reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Raja Koduri v Intelu: šance nebo zhouba pro AMD?

5.12.2017, Jan Vítek, článek
Raja Koduri v Intelu: šance nebo zhouba pro AMD?
Společnosti AMD a Intel nám na podzim zařídily přestup roku v PC průmyslu, když šéf radeonové divize Raja Koduri přešel pod křídla Intelu, který mu připravil jeho vlastní zbrusu novou divizi. Znamená to snad počátek úzké spolupráce obou firem?

Raja Koduri a jeho "přestup roku"

 
Raja Koduri získal své vysoké vzdělání v Indii, a to konkrétně na Technologickém institutu v Kharagpuru. Jeho kariéru na vysokých postech můžeme zmapovat řadu let do minulosti. Ještě v roce 2009 pracoval v Apple jako ředitel vývoje grafických architektur a především on zařídil, aby se realitou staly displeje s vysoce jemným rozlišením, které dnes známe jako Retina. Ovšem ještě dříve Koduri pracoval ve firmě ATi, kde vedl vývoj samostatných GPU, a později tak i v AMD, které firmu ATi akvizovalo. Tam mimo jiné tvořil i ekosystém pro GPU computing, takže má velice blízko k celé oblasti GPGPU. 
 
Můžeme jej tak považovat za jednoho z předních expertů na počítačovou grafiku, jenž v posledních letech působil po zastávce ve firmě Apple opět v AMD, aby se v něm nakonec stal šéfem znovuzrozené grafické divize, která byla pod dřívějším vedením začleněna do jednotné PC divize vyvíjející CPU i GPU a jejich průsečík - APU. Právě Koduri tak měl plnou zodpovědnost za vývoj APU, samostatných GPU, GPU computingu a také produktů zařazených pod semi-custom, což jsou třeba SoC pro moderní herní konzole. 
 
Koduriho tak nakonec letos zlanařil Intel jako šéfa divize Core and Visual Computing Group, která byla nově vytvořena zvláště pro něj a vedle toho má i pozice jako šéfarchitekt v Intel Corporation a generální manažer Edge Computing Solutions. Jeho úkolem bude především rozšiřovat pozici Intelu na PC trhu se samostatnými grafickými řešeními v celé škále segmentů. Vedle toho se jeho práce bude týkat obecně grafiky, médií či umělé inteligence a příslušných produktů pro běžné i firemní zákazníky. 
 
Intel nám tak dal důležité vodítko, na němž můžeme stavět při odhadech toho, co se bude dít dále. Zůstává ale řada otázek točících se kolem vztahu Intelu s AMD a toho, zda Koduriho přestup nastal v rámci nějaké dohody o spolupráci obou firem, nebo jde spíše o to, že se mu nabídly zelenější pastviny. Pokud bych si měl tipnout, osobně bych řekl, že jde spíše o výsledek již delší dobu připravované spolupráce, na což ukazují dvě skutečnosti. 
Jednak je to styl ohlášení Koduriho "studijního volna", kdy už muselo být upečeno, což neukazuje na nějaké náhlé rozhodnutí, ale především tu máme procesory Kaby Lake-G využívající Radeony a HBM2. Ty se samozřejmě také neobjevily přes noc a informace o nich se dostaly na povrch už letos na jaře, ale to se ještě mluvilo o čipech s paměťmi HBM2 a v označení byly jako IGP prostá jádra GT2. To jsou ale jen indicie, jež nakonec mohou být vyloženy zcela jinak, ale zpět k našim spekulacím. 
 
 

Chystá Intel velký vstup na trh s GPU?

 
To je jedna velká otázka, která tu rezonuje. My už v prvním kvartálu příštího roku uvidíme, co nabídne generace Kaby Lake-G, ale není vůbec jasné, co bude dál. Intel má už bohaté zkušenosti s vývojem integrovaných grafických čipů, neboť už před mnoha lety nahradil cizí IGP vlastními nejdříve v čipových sadách a poté je postupně integroval do svých procesorů. Samostatný grafický čip se mu ovšem povedlo dostat na trh pouze jeden, a to už téměř zapomenutý Intel 740, jejž už dále nerozvíjel.
 
 
Vedle toho Intel za sebou nemá nic jiného, o co by se mohl opřít, ovšem je tu AMD, kterému se z finančního hlediska i přes nové silné produktové portfolio stále nevede moc dobře, a to ve světě, v němž samotný Intel a na druhé straně i NVIDIA neustále lámou tržební rekordy a hlásí vysoké zisky. Je to vidět i na akciích firem, takže zatímco akcie NVIDIE v posledním roce zdvojnásobily svou hodnotu a akcie Intelu se v posledních měsících vyšvihly z 35 na 45 USD, akcie AMD se po prudkém růstu z minulého roku potácí mezi 10 a 15 USD s prudkými výkyvy. A to přitom v tomto roce firma vypustila na trh mnohé zásadní a vůbec ne špatné produkty, které v minulém roce pouze slibovala. 
 
AMD se tedy letos ukázalo jako stále velice schopná firma, jenomže musí bojovat na dvou frontách proti finančně velice úspěšným protivníkům, kteří mohou do výzkumu a vývoje vložit takové prostředky, které si AMD prostě dovolit nemůže. Ve vzduchu tak visí možnost vzájemné výpomoci s Intelem a Raja Koduri by mohl být důležitým pojítkem mezi oběma firmami. 
 
Jinými slovy, Intel bojuje s NVIDIÍ stejně jako AMD, ale čistě jen v oblasti GPGPU především pomocí akcelerátorů Xeon Phi. A že jejich vývoj asi není moc úspěšný, na to ukazují nedávno zrušené Knights Hill. Sluší se ale poukázat na to, že to není jediné želízko v AI ohni. Ještě je tu také Nervana, Myriad X nebo FPGA Stratix, které se ale musí teprve předvést. Intel tak má s AMD společného nepřítele, který je ve své oblasti velice úspěšný. AMD přitom má technologie, schopné lidi a Intel zase finanční a jiné prostředky. Zatím tu máme jen Kaby Lake-G, z nichž NVIDIA jistě nebude nadšená, neboť jde o přímý útok na její spíše slabší GPU (spekuluje se o výkonu mezi RX 570 a RX 560), ovšem fatální problém to samozřejmě není. Alespoň zatím. 
 
 
Naprosto klíčovou technologií, která by mohla zajistit úzkou spolupráci Intelu a AMD za cílem zavařit NVIDII především na mobilním trhu, by se měla stát už známá EMIB, která bude použita právě i v Kaby Lake-G, ovšem zatím jen pro propojení GPU s paměťmi HBM2 a ne CPU a GPU. 
 
EMIB počítá s křemíkovými můstky, které jsou jen pod okraji čipů, ne pod celými čipy jako v případě křemíkových interposerů využívaných pro tvorbu RX Vega i jejich předchůdců, čipů Fiji. Tato technologie může relativně levně zajistit úzkou spolupráci čipů vytvořených jiným procesem, v jiných továrnách, a tak pochopitelně může být jeden od Intelu a druhý od AMD, aniž by byla nutná tak moc úzká spolupráce, že by vyžadovala licencování a vzájemnou podrobnou znalost technologií. Stačí ony čipy připravit tak, aby je bylo možné v rámci kompletace propojit pomocí můstku a je hotovo. 
 
Jak to však souvisí s možnými snahami Intelu vstoupit na trh se samostatnými GPU? Jednoduše tak, že může jít o přechodnou fázi, než právě Raja Koduri v Intelu rozjede výrobu konkurenceschopných GPU. Však sám CEO NVIDIE Jensen Huang se nechal slyšet, že se této konkurence ze strany Intelu zatím neobává, a to proto, že mu to "bude trvat alespoň tři roky, neboť jde o obrovský podnik".
 
AMD pak může z této spolupráce získat alespoň několikaleté stabilní odbytiště svých GPU, i když každého musí napadnout, že by si tím mohlo řádně nadělat do vlastního hnízda i vzhledem k tomu, že se snaží nabízet nová APU Raven Ridge. Vysvětlení může být velice prosté a sice že nepůjde o produkty pro stejný segment trhu. Raven Ridge využívají systémovou paměť DDR4, a tak je zcela jasné, že nemohou dosáhnout stejného výkonu jako GPU využívající rychlejší paměti HBM2. Navíc upřít NVIDII samotnou možnost nabídnout svá samostatná GPU k procesorům Intel, to je také jistě velice zajímavé. To však nic nevypovídá o možném riziku pro AMD do budoucna. 
 
Z aktivit Intelu posledních týdnů tak vyplývá, že se bude snažit vstoupit na výsostné území firem AMD a NVIDIE, takže je možné, že právě AMD si svým přičiněním zařídí nástup nové a ještě nebezpečnější konkurence, ale to bude opět záležet na tom, jaká spolupráce mezi ním a Intelem nastala a zda vůbec nějaká, která by stála za řeč. Nezbývá než čekat na další informace, které by nám mohly tuto složitou mozaiku doplnit.


reklama
reklama