Thermalright HR-01 vs. AC Freezer 64 Pro
10.1.2006, Jan Vítek, recenze
Nedávno jsme testovali měděný chladič XP90-C od Thermalright. Nový HR-01 se však podstatně liší. Jde o vysoký hliníkový chladič navržený výhradně pro pasivní provoz. Uvidíme, jak si HR-01 povede, zvláště v porovnání s levnějším Arctic Cooling Freezer 64 Pro.
Kapitoly článku:
- Thermalright HR-01 vs. AC Freezer 64 Pro
- Arctic Cooling Freezer 64 Pro
- Teplotní testy
- Závěr
Chladič se dodává v tradičním Thermalrightovském obalu, který ač by pohled náhodného zákazníka do výkladní skříně rozhodně neupoutal, svůj účel ochrany obsahu před mechanickým poškozením rozhodně plní. Ochranný obal totiž tvoří pěnová hmota a igelitový pytlík, nemluvě o tvrdé kartónové krabici.
Vzhled samotného chladiče už dnes nepřekvapí. Jedná se o klasické heatpipe řešení, kde z měděné základny čtveřice šestimilimetrových heatpipe rozdělených v půli efektivně na osm rozvádí teplo mezi 31 hliníkových žeber silných 0,5mm. Tato žebra jsou ale něčím zvláštní, každé z nich je totiž na 50 místech "vykouslé" do písmena U, přičemž je vzniklý jazyk ohnut o 90° tak, aby akorát tak vyplňoval mezeru mezi jednotlivými žebry. S tímto zpracováním jsem se zatím u žádného jiného chladiče nesetkal a jsem zvědav, zda novinka má nějaký pozitivní efekt na chladicí účinky.
Toto bohužel jen tak nezjistíme, ledaže by si někdo dal tu práci vykousnutá místa narovnat a změřit změny ve výkonu. Jisté ale je, že patřičnou výhodu oproti ostatním podobným pasivním chladičům bude mít v systémech, které mají základní desku umístěnou horizontálně. Vzduch bude moci totiž proudit i vertikálně skrz vzniklé otvory nahoru.
Nyní si stručně uvedeme nejdůležitější vlastnosti chladiče HR-01 – High-Riser:
Jak je ze specifikací vidět, Thermalright ventilátor nejen nedodává (jako je nedodává k žádnému svému CPU chladiči), ale oficiálně žádný ani nepodporuje, neboť chladič postrádá způsob jeho uchycení, ač se zdá, že je jako stvořen pro pomaloběžné 120mm ventilátory. Však pokud se podíváme na polohu heat-pipes, uzříme, že proudu vzduchu z případného 120mm ventilátoru jsou vystaveny přímo ideálně.
V tomto ohledu má u mě HR-01 velké mínus a zdá se, že nejen u mě. Na stránkách Thermalrightu je v sekci FAQ (často kladené dotazy) přítomen pouze jediný dotaz a to, zda existuje drátěná sponka pro uchycení, jako se dodává k ostatním modelům. Thermalright odpovídá suše a věcně – zatím neexistuje, ale můžeme se vydat cestou DIY – udělej si sám – a přikládá názorný obrázek jednoho ze způsobů, jak ventilátor přimontovat a to pomocí stahovatelných umělohmotných pásků. I tak ale doufám, že firma tento poněkud trapný stav napraví a urychleně uvede na trh novou verzi, která již bude mít sponku v příslušenství. Však nejde o nic jiného, než dva kousky drátu a několik nových otvorů v chladiči.
Zapomněl jsem se ještě zmínit o způsobu uchycení jednotlivých žeber k heat-pipes. Zde se jedná výhradně o lisování; stopy po letování jsem na spojích nenašel. Ale i tak se žebra zdají být kvalitně uchycena. Každé má styčnou plochu s každou z heat-pipe v délce asi 2mm a to stačí ke kvalitnímu rozvodu tepla.
Styčná plocha chladiče je zpracována dobře, ale mohla by být i lepší. Jsou na ní jasně vidět rýhy po závěrečném zarovnání a ty také citelně drhnou po přejetí nehtem. Naštěstí už dnes kvůli heatspreaderům na procesorech nehraje bezchybně zpracovaná styčná plocha takovou roli, jako hrála u obnažených jader a tak snad o nějaký citelný pokles přenosu tepla nepůjde.
Příslušenství a instalace
Dodávané příslušenství je chudé. Pokud pominu chybějící sponu pro instalaci ventilátoru, balení ještě neobsahuje retenční kit pro instalaci na intelovský socket 478. Ten si musíte za cca 200Kč dokoupit a to je u chladiče, jehož cena se pohybuje na hranici 2000Kč, mrzuté. Zajímavé také je, že socket 775 tento chladič dle stránek nepodporuje vůbec a je nutno si tak pořídit jeho speciální verzi. Bílá krabička tak obsahuje pouze velkou tubu bílé, silikonové teplovodivé pasty a kovovou sponu k připevnění na sockety AMD.
Tato spona je koncipována podobně jako spona používaná firmou Arctic Cooling k připevnění chladičů Freezer 64. K připevnění tedy stačí na originální rámeček kolem CPU, který je standardně dodáván ke každé desce pro Athlony 64, nasunout okraje spony a následně otočit páčkou, jež chladič k procesoru připevní. A pokud by někomu instalace činila potíže, což si rozhodně nemyslím, je tu i jednoduchý manuál v podobě jedné stránky, který vše názorně ukazuje a vysvětluje. Nakonec, jako perlička je v balení připravena i samolepka s logem firmy.
Instalace na desku DFI LANParty nF4 Ultra-D neproběhla bez problémů. Asi největším nedostatkem je nemožnost si svobodně vybrat jeho orientaci, což by mělo být zvláště u tohoto chladiče umožněno. Pasivní a aktivní užití se totiž odlišuje v potřebném natočení chladiče. Zatímco při pasivním provozu je vhodné mít chladič natočen nejlépe širší stranou vodorovně, aby se jeho co největší část vystavila vzduchu proudícímu vzhůru k ventilátorům, tak při provozu s ventilátorem potřebujeme chladič natočit o 90°, aby přimontovaný ventilátor nabíral vzduch z přední části skříně. Kdyby totiž byl na dolní straně, pokud by se tam vůbec vešel, byl by k němu proudící vzduch blokován grafickou kartou. Na horní straně by si zase konkuroval se zdrojem a zcela nesmyslně by posílal vzduch směrem dolů – proti přirozenému směru jeho proudění. Proto jsem se rozhodl pro testy pasivního provozu na odlišné desce, než používáme normálně, a to Gigabyte K8NSC-939, která má socket oproti redakční DFI otočený.
Chladič zepředu na desce DFI LANParty nF4 Ultra-D
Další nedostatek se odhalí až při připevnění na socket. Kovová spona je totiž až nesmyslně měkká a vlivem malého přítlaku chladič na procesoru doslova plave a u přenášení skříně bych se obával, že se bude ve svém uložení hýbat. Uvidíme však až u konečných teplotních výsledků, jak si Highriser povede.
Chladič z boku na desce DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
A nakonec tu mám spíše než nevýhodu, nebo nedostatek jedno omezení. Highriser je totiž se svými 16cm tolik náročný na místo, že i ve velké skříni, jako je Chieftec řady B, mu k protější stěně zbývalo jen něco málo přes centimetr a tak se vyloženě nehodí k použití v užších skříních.
Chladič ve skříni Chieftec BX na základní desce Gigabyte K8NSC-939
Vzhled samotného chladiče už dnes nepřekvapí. Jedná se o klasické heatpipe řešení, kde z měděné základny čtveřice šestimilimetrových heatpipe rozdělených v půli efektivně na osm rozvádí teplo mezi 31 hliníkových žeber silných 0,5mm. Tato žebra jsou ale něčím zvláštní, každé z nich je totiž na 50 místech "vykouslé" do písmena U, přičemž je vzniklý jazyk ohnut o 90° tak, aby akorát tak vyplňoval mezeru mezi jednotlivými žebry. S tímto zpracováním jsem se zatím u žádného jiného chladiče nesetkal a jsem zvědav, zda novinka má nějaký pozitivní efekt na chladicí účinky.
Toto bohužel jen tak nezjistíme, ledaže by si někdo dal tu práci vykousnutá místa narovnat a změřit změny ve výkonu. Jisté ale je, že patřičnou výhodu oproti ostatním podobným pasivním chladičům bude mít v systémech, které mají základní desku umístěnou horizontálně. Vzduch bude moci totiž proudit i vertikálně skrz vzniklé otvory nahoru.
Nyní si stručně uvedeme nejdůležitější vlastnosti chladiče HR-01 – High-Riser:
- Rozměry: 110 x 60 x 159,5 (108 nepočítaje základnu)
- Rozměry základny: 40 x 50 x 15
- Hmotnost: 525g
- Kompatibilita: Socket 939, 940, 754; 478 vyžaduje dokoupení zvláštního kitu
- Ventilátor: Není oficálně podporován
- Aktivní plocha: cca 4100cm2
Jak je ze specifikací vidět, Thermalright ventilátor nejen nedodává (jako je nedodává k žádnému svému CPU chladiči), ale oficiálně žádný ani nepodporuje, neboť chladič postrádá způsob jeho uchycení, ač se zdá, že je jako stvořen pro pomaloběžné 120mm ventilátory. Však pokud se podíváme na polohu heat-pipes, uzříme, že proudu vzduchu z případného 120mm ventilátoru jsou vystaveny přímo ideálně.
V tomto ohledu má u mě HR-01 velké mínus a zdá se, že nejen u mě. Na stránkách Thermalrightu je v sekci FAQ (často kladené dotazy) přítomen pouze jediný dotaz a to, zda existuje drátěná sponka pro uchycení, jako se dodává k ostatním modelům. Thermalright odpovídá suše a věcně – zatím neexistuje, ale můžeme se vydat cestou DIY – udělej si sám – a přikládá názorný obrázek jednoho ze způsobů, jak ventilátor přimontovat a to pomocí stahovatelných umělohmotných pásků. I tak ale doufám, že firma tento poněkud trapný stav napraví a urychleně uvede na trh novou verzi, která již bude mít sponku v příslušenství. Však nejde o nic jiného, než dva kousky drátu a několik nových otvorů v chladiči.
Zapomněl jsem se ještě zmínit o způsobu uchycení jednotlivých žeber k heat-pipes. Zde se jedná výhradně o lisování; stopy po letování jsem na spojích nenašel. Ale i tak se žebra zdají být kvalitně uchycena. Každé má styčnou plochu s každou z heat-pipe v délce asi 2mm a to stačí ke kvalitnímu rozvodu tepla.
Styčná plocha chladiče je zpracována dobře, ale mohla by být i lepší. Jsou na ní jasně vidět rýhy po závěrečném zarovnání a ty také citelně drhnou po přejetí nehtem. Naštěstí už dnes kvůli heatspreaderům na procesorech nehraje bezchybně zpracovaná styčná plocha takovou roli, jako hrála u obnažených jader a tak snad o nějaký citelný pokles přenosu tepla nepůjde.
Příslušenství a instalace
Dodávané příslušenství je chudé. Pokud pominu chybějící sponu pro instalaci ventilátoru, balení ještě neobsahuje retenční kit pro instalaci na intelovský socket 478. Ten si musíte za cca 200Kč dokoupit a to je u chladiče, jehož cena se pohybuje na hranici 2000Kč, mrzuté. Zajímavé také je, že socket 775 tento chladič dle stránek nepodporuje vůbec a je nutno si tak pořídit jeho speciální verzi. Bílá krabička tak obsahuje pouze velkou tubu bílé, silikonové teplovodivé pasty a kovovou sponu k připevnění na sockety AMD.
Tato spona je koncipována podobně jako spona používaná firmou Arctic Cooling k připevnění chladičů Freezer 64. K připevnění tedy stačí na originální rámeček kolem CPU, který je standardně dodáván ke každé desce pro Athlony 64, nasunout okraje spony a následně otočit páčkou, jež chladič k procesoru připevní. A pokud by někomu instalace činila potíže, což si rozhodně nemyslím, je tu i jednoduchý manuál v podobě jedné stránky, který vše názorně ukazuje a vysvětluje. Nakonec, jako perlička je v balení připravena i samolepka s logem firmy.
Instalace na desku DFI LANParty nF4 Ultra-D neproběhla bez problémů. Asi největším nedostatkem je nemožnost si svobodně vybrat jeho orientaci, což by mělo být zvláště u tohoto chladiče umožněno. Pasivní a aktivní užití se totiž odlišuje v potřebném natočení chladiče. Zatímco při pasivním provozu je vhodné mít chladič natočen nejlépe širší stranou vodorovně, aby se jeho co největší část vystavila vzduchu proudícímu vzhůru k ventilátorům, tak při provozu s ventilátorem potřebujeme chladič natočit o 90°, aby přimontovaný ventilátor nabíral vzduch z přední části skříně. Kdyby totiž byl na dolní straně, pokud by se tam vůbec vešel, byl by k němu proudící vzduch blokován grafickou kartou. Na horní straně by si zase konkuroval se zdrojem a zcela nesmyslně by posílal vzduch směrem dolů – proti přirozenému směru jeho proudění. Proto jsem se rozhodl pro testy pasivního provozu na odlišné desce, než používáme normálně, a to Gigabyte K8NSC-939, která má socket oproti redakční DFI otočený.
Chladič zepředu na desce DFI LANParty nF4 Ultra-D
Další nedostatek se odhalí až při připevnění na socket. Kovová spona je totiž až nesmyslně měkká a vlivem malého přítlaku chladič na procesoru doslova plave a u přenášení skříně bych se obával, že se bude ve svém uložení hýbat. Uvidíme však až u konečných teplotních výsledků, jak si Highriser povede.
Chladič z boku na desce DFI LANParty-UT nF4 Ultra-D
A nakonec tu mám spíše než nevýhodu, nebo nedostatek jedno omezení. Highriser je totiž se svými 16cm tolik náročný na místo, že i ve velké skříni, jako je Chieftec řady B, mu k protější stěně zbývalo jen něco málo přes centimetr a tak se vyloženě nehodí k použití v užších skříních.
Chladič ve skříni Chieftec BX na základní desce Gigabyte K8NSC-939
