img­/notebookOLPC.jpg

Žlutozelený
http:­/­/robot101.net­/files­/olpc­-video­-call.jpg

Bíložlutý
http:­/­/pics.rbc.ru­/img­/cnews­/2006­/08­/01­/olpc.jpg

Modrý
http:­/­/img.ihned.cz­/attachment.php­/12985190­/M650qETFiawD4sdzkIvgRQ1pVWLnAe3f­/digiweb­-one­-laptop­-per­-child­-blue­-one.jpg

jakých AMD Geode™ LX?
.
OLPC Beta­-4
http:­/­/www.informationweek.com­/news­/showArticle.jhtml?articleID=201200501&subSection=News

A jaký je podíl na trhu?

A to má FSB 2x

To máte jistě pravdu, ale já myslel pouze co se týče překladu.

Pěkně napsáno, jenomže Intel je od základu 32bitový a AMD zase malá, to je dilema.

Jsme v oblasti jednotek GHz.
Každá ploška je zřejmě propojky, která navíc může sloužit ke kontaktování. Stačí si projít jednotlivé cesty a je zřejmé, že jde o zpoždění a impedanční přizpůsobení.

Naprosto bez emocí a nečekejte zázraky.
1. AMD i Intel dokázali všechno prodat.
2. Kdyby AMD mělo sebelepší procesor tak nemůže výrazně podíl na trhu změnit ­(např. 50%­/50%­), pouze své zisky.
3. Jediná cesta jak lépe konkurovat Intelu, je navýšit výrobní kapacity a současně mít lepší procesory.
4. Ale ani to, by nevedlo k omezení výroby Intelu, neboť trh se rozvíjí rychleji než schopnosti výroby.

výpočetní technika je mocná

Na pouzdře uvádí AMD rok dokončení hlavního vývoje či něco podobného viz https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-C4AD32E3E906B262C12572F1002B7BEF.html

Zřejmě se jedná o vodivé cesty a jejich délka by měla mít definované časové zpoždění, které je potřebné pro správné časování …

Chtěl bych vás poopravit, abych mohl psát takové články, tak jsem se musel naučit čínsky… jiné servery toho moc nepíší.

Když postavím budovu za 100mil, tak se odepisuje 50let, to znamená, že každý rok můžu dát do nákladů 2mil. pokud ji mám na úvěr tak můžu dát do nákladů ještě úrok, ne však splátku. Pokud koupím stroj za 80mil a ten má odpisovou sazbu 8let, tak můžu dát do nákladů každý rok 10mil. pokud jej za čtyři roky prodám, tak je odepsaný s 50%, jeho zůstatková cena je ještě 40mil. a já jej hodím do šrotu za 1mil, pak dám do účetnictví ztrátu 39mil, ale pokud jej prodám za 50mil, tak dám do účetnictví zisk 10mil…

Jinak díky za poklonu, kterých moc nebývá.

Dlouhé roky jsem ve výrobě polovodičů působil, proto jsem zvolil název „spekulace“. Jiné servery informovaly, spíše o „120Wattovém spojení čipu GPU spolu s čipem CPU pod jednou pokličkou…“ Zbytek rozhovoru jim pak unikl.
-
Spojení dvou procesorů je rozhodně u Intelu zajímavé, ale spojení dvou různorodých čipů u AMD by bylo spíše pošetilé, tím nepopírám tuto možnost. Navíc se stále míchá GPU­-CPU počítání a Fusion, které je zřejmé např. zde: https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-B41B1CDD42BF0365C12572DF0027EE37.html.
-
Právě, abych nedával mnoho nadějí, tam kde téměř nejsou a vrátil vše do reálu, jsem taky napsal „spekulace“. Giuseppe Amato, je v první řadě zodpovědný za technickou správnost dokumentace, jaké má technologické znalosti nevím, ale sám Giuseppe Amato říká, že „oni by mohli“… někteří si však vysvětlují slovo „mohli“ za hotovou věc…

Základy účetnictví.
Tržba je jasná, mezi náklady ­(zjednodušeně­), se počítají materiály, energie, mzdy, odpisy a režie…
Mezi režiemi jsou tužky papíry, cestovné telefony apod.
Mezi odpisy patří, poměrná část ceny investic, tj. ­(u nás­): u budov je odpisová sazba 50let, tedy 2%, u strojů je běžná 8let, tedy 12,5% ročně… jinde ve světě je to obdobné. Každý majetek má svou odpisovou sazbu, kde se na něj vezme, nikoho nezajímá, ale do nákladů může pouze poměrná část. Pokud se majetek prodává, jde rozdíl mezi zůstatkovou cenou a prodejní do účetnictví a může se projevit jako zisk, či ztráta…

Základy účetnictví.
Tržba je jasná, mezi náklady ­(zjednodušeně­), se počítají materiály, energie, mzdy, odpisy a režie…
Mezi režiemi jsou tužky papíry, cestovné telefony apod.
Mezi odpisy patří, poměrná část ceny investic, tj. ­(u nás­): u budov je odpisová sazba 50let, tedy 2%, u strojů je běžná 8let, tedy 12,5% ročně… jinde ve světě je to obdobné. Každý majetek má svou odpisovou sazbu, kde se na něj vezme, nikoho nezajímá, ale do nákladů může pouze poměrná část. Pokud se majetek prodává, jde rozdíl mezi zůstatkovou cenou a prodejní do účetnictví a může se projevit jako zisk, či ztráta…

https:­/­/www.svethardware.cz­/jaky­-byl­-21­-cerven­-pro­-amd­/17349

„Pokud ale na poměr cena­/výkon nehledíte, jsou pro vás nové desky s podporu DDR3 jako stvořené.“
Kolik % výkonu DDR3 se dokáže využít, 33???
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-E977DFB210816C93C125731A002A00D9.html

Ty materiály byly již staršího data, ale platí a platit budou. Problém je právě v gigantické spotřebě energie, pokud dopadá na zeměkouli cca 1384Wat­/m2, na zemský povrch pak 864W­/m2 sluneční energie, která se ze 2% přemění na větrnou, tak je to pro drobné spotřebitele, bez ohledu na účinnost, která to ještě zhorší… Továrny a města potřebují velké zdroje, vodní je využívána dostatečně a víc vody nemáme, tepelné jsou řešení krátkodobé a pak jsou již pouze na bázi rozpadu částic, který je v přírodě samozřejmostí, jenomže pomaleji.
Největší zdroje, jsou však v chování a myšlení lidí, menší spotřeba.

„Já jsem ale porovnával úspory verze ­"2218 HE­" oproti standardní ­"2218­" v praxi.“
TDP u série ­"2218 HE­" je zaručován menší, ale výroba je společná, čímž většina ­"2218­" vyhoví taky.
Paměti: „Obě platformy používají v podstatě stejné DDR2 čipy, ale Intel u svých FB­-DIMMů, používá navíc AMB čip, který výrazně zvyšuje spotřebu.“ Více zde https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-44629D4192614D47C1257314006C1D4E.html

Zdání klame. Zisk je fantastická věc, ale v konečném důsledku se za něj přestaví továrna či něco jiného. Větší zisk pouze umožňuje více investovat a obnovovat strojní park, který se účetně odepisuje mnohem déle než je použitelný ve špičkové výrobě.

Podívejte se do originálu je tam toho mnohem víc, u Intelu žere deska a paměti ­(+40watt a +60vatt­), u AMD zase procesory ­(+30Watt­), jenomže procesor AMD má 90nm a podstatnou část severního mostu.
http:­/­/www.anandtech.com­/printarticle.aspx?i=3039
jinak TDP je maximální zaručená výkonová ztráta, skutečná bývá výrazně menší, hlavně u AMD kde se ještě přidává regulace napětí a taktu CPU.

tak nějak

Mnohokráte jsem psal, že jde o naprosto odlišné architektury, kdy AMD má již plně 64bit procesor s integrovaným řadičem pamětí, dále HyperTransport umožňuje řadit přímo procesory, Intel má většinou již menší architekturu, ale zůstává u obdoby K7… Spotřeby dělají i paměti, severní most a další. Výkon, hlavně u serverů je založen i na jednotlivých propustnostech. Jediné slušné měřítko je pak testovat celou sestavu, jak tomu bylo zde.

Jaká je datová propustnost a skutečná spotřeba Core 2 Duo E6600 vs. AMD X2 6000+? Ne jenom plovoucí čárka.
Spotřeby a výkony: https:­/­/www.svethardware.cz­/nizkoprikonove­-servery­-v­-testu­-vykonu­/17623

Samozřejmě je vše relativní a je spočítatelné, jaderná však vyjde vždy nejlíp se svými 24GWh­/1gram u U235. A budoucnost je právě v obdobných technologiích. Více zde:
http:­/­/proatom.luksoft.cz­/view.php?cisloclanku=2006012502
http:­/­/www.silhan.com­/set.php?g=fel­-nufusion
Solární, může napájet PC či TV na chatě, ale továrnu na výrobu polovodičů?
Roční spotřeba energie na zeměkouli 300.000.000.000GJ!

Nezbývá než vyčkat, kachen z chovu ­(Fudzilla & Fuad Abazovic­) již uteklo dost.
AMD je ve výrobě dostatečně ziskové, nepřiměřené nákladný je však vývoj a minulost ATI.
http:­/­/www.forbes.com­/feeds­/ap­/2007­/07­/17­/ap3922339.html
http:­/­/uk.finance.yahoo.com­/q­/is?s=AMD

Myslím si, že jsem žádné zajímavé technické řešení Intelu nepřehlédl, píši jen krátkou dobu, ale pozice čtenáře je naprosto někde jinde. Pokud si to člověk zkusí na vlastní kůži je to rozhodně o něčem úplně jiném. Když se věnuji jednomu tématu, zkušenější kolegové vyčerpají další… je vhodné témata znát a dlouhodobě je sledovat. Kritizujte mne, za to co jsem napsal špatně, nebo nenapsal vůbec, rád to napravím. Jinak tohle téma je právě o Intelu a jeho možném řešení OLPC. Podívejte se na originál článku a porovnejte množství informací, zda je jich tam méně či více.

Podívejte se do vyhledávání a posuďte sám, je třeba se, ale rovněž podívat co vše se kolem procesorů a čipových sad napsalo ve světě. Podívejte se třeba na virtualizační technologie a podobné problematiky, o kterých se u nás téměř nepíše. Ale podívejte se na server AMD, kde najdu téměř vše, a podívejte se na server Intelu, kde toho moc není, alespoň co se týče technických detailů. Pak nezbývá než vycházet z jiných serverů. Velmi zajímavé témata u Intelu, lze čekat s příchodem řadiče pamětí a obdoby HyperTransportu či nativního čtyřjádra…

1. tam nepatří

Myslíte si, že tyto a mnohé jiné články o Intelu jsou méně zajímavé, než vámi uvedené.
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-64751752BF7FFBA8C125730F0052CAB5.html?lotus=1&Highlight=0,federmann
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-5FA0DADE0B678867C1257309003C53CA.html?lotus=1&Highlight=0,federmann
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-7D6B60FC2ED1874DC125730700487917.html?lotus=1&Highlight=0,federmann

Mám blíž k procesorům, tak se jim věnuji více. Není to pouze o AMD, tento článek byl právě o Intelu a OLPC. Do OLPC je zapojena spousta firem … V současné době je však AMD více diskutované téma a na tom nic nezměním, že se některé české servery AMD vyhýbají, je pouze jejich záležitost. Pokud by měl kdokoliv cokoliv aktuálního, kolem CPU či GPU a dalšího, rád se tomu budu věnovat.

Právní ochrana platí pouze v zemích, kde je registrována ­(placena­). Pokud mnohé ochranné značky nejsou v Číně registrovány, pak je může svobodně vyrábět a prodávat, problém nastává v okamžiku vývozu tohoto zboží do země, kde je tato značka chráněna. Platí celosvětově i pro patenty a další.

Testoval jsem pouze jednojádro s.939, Opteron 144@2.949MHz, DDR500 ­(655MHz­), 10,212 GB­/s = 97,443%.
.
AM2 jsem netestoval, ale hlavně jsem netestoval dvoujádro ani čtyřjádro, kde by mohla, podotýkám mohla, být propustnost součtem jader. Tedy AMD 6000+ by mohlo mít cca 20GB­/s, množství dat dodaných z CPU, pak by tomu na straně druhé odpovídala DDR1300. Dále má vliv nastavení násobiče a ostatní viz [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

Použil jsem pouze naprosto nestranná fakta. O spotřebu bych se u Intelu rozhodně nebál, ten trh je natolik zajímavý a dlouhodobý, že si s tím Intel jistě poradí. Jediné co se zde zatím moc neuplatní je, že má Intel nad AMD 10:1 výrobní i ekonomickou převahu.

OLPC se běžně v obchodě neprodává. Prostě se udělá smlouva na úrovni vlády, ve které je uvedena přímo příjmová skupina, financování a další. Kdyby se naše vláda rozhodla tímto způsobem podpořit nějakou skupinu dětí, například v oblastech s největší nezaměstnaností či kteroukoliv jinou, tak se do tohoto projektu můžeme zapojit taky.

Uvolňování uhlovodíku, tím se samozřejmě roztáčí celá spirála. Někdy v minulosti jsem se snažil najít prapříčinu. Má to, ale i další úskalí. Život vznikl při méně než 10% kyslíku, dnes máme dost přes 20% a někde 25%­-26% hrozí samovznícení.

Já to vidím tak ve dvou rovinách
1. Jedovaté látky, při výrobě polovodičů například šestimocný chrom a další.
2. Toho skleníkového efektu bych se nebál, kdyby nebylo kdyby, spíše přebytku energie a porušení rovnováhy.
Nikde se to neuvádí, ale příroda je dokonalý stroj.
Voda +uhlík + energie ­(fotosyntéza­) = uhlovodík + kyslík
uhlovodík + kyslík ­(oxidace­) = voda + uhlík + energie.
Jakési perpetu­-mobile. Za uhlík si stačí dosadit nejlépe kysličník uhličitý, na 1. levé straně, pak sluneční energii a na 2. levé straně hoření, tlení či trávení. Jenže příroda uschovala obrovské množství uhlovodíků­-energie ­(uhlí ropa­) která se na výměně dlouho nepodílely, snad mají částečně na svědomí i dobu ledovou. Pak lidé vše vykopou a koloběh rozváží, pravá strana 2. rovnice je výrazně větší.

Vše je relativní
Jestliže vznikne jakékoliv množství „nečistot“ při jakékoliv výrobě, ještě to neznamená, že se vše dostane do přírody. Dnešní technologie zvládnou většinu nečistot zachytit. Neplatí to však na celé zeměkouli… USA, pokud se nepletu, tak se podílí na celosvětovém znečištění pouhými 70%, při 3% obyvatel.

1T nemůže adresovat více jak 4x256MB, více zde
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
pokud se u větší velikosti nastaví 1T pak zbytek nevidí, spíše však automaticky použije 2T a více. Navíc při méně modulech se více uplatňuje časování CL?.

4x1GB+2T, výhoda pro paměťový řadič teoreticky by měly mít propustnost 16B*800MHz=12,6GB­/s

200Watt stačí

1. Předseda Hektor de J. Ruiz, Ph.D.
2. Prezident a ředitel akciové společnosti Dirk Meyer
3. Starší viceprezident a hlavní technolog Phia Hester
4. Viceprezident pro média obchod Dave Orton
5. …

vlastní chyba

I u nás jsou dvě možnosti výroby elektrické energie.
.
1. S připojením na rozvodnou síť.
2. Bez připojení na rozvodnou síť.
.
Pokud máte vlastní zdroj energie a jste připojeni na rozvodnou síť, pak nakupujete energii cca za 4,­-Kč­/kW, ale prodáváte za několik halířů, navíc platíte poplatek za elektroměr a další.
.
Pokud máte vlastní zdroj energie a nejste připojeni na rozvodnou síť, pak nenakupujete energii a neplatíte ani poplatek za elektroměr a další. Své přebytky si musíte uložit jinde než prostřednictvím rozvodné sítě. V tomto případě do baterií…

Ve výrobě polovodičů jsem dlouhé roky působil, tak vím, o čem mluvím. Jsem rozhodně příznivcem čisté energie, ale jak dlouho by musel solární panel pracovat, aby nahradil množství nečistot, vytvořených při jeho výrobě je spočitatelná veličina. Totéž platí o použitých bateriích…

HT se pouze tvářilo jako dual­-core, ale AMD svého času údajně chystalo Anti­-HT, což mělo být spojení dvou či více jader, aby se navenek tvářily jako jádro jedno. Toto mohl být zajímavý přínos, pro programy, které jsou striktně jedno­-vláknové a druhé jádro je tak nečinné.

Je to celé o pamětech, tak by se vždy měla najít cesta jak potlačit vliv testovací soustavy. Výsledek by měl být úměrný pouze vlastnostem pamětí. Zde testovací sestava „zabila“ více jak 60% výkonu pamětí.

Výpočet:

Kolik bit a Byte: 2*64b=128b=16B

1. Sestava, Opteron 144@2.949MHz, DDR1­/500 ­(655MHz­):
Teoretický výkon pamětí, jejich výkonový potenciál při 665MHz: 16B*655MHz=10,480GB­/s
Dosažená propustnost 10,212 GB­/s, při 655MHz využívá 97,443% výkonového potenciálu pamětí.
10,212­/10,480*100=97,443%

2. Sestava, Intel Core 2 Duo E6300@1.860MHz, DDR2­/1200 ­(120MHz­):
Teoretický výkon pamětí, jejich výkonový potenciál při 1.200MHz: 16B*1200MHz=19,200GB­/s
Dosažená propustnost 6,886 GB­/s, při 1.200MHz využívá 35,865% výkonového potenciálu pamětí.
6,886­/19,200*100=35,865%

3. Poměr obou sestav: 2,717:1
1. Sestava využívá 2,717 x lépe výkonnostní potenciál pamětí!!!
97,443%­/35,865%=2,717

4. Ztráty obou sestav: 28,441:1
2. Sestava má 28,441 x větší ztráty výkonu pamětí než 1. Sestava!!!
(100%­-35,865%­)­/­(100%­-97,443%­)=28,441

Zmíněný dokument zřejmě vznikl v souvislosti s prezentační akcí Henriho Richarda z AMD, která byla 30. listopadu 2006 v Berkeley, CA. Proto Intel pouze na 2,66GHz. Bylo na ní postaveno mnoho spekulací, ale samotná AMD ji zveřejnila, na svých stránkách, až 29. 6. 2007 a 7. 7. 2007 odstranila. Jinak trefa…

čtěte pozorně

Everest Ultimate Edition ve verzi 3.50
není to málo? 7.200

Když na A­-Data DDR500 ­(655MHz­) mam 10.200??
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]

Odkaz byl spíše na jejich, snad jediné využití.

Článek potvrzuje pouze skutečnost, že nebyl zatím proveden žádný test Barcelony, vše je postaveno pouze na dohadech a spekulacích. AMD tají vše včetně frekvence, jediné co zveřejnila, nemá s Barcelonou moc společného, poněvadž se jedná o přepočet, Opteron 2222*2=Barcelona, což je nesmysl, na který se chytá mnoho „pisálků“. .

Rozhodně bych si nedovolil na kohokoliv cokoliv házet. Kdo psal jakýkoliv ovladač tak ví, že je jedna věc jej napsat a druhá věc co ukáže praxe. Pak se opravují chyby, dodělávají věci, o kterých se zatím ani nevědělo … Prostě to chvíli trvá, než to funguje podle představ a vždy je co vylepšovat. U Linuxu bych netvrdil, že jsem uživatel, spíše jde o komunitu.

určitě

Mám pocit, že je to věcí výrobce HW i SW. Tedy samotné ATI a Microsoftu, Linuxu či dalších výrobců OS. V podstatě je to taky o komunikaci a spolupráci.

Teoreticky ano, prakticky ne. Jak již bylo napsáno „bola len jedna ALU pre komplexne vypocty, 2 jedmoduche ALU a 2 FPU“. Intel šeřil, použil proto dvě jednoduché a jednu plnou. Když přišly tři jednoduché výpočty tak pracovaly všechny, když přišly tři složité tak čekaly jedna po druhé … AMD na to bylo líp, ale zase mělo větší složitost a více tranzistorů. Pokud by se udělaly univerzální, tak by byly ještě složitější … Ony ty jednotky dokážou pracovat všechny současně, jak se komu podaří to dobře zorganizovat, takový potom dostane celkový výkon. Barcelona K10 je ještě širší než K8.

To jsou stinné stránky Linuxu, když vyšly Visty tak jim okamžitě šla Evropská unie po krku, že není plně kompatibilní. U Linuxu to nejde a samotní „uživatelé“ tvoří to co je jim nejbližší. Kdyby měli všichni ATI tak by zase nešly NVIDIE.

Nebo byl vývoj tolikrát poopraven, dnes se prezentuje i čtyřjádro s 45nm architekturou Intelu spíše jako slepenec dvou dvoujader bez řadiče. O čtyřjádru jako takovém s řadičem se začíná mlčet, hold ekonomika má přednost.

právě na tom taky staví Intel svůj Tigerton
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-5FA0DADE0B678867C1257309003C53CA.html
tak nevím.

Právě sokl 754 nemá duální paměti a velmi tratí na propustnosti. Jinak strategie Intelu zvýšením výkonu a zmenšením rozměru byla myšlena dobře, ale nakonec narazila.
AMD mělo zde obrovskou výhodu. Když na trhu neznamenalo téměř nic tak přišli s vysokými frekvencemi FSB a velkou L2, sám takový „procesor“ na slotu A ještě vlastním, na soklu A to bylo podobné. Byl to jeden s prvních procesorů na trhu, který se velmi špatně chladil, zde se AMD dostatečně spálilo a od vysokých frekvencí se odklonilo. Intel to čekalo u P4.

Zkuste se podívat na http:­/­/ati.amd.com­/support­/drivers­/linux­/linux­-radeon.html

Intel na 3GHz rozhodně nebyl špatný, ale dnes je již dávno překonán, pokud by však nebyla minulost, nemohla by být ani současnost.
Hlavním rozdíle mezi Intelem a AMD je při provozu více programů současně a velké objemy přesouvaných dat, kde Intelu jeho náskok v plovoucí čárce není nic platný... https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-5942708F3705B0D2C125730D0029BD51.html

Již jsem to zmínil [odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-B2B4BAA85BFD9F62C1256C4400757BE9.html
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-47450CEEE55478D8C1256CC200293151.html
Když AMD mělo K8 na cca 2GHz?
https:­/­/www.svethardware.cz­/art_doc­-86B0A87E7912ED56C1256D1C004BAC57.html
......

Jenže ta diskuze se pak ubírá zcela jinam, od tématu k … Většinou se dá dobře diskutovat a něco tak vyjasnit či objasnit, což je na webu pro mnohé zdrojem informací. Jsou však dva výjimeční jedinci, kde je vše naprosto zbytečné… je na to několik výstižných českých přísloví, ale ty na web nepatří.

Druhé dva grafy .............. praví opak

Text, který jsem napsal o PIII k článku „Cesta do nitra Barcelony“:
Od 286 po P4 v podstatě platilo, že frekvence je úměrná výkonu, když se AMD této soutěže odmítlo zúčastnit a započalo tvrdit, že nejenom frekvence znamená výkon tak bylo k smíchu. Jenom, že Intel aby vyhrál závody o 2GHz, tak opustil architekturu PIII, která byla dostatečně široká, a tím opustil i paralelizaci výpočtu měl vizi v roce 2005 jít až na 20GHz. PIII však ještě zůstalo u notebooků. AMD naopak značně rozšířilo paralelizaci a navíc postavilo 64bit. Procesor, za tři dlouhé roky se začalo teprve výrazněji zviditelňovat, v serverech o něco dřív. Microsoft neustále čekal na 64bit. od Intelu, ale toho se nedočkal, Intel však začal podporovat 64bit. instrukce. Intelovy P4­/4GHz však již nestačily na AMD­/2GHz… Core pak navázalo na architekturu PIII, stále však na 32bit. AMD je již dlouho pouze 64bit. pokud přijde instrukce 64bit. tak ji vypočte, pokud přijde 32 či 16bit. instrukce tak ji vypočte stejně rychle, avšak plýtvá svou datovou šířkou. Intel pokud přijde 32bit. instrukce tak ji vypočte, pokud přijde 16bit. instrukce tak ji vypočte stejně rychle, avšak plýtvá svou datovou šířkou, pokud přijde 64bit. instrukce tak vypočte na dvakrát čímž je dvakrát pomalejší. Pokud připustím, že Intel je o něco rychlejší ve výpočtu pak se to projeví pouze při 32 a 16bit. provozu pro 64bit. by byl výrazně pomalejší. K10 je však ještě širší než Core a umí více výpočtů současně, což se projeví hlavně u 64bit. provozu, při provozu mnoha programů současně a u mnoho­-vláknových programů, zde AMD značně předběhlo programátory i dobu o Intelovi nemluvě. Okamžitý výkon, však zaleží na použitém OS a zpuštěných programech, prostě všude­-přítomný XP­-32 výkon AMD zabíjí.

To si jen všeznalý a všudybyl „OBR_king“ něco zase plete

Kdo hrál karty tak dobře ví, že trumf na konci je fantastický, hlavně když již nikdo jiný nemá, ale může se taky při špatném počítání stát, že má někdo ještě větší…

"Kam se až dá klesnout..­" Opravdu bez komentáře!

První Athlony hořely, P4 na tom nebyly o moc líp, ale dnes jsou již oba jinde. Věřme, že je jen otázkou času kdy se tepelný výkon i u grafických karet taky umoudří.

Moc dříve vyjít nemohla, podívejte se, jak se pomalu rozbíhají HD2400 a HD2600. Hlavní nevýhoda je, že byla ATI druhá. První nVidia měla čas a taky postupně přidávala na modelech a výkonu. Teď je prostor pro ATI, aby hlavně výrobci grafických karet vytáhli s R600 maximum. Za chvíli tu budeme mít nVidia GF9XXX DX11 a stále dokola.

Takové karty udávají tempo vývoje a hlavně diktují ceny, ale ne ty svoje, které jsou hodně vysoké, ale ceny střední a nižší pro většinu zákazníků. Sám mám GF7600 a úplně mi zatím stačí. Přínosem je vždy DirectX, aby nové věci nezatěžovaly zbytečně procesor, samozřejmě výkon není taky k zahození.

Originál článku je včerejší, a poněvadž zde ještě nebyly karty s DDR4 prezentovány tak jsem to napravil. Web je pro více i méně znalé, kdo jej nechce číst tak ať sem ne…. Předpokládám, že se ještě o kartách s DDR4 bude hodně dlouho psát. Z článku a jeho dalších odkazů je patrné, že AMD zatím nedala k dispozici své ovladače, na kterých dosahuje lepších výkonů než na těch již veřejných. Je tedy pravděpodobné, že vlastníci karet nemůžou jejich výkon zdaleka ještě využít.

Moudrý promluvil, takt pamětí viz předchozí pdf, jinak je třeba rozlišovat takt a efektivní takt, neplést si DDR3 a DDR4 a další. 26. června, dva měsíce zpět? A výkon si porovnejte.
http:­/­/hardware.gotfrag.com­/portal­/story­/38332­/?spage=10

nikde se neuvádí
http:­/­/www.diamondmm.com­/images­/materials­/new­/viper_2900xt1gpe_hd2900xt_pcie_1024mb_spec_sheet.pdf

Jsem zvědav, kdo jako první použije dvojici R600+DDR4, tak 2­-4GB, to potom bude karta, která bude ostatní ceny tlačit dolů.

To by, jsme se museli začít bavit o jednotkách
Son
Fon
dB
někde to mám velmi pěkně zpracované, měl bych to dát asi na svůj web.

Již jsem napsal dva příspěvky, jen čekají na vyjiti:
Diamond Viper ATI Radeon™ HD 2900XT
OcUK ATI Radeon™ HD 2900XT
V obou případech jde o spojení R600+1GB DDR4 s datovou propustností blízkou 130GB­/s
http:­/­/www.overclockers.co.uk­/showproduct.php?prodid=GX­-062­-OK&groupid=701&catid=56&subcat=922

jednalo se vždy o jednu kartu

6dB je dvojnásobek akustického tlaku
20dB je desetinásobek
40dB je stonásobek
60dB je tisícinásobek
.... akustika je zajímavá...

a co OS