reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Raja Koduri v Intelu: šance nebo zhouba pro AMD?

5.12.2017, Jan Vítek, článek
Raja Koduri v Intelu: šance nebo zhouba pro AMD?
Společnosti AMD a Intel nám na podzim zařídily přestup roku v PC průmyslu, když šéf radeonové divize Raja Koduri přešel pod křídla Intelu, který mu připravil jeho vlastní zbrusu novou divizi. Znamená to snad počátek úzké spolupráce obou firem?

CUDA přichází změnit svět GPU

 
S příchodem API DirectX verze 10 se tehdejší pixel a vertex shadery k sobě velice přiblížily, že přestalo mít smysl mezi nimi rozlišovat. Logickým vyústěním bylo unifikování architektury, čímž se ze dvou různých shaderů stal jeden, který zvládl obojí, takže jich nakonec na stejném místě čipu mohlo být více. NVIDIA tak dostala na trh čip G80, do jehož vývoje investovala téměř půl miliardy dolarů a využila jej na kartách GeForce GTX a GTS 8800. 
 
 
Nastal další vývoj grafických karet jako takových, které před prvními GeForce byly v podstatě jen herní hardware. S nástupem "prvního GPU" GeForce 256 se u firmy NVIDIA objevila zmíněná řada Quadro pro profesionály z oboru grafiky a čipy G80 odstartovaly další éru grafických karet pro účely GPGPU, čili GPU používaných pro běžné výpočty. To možná z tehdejšího pohledu nebylo tak zásadní, ovšem když se podíváme na to, jaké superpočítače dnes nesou akcelerátory Tesla či Radeon Instinct z druhého tábora, je zřejmé, že v roce 2006 si NVIDIA (a AMD) zařídila do budoucna nový velice důležitý odbyt svého zboží. 
 
Právě generace G80 zahrnuje i vůbec první akcelerátory Tesla určené výhradně pro provádění výpočtů vysoce paralelizovaným způsobem a celý svět brzy přišel na to, že procesory budou tuto hrozbu odvracet jen velice těžko, neboť v jejich případě není navyšování počtu jader vůbec tak snadné jako v případě GPU. Ikonická G80 byla také ve své době čipový mastodont zabírající plochu 484 mm2, na níž bylo vměstnáno 681 milionů tranzistorů. Jen čistě pro srovnání, dnes si NVIDIA nechává vyrábět čipy GV100 o ploše 815 mm2 s 21,1 miliardami tranzistorů. 
 
V tuto dobu také započala svou existenci architektura NVIDIA CUDA založená na jazyku C, která umožnila ve světě her i integraci enginu PhysX pro simulaci fyzických interakcí. AMD se jako obvykle odhodlalo jít cestou otevřeného standardu a zvolilo si OpenCL, které mohla využít už generace čipů R600. Ano, jde o karty Radeon HD 2000, jejichž plameny na chladičích výkonnějších verzí karet byly o lecčemž vypovídající, ale v jiném smyslu, než výrobce chtěl. 
 
 
Tato reakce firmy AMD na G80 se moc nevyvedla a byla jí vyčítána vysoka spotřeba, zahřívání a hlučnost. Generace HD 2000 ale trošku předběhla svou dobu, neboť nabídla už tesselační jednotku, již tvůrci her ignorovali a tehdejší DirectX 10 nepodporovalo. A právě v této době se prudce rozevřely do té doby navzájem se proplétající křivky sledující podíl těchto firem na trhu se samostatnými grafickými kartami. Ty se od té doby už nikdy neprotnuly, i když párkrát k tomu nebylo daleko, ovšem dnes je situace taková, že AMD se k NVIDII nepřibližuje, spíše naopak. 
 
- klikněte pro zvětšení - zdroj: Beyond3D 
 
V průběhu posledních deseti let si obě firmy prožily své úspěchy a neúspěchy, které začaly být stále více spojovány s vývojem nových výrobních procesů. Zvláště patrné to bylo třeba v případě 40nm procesu firmy TSMC, který citelně zasáhl zvláště firmu AMD. Ta dokázala vyslat na trh řadu Radeon HD 5000 "Evergreen" proti generaci GeForce 400 "Fermi", a to byla právě doba, kdy se podíl AMD začal opět přibližovat podílu NVIDIE, ovšem problémový 40nm proces způsobil neschopnost AMD uspokojit poptávku zákazníků po Radeonech. NVIDIA se stačila s nástupem revidovaných Fermi generace GeForce 500 vzpamatovat a opět se začla firmě AMD vzdalovat. 
 
Dalším milníkem byl 28nm proces, který přinesl éru masivního přeznačování čipů. Však AMD i NVIDIA si s ním musely vystačit již od roku 2012 do doby, než nastoupily dnes aktuální 14nm a 16nm procesy. AMD tak využilo 28nm proces pro tři po sobě jdoucí generace, což platí i pro NVIDII, ovšem ta se s tím vyrovnala daleko lépe. Na stále 28nm procesu přinesla velice úspěšnou generaci Maxwell, jež znamenala citelný výkonnostní nárůst oproti předchozí generaci, a to ve světle stále recyklujícího AMD. Právě Maxwell zařídily pro AMD propad až pod 20 % podílu na trhu, kde se v souboji s NVIDIÍ nikdy před tím neocitlo. To trošku napravily až 14nm čipy Polaris, které ale postrádaly jednu důležitou věc - opravdový hi-endový výkon. 
 
Raja Koduri představuje karty RX Vega
 
AMD už v generaci 28nm Radeonů Rx 300 v hi-endu vsadilo na paměti typu HBM a na nich založilo i toužebně očekávanou generaci RX Vega a je několik důvodů, proč s nimi nemůže svou konkurenci ohrozit. Tyto karty předně nedokáží svým herním výkonem překonat konkurenci, jakkoliv jsou z hlediska hrubého výpočetního výkonu na výši. Jsou oproti 16nm GeForce energeticky neefektivní, dále přišly na trh relativně pozdě, a to v případě RX Vega 64 o více než rok později než přímý konkurent GeForce GTX 1080. A především, i když by o ně zákazníci jistě měli zájem (pro herní sestavy i pro těžbu kryptoměn), AMD ani několik měsíců po jejich vypuštění nedokáže opravdu uspokojit poptávku a zajistit běžnou nabídku nereferenčních verzí. Za tím můžeme vidět právě paměti HBM a jejich složitou implementaci. 
 
Aktuální situace je tedy taková, že NVIDIA je navenek v absolutním klidu, může si prodávat a inovovat svou nabídku karet Pascal, vyrábět superpočítače s vysoce výkonnými AI kartami s architekturou Volta a připravovat si jejich herní verze, které vypustí na trh, až to uzná za vhodné. AMD rozhodně nemá ve světě Radeonů a GeForce jak na NVIDII tlačit a spíše se také zaměřuje na nabídku grafických karet pro profesionály a pro GPGPU či umělou inteligenci. Ostatně právě tyto karty (Tesla, Radeon Instinct) dnes mají ve vývoji a výrobě evidentní přednost, stejně jako v případě NVIDIE i AI platformy pro autonomní řízení (Drive PX), zatímco herní karty, na jejichž bedrech se NVIDIA a ATi/AMD dostaly na dnešní výsluní, jsou odsunuty na vedlejší kolej. 
 
nejoblíbenější grafické karty/IGP mezi uživateli Steamu
 
Když se ale podíváme na statistiky, je vidět, že ani zákazníci už nemusí pociťovat nutnost aktualizovat své sestavy a mít vždy to nejlepší a nejvýkonnější. Na Steamu jasně dominuje rozlišení Full HD či nižší, přičemž vyšší rozlišení využívá sotva 5 % sestav zahrnutých do průzkumu. Není tak divu, že lidem bohatě stačí karty typu GTX 960, 1050 či jiná nižší střední třída, což je dáno i tím, že AAA tituly ohlížející se na výkon konzolí PS4 a Xbox One svou potřebou výkonu spíše stagnují. 
 
Jak do toho všeho ale může zapadat nová spolupráce AMD s Intelem a přestup šéfa Radeonové divize? 


Zprávy Google - zde můžete nastavit sledování magazínu Svět hardware.
reklama
reklama