Procesorové žně v roce 2017, jaký bude příští rok?

 

Společnost Intel byla po nástupu procesorů Ryzen navenek v klidu, ale uvnitř ní probíhala horečná aktivita, která měla vyústit ve spěšné uvedení nových desktopových i HEDT procesorů na trh. Nejvíce měl Intel našlápnuto v případě procesorů HEDT pro novou čipovou sadu X299, kterou oficiálně představil na samotném konci května, ovšem příslušné procesory, respektive 10jádrový procesor Core i9-7900X, byl opravdu dostupný až v červnu. 

 

 

To bylo ohlášeno v dubnu a tehdy Intel také provedl změnu ve svém značení procesorů Xeon, kde začal v závislosti na výkonu používat přízviska Platinum, Gold či Silver. Později vyšlo najevo, že se toto značení bude týkat i běžných spotřebitelských procesorů, jako jsou třeba Pentium Silver. A vedle toho můžeme připomenout také velkou bezpečnostní ostudu Intelu týkající se Management Engine a mnoha procesorových generací, jež se začala právě na jaře více rozebírat. Tu Intel již vyřešil, ovšem jednak půjde o problém, který bude ve světě přetrvávat, neboť vyžaduje aktualizaci BIOSu a potom je tu fakt, že v procesorech Intel bude i nadále bez našeho vědomí běžet samostatný systém, který má přístup k veškerým lokálně uloženým datům, k síti a my nemáme možnost, jak jeho práci byť jen sledovat. 

 

V polovině května jsme se už dozvěděli o chystaných procesorech Core i9, vůbec prvních svého druhu, neboť Intel chtěl více rozlišit mezi nimi a Core i7. Vůbec poprvé se totiž chystal představit více než 10jádrový procesor pro desktopové stanice a po delší době se odhodlal výrazně navyšovat počet jader. Důvod je jednoduchý: AMD. 

 

Intel totiž dříve jen neochotně zvyšoval počet jader, vždyť se i ty nejvýkonnější HEDT procesory za sedm let dostaly ze 6 na 10 jader (Core i7 "Gulftown" až Core i7 "Broadwell-E"). A najednou jsme měli získat možnost pořídit si rovnou až 18jádrový HEDT procesor. V případě klasických desktopových CPU je to na jednu stranu ještě křiklavější, neboť trvalo téměř jedenáct let, než byl navýšen počet fyzických jader procesorů Intel. Core 2 Quad Q6600 přišel v lednu roku 2007 a jediný rozdíl mezi ním a Core i7-7700K v tomto ohledu je, že Core i7 má navíc Hyperthreading. 

 

Bylo tak nad slunce jasné, že za tento pokrok je třeba poděkovat konkurenci a zanedlouho se ukázalo, co si Intel chystá. Vedle nástupců Broadwell-E v podobě Skylake-X s až 18 jádry se ukázaly i Kaby Lake-X, což jsou však pouze deriváty klasických Kaby Lake s deaktivovanou grafikou, vyšším TDP a takty určené pro HEDT platformu. Vedle těchto veskrze nezajímavých procesorů, jichž si všímali především profesionální overclockeři, se však už objevily informace o generaci Coffee Lake-S, která měla přinést tolik žádaný pokrok, a sice navýšený počet jader. To se nakonec vyplnilo, ale bohužel ne k úplné spokojenosti. 

 

 

 

Menší rozčarování přinesla informace o tom, že Intel i na procesorech Skylake-X použije prostou teplovodivou pastu pod heatspreaderem, ačkoliv jde o procesory s cenou až 2000 dolarů. Bylo jasné, že Intel nestihne zachytit nástup 16 a 12jádrových procesorů Threadripper, ale nakonec se vícejádrové Core i9 zpozdily jen o měsíc. Zájemci o ně se mohli alespoň dívat na to, co se stane, když výrobci desek nemají na vývoj nových modelů dostatek času. 

 

pasta na procesoru Skylake-X

 

Známý overclocker der8auer začal mezi prvními upozorňovat na to, že desky s X299 mají velké problémy s napájením procesorů Skylake-X, a to zvláště při přetaktování. Projevovalo se umělé škrcení výkonu, tzv. throttling, který může nastat kvůli nedostatku energie či přehřátím a opět se začlo mluvit i o volbě teplovodivé pasty. Nešlo však o problém, který by měl překazit nástup nové generace procesorů a Intel jej společně s výrobci desek během prázdnin nakonec vyřešil. Zůstal po něm ale hořký pocit. 

 

Běžný smrtelník však není zvědavý na procesor za cenu celého nadupaného počítače, ale na to, co předvede generace Coffee Lake. Už v červenci jsme mohli mluvit konkrétně o procesorech jako Core i7-8700K a spekulovat o jejich vlastnostech a specifikacích. Mezitím konečně přišly na trh i low-endové Ryzen 3 a uzavřely úvodní nabídku první generace a v srpnu nakonec i Threadripper, čímž AMD završilo svou nabídku desktopových procesorů pro rok 2017, pokud nepočítáme veskrze nezajímavá APU Bristol Ridge. Ne tak Intel. 

 

Intel až do září postupně přicházel s procesory Skylake-X nabízejícími více a více jader, což se zastavilo na uvedených 18. Když si to srovnáme s nabídkou firmy AMD, pak výkon na jádro je díky podobnému IPC a taktu srovnatelný, možná spíše ve prospěch Intelu, ovšem za 16jádrový Core i9 dáme dle oficiálního ceníku 1700 dolarů a za 16jádrový Ryzen Threadripper jen 1000 dolarů. Co si vyberete? 

 

 

 

Ještě dlouho před představení generace Coffee Lake jsme čekali na informaci, zda tyto procesory budou kompatibilní se staršími deskami. Přeci jen šlo už o třetí generaci pro patici LGA 1151, která má v podstatě stejné nároky spotřeby dle TDP a jejíž architektura se oproti Kaby Lake i Skylake v podstatě nezměnila. 

 

 

Jaká to ale byla studená sprcha, když se ukázalo, že Coffee Lake nebudou fungovat na deskách s 200 Series, natož pak se 100 Series. Tehdy jsme to ještě mohli akceptovat, protože jsme nevěděli, co si pro nás Intel v rámci čipových sad 300 Series přichystal. Mohli jsme sice zjistit, že Coffee Lake mají odlišnou pinovou konfiguraci oproti starším procesorům, jenomže to znamená pouze změnu rezervovaných pinů na napájecí piny. Nejde o nic zásadního a výrobci desek se nechali slyšet, že by podporu Coffee Lake na starších deskách uměli bez problémů zajistit a jako obvykle by stačila aktualizace BIOSu. 

 

Navíc se ukázalo, že dle specifikací Intelu není mezi čipovými sadami Z270 a Z370 vůbec žádný rozdíl, takže lze říci, že nový Z370 je pouze přeznačený starý čipset. Kdyby tak Intel chtěl, vůbec by nemusel pro Coffee Lake připravovat novou platformu. Výrobci by mohli začít třeba jen prodávat novější revize desek s posíleným napájením patice. Navíc to nyní i vypadá, že v roce 2018 může přijít na trh 8jádrový Coffee Lake a ten bude vyžadovat také nové desky s čipsetem Z390. To jsou ale zatím jen čisté spekulace, takže uvidíme.

 

Se samotnými procesory Coffee Lake ale můžeme být spokojeni, jak ukázal už test modelu Core i7-8700K, který nás přesvědčil jak šesti jádry s podporou Hyper-threadingu, tak schopností přetaktování nad 5 GHz právě na všech jádrech. Byl tu ale další problém, a sice s chabou dostupností výkonnějších Coffee Lake v prvních měsících po vypuštění, ale ten už je zažehnán a navíc se můžeme těšit i z relativně příznivých cen ve srovnání s předchozí generací. Core i7-7700K se uvedl na začátku roku 2017 stejnou cenou, za niž dnes seženeme model 8700K, takže v rámci jedné generace Intel přinesl cenově mnohem výhodnější procesor, což platí v podstatě pro celou generaci Coffee Lake, neboť šest jader mají i Core i5 a procesory Core i3 se zase posunuly ze dvou jader a Hyperthreadingu na mnohem lepší konfiguraci čtyř fyzických jader (2C/4T vs. 4C/4T).

 

Škoda jen toho, že majitelé sebelepší desky s čipsetem Z270 prostě nemají možnost Coffee Lake využít, pokud nejsou odhodláni a schopni si upravit BIOS, a tak musí investovat do nové desky. Zato v případě procesorů Ryzen už máme potvrzeno, že chystané 12nm procesory série Ryzen 2000 budou pracovat na dnes dostupných deskách, což by mohlo platit i pro příští generaci založenou již na architektuře Zen 2.